Wikipedie

Počernický rybník: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 1 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1
Prepracovanie a doplnenie hesla v rámci spracovávaného študentského projektu na PřF UK. Fotografie budú doplnené v nasledujúcom edite.
značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{Infobox - vodníchráněné plochaúzemí
| typ = PP
| název = Počernický rybník
| rozloha = 19,4 ha<ref name=rozloha>Podle http://www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/vodni-plochy-dle-katastru/dolni-pocernice/velky-pocernicky-rybnik/ 17 ha</ref>
| obrázek = Počernický rybník.jpg
| pojem nižšího celku = Městská část
| popisek =
| pojem vyššího celku = Kraj
| alt =
| název vyššího celku = Hlavní město Praha
| typ = [[rybník]]
| commonscat = Počernický rybník
| rozloha = 19,4 ha<ref name=rozloha>Podle http://www.atlasceska.cz/praha/pocernicky-rybnik/ 17 ha</ref>
| loc-map = {{LocMap | Praha | lat_deg = 50 | lat_min = 5 | lat_sec = 7 | lon_deg = 14 | lon_min = 35 | lon_sec = 12 | caption = | label = Počernický rybník | position=left | mark = Blue pog.svg | relief = 1 | float = center }}
| délka =
| umístění = [[Praha]]
| šířka =
| nadmořská výška = 223–230
| objem = 310 000 m³
| název = Počernický rybník
| povodí =
| vyhlásil = Národní výbor hl. m. Prahy
| hloubka =
| datum vyhlášení = 31. srpna 1988
| nadmořská výška =
| stát = Česká republika
| pobřeží =
| popisek = Historický pískovcový most nad bezpečnostním přelivem
| přítok = [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]]
| obrázek = Počernický rybník.jpg
| odtok = [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]]
| ostrovykód = 1104
| kategorie IUCN = III
| typ správního celku4 = [[Katastrální území]]
| název správníhonižšího celku4celku = [[Dolní Počernice]]
| typ správního celku3 = [[Praha#Správní a samosprávné členění|Správní obvod]]
| název správního celku3 = [[Praha 14]]
| typ správního celku2 = [[městská část a městský obvod|Městský obvod]]
| název správního celku2 = [[Praha 9]]
| typ správního celku1 = [[Kraje v Česku|Kraj]]
| název správního celku1 = [[Praha]]
| zeměpisná šířka = 50.0852778
| zeměpisná délka = 14.5866667
| státy = {{vlajka a název|Česko}}
| světadíl = [[Evropa]]
| loc-map = {{LocMap | Praha | lat_deg = 50 | lat_min = 5 | lat_sec = 7 | lon_deg = 14 | lon_min = 35 | lon_sec = 12 | caption = | label = Počernický rybník | position=left | mark = Blue pog.svg | relief = 1 | float = center }}
}}
[[Přírodní památka]] '''Počernický rybník''' se nachází na řece [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytce]] ve východní části hlavního města Prahy v katastru městské části [[Dolní Počernice]] (městský obvod [[Praha 9]]) a její vyhlášení proběhlo 31.08.1988 Národním výborem hlavního města Prahy. Jedná se o největší [[rybník]] z hlediska rozlohy hladiny v Praze. Rybník dosahuje maximální hloubky 3 m a jeho hráz je 360 m dlouhá a 5,2 m vysoká. Území je chráněno jako lokalita hnízdění ptactva, výskytu druhů a růstu [[Památný strom|památných stromů]] v přilehlém zámeckém parku, který patří do výměry chráněného území. Přírodní památka je ve vlastnictví Hlavního města Prahy a její správu zabezpečují [[Lesy hl. m. Prahy]]. <ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
'''Počernický rybník''' (nebo dříve také ''Velký počernický rybník'') je [[rybník]] ve východní části [[Praha|Prahy]], v katastru [[Dolní Počernice]] v městském obvodu [[Praha 9]]. Má rozlohu 19,4&nbsp;[[hektar|ha]]<ref name=rozloha/> a je podle rozlohy [[Seznam rybníků v Praze|největším rybníkem]] v [[Praha|Praze]]. Svým objemem 310&nbsp;000&nbsp;[[metr krychlový|m³]] se řadí na 3. místo za rybníky [[Kyjský rybník|Kyjský]] a [[Podleský rybník|Podleský]].
| titul = Velký Počernický rybník {{!}} Pražská příroda
| periodikum = www.praha-priroda.cz
| url = http://www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/vodni-plochy-dle-katastru/dolni-pocernice/velky-pocernicky-rybnik/
| datum přístupu = 2020-10-30
}}</ref><ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = dpocernice
| titul = Velký Počernický rybník
| periodikum = Oficiální web městské části Praha - Dolní Počernice
| url = https://praha-dolnipocernice.cz/velky-pocernicky-rybnik
| datum vydání = 2015-07-03
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-10-30
}}</ref><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = Maloplošná zvláště chráněná území
| periodikum = drusop.nature.cz
| url = https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=1104
| datum přístupu = 2020-10-30
}}</ref>
 
Přírodní památka je bohatá na rostlinné a hlavně živočišné druhy. Břehy rybníka jsou porostlé rákosím a ostřicemi, které vytvářejí vhodné prosředí na hnízdění mnoha druhů ptactva. Roste tady například [[rákos obecný]] (''Phragmites australis''), [[ostřice pobřežní]] (''Carex riparia'') nebo [[krabilice hlízkatá]] (''Chaerophyllum bulbosum''). Východní část území je charakteristická křovinami a liánovitýma rostlinama. Z běžně rozšířených dřevin zde pak najdeme duby a habry, ke kterým se v zámeckém parku přidávají jasany, javory, jírovce a lípy. Zdejší vegetaci využívá k hnízdění mnoho druhů ptáků, z kterých možno zmínit např. [[Potápka roháč|potápku roháče]] (''Podiceps cristatus''), [[Kachna divoká|kachnu divokou]] (''Anas platyrhynchos''), [[Moudivláček lužní|moudivláčka lužního]] (''Remiz pendulinus''), [[Potápka malá|potápku malou]] (''Tachybaptus ruficollis''), [[Rákosník velký|rákosníka velkého]] (''Acrocephalus arundinaceus'') nebo [[Lyska černá|lysku černou]] (''Fulica atra''). <ref name=":0" /><ref name=":3">KUBÍKOVÁ, Jarmila, Vojen LOŽEK a Pavel ŠPRYŇAR, MACKOVČIN, Peter a Miroslav SEDLÁČEK, ed. ''Chráněná území ČR''. Sv. XII., Praha. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, c2005. Chráněná území ČR. <nowiki>ISBN 8086064697</nowiki>.</ref>
== Hráz ==
[[Hráz]] je vysoká 5,2&nbsp;m a její délka je 360&nbsp;m.
 
Přírodní památka Počernický rybník patří do [[Přírodní park Klánovice-Čihadla|Přírodního parku Klánovice-Čihadla]] a představuje také příjemné místo pro rekreaci, zejména pak na procházky nebo oddych je vhodný [[Zámecký park Dolní Počernice|zámecký park]] nebo zrekonstruovaná rybniční hráz. Kolem části rybníka vede žlutá [[turistická značka]] spojující Dolní Počernice s Přírodní památkou [[Xaverovský háj]] nebo severním okrajem přírodní památky vede pak [[Cyklistická trasa|cyklotrasa]] A259 Dolní Počernice – [[Běchovice]]. <ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
== Vodní režim ==
| titul = Cyklotrasa A259: Dolní Počernice - Běchovice {{!}} Praha na kole
Rybníkem protéká [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]]. Nádrž dosahuje hloubky nejvýše 3 m.
| url = https://www.prahanakole.cz/hlavni-cyklotrasy/cyklotrasa-a259-dolni-pocernice-bechovice/
| datum přístupu = 2020-10-30
| jazyk = cs
}}</ref>Kolem rybníka a přes zámecký park vede také [[Naučná stezka Dolní Počernice]] a rybník samotný slouží i ke koupání, kdy je na to využívána travnatá pláž na jižní straně. <ref name=":0" />
 
== VyužitíLokalita ==
Přírodní památka Počernický rybník se nachází na území hlavního města Prahy v katastrálním území městské části Dolní Počernice ve správním obvodu [[Praha 14|Prahy 14]]. <ref name=":1" /> Jádro přírodní památky tvoří samotný rybník, pod jeho [[Hráz|hrází]] na západní straně na něj navazuje zámecký park s protékající řekou Rokytkou a uskupením památných stromů (především dubů) a z východní strany pak [[Niva (řeka)|niva]] Rokytky vlévající se do rybníka. Přírodní památka Počernický rybník je součástí Přírodního parku Klánovice-Čihadla.
Využívá se především jako chovný, ale také jako ochrana před [[povodeň|povodněmi]]. Rybaření a rekreační aktivity nejsou povoleny.{{Fakt/dne|20130813114726}} V turistické mapě mapy.cz je značen jako místo vhodné ke koupání.
 
Okolí přírodní památky je značně zatíženo hlukem, hlavně z jižní a východní strany. Podél celého jižního okraje je území lemováno velmi frekventovanou [[Železniční trať Praha – Česká Třebová|železniční tratí 001 Praha – Česká Třebová – Ostrava – Bohumín]]. <ref>{{Citace elektronického periodika
== Ochrana přírody ==
| titul = Hlavní stránka - www.spravazeleznic.cz
Spolu s okolím tvoří od roku [[1988]] [[Počernický rybník (přírodní památka)|stejnojmennou]] [[přírodní památka|přírodní památku]] o rozloze 41,76&nbsp;ha. Břehy jsou porostlé [[rákos]]em. V chráněném území se nachází velké množství různých rostlin i živočichů, přičemž mnohé z nich patří mezi vzácné až ohrožené druhy. Rybník je také významnou ptačí lokalitou. Hnízdí zde [[labuť velká]], [[ledňáček říční]], [[moudivláček lužní]], [[lyska černá]], [[potápka roháč]] a v [[zima|zimě]] sem zavítá i [[volavka popelavá]].
| periodikum = www.spravazeleznic.cz
| url = https://www.spravazeleznic.cz/
| datum přístupu = 2020-10-30
}}</ref> Na jihovýchodním okraji přírodní památky se nachází [[Praha-Běchovice (nádraží)|vlakové nádraží Praha-Běchovice]]. Kromě železniční dopravy má v lokalitě významné zastoupení i ta automobilová. Východní cíp rybníka, kousek od ústí Rokytky, je překlenut dálničním mostem [[Dálnice D0|dálnice D0 (Pražský okruh)]].
 
== Historie ==
V letech [[2004]]–[[2006]] byla provedena kompletní revitalizace rybníka, jejíž součástí byla i rekonstrukce pískovcového mostu, hráze a dalších objektů. Součástí byla i výstavba malého ostrůvku a vyhloubení několika mělkých tůní v okolí rybníka pro rozvoj drobných živočichů.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kolektiv autorů|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=10 let: Projekty realizované v letech 2003-2013. Obnova a revitalizace pražských nádrží|vydání=1|vydavatel=Hlavní město Praha|místo=Praha|rok=2013|počet stran=85|strany=|isbn=}}</ref>
Historie Počernického rybníka sahá do první poloviny [[19. století]], kdy kolem roku [[1848]] vznikl zahrazením mělkého [[údolí]]. Je nutno poznamenat, že současné poměry se značně liší od těch v době vzniku rybníku, kdy byl střídavě napájen vodou z Rokytky a [[Říčanský potok (přítok Rokytky)|Říčanského potoka]] – v současnosti jeho [[přítok]] tvoří jenom Rokytka, která se s Říčanským potokem slévá do jednoho [[Vodní tok|vodního toku]] už mnohem dřív. Původní výměra rybníku v době jeho vzniku byla větší než je současný stav, kdy oproti aktuálním 19 [[Hektar|ha]] dosahovala asi 22 ha (toto zmenšení plochy rybníku má za následek [[eutrofizace]]). Počernický rybník měl v minulosti různorodé využití – sloužil jako zásobárna vody pro přilehlé mlýny nacházející se pod ním, pak jako [[Rybí sádka|rybí sádky]], v průběhu [[20. století]] začal poskytovat své vody pro chov ryb a v neposlední řadě sloužil jako rekreační zázemí pro plavání a koupání. Velkou zajímavostí a dokladem o jeho významu byla skutečnost, že se v zimě z rybníka získával led, kterým byly pak zásobovány městské hospody na letní sezonu. <ref name=":1" /> Historie zámeckého parku pod hrází rybníku sahá ještě víc do minulosti, kdy se jeho vznik datuje někdy kolem roku [[1776]]. Zámecký park v minulosti nebyl jen parkem. Původně se jednalo o ovocnou a okrasnou zahradu [[Šporkové|hrabaty Sweerts-Šporky]]. Je velmi pravděpodobné, že zdatné a staré duby v zámeckém parku, které jsou chráněny jako památné stromy, pamatují období založení samotného parku. <ref name=":0" />
 
I když se to na první pohled nemusí vůbec zdát, tak Počernický rybník drží v přírodovědeckém světě důležité prvenství. 2. června 1888 byla zde, na pravém břehu rybníka, umístěna první hydrobiologická stanice na světě zvaná [[Broukárna]]. Původní dřevěnou, poměrně rychle složitelnou a rozložitelnou stavbu, založil univerzitní profesor [[Dr. Antonín Frič]], který byl zároveň spoluzakladatelem české hydrobiologie a autorem významných vědeckých děl o [[Fauna|fauně]] českých jezer, rybníků a řek. <ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
Roku 2009 byly [[Skupina dubů na hrázi Počernického rybníka|dva duby letní]] na hrázi prohlášeny za památné stromy.
| příjmení = dpocernice
 
| titul = 20 - BROUKÁRNA
Už v roce 1888 byla na pravém břehu rybníka umístěna první hydrobiologická stanice na světě, nazývaná ''Broukárna''. Jejím zakladatelem byl prof. [[Antonín Frič]], stanice ale fungovala jako laboratoř jen do roku 1894.<ref>{{Citace elektronického periodika
| jméno =
| titul = BROUKÁRNA
| periodikum = Oficiální web městské části Praha - Dolní Počernice
| vydavatel =
| url = https://praha-dolnipocernice.cz/sport-a-kultura/261-20-broukarna
| datum vydání = 2015-02-15
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-10-30
| url archivu =
}}</ref>  Stanice sloužila k měření větru, teploty, zkoumání vzorků [[Plankton|planktonních živočichů]], rybničního dna a sledování kaprů. <ref name=":0" /> V roce 1892 došlo k nahrazení původné dřevěné konstrukce stanice za větší, [[Zděná stavba|zděnou stavbu]], která byla finančně podpořena majitelem panství [[Baron|baronem]] Bélem Derczenyim. Změna majitele v roku 1894 znamenala ukončení provozu hydrobiologické stanice a její objekt nabyl jiného účelu. Jak doba plynula, tak se na stanici postupně projevoval zub času a budova chátrala, což přitahovalo pozornost různých skupin osob. Z tohoto důvodu, v letech 2004 – 2006, kdy proběhla rekonstrukce okolí rybníku a hlavně hráze, byly zbytky stanice zbourány a na její původní místo byla dosazena informační tabule, která všem návštěvníkům vypráví příběh tohoto světového prvenství. <ref name=":5" />
| datum přístupu = 2020-04-12
 
Při výše zmíněné rekonstrukci rybníka v letech 2004 – 2006 došlo obecně ke zkrášlení a úpravě území. Hlavní aktivitou bylo [[Odbahňování rybníků|odbahnění]] celého rybníka, kácení nevyhovujících dřevin, oprava hráze, [[Požerák|požeráku]], [[Bezpečnostní přeliv|bezpečnostního přelivu]] a historického [[Pískovec|pískovcového]] mostu. Na hráz byla dosazena kamenná dlažba a podél rybníka byla zřízena náučná stezka. Na poslední vegetační úpravy okolí rybníku navázala rekonstrukce zámeckého parku. <ref name=":0" />
 
Počernický rybník, jeho východní přítok Rokytky s její nivou a zámecký park pod hrází byly 31.08.1988 Národním výborem hlavního města Prahy vyhlášeny Přírodní památkou Počernický rybník jako území poskytující místo pro hnízdění mnoha druhům ptáků. <ref name=":2" />
 
Nějvětšími zásahy do samotné přírodní památky byla stavba dálničního mostu na jeho východním okraji a rozšíření tělesa dráhy na jižní straně. Dálniční přemostění východního cípu Počernického rybníka a do něj se vlévající Rokytky bylo dokončeno kolem roku 1993 a představovalo významný zásah do lokality. Dobrou zprávou je však skutečnost, že od té doby se porosty regenerovali a došlo také k návratu ptactva, které našlo dokonce i výhodu v přítomnosti zmíněného mostu – začalo osídlovat prostory na vrcholu [[Pylon|pylonů]] těsně pod mostem. <ref name=":6">PETŘÍK, Petr. Plán péče o přírodní památku Počernický rybník na období 2010-2022. Praha: Magistrát hlavního města Prahy (k stažení na https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=1104)</ref>
 
Kolem roku 2008 došlo k rozšíření [[Násyp|náspu železničního tělesa]] při modernizaci trati na tříkolejnou, co mělo za následek další zásah do chráněného území přírodní památky, tentokrát z jihu. Paradoxně i tento, zpočátku negativně vnímaný zásah, se časem ukázal jako pozitivní, protože umožnil vznik významného [[Biotop|biotopu]] [[Mokřad|mokřadných]] [[Tůň|tůněk]] mezi rybníkem a tělesem dráhy. <ref name=":6" />
 
== Přírodní poměry ==
 
=== Geologie ===
Území přírodní památky Počernický rybník leží na [[Pražská plošina|geomorfologické jednotce Pražská plošina]] <ref name=":2" /> a je tvořeno [[Droba|droby]], [[Prachovec|prachovci]], [[Břidlice|břidlicemi]] a [[Pískovec|pískovci]] vinických až kosovských vrstev svrchního [[Ordovik|ordoviku]]. <ref name=":0" />
 
=== Půdy ===
Co se týče [[Půdní profil|půdního profilu]], tak v širším okolí rybníka se nacházejí [[Hnědozem|hnědozemě]], v jeho těsném okolí pak [[Oglejení|gleje]] a [[organozemě]]. Ve východní části přírodní památky v místě nivy Rokytky pak můžeme najít [[Fluvisol|fluvizemě]]. <ref name=":3" />
 
=== Hydrologie ===
Počernický rybník se rozkládá na ploše 194 000 [[Metr čtvereční|m<sup>2</sup>]], čím získává prvenství jako největší rybník z hlediska rozlohy na území [[Praha|hlavního města Prahy]]. Jeho objem činí 310 000 [[Metr krychlový|m<sup>3</sup>]], co ho řadí na třetí místo za [[Kyjský rybník|Kyjský]] a [[Podleský rybník]]. Nejvýznamnejší přítok rybníka představuje řeka Rokytka vlévající se do rybníka z východní strany v lokalitě pod dálničním přemostěním. V minulosti byl přítok do rybníka regulován střídavým napájením z Rokytky a Říčanského potoka, ale při poslední rekonstrukci a ztrojkolejnění železniční tratě 001 v úseku [[Libeň|Praha-Libeň]] – Praha-Běchovice došlo k úpravám, které mají za následek to, že se Říčanský potok vlévá do Rokytky asi kilometr od ústí do rybníka. <ref name=":0" />
 
Z dostupných údajů měření průhlednosti vody v letech 2008 – 2017 je možné pozorovat zhoršení kvality vody, co se projevilo sníženou [[Průhlednost|průhledností]], na základě které se také reguluje [[Extenzivní chov|extenzivní chov ryb]] v rybníku. Od druhé poloviny roku 2011 pak k měřením začala přibývat poznámka o zbarvení vody, která šla postupně od šedozelené přes zelenou až po tmavě hnědou na konci roku 2017. <ref name=":0" />
 
=== Fauna ===
Území přírodní památky Počernický rybník je domovem pro asi 639 zde se vyskytujících vybraných skupin druhů živočichů. Především se však jedná o oblast hnízdění mnoha druhů ptáků. Na hnízdění využívají početnou pobřežní a mokřadní [[Vegetace|vegetaci]], která zároveň slouží jako místo odpočinku pro ptáky na tahu. Z hnízdících [[Ptáci|ptáků]] zde můžeme najít např. [[Kachna divoká|kachny divoké]] (''Anas platyrhynchos''), [[Slípka zelenonohá|slípky zelenonohé]] (''Gallinula chloropus''), [[Potápka roháč|potápky roháče]] (''Podiceps cristatus''), [[Lyska černá|lysky černé]] (''Fulica atra''), [[Rákosník obecný|rákosníka obecného]] (''Acrocephalus scirpaceus''), [[Moudivláček lužní|moudivláčka lužního]] (''Remiz pendulinus''), [[Strnad rákosní|strnady rákosní]] (''Emberiza schoeniclus''), [[Potápka malá|potápky malé]] (''Tachybaptus ruficollis''), [[Polák chocholačka|poláky chocholačky]] (''Aythya fuligula''), [[Konipas horský|konipasy horské]] (''Motacilla cinerea'') nebo [[Rákosník velký|rákosníky velké]] (''Acrocephalus arundinaceus''). <ref name=":3" /><ref name=":0" />
 
Z táhnoucích ptáků se zde pak vyskytuje [[krahujec obecný]] (''Accipiter nisus''), [[kormorán velký]] (''Phalacrocorax carbo''), [[orlovec říční]] (''Pandion haliaetus''), [[břehule říční]] (''Riparia riparia''), [[ledňáček říční]] (''Alcedo atthis''), [[lžičák pestrý]] (''Anas clypeata''), [[lejsek šedý]] (''Muscicapa striata''), [[rorýs obecný]] (''Apus apus''), [[ťuhýk obecný]] (''Lanius collurio''), [[slavík obecný]] (''Luscinia megarhynchos'') anebo také [[vlaštovka obecná]] (''Hirundo rustica''). <ref name=":0" /><ref name=":3" />
 
Z [[Obojživelníci|obojživelníků]] zde můžeme najít [[Ropucha obecná|ropuchu obecnou]] (''Bufo bufo''), [[Skokan zelený|skokana zeleného]] (''Pelophylax esculentus'') a [[Skokan hnědý|skokana hnědého]] (''Rana temporaria'') nebo [[Kuňka obecná|kuňku obecnou]] (''Bombina bombina''). Z [[Měkkýši|měkkýšů]] se zde pak vyskytují [[Škeble rybničná|škeble rybničné]] (''Anodonta cygnea''), [[velevrub malířský]] (''Unio pictorum''), [[svinutec zploštělý]] (''Anisus vortex'') nebo [[Bahenka živorodá|bahenka]] (''Viviparus contectus''). <ref name=":0" /><ref name=":3" />
 
Území přírodní památky je domovem i pro mnoho [[Brouci|brouků]], např. pro [[Střevlíkovití|střevlíčky]] (druhy ''Stenolophus mixtus'' nebo ''Bembidion fumigatum''), [[Štítonoši|štítonoše černoskvrnného]] (''Cassida murraea''), [[Pilořitka dubová|pilořitku dubovou]] (''Xiphydria longicollis''), [[Tesařík piluna|tesaříka piluna]] (''Prionus coriarius'') nebo pro vzácný druh [[Nosatcovití|nosatečka]] ''Eubrychius velutus''. <ref name=":3" /><ref name=":0" />
 
Z [[Motýli|motýlů]] jsou zde nejvíce zastoupeny [[travařík velký]] (''Schoenobius gigantella''), [[otakárek fenyklový]] (''Papilio machaon'') nebo [[otakárek ovocný]] (''Iphiclides podalirius L.''). Vyskytuje se zde i [[Pavouci|pavouk]] [[snovačka proměnlivá]] (''Rugathodes instabilis''). <ref name=":3" /><ref name=":0" />
 
Samotný rybník je pak využíván k extenzivnímu chovu ryb, zejména [[Kapr obecný|kapra obecného]] (''Cyprinus carpio''), který se do něj vysazuje v poměru 3:2 (kapr K1 ku kapru K2). Zaměření extenzivního chovu spočívá ve vytvoření rovnováhy mezi rybí výsadkou a přirozeným prostředím rybníka. Vysazené kapry se každoročně na podzim slavnostně vylovují za početné účasti veřejnosti.  <ref name=":0" />
 
=== Flóra ===
Území Přírodní památky Počernický rybník je významné nejen svojí faunou, ale i flórou. Můžeme zde najít asi 186 druhů [[Cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]]. Břehy rybníku jsou pokryty charakteristickými rákosovými porosty, které postupně prochází do porostů ostřic. Mezi zdejší nejdominantnější druhy patří [[ostřice dvouřadá]] (''Carex disticha''), [[ostřice pobřežní]] (''Carex riparia''), [[ostřice kalužní]] (''Carex acutiformis''), [[ostřice měchýřkatá]] (''Carex vesicaria''), [[rákos obecný]] (''Phragmites australis''), [[orobinec úzkolistý]] (''Typha angustifolia''), [[krabilice hlíznatá]] (''Chaerophyllum bulbosum'') nebo [[chrastice rákosovitá]] (''Phalaris arundinacea''). <ref name=":3" /><ref name=":0" />
 
Ve východní části území se nachází mokřadní [[Olšina (les)|olšina]] s [[Olše lepkavá|olší lepkavou]] (''Alnus glutinosa'') a břehy řeky Rokytky jsou pak porostlé vrbami (z nichž nejvíce [[Vrba popelavá|vrbou popelavou]] (''Salix cinerea''), [[Vrba košíkářská|vrbou košíkařskou]] (''Salix viminalis''), [[Vrba trojmužná|vrbou trojmužnou]] (''Salix triandra'') nebo [[Vrba obecná|vrbou obecnou]] (''Salix caprea'')). Oblast je charakteristická místy i svými porosty křovin a liánovitých rostlin. Mezi nejrozšířenější stromy zde patří [[Dub|duby]] a [[Habr|habry]], místy se zde začali objevovat i nepůvodní [[Trnovník akát|akáty]]. <ref name=":3" /><ref name=":0" />
 
V zámeckém parku, který je také součástí území přírodní památky, se nachází asi tisíc stromů, z kterých nejstarší a nejmohutnější dosahují výšku kolem 35 m, stáří kolem 250 let a obvod kměnů nad 4 m. Nejčastěji jsou zde zastoupeny [[Dub letní|duby letní]] (''Quercus robur'') a [[Lípa (rod)|lípy]], dále pak [[Jasan|jasany]], [[Javor|javory]], [[Jírovec|jírovce]] a habry. Nejstarší stromy v parku jsou duby letní dosahující stáří přibližně 260-300 let – tyto duby se nacházejí v okolí hráze a i přes své stáří mají celkem dobrý stav (na rozdíl od špatného stavu lip, které mají odhadem asi 150 let). <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = dpocernice
| titul = 15 - VÝZNAMNÉ STROMY
| periodikum = Oficiální web městské části Praha - Dolní Počernice
| url = https://praha-dolnipocernice.cz/sport-a-kultura/266-15-vyznamne-stromy
| datum vydání = 2015-02-15
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-10-30
}}</ref>
 
== PoznámkyOchrana přírody ==
Předmětem ochrany Přírodní památky Počernický rybník je kromě samotného rybníka (jenž má [[Ekologie|ekologický]], krajinotvorný a vodohospodářský význam), jeho rákosím a ostřicemi poroslých břehů (představujících cenné místo pro hnízdění ptactva) také samotný zámecký park a v něm rostoucí významné památné stromy. Na území přírodní památky probíhá jednou za měsíc technicko-bezpečnostní dohled, kdy se kontrole podrobují všechny objekty rybníka a je v něm měřena průhlednost vody. Pravidelně probíhá také kosení hráze a údržba zeleně spolu s úklidem. <ref name=":0" />
 
Významným přínosem pro ochranu přírody na území přírodní památky byla celková rekonstrukce hráze, přilehlých břehů a odbahnění rybníku, kdy došlo k vybudování ostrůvku uprostřed rybníka, do kterého byla vyhloubena [[laguna]]. Kromě toho prošla proměnou i východní část chráněného území, ve které byly v rákosí vybudovány 3 laguny – tyto opatření představovali výrazné zlepšení biotopu pro přítomnou faunu a především pro ptactvo. V průběhu rekonstrukce došlo v letech 2004 – 2006 také k [[Sanace (ekologie)|sanaci]] černé skládky na jižním okraji rybníka mezi samotným rybníkem a tělesem dráhy. <ref name=":6" />
 
V současné době představuje pro přírodní památku potenciální ohrožení zněčištění jejího přítoku a přemnožení [[Prase divoké|divokých prasat]]. Nárazové nebo stoupající zněčištění vody v řece Rokytka, která představuje přítok Počernického rybníka, představuje riziko pro celou lokalitu i vodní biotopy – je proto nutné stav vody v Rokytce sledovat a případné zněčištění odstranit u zdroje. Dalším problémem je přemnožení divokých prasat v lokalitě východního okraje rybníka, kde způsobují devastaci zdejších porostů a představují nebezpečí pro hnízdící ptactvo – zde se nabízí jako řešení regulace jejich stavu. <ref name=":6" />
 
Pro přírodní památku Počernický rybník byl zpracován Plán péče o přírodní památku Počernický rybník na období 2010-2022, který představuje strategický dokument, podle kterého se ochrana této lokality řídí. <ref name=":6" />
 
== Turismus ==
Území přírodní památky nabízí různé způsoby [[rekreace]] a trávení volného času. Kolem části rybíka a přes hráz vede žlutá turistická značka spojující [[rozcestník]] Dolní Počernice a V Ořešinách u Přírodní památky Xaverovský háj – trasa je vybavena lavičkami na oddych a je vhodná pro procházky, běh či jízdu na kole. Podél části trasy jsou umístěny i informační tabule [[Naučná stezka|Naučné stezky]] Dolní Počernice, která návštěvníka provází nejzajímavějšími místy městské části. Po severním okraji vede pak 3,3 km dlouhá cyklistická trasa A259 spojující Dolní Počernice a Běchovice. <ref name=":4" />
 
Samotný rybník slouží také k rekreaci, konkrétně ke koupání – na jeho jižní straně oproti vybudovanému ostrůvku je pro tyto aktivity nejčastěji využívané místo. I když samotné koupání není hromadná záležitost, i tak často dochází k plavání na ostrůvek uprostřed rybníku (často i se psy), co negativně ovlivňuje živočichy zde žijící. <ref name=":6" />
 
Vhodný pro procházky je i areál zámeckého parku, ve kterém se nachází dětské hřiště, restaurace a pivovar.
 
== Reference ==
<references />
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Počernický_rybník“