Verze z 15. 6. 2020, 19:05 editovat Dobroš (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 774 editací nemažte cizí práci! prosím správce o zásah! značka: vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 6. 2020, 17:08 editovat zrušit editaci Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací viz diskuse zde Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[~~File~~Soubor:Clementinum library2.jpg\|~~thumb~~náhled\|Astronomický sál Národní knihovny v  Praze, [[Klementinum]]]] ~~[[File:Prag – Kloster Strahov, Klosterbibliothek - Strahovský klášter, Klášterní knihovna - panoramio.jpg\|thumb\|Filozofický sál Strahovské knihovny v Praze]]~~ [[Soubor:A municipal library, Prague - 8471.jpg\|náhled\|Interiér Městské knihovny v Praze]]▼ ~~[[File:Historický sál knihovny.jpg\|thumb\|Sál Rajhradské knihovny]]~~ ~~[[File:British Museum Reading Room Panorama Feb 2006.jpg\|thumb\|Sál knihovny Britského muzea v Londýně]]~~ ~~[[Soubor:Gymzn12.jpg\|náhled\|Školní knihovna [[Gymnázium Dr. Karla Polesného]], Znojmo]]~~ '''Knihovna''' (řidčeji též ''bibliotéka''<ref>[http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=bibliot%C3%A9ka&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no Slovník spisovného jazyka českého: Bibliotéka]</ref> nebo moderně jako ''mediatéka''<ref>SAKÁLOVÁ, Elena. Mediatéka. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002037&local_base=KTD.</ref>) je [[instituce]] sloužící primárně ke zpřístupnění knihovních jednotek (tj. jakýchkoli samostatně evidovaných jednotek, nejen [[Kniha\|knih]])<ref>[https://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/knihovni-rad-a-dalsi-pravidla/kr Knihovní řád Národní knihovny, část první, bod 2]</ref> veřejnosti. Řádek 18 ⟶ 13: \| počet_stran = 112 \| jazyk = english }}</ref> Mezi nejznámější starověké knihovny patří [[Alexandrijská knihovna\|knihovna v Alexandrii]], založená na sklonku antiky ve 4. století. Ve [[středověk]]u knihovnickou funkci nejdříve převzaly křesťanské [[klášter]]y. === České země ===▼ První klášterní knihovna na území [[Česko\|českých zemí]] vznikla v [[Břevnovský klášter\|břevnovském klášteře]] pravděpodobně na přelomu 10. a 11. století, protože mniši k provozu bohoslužeb a řeholního života knihy potřebovali a některé si jistě přinesli z mateřského kláštera v Niederaltaichu. Brzy po svém založení získala první knihy [[Vyšehradská kapitula]] ([[Vyšehradský kodex]]). Od 12. století byla proslulá Knihovna Metropolitní kapituly pražské. V období vrcholného středověku vznikají v klášterech [[skriptorium\|skriptoria]], písařské dílny sloužící k rozmnožování literárních děl. V roce 1348 v souvislosti se vznikem [[Univerzita Karlova\|Univerzity Karlovy]] je založena též první světská knihovna v českých zemích. Je pravděpodobné, že svou knihovnu měly různé univerzitní koleje. Brzy je následovaly knihovny městské a farní<ref>Ivan Hlaváček, ''Knihy a knihovny ve středověku''. Praha 1965</ref>, jako první je doložen ''Librář obecní'', městská knihovna se sídlem na Staroměstské radnici v Praze.<ref>Martin Musílek, Šimon od Bílého lva. Den pražského měšťana v době vymknuté z kloubů, in: ''Staletá Praha'' 32/2, 2016, s.2-27.</ref> Knihy byly, zejména ve středověku, v knihovnách řazeny pomocí [[Pultovní systém\|pultovního systému]], drahocenné knihy ve zvláštním regálu či výklenku přivázané řetězem za dřevěnou knižní desku k polici.▼ ▲=== České země === Po vynálezu [[knihtisk]]u dochází na přelomu 15. a 16. století k rozšíření privátních světských knihoven, patřících šlechtickým či měšťanským rodinám nebo jednotlivcům z řad humanistů (např. [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic]]. V období baroka vznikají také velké knihovny šlechtických rodin, například [[Nosticové\|Nostická knihovna]] v Praze, Vunšvicova knihovna nebo [[Thun-Hohensteinové\|Thun-Hohensteinská knihovna]] v Děčíně. ▲První klášterní knihovna na území [[~~Česko~~České země\|českých zemí]] vznikla v [[Břevnovský klášter\|břevnovském klášteře]] ~~pravděpodobně~~ na ~~přelomu~~konci 10. ~~a 11~~století. ~~století~~{{Zdroj?}}, protože mniši k provozu bohoslužeb a řeholního života knihy potřebovali a některé si jistě přinesli z mateřského kláštera v Niederaltaichu. Brzy po svém založení získala první knihy [[Vyšehradská kapitula]] ([[Vyšehradský kodex]]). Odod 12. století byla proslulá Knihovna Metropolitní kapituly pražské. V období vrcholného středověku vznikají v klášterech [[skriptorium\|skriptoria]], písařské dílny sloužící k rozmnožování literárních děl. V roce 1348 v souvislosti se vznikem [[Univerzita Karlova\|Univerzity Karlovy]] je založena též první světská knihovna v českých zemích. Je pravděpodobné, že svou knihovnu měly různé univerzitní koleje. Brzy je následovaly knihovny ~~městské~~městském a farní<ref>Ivan Hlaváček, ''Knihy a knihovny ve středověku''. Praha 1965</ref>, jako první je doložen ''Librář obecní'', městská knihovna se sídlem na Staroměstské radnici v Praze.<ref>Martin Musílek, Šimon od Bílého lva. Den pražského měšťana v době vymknuté z kloubů, in: ''Staletá Praha'' 32/2, 2016, s.2-27.</ref> Knihy byly, zejména ve středověku, v knihovnách řazeny pomocí [[Pultovní systém\|pultovního systému]], drahocenné knihy ve zvláštním regálu či výklenku přivázané řetězem za dřevěnou knižní desku k polici. Po vynálezu [[knihtisk]]u dochází na přelomu 15. a 16. století k rozšíření privátních světských knihoven, patřících šlechtickým či měšťanským rodinám nebo jednotlivcům z řad humanistů (např. [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic]]. Na konci 18. století nastává období rušení významného množství klášterů a jejich knihoven, místo ~~nich~~toho vznikají knihovny veřejné ~~(Univerzitní knihovna v Praze)~~, v období národního obrození také knihovny muzejní ([[Knihovna Národního muzea]] v Praze brzy po roce 1818) a čtenářské spolky (např. Čtenářsko-pěvecký spolek Rastislav v [[Blansko\|Blansku]]). == Knihovny v současnosti == ▲[[Soubor:A municipal library, Prague - 8471.jpg\|náhled\|Interiér Městské knihovny v  Praze]] Moderní knihovny přitom svému návštěvníkovi (čtenáři) neposkytují pouze služby spojené s [[kniha]]mi či [[periodikum\|periodiky]] (novinami a časopisy neboli seriály), ale nabízejí také další datové nosiče ([[Magnetofon\|MC kazety]], [[Kompaktní disk\|CD disky]], nejnověji i [[Čtečka elektronických knih\|čtečky elektronických knih]]) a přístup na [[internet]], někdy včetně přístupu do některých placených databází (např. [[Městská knihovna v Praze]], MKP). Tatáž knihovna (MKP) disponuje i mobilními pobočkami ([[bibliobus]]y). Na ulici stojící volně přístupné knihovničky se někdy označují jako ''[[knihobudky]]'' (na ulici stojící skříně s knihami, ptačí budka-like skříňky<ref>http://www.5plus2.cz/default.aspx?n=PETPLUSDVA&d=13.06.2014&e=CA-BUDEJOVICE#strana=4</ref>, na nádraží v rámci projektu Kniha do vlaku<ref>Kniha do vlaku. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP), 2010-2018. Dostupné z: https://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/propagace-cetby-a-knihoven/kniha-do-vlaku-projekt-mestske-knihovny-mikulov-a-cd-1</ref>, nebo bývalé [[telefonní budky]]<ref>http://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktuality/91-praha-6-ma-poulicni-knihovnu/</ref>), v současnosti (říjen 2018) je jich v Praze okolo patnácti v rámci projektu ''KnihoBudka'' a další nezávisle na tomto projektu,<ref>http://knihobudka.cz/mapa/</ref> další jsou např. v [[Kaplice\|Kaplici]] a [[Chrášťany (okres České Budějovice)\|Chrášťanech]] v jižních Čechách.<ref>{{Citace elektronického periodika \|titul=Archivovaná kopie \|url=http://jihocesky-kraj.5plus2.cz/jihoceske-obce-zrizuji-knihovnicky-v-budkach-fnv-/ceske-budejovice.aspx?c=A140612_124815_ppd-ceske-budejovice_p2tse \|datum přístupu=2014-06-14 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20140617143510/http://jihocesky-kraj.5plus2.cz/jihoceske-obce-zrizuji-knihovnicky-v-budkach-fnv-/ceske-budejovice.aspx?c=A140612_124815_ppd-ceske-budejovice_p2tse \|datum archivace=2014-06-17 \|nedostupné=ano }}</ref> Knihovny mohou být umístěny v různých netradičních prostorech, jako např. v ochozu bývalé bankovní dvorany ([[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy\|MFF UK]] v Praze na Malé Straně), bývalé zbrojnici ([[Univerzita Palackého v Olomouci\|UP Olomouc]]), synagoze ([[Uherské Hradiště]]) nebo kině ([[Knihovna Kroměřížska]]). Moderní (novodobé) knihovny už většinou neslouží pouze jako půjčovny knih, ale jako zprostředkovatelské instituce médií a děl různého druhu a typu, pro jejich označování (ať už instituce jako celku nebo jejich dílčích částí) se proto kromě termínu knihovna užívá také dalších termínů s širším či užším významem jako např. '''mediatéka''' (zprostředkovává obrazové, zvukové a audiovizuální dokumenty), '''[[artotéka]]''' (zprostředkovává díla výtvarného umění), '''fonotéka''' (zprostředkovává zvukové dokumenty), '''[[lekotéka]]''' (zprostředkovává hry a hračky) aj. Systém knihoven se v České republice řídí podle knihovního zákona č. 257/2001 Sb.,<ref>{{Citace elektronické monografie Řádek 43 ⟶ 38: === podle přístupnosti === * soukromé (osobní, rodinné) * veřejné (často je ~~přístup~~však míra veřejnosti ~~omezen~~omezena, např. pouze pro registrované uživatele ~~nebo pro zaměstnance určitých institucí~~), zpřístupňují širokému okruhu čtenářů především beletrii a populárně-naučnou literaturu. === podle regionální působnosti === Řádek 55 ⟶ 50: polytematické ([[Národní technická knihovna]]) specializované * oborově (knihovny vysokých škol~~, odborných institucí, klášterů~~) * druhově (knihovna [[Úřad průmyslového vlastnictví\|Úřadu průmyslového vlastnictví]]) Řádek 66 ⟶ 61: * [[Moravská zemská knihovna]] * [[Strahovská knihovna\|Knihovna Strahovského kláštera]] * [[Národní technické muzeum\|Knihovna Národního technického muzea]] * [[Památník písemnictví na Moravě\|Rajhradská klášterní knihovna]] * [[Kroměřížská arcibiskupská zámecká knihovna]] * [[Knihovna Jiřího Mahena v Brně]] Řádek 79 ⟶ 72: == Významné zahraniční knihovny == * [[Britská knihovna]] v [[Londýn]]ě * [[Oxfordská univerzita\|Univerzitní knihovna v Oxfordu]] * [[Knihovna Kongresu]] ve [[Washington, D.C.\|Washingtonu]] * [[Francouzská národní knihovna]] v Paříži * [[Rakouská národní knihovna]] ve [[Vídeň\|Vídni]] * [[Německá národní knihovna]] v Berlíně, Frankfurtu nad Mohanem a Lipsku * [[Vatikánská apoštolská knihovna]] * [[Národní knihovna Izraele]]

Knihovna (instituce): Porovnání verzí