Karl Marx: Porovnání verzí

{{Různé významy|redirect=Marx|tento=filosofovi|druhý=jiných nositelích jména Marx|stránka=Marx (rozcestník)}}

{{Infobox - filosof

}}

 

Společně s [[Friedrich Engels|Friedrichem Engelsem]] rozpracoval vlastní [[Historický materialismus|materialistické pojetí dějin]], založené na ekonomických zákonitostech. Ve společnosti je podle nich přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který bude odstraněn zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků a nastolením beztřídní, komunistické společnosti.

 

=== Mládí ===

 

V Trevíru navštěvoval [[gymnázium]], kde se seznámil se svým budoucím švagrem Edgarem von Westphalen. Roku [[1836]] se zasnoubil s jeho sestrou [[Jenny von Westphalen]] (1814–1881), s níž poté strávil celý život. Coby [[student]] se naučil skvěle [[Francouzština|francouzsky]] a podnikl několik literárních pokusů, které však záhy zavrhl.<ref>F. Wheen: ''Marxův Kapitál''. Praha 2007, s. 16 a 18.</ref> V té době již studoval práva v [[Bonn]]u (1835) a poté v [[Berlín]]ě (1836), kde se zapojil do bouřlivých diskusí nad myšlenkovým odkazem nedávno zemřelého [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegela]] a přiklonil se k reformistům, tzv. mladohegelovcům (viz níže); poslouchal [[Bruno Bauer|Bruna Bauera]] a [[Ludwig Feuerbach|Ludwiga Feuerbacha]]. Roku [[1841]] pak ''in absentia'' promoval na univerzitě v [[Jena|Jeně]] prací na téma rozdílu [[Démokritos|Démokritovy]] a [[Epikúros|Epikúrovy]] přírodní filosofie.<ref>[http://www.zeno.org/Philosophie/M/Marx,+Karl/Differenz+der+demokritischen+und+epikureischen+Naturphilosophie K. Marx: ''Differenz der demokritischen und epikureischen Naturphilosophie nebst einem Anhange''] na zeno.org.</ref>

 

 

=== V Paříži a Bruselu ===

V roce [[1843]] se v [[Bad Kreuznach]]u oženil se svou snoubenkou. Z jejich sedmi dětí přežily jen tři dcery: Jenny, Laura a Eleanor. Téhož roku s rodinou odjel do [[Paříž]]e, aby zde společně s Arnoldem Rugem vydával ''Německo-francouzskou ročenku''. V Paříži se seznámil s německým básníkem [[Heinrich Heine|Heinrichem Heinem]], s nímž vedl během pařížského období rozsáhlé politické diskuse.<ref>[[Jost Hermand]]: ''Heinrich Heine'', Köln – Weimar 2007, kap. „Heine und Marx“, s 85n.</ref> Z ''Ročenky'' však vyšlo pouze jedno číslo, a to kvůli neshodám jak s Rugem, tak s [[utopický socialismus|francouzskými socialisty]]: v polemice s nimi se začal zabývat [[Ekonomie|ekonomií]] a směřoval ke komunistickým pozicím. Tento posun je patrný v ''Ekonomicko-politických rukopisech z roku 1844'', jež zavádějí pojem „odcizené práce“.

 

 

=== Londýnský exil ===

Společně s rodinou se nejprve uchýlil zpět do [[Paříž]]e, nicméně již po měsíci, kdy jim hrozila [[deportace]] do odlehlé [[Bretaň|Bretaně]], Francii opustili a usídlili se v [[Londýn]]ě. Brzy sem za nimi přesídlil také Engels, díky jehož podpoře zde přežívali. Společně se pustili do další publikační činnosti a mezinárodní agitace pro komunistické hnutí. Marxova hmotná situace se zlepšila v roce [[1852]], kdy se stal londýnským [[korespondent]]em ''New York Tribune'', kam zasílal rozsáhlé kritické politicko-ekonomické analýzy poměrů v evropských mocnostech. Spolupráci však přerušila [[americká občanská válka]].

 

V dělnickém hnutí se angažovaly také jeho dcery se svými manželi: Eleanor a Jenny ve Francii, Laura v Británii.

 

 

=== Chudoba a zlepšení finanční situace během londýnského exilu ===

Posledním stupněm [[Třídní boj|třídního boje]] je pak podle něj soudobý konflikt [[proletariát]]u a [[Měšťanstvo|buržoazie]]. Podle něj je jediným a nevyhnutelným rozuzlením tohoto věčného konfliktu beztřídní, [[Komunismus|komunistická]] společnost. [[Sociální spravedlnost]]i má být dosaženo odstraněním příčiny třídního boje, tedy zrušením soukromého [[vlastnictví]] výrobních prostředků, a to i za cenu [[násilí]].

 

 

Jeho [[myšlení]] bývá považováno za syntézu tří směrů evropského myšlení, na něž navazoval: [[Německý idealismus|německé klasické filosofie]], francouzského [[Utopický socialismus|utopického socialismu]] ([[Charles Fourier]]) a anglické [[Klasická ekonomie|klasické ekonomie]] (zejména [[David Ricardo]] a [[John Stuart Mill|J. S. Mill]]).<ref>H. J. Störig: ''Malé dějiny filosofie''. Kostelní Vydří 2000, s. 373—374.</ref>

 

==== Ekonomicko-filosofické rukopisy z roku 1844 ====

V těchto [[rukopis]]ech, které byly zveřejněny teprve roku [[1932]] a následně získaly mezi marxisty velký vliv, se poprvé vyjádřil k [[Ekonomie|národní ekonomii]]. Ta podle něj předpokládá [[soukromé vlastnictví]], Marx je však nijak nevysvětluje. Jádrem spisu je kapitola ''Odcizená práce'', kde přebírá [[hegel]]ovskou [[Dialektika|dialektiku]] a pojem [[odcizení (filosofie)|odcizení]]. Tím, že [[dělník]] nepracuje pro sebe, ale pro [[Kapitalista|kapitalistu]], je produkt jeho [[Povolání|práce]] čímsi cizím, odcizeným, neboli „zvnějšněným“. Z toho jsou pak odvozeny čtyři stupně odcizení, které znemožňují dělníkovi důstojný život:

# odcizení od produktu vlastní práce,

 

==== Svatá rodina (1844) ====

Dílo s podtitulem ''Kritika kritické kritiky'' je jeho prvním dílem vytvořeným společně s Engelsem. Polemicky se v něm obracejí zejména proti „pravému“ mladohegelovci a svému někdejšímu učiteli [[Bruno Bauer|Brunovi Bauerovi]]. V tomto spise se Marx dosud hlásí k [[Ludwig Feuerbach|Feuerbachovi]], kterého však již o rok později bude tvrdě kritizovat.

 

 

==== Teze o Feuerbachovi (1845) ====

[[Soubor:ElfteThese.jpg|náhled|240px|Jedenáctá teze o Feuerbachovi. Originální Marxův rukopis.]]

''Teze o Feuerbachovi'' (poprvé publikovány Engelsem ve spise ''L. Feuerbach a vyústění klasické německé filosofie'', 1888) jsou souborem jedenácti krátkých poznámek, v nichž kritizuje [[Ludwig Feuerbach|Ludwiga Feuerbacha]] a mladohegelovce vůbec. Sice oceňuje Feuerbachův [[materialismus]]; ten však nesmí být jen „nazíravý“, musí se projevovat v [[Praxe|praxi]]. Poslední, jedenáctá [[teze]] představuje jeden z nejznámějších filosofických citátů vůbec:

==== Komunistický manifest (1848) ====

{{viz též|Komunistický manifest}}

 

==== 18. brumaire Ludvíka Bonaparta (1852) ====

 

=== Protislovanské postoje ===

 

 

== Marxův odkaz a kritika ==

{{Citát v rámečku|Marx v XIX. století byl nejgeniálnějším myslitelem. Není jednoho národohospodáře, který by se Marxem nezabýval. Sám jsem se od něho mnoho naučil. Jeho působení bylo ohromné. Marxism vynutil reformy. Sociální reformy jsou prací ideí Marxových. Na duchovní směry, politiku vlád, na vše měl marxismus vliv.|[[Tomáš Garrigue Masaryk]]|Velicí mužové<ref>[[Tomáš Garrigue Masaryk|MASARYK, Tomáš Garrigue]]. ''Velicí mužové.'' Praha: Státní nakladatelství, 1926. 200 s. cnb000907616. [Citovaný text je na str. 155; poprvé byl otištěn v roce 1907.] [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:6764ec00-5670-11e3-ae59-005056827e52?page=uuid:449322f0-5e68-11e3-ae93-001018b5eb5c Dostupné též online]</ref>|}}

 

[[Soubor:Murales Rivera - Treppenhaus 7 Marx.jpg|náhled|Marx na nástěnné malbě od [[Diego Rivera|Diega Rivery]] v Národním paláci v [[Ciudad de México|Mexico City]]]]

 

Složitý a různorodý je vztah (nejen) liberálních myslitelů k Marxovi. Někteří oceňují jeho analýzy kapitalismu, stavějí se však proti vědeckému pojetí dějin. Filosof [[Karl Raimund Popper]] ve své ''Bídě historicismu'' nachází u Marxe [[Fatalismus|fatalistické]] pojetí dějin: poté, co známe neměnné zákonitosti vývoje, není možné měnit společnost „proti nim“, a vzniká naopak „vědecké“ centrální plánování, které může přerůst do [[totalitarismus|totalitarismu]].<ref>[http://plato.stanford.edu/entries/popper/#ImmLawConTre Stanford Encyclopedia of Philosophy, heslo ''Karl Popper'']</ref> Marxismus je podle něho „nejčistší, nejrozvinutější a nejnebezpečnější podobou historicismu“. Podobně bývá namítáno, že je-li podle něj zánik kapitalismu nevyhnutelný, zůstává organizovaná akce vykořisťovaných neopodstatněná. Pro Poppera již samotná dialektická metoda je pouhým zesíleným dogmatismem, jenž zůstává v očividném nesouladu s pravidly [[logika|logiky]]. Popper odmítal marxistický ekonomismus, tj. pojímání člověka jako bytosti, jejíž činnosti a chápání světa jsou určeny ekonomickými zájmy, a také chápání celých dějin jako třídní zápas o ekonomickou nadvládu. Marxistická koncepce třídního boje je dle něj velmi podobná koncepci boje o rasovou nadvládu, kterou vyznávají rasistické doktríny. Díky používání indukční metody Popper pokládal marxismus buď za směs vědy a proroctví, nebo za pavědu, anebo také ničím neopodstatněné všeználkovství. Obdobně kriticky se stavěl i k [[psychoanalýza|psychoanalýze]] [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]]. Dle Poppera také existuje ideová příbuznost mezi marxismem a [[fašismus|fašismem]], nejsou však dle něj identické. Popper byl více kritičtější vůči fašismu než vůči marxismu.<ref name="mbankowicz">{{Citace monografie| příjmení = Bankowicz | jméno = Marek | titul =Kritikové marxismu| rok = 2013 | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Brno | isbn =978-80-7485-011-0}} s. 104, 105, 107, 109 a 110 </ref>

 

Jeho velkým znalcem byl především [[Raymond Aron]], autor knihy ''Marxův marxismus'',<ref>[http://www.parutions.com/pages/1-15-164-4321.html Marx et Aron font bon ménage] Recenze knihy ''Le Marxisme de Marx'' na parutions. com</ref> který autora ''[[Kapitál (kniha)|Kapitálu]]'' respektoval, zato však tvrdě kritizoval soudobý, zejména francouzský marxismus ([[Louis Althusser|Althusser]], [[Jean-Paul Sartre|Sartre]]), který podle něho rezignoval na kritické myšlení a stal se, podobně jako další [[ideologie]], spíše politickým náboženstvím; proto v [[parafráze|parafrázi]] Marxe mluví o „opiu intelektuálů“. Podle Raymonda Arona: „Marxistická eschatologie připisuje proletariátu úlohu kolektivního spasitele.“ Komunismus byl podle něj prvním [[náboženství]]m intelektuálů, které mělo úspěch. Marx naplnil [[Niccolò Machiavelli|N. Machiavelliho]] touhu po náboženství organizující stát.<ref>Bankowicz: Kritikové marxismu, s. 27-9</ref>

 

 

Německo-americký psycholog [[Erich Fromm]] vydal dvě knihy, kde se zabývá interpretací Marxe. V ''Obrazu člověka u Marxe'' (viz sekci Literatura) jde hlavně o sociálně humanistickou interpretaci postavenou na ''Ekonomicko-filozofických rukopisech'', jejichž podstatná část je obsahem tohoto díla. Ve druhém titulu ''Beyond the Chains of Illusion'' se Fromm vyrovnává se svým vztahem k [[Sigmund Freud|Freudovu]] a Marxovu učení. Fromm jako jeden z mála kritiků poukázal na to, že Marx vždy hledal „dynamiku“ společenských dějů, tzn. jejich hybné síly. Tím odpovídá na námitky proti možnému [[Fatalismus|fatalismu]] a neměnnosti jím objevených a zkoumaných pravidel pro společenské pohyby.

 

 

[[Soubor:Karlovy Vary socha Karla Marxe (1).jpg|náhled|[[Pomník Karla Marxe (Karlovy Vary)|Pomník Karla Marxe v Karlových Varech]] v České republice]]

 

=== Pomníky ===

 

== Odkazy ==

=== Reference ===

<references />

Prací o Marxovi vyšlo sice v češtině mnoho, naprostá většina z nich však pochází z doby před rokem [[1989]]; tyto publikace zpravidla představují dogmatický marxisticko-leninský pohled. Často se jedná o překlady z [[ruština|ruštiny]]; k dispozici jsou např. [[Vladimir Iljič Lenin|Leninovy]] komentáře nebo práce pozdějších sovětských marxistů. Teprve v poslední době se začínají objevovat publikace nezávislé na někdejší oficiální ideologii:

 

 

=== Externí odkazy ===

* {{Wikizdroje|autor=Karl Marx}}

* {{Wikicitáty|osoba=Karl Marx}}

* {{cs}} [http://www.marxists.org/cestina/marx-engels/index.htm Výběr spisů v češtině]

* (česky) [http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2618666 Rozhlasový pořad o Marxovi]

* {{cs}} [http://www.blisty.cz/list.rb?id=102 Články a diskuse o Marxovi na ''Britských listech'']

* {{cs}} [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/208452801280023-historicky-magazin/ Karel Marx] – video z cyklu České televize [[Historický magazín]]

* {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/marx/ Stanford Encyclopedia of Philosophy, heslo ''Karl Marx'']

* {{fr}} [https://web.archive.org/web/20090624183427/http://netx.u-paris10.fr/actuelmarx/ Revue ''Actuel Marx'']

 

{{Dobrý článek}}

{{Autoritní data}}

 

{{DEFAULTSORT:Marx, Karl}}

[[Kategorie:Karl Marx| ]]

[[Kategorie:Němečtí filozofové]]

[[Kategorie:Němečtí ekonomové]]

[[Kategorie:Němečtí sociologové]]

[[Kategorie:Britští marxisté]]

[[Kategorie:Členové První internacionály]]

[[Kategorie:Kritici náboženství]]

[[Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách]]

[[Kategorie:Antislavismus]]

[[Kategorie:Narození 5. května]]

[[Kategorie:Narození v Trevíru]]

[[Kategorie:Úmrtí v Londýně]]

[[Kategorie:Muži]]