Esperanto: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 23. 3. 2020, 18:24 editovat Jiří Dušek (diskuse \| příspěvky) 1 813 editací m →‎Struktura jazyka: opravaumělý jazyk ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 5. 4. 2024, 12:37 editovat zrušit editaci Avayak (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 376 editací m →‎Schůze a cestování: interpunkce; -přebytečné předložky
(Není zobrazeno 52 mezilehlých verzí od 31 dalších uživatelů.)
Řádek 34: \| isbn = 0-4153-3286-9 \| strany = p. 464 }}</ref> Název ''esperanto'' je odvozen ze [[pseudonym]]u, pod nímž roku [[1887]] [[Poláci\|polský]] [[Židé\|židovský]] lékař [[Ludvík Lazar Zamenhof]] základy této řeči publikoval. Záměrem tvůrce bylo vytvořit snadno naučitelný neutrální jazyk, vhodný pro použití v mezinárodní komunikaci; jeho cílem však nebylo nahradit ostatní [[národní jazyk\|národní řeči]]. Ačkoliv žádná oficiálně uznaná [[stát\|země]] nepřijala esperanto jako [[úřední jazyk]], je používáno [[esperantská kultura\|komunitou]] o odhadovaném počtu 100 000 až 2 000 000 mluvčích, z čehož asi tisícovku tvoří [[Esperantští rodilí mluvčí\|mluvčí rodilí]].<ref name="Ethnologue">{{Citace monografie \| příjmení = Gordon \| jméno = Raymond G., Jr. Řádek 45: \| místo = Dallas, Tex. \| url = http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=epo }}</ref> Dosáhlo také některých mezinárodních uznání, jako jsou dvě rezoluce [[UNESCO]] či podpora známých osobností veřejného života. V současnosti je esperanto využíváno pro účely [[cestování]], [[dopisování]], mezinárodních setkání a kulturních výměn, ~~[[kongres]]ů~~kongresů, [[věda\|vědeckých]] diskuzí, původní i překladové [[esperantská literatura\|literatury]], [[divadlo\|divadla]] a [[kino\|kina]], [[hudba\|hudby]], [[seznam esperantských časopisů\|tištěného]] i [[internet]]ového zpravodajství, [[rozhlas]]ového a [[Televizní vysílání\|televizního vysílání]]. [[Slovní zásoba]] esperanta pochází především ze [[Západní Evropa\|západoevropských]] jazyků, zatímco jeho [[syntax\|skladba]] a [[tvarosloví]] poukazují na silný [[slovanské jazyky\|slovanský]] vliv. [[Morfém]]y jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov; esperanto má tedy mnoho společného s [[analytický jazyk\|izolujícími jazyky]] jako je [[čínština]], zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná [[aglutinační jazyk\|jazyky aglutinační]] jako je [[japonština]], [[svahilština]] nebo [[turečtina]]. Řádek 60: \|} [[Soubor:1908-kl-t-zamenhof.jpg\|náhled\|vlevo\|[[Ludvík Lazar Zamenhof\|Ludvík Zamenhof]]]] === Zamenhofovo dětství === U zrodu esperanta stál [[Ludvík Lazar Zamenhof]]. Vyrůstal v [[Multilingvismus\|mnohojazyčném]], tehdy k [[Ruské impérium\|Ruskému impériu]] náležejícím, dnes [[Polsko\|polském]] městě [[~~Białystok\|Bělostoku~~Bělostok]]u, kde byl svědkem častých rozepří mezi jednotlivými [[etnikum\|etniky]] ([[Rusové]], [[Poláci]], [[Němci]], [[Židé]]).<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Salisbury \| jméno = Josh \| titul = ‘Saluton!’: the surprise return of Esperanto \| periodikum = The Guardian \| odkaz na periodikum = The Guardian \| vydavatel = Guardian News & Media \| datum vydání = 2017-12-06 \| datum přístupu = 2019-09-20 \| url = https://www.theguardian.com/science/2017/dec/06/saluton-the-surprise-return-of-esperanto \| jazyk = anglicky}}</ref> Protože za jednu z hlavních příčin těchto konfliktů považoval neexistenci společného [[Jazyk (lingvistika)\|jazyka]], začal již jako školák pracovat na projektu nové vhodné řeči, která by tuto roli mohla plnit. Měla by být – na rozdíl od [[národní jazyk\|národních jazyků]] – neutrální a snadno naučitelná, tedy také přijatelná jako [[druhý jazyk]] pro všechny, jazyk vyučovaný společně s těmi národními a používaný v situacích vyžadujících dorozumění mezi národy.<ref name="jewenc">{{Citace elektronické monografie \| jméno = Joseph \| příjmení = Jacobs Řádek 90 ⟶ 91: === Vznik konečné verze === První Zamenhofův projekt, nazvaný [[Lingwe Uniwersala]]'','' byl víceméně hotov již roku 1878, ale autorův otec, učitel jazyků, považoval tuto práci za marnou a [[utopie\|utopistickou]], proto zřejmě rukopis, který mu byl svěřen, zničil. V letech [[1879]]–[[1885]] Zamenhof studoval [[lékařství]] v [[Moskva\|Moskvě]] a [[Varšava\|Varšavě]]. Tou dobou začal opět pracovat na mezinárodním jazyce. První obnovené verzi vyučoval roku 1879 své přátele. Po několika letech již překládal [[poezie\|poezii]], aby jazyk co nejvíce zdokonalil. Roku 1885 autor napsal: ''„Šest let jsem pracoval na zdokonalování a zkoušení esperanta, ačkoli se mi již v roce 1878 zdálo, že je jazyk úplně hotov.“''<ref name="Lingvaj Respondoj">Zamenhof, L.: Lingvaj ~~Respondoj~~Respondoj. Konsiloj kaj ~~opinioj~~opinioj pri ~~Esperanto~~Esperanto. 6-a eldono. Marmande 1962: ~~Esperantaj~~Esperantaj Francaj Eldonoj. LR 51. Dostupný z WWW: http://www.esperanto.hr/literaturo_lingvaj_respondoj.pdf {{Wayback\|url=http://www.esperanto.hr/literaturo_lingvaj_respondoj.pdf \|date=20150122171335 }}</ref> Toto období se nazývá [[Proto-esperanto]]. Když byl připraven svůj koncept publikovat, [[car]]ští [[cenzura\|cenzoři]] to odmítli povolit. Zamenhof byl velmi zklamán a volný čas trávil překládáním děl jako byl [[Starý zákon]] či některé kusy [[William Shakespeare\|Shakespeara]]. Toto nucené zpoždění vedlo k dalšímu významnému vylepšení. Roku [[1887]] konečně ve [[Varšava\|Varšavě]] vydal první učebnici ''«Международный языкъ» (Mezinárodní jazyk).'' Byl to v podstatě tentýž jazyk, jakým se mluví i dnes. Podle Zamenhofova pseudonymu, pod nímž knihu vydal, ''Doktoro Esperanto'' (''esperanto'' – doufající), se řeč brzy začala označovat jako „Jazyk doktora Esperanta“ a později zkráceně jako „esperanto“.<ref name="borovko" /><ref name="historie"> {{Citace elektronické monografie \| jméno = Josef Řádek 169 ⟶ 170: {{Audio\|Bulonjaprelego.ogg\|Nahrávka Zamenhofova projevu na 1. světovém kongresu esperanta ve francouzské Boulogne-sur-Mer (1905)}} Esperanto brzy začaly pro svou činnost používat i různé [[organizace]] a [[hnutí]]. Již na světovém kongresu v [[Barcelona\|Barceloně]] roku [[1909]] se uskutečnilo několik setkání přítomných [[~~Katolictví~~Katolicismus\|katolíků]], kteří se nakonec rozhodli uspořádat v nadcházejícím roce, [[1910]], zvláštní kongres katolických esperantistů. Během něj bylo založeno [[Mezinárodní sdružení katolických esperantistů]] ''(IKUE – Internacia Katolika Unuiĝo Esperantista).'' Časopis ''[[Espero Katolika]] (Katolická naděje)'' však vycházel již od roku [[1903]] a se svými více než 100 lety je dnes nejdéle vycházejícím [[Seznam esperantských časopisů\|esperantským periodikem]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Konciza historio de IKUE \| url = http://www.ikue.org/historio.html Řádek 179 ⟶ 180: V roce [[1912]] se Zamenhof při slavnostním projevu během osmého Světového kongresu esperanta v [[Krakov]]ě vzdal své oficiální role ve hnutí. Desátý kongres se měl konat roku [[1914]] v Paříži, přihlásilo se na něj téměř 4000 lidí, ale začínající válka jej znemožnila a Zamenhof se mohl vrátit do své vlasti jen přes [[Severské státy\|skandinávské státy]]. === Období světových válek === Řádek 229: \| vydavatel = members.chello.cz/malovec \| datum přístupu = 2007-09-09 \| url archivu = https://web.archive.org/web/20110718170445/http://members.chello.cz/malovec/Abeceda.htm \| nedostupné = ano }}</ref> Řádek 275 ⟶ 277: \| číslo = 1 \| datum = 1988 \| strany = ~~280-291~~280–291 \| url = http://id.erudit.org/iderudit/030989ar \| issn = 0068-8878 Řádek 289 ⟶ 291: \| číslo = 22 \| datum = jaro 2005 \| strany = ~~12-15~~12–15 \| url = http://www.variant.org.uk/pdfs/issue22/Variant22.pdf \| issn = 0954-8815 Řádek 301 ⟶ 303: \| autor = David Graddol \| vydavatel = The British Council \| url archivu = https://web.archive.org/web/20140628012917/http://www.britishcouncil.org/de/learning-elt-future.pdf ~~}}</ref>~~ \| datum archivace = 2014-06-28 \| nedostupné = ano }} {{Wayback\|url=http://www.britishcouncil.org/de/learning-elt-future.pdf \|date=20140628012917 }}</ref> [[Soubor:František Vladimír Lorenc 001.jpg\|náhled\|vpravo\|[[František Lorenc\|František Vladimír Lorenc]], autor první české učebnice esperanta]] === Historie esperanta v českých zemích === {{Podrobně\|Esperantské hnutí v Česku}} ==== Historie esperanta v českých zemích do první světové války ==== První českou učebnici, nazvanou ''„Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta“,'' vydal již v roce [[1890]], tři roky po zveřejnění řeči [[Ludvík Lazar Zamenhof\|Zamenhofem]], [[František Lorenc\|František Vladimír Lorenc]].<ref>{{Citace elektronické monografie Řádek 360 ⟶ 366: ==== Historie esperanta v českých zemích po druhé světové válce ==== Ve [[vyhlazovací tábor\|vyhlazovacích táborech]] zahynulo za války množství esperantistů, především [[Židé\|židovského]] původu, mezi něž patřil např. [[Petr Ginz]] – syn česko-židovského páru esperantistů později proslavený knihou ''Deník mého bratra''.<ref>Chava Pressburger. ''Deník mého bratra: Zápisky Petra Ginze z let 1941–1942''. Praha: Trigon, 2005. {{ISBN \|80-86159-54-X}}.</ref> [[Němčina\|Německy]] mluvící esperantisté byli zase [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuti]] do [[Německo\|Německa]]. Následkem [[Únor 1948\|politických změn]] byl opětovný rozvoj esperantského hnutí přerušen v roce [[1952]], kdy bylo esperantskému svazu i všem esperantským odbočkám závodních klubů „doporučeno“, aby se rozpustily, protože ''„od dob, kdy soudruh [[Vladimir Iljič Lenin\|Lenin]] zdůraznil význam esperanta pro [[dělnická třída\|dělnickou třídu]], uplynulo velmi mnoho času“'' a ''„mezi tím… statisíce dělníků… učí se mateřštině průkopníků socialismu – [[ruština\|ruštině]]“.''<ref>{{Citace monografie Řádek 387 ⟶ 393: </ref> Esperantské časopisy musely přestat vycházet, kluby mohly existovat pouze u [[osvětová beseda\|osvětových besed]] nebo při [[Park kultury a oddechu\|Parcích kultury a oddechu]], jejich činnost řídil Celostátní poradní esperantský výbor, později Československý esperantský výbor u [[Osvětový ústav\|Osvětového ústavu]] v [[Praha\|Praze]]. Do roku [[1950]] bylo uspořádáno osm Celostátních československých esperantských sjezdů, z toho tři v [[Brno\|Brně]]. Od poloviny šedesátých let 20. století docházelo k vzestupu zájmu o esperanto a prakticky každé okresní město mělo svůj [[esperantský klub]]. V březnu [[1969]] byl v Brně založen [[Český esperantský svaz]] ''(ČES – Ĉeĥa Esperanto-Asocio).'' Roku [[2005]] se z něj po svém znovuobnovení vydělila sekce mládeže jako [[Česká esperantská mládež]] ''(ĈEJ – Ĉeĥa Esperanto-Junularo).''<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Tomeček \| jméno = Aleš Řádek 395 ⟶ 401: \| datum přístupu = 2008-08-15 \| jazyk = česky \| url archivu = https://web.archive.org/web/20080127184232/http://www.esperanto.cz/index.php?jazyk=cze&id=5_4 \| nedostupné = ano }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie \| url = http://esperanto.blahus.cz/cxej/vikio/index.php/%C4%88e%C4%A5a_Esperanto-Junularo Řádek 404 ⟶ 412: \| datum archivace = 2008-10-19 \| nedostupné = ano }}</ref> [[Zajištění státní hranice Československa během studené války\|Otevření státních hranic]] po [[Sametová revoluce\|sametové revoluci]] z roku 1989 vedlo ke snížení zájmu o esperanto, ale zároveň usnadnilo českým esperantistům cestování do zahraničí a zahraničním esperantistům návštěvy Česka. Uskutečnil se 81. [[Světový kongres esperanta]] v [[Praha\|Praze]] ([[1996]]) a 65. [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]] v [[Liberec\|Liberci]] ([[2009]]). == Esperantská současnost == Řádek 416 ⟶ 424: === Stav vývoje jazyka === [[Soubor:Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto.jpg\|náhled\|vpravo\|Odborný esperantský slovník [[Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto\|Plena Ilustrita Vortaro]] uvádí 16 780 slovních kořenů a 46 890 lexikálních jednotek, především [[terminologie\|odborných termínů]]]] Na začátku jazyk esperanto sestával z asi tisíce [[kořen (mluvnice)\|slovních kořenů]], z nichž bylo možno vytvořit 10–12 tisíc slov. Dnešní [[esperantské slovníky]] často obsahují i 15–20 tisíc kořenů, ze kterých lze již vytvářet slov statisíce; jazyk se navíc stále vyvíjí. Aktuální tendence sleduje a kontroluje [[Akademie esperanta]]. V průběhu historie již bylo esperanta využíváno za účelem dosažení téměř všech představitelných cílů, některé z nich byly problematické či vyvolávající polemiku. Esperanto bylo zakázáno a jeho uživatelé pronásledováni jak za [[Josif Vissarionovič Stalin\|Stalina]], který je považoval za „řeč kosmopolitů“, tak za [[Adolf Hitler\|Hitlera]], který jej v knize [[Mein Kampf]] označil za „řeč [[Židé\|Židů]]“ (Zamenhof, tvůrce esperanta, byl Žid).<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Penarredonda \| jméno = Jose Luis \| titul = The invented language that found a second life online \| periodikum = BBC Future \| vydavatel = BBC \| datum vydání = 2018-01-10 \| datum přístupu = 2018-01-16 \| url = http://www.bbc.com/future/story/20180110-the-invented-language-that-found-a-second-life-online \| jazyk = anglicky}}</ref> Nynější esperanto je výsledkem kolektivní práce několika set básníků, filologů, spisovatelů a tří generací jeho [[esperantista\|uživatelů]].<ref>{{Citace monografie ~~Nynější esperanto je výsledkem kolektivní práce několika set básníků, filologů, spisovatelů a tří generací jeho [[esperantista\|uživatelů]].<ref>{{Citace monografie~~ \| příjmení = Janton \| jméno = Pierre Řádek 431 ⟶ 437: \| url-access = registration \| url = https://archive.org/details/esperantolanguag00jant }}</ref> Za více než 120 let bylo vytvořeno mnoho tisíc slov, výrazů, slovních obratů, [[metafora\|metafor]] aj., byly také vypracovány desítky odborných [[esperantské slovníky\|slovníků]] pro různé [[věda\|vědní]] obory. === Uživatelé jazyka === Řádek 452 ⟶ 458: === Vyučování esperanta === [[Soubor:LernuNovaEmblemo.png\|náhled\|vpravo\|[[lernu!]] je nejnavštěvovanější [[~~website~~Website\|web]] pro bezplatné studium esperanta]] Některé zdroje uvádí, že studium esperanta je několikanásobně jednodušší než studium [[Národní jazyk\|národních jazyků]].<ref>„Pokusy na školách v různých zemích ukázaly, že esperanto je asi šestkrát snadnější než kterýkoli jazyk národní.“ KILIAN, Theodor. ''Cvičebnice esperanta''. 4. vyd. Praha: SPN, 1978. 270, [1] s. Jazykové příručky pro veřejnost. Str. 5.</ref> Dorozumívat se esperantem je možno začít velmi rychle, což poskytuje ideální úvod do studia cizích jazyků. Už za několik týdnů si mohou studenti začít v této řeči dopisovat a za několik měsíců mohou v rámci svých škol či soukromě cestovat do ciziny. Experimentální a neformální pozorování naznačují, že předcházející učení se esperantu může mít pozitivní účinky na následné studium jiných cizích jazyků (hovoří se o takzvaném [[propedeutika\|propedeutickém efektu]]). Byly prováděny i některé pokusy o formální výzkum tohoto fenoménu: například skupina studentů, která se učila rok esperanto a poté tři roky [[~~francouzština~~Francouzština\|francouzštinu]], měla lepší výsledky než kontrolní skupina, která se učila francouzštinu celé čtyři roky.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Williams \| jméno = N. Řádek 461 ⟶ 467: \| kapitola = 22.1 \| strany = 26–28 }}</ref> Podobné výsledky byly získány, i když byla druhým jazykem [[japonština]] nebo při zkrácení doby experimentu na polovinu. Zmiňovaná studie však již neuvádí, jakých výsledků dosahují studenti, kteří se v prvním roce učí jiný cizí jazyk než esperanto, například [[~~latina~~Latina\|latinu]]. Ačkoli se esperanto vyučuje na některých školách (v [[Česko\|Česku]] dnes například na [[Masarykova univerzita\|Masarykově univerzitě]] v [[Brno\|Brně]]<ref>{{Citace elektronického periodika \| autor = ČTK \| odkaz na autora = Česká tisková kancelář \| titul = Esperanto má miliony příznivců i po 130 letech od vzniku \| periodikum = Týden.cz \| odkaz na periodikum = Týden.cz \| vydavatel = EMPRESA MEDIA \| odkaz na vydavatele = Empresa Media \| datum vydání = 2017-04-12 \| datum přístupu = 2020-06-15 \| url = https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/esperanto-ma-miliony-priznivcu-i-po-130-letech-od-vzniku_425450.html}}</ref> a [[Univerzita Palackého v Olomouci\|Univerzitě Palackého]] v [[Olomouc]]i), nejčastěji se ho lidé učí jako [[~~autodidakt~~Samouk\|samouci]], pomocí korespondenčních či multimediálních kurzů ([[pošta\|papírovou]] i [[E-mail\|elektronickou poštou]] nebo prostřednictvím [[~~website~~Website\|webů]] jako je ''[[lernu!]]'' nebo ''[[Duolingo]]'') či v místních esperantských klubech. Mezinárodním [[:Kategorie:Esperantská setkání\|esperantským setkáním]] speciálně zaměřeným na začátečníky je [[Letní škola esperanta]] pořádaná od roku 2007 na [[Slovensko\|Slovensku]].<ref>{{Citace elektronického periodika \| autor = tasr \| titul = Pod Zoborom sa stretnú esperantisti z 30 krajín sveta Řádek 550 ⟶ 561: \| datum archivace = 2008-05-14 \| nedostupné = ano }} {{Wayback\|url=http://www.esperantic.org/ced/espe.htm \|date=20080514130501 }}</ref> ~~}}</ref>~~ [[Švýcarsko\|Švýcarský]] ekonom [[François Grin]] spočítal, že přijetí esperanta [[Evropská unie\|Evropskou unií]] by přineslo úsporu 25 miliard [[euro\|eur]] ročně a přímo by z něj profitovalo 85 % [[Občanství Evropské unie\|občanů]], zatímco nynější dominance angličtiny znamená zisk 17–18 miliard eur ročně pro [[Spojené království]], což nezahrnuje výhody plynoucí z nadřazeného postavení [[rodilý mluvčí\|rodilých mluvčí]] v jednáních a sporech vedených v [[angličtina\|angličtině]].<ref name="ladocumentationfrancaise">{{Citace monografie Řádek 565 ⟶ 576: }}</ref> [[Evropská politická strana]] [[Evropa – Demokracie – Esperanto]] získala ve [[Volby do Evropského parlamentu\|volbách]] do [[Evropský parlament\|Evropského parlamentu]] v roce [[Volby do Evropského parlamentu 2004\|2004]] ve [[Francie\|Francii]] 25 259 hlasů<ref>[{{Citace elektronického periodika \|titul=Webové stránky francouzského ministerstva vnitra s výsledky evropských voleb 2004 \|url=http://www.interieur.gouv.fr/sections/a_votre_service/resultats-elections/eur2004/index.html ~~Webové~~\|datum ~~stránky~~přístupu=2012-05-15 ~~francouzského~~\|url ~~ministerstva~~archivu=https://web.archive.org/web/20090718104408/http://www.interieur.gouv.fr/sections/a_votre_service/resultats-elections/eur2004/index.html ~~vnitra~~\|datum sarchivace=2009-07-18 ~~výsledky~~\|nedostupné=ano ~~evropských voleb 2004]~~}}</ref> a v roce [[Volby do Evropského parlamentu 2009\|2009]] 28 944 hlasů ve Francii<ref>[http://www.interieur.gouv.fr/sections/a_votre_service/resultats-elections/ER2009/ Webové stránky francouzského ministerstva vnitra s výsledky evropských voleb 2009]</ref> a 11 722 v [[Německo\|Německu]].<ref>{{Citace elektronického periodika \|titul=Konečné výsledky evropských voleb 2009 v Německu \|url=http://www.bundeswahlleiter.de/de/europawahlen/EU_BUND_09/ergebnisse/bundesergebnisse/index.html \|datum přístupu=21-02-2011 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20150923231617/http://www.bundeswahlleiter.de/de/europawahlen/EU_BUND_09/ergebnisse/bundesergebnisse/index.html \|datum archivace=23-09-2015 \|nedostupné=ano }}</ref> Organizace [[Evropská esperantská unie]] předložila v dubnu [[2012]] [[Evropská komise\|Evropské komisi]] jednu z prvních [[evropská občanská iniciativa\|evropských občanských iniciativ]], která navrhuje doplnit [[Evropská hymna\|evropskou hymnu]] slovy v esperantu a umožnit tak [[Občanství Evropské unie\|občanům]] zpívat ji společně a posílit tím [[Evropa\|evropskou]] ~~[[Totožnost\|~~identitu]] při zachování identit národních.<ref>{{Citace elektronické monografie \| jméno = Mariana \| příjmení = Pítrová Řádek 580 ⟶ 591: === Využití esperanta === [[Soubor:NeVeRe.jpg\|náhled\|vpravo\|Setkání [[esperantista\|esperantistů]] z [[partnerská města\|partnerských měst]] [[Vídeň\|Vídně]] ([[Bratislava]], [[Brno]] a [[Budapešť]])]] ==== Schůze a cestování ==== V esperantu se každoročně konají stovky mezinárodních konferencí a setkání – bez [[tlumočení\|tlumočníků]]. Největšími jsou [[Světový kongres esperanta\|Světové esperantské kongresy]], naposledy pořádané ve městech [[Reykjavík]] ([[Island]], [[2013]]), [[Buenos Aires]] ([[Argentina]], [[2014]]), [[Lille]] ([[Francie]], [[2015]]), [[Nitra]] ([[Slovensko]], [[2016]]) a [[Soul]] ([[Jižní Korea]], [[2017]]), [[Lisabon]] ([[Portugalsko]], [[2018]]), [[Lahti]] ([[Finsko]], [[2019]]). [[Montréal]] ([[Kanada]], [[2022]]) a [[Turín]] ([[Itálie]], [[2023]]). Další sebude ~~budou~~v červenci ~~konat~~[[2024]] ve ~~městech~~městě [[~~Montréal~~Arusha]] ([[~~Kanada~~Tanzanie]],) a v r. [[2025]] v [[Brno\|Brně]] ([[~~2020~~Česko]]). Kongresy bývají organizované tak, aby v jejich průběhu mohl být oslaven Mezinárodní den Esperanta (26.7., den vydání 1. učebnice esperanta). V letech [[1921]] a [[1996]] hostila Světový kongres [[Praha]]. Od roku [[1938]] se každoročně koná také [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]], který v roce ~~2018~~2022 ~~proběhne~~proběhl vev [[~~Španělsko~~Nizozemsko\|~~španělském~~nizozemské]] ~~městě~~obci [[~~Badajoz~~Westelbeers]]; v Česku takový kongres pořádala [[Česká esperantská mládež]] v roce [[2009]] v [[Liberec\|Liberci]] za účasti 343 osob ze 41 zemí. Šesté setkání esperantistů ze zemí [[Střední východ\|středního východu]] se v roce [[2013]] uskutečnilo v [[Jerevan]]u,<ref name="liberafolio-mezorienta2013">{{Citace elektronické monografie \| jméno = Renato \| příjmení = Corsetti Řádek 598 ⟶ 615: }}</ref> [[Pasporta Servo]] je služba pro podporu využití esperanta v [[cestování]]. Zabezpečuje ji [[Světová esperantská mládežnická organizace\|sekce mládeže]] [[Světový esperantský svaz\|Světového esperantského svazu]]. Jejím základem je každoročně vydávaná publikace obsahující adresy 1087 hostitelů v 672 městech 90 zemí (vydání z roku [[2011]]), poskytujících bezplatně ubytování cestujícím hovořícím esperantem. Od roku [[2009]] je služba zabezpečována primárně v elektronické podobě na internetu, tištěný seznam ~~hositelů~~hostitelů však nadále zůstává dostupný.<ref>{{Citace elektronického periodika \| autor = Universala Esperanto-Asocio \| odkaz na autora = Světový esperantský svaz Řádek 633 ⟶ 650: [[Soubor:KAEST 2010 prelego Vajs 1.jpg\|náhled\|vpravo\|[[Konference o užití esperanta ve vědě a technice]] ([[Modra]], [[2010]])]] {{Podrobně\|Seznam esperantských organizací}} Esperantisté jsou sdruženi i v rozmanitých odborných svazech, jako např. [[lékař]]i, [[spisovatel]]é, [[železničář]]i, [[vědec\|vědci]], [[hudebník\|hudebníci]] a mnozí jiní. Tato sdružení často vydávají své vlastní [[Seznam esperantských časopisů\|časopisy]], organizují konference a pomáhají rozšiřovat profesionální a speciální využívání esperanta. [[Mezinárodní akademie věd]] v [[San Marino\|San Marinu]], která zařadila esperanto mezi svých pět pracovních jazyků, usnadňuje spolupráci na [[univerzita\|univerzitní]] úrovni. Pravidelně se konají konference o využití esperanta ve vědě a technice (např. [[Konference o užití esperanta ve vědě a technice\|KAEST]] v [[Česko\|Česku]] a na [[Slovensko\|Slovensku]] od roku [[1978]]). Původní a přeložené publikace pravidelně vycházejí v oborech [[astronomie]], [[informatika]], [[botanika]], [[entomologie]], [[chemie]], [[právo]] a [[~~Filosofie\|~~filozofie]]. [[Esperantská Wikipedie\|Esperantská podoba]] encyklopedie [[Wikipedie]] vznikla jako jedna z jejích prvních jazykových verzí roce [[2001]], a díky této verzi a českému esperantistovi [[Miroslav Malovec\|Miroslavu Malovcovi]] o rok později vznikla česká mutace této internetové encyklopedie. Existují zájmové organizace esperantistů, jako jsou [[Skauting\|skauti]], [[slepota\|zrakově postižení]], [[šachy\|šachisté]], hráči [[Go (desková hra)\|Go]] (japonská národní hra). Mládežnická sekce Světového esperantského svazu – [[Světová esperantská mládežnická organizace\|Světová esperantská mládež]] (TEJO) organizuje mezinárodní setkání a vydává svá vlastní periodika. [[buddhismus\|Buddhisté]], [[šintoismus\|šintoisté]], [[Římskokatolická církev\|katolíci]], [[kvakeři]], [[Protestantismus\|protestanti]], [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů\|mormoni]] a [[~~bahá'í~~Bahá’í\|bahaisté]] mají vlastní [[Seznam esperantských organizací\|esperantské organizace]]. Rovněž mnohé další společenské organizace používají esperanto. ==== Literatura ==== Řádek 663 ⟶ 680: \| počet stran = 1375 \| isbn = 8085853906 }}</ref> Mezi známá literární díla [[translatologie\|přeložená]] do esperanta a vydaná v poslední době se řadí například ''[[Stařec a moře]]'' od [[Ernest Hemingway\|Hemingwaye]], ''[[Pán prstenů]]'' od [[John Ronald Reuel Tolkien\|Tolkiena]], ''[[Sto roků samoty]]'' od [[Gabriel García Márquez\|García Márqueze]], ''[[Čtyřverší (sbírka)\|Čtyřverší]]'' [[Omar Chajjám\|Omara Chajjáma]], ''[[Plechový bubínek]]'' [[Günter Grass\|Güntera Grasse]], ''[[Milion (kniha)\|Milion]]'' [[Marco Polo\|Marca Pola]], ''[[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války]]'' [[Jaroslav Hašek\|Jaroslava Haška]] či velká rodinná sága [[Cchao Süe-čchin]]a ''[[Sen v červeném domě]]''. Pro děti je kromě [[Asterix]]e, [[Medvídek Pú\|Medvídka Pú]] a [[Tintinova dobrodružství\|Tintina]] přeložena například i ''[[Pipi Dlouhá punčocha\|Pipi Dlouhá Punčocha]]'' a všechny knihy [[Muminci\|Muminků]] finské autorky [[Tove Janssonová\|Tove Janssonové]]; texty některých překladů lze nalézt rovněž na [[internet]]u. Naopak z esperanta byla do slovenštiny přeložena ''Maškaráda,'' kniha [[Tivadar Soros\|Tivadara Sorose]] vydaná esperantem roku [[1965]]: autor v ní popisuje život rodiny v Budapešti během [[nacismus\|nacistické]] okupace. ==== Hudba ==== Řádek 708 ⟶ 725: \| datum přístupu = 2007-09-01 \| jazyk = anglicky }}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Pozoruhodnou výjimkou je [[kultovní film]] [[Incubus (film)\|Incubus]] (v hlavní roli [[William Shatner]]), jehož dialogy jsou výlučně v esperantu. Do esperanta bývají překládány také [[titulky]] k filmům; organizaci jejich překládání a jejich shromažďování se věnuje [[webová stránka]] ''Verda Filmejo''.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Verda Filmejo \| url = http://filmoj.net/ Řádek 722 ⟶ 739: \| datum přístupu = 2011-11-10 \| jazyk = esperantem \| url archivu = https://web.archive.org/web/20111018190255/http://kinofestivalo.org/about/ }}</ref> V poslední době se objevilo také několik amatérských esperantských filmových projektů a společností, které produkují krátkometrážní snímky plně v esperantu, obvykle v délce několika desítek minut. \| datum archivace = 2011-10-18 \| nedostupné = ano }}</ref> V poslední době se objevilo také několik amatérských esperantských filmových projektů a společností, které produkují krátkometrážní snímky plně v esperantu, obvykle v délce několika desítek minut. ==== Periodika ==== Řádek 759 ⟶ 779: \| jazyk = en \| autor = Wikipedia contributors }}</ref> zakončený název „Wikipedie“.<ref name="oldid18">[http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&oldid=18 Hlavní strana], Česká Wikipedie, 17. 11. 2002</ref> Překladač [[Google Translate]] od 22. února 2012 podporuje esperanto jako svůj 64. jazyk<ref>[http://googletranslate.blogspot.com/2012/02/tutmonda-helplingvo-por-ciuj-homoj.html Tutmonda helplingvo por ĉiuj homoj]</ref> a největší [[Slovník\|výkladový slovník]] esperanta [[Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto\|Plena Ilustrita Vortaro]] (téměř 50.000 lexikálních jednotek) je od 4. dubna 2012 dostupný zdarma na internetu.<ref>[http://vortaro.net/ Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto]</ref> Esperanto se využívá i v komunikačních [[chat]]ových protokolech jako jsou [[ICQ]], [[Internet Relay Chat\|IRC]], [[Skype]], [[Extensible Messaging and Presence Protocol\|Jabber]] či [[Paltalk]]. ==== Služby UEA ==== Řádek 780 ⟶ 800: \| vydavatel = Český esperantský svaz \| datum přístupu = 2007-11-01 \| url archivu = https://web.archive.org/web/20071119151929/http://www.esperanto.cz/index.php?id=5_4 }}</ref> a [[Česká esperantská mládež]], která od svého znovuobnovení jako [[občanské sdružení]] v roce [[2005]] sdružuje mladé esperantisty do věku 30 let.<ref>{{Citace elektronické monografie \| nedostupné = ano }}</ref> a [[Česká esperantská mládež]], která od svého znovuobnovení jako [[Spolek\|občanské sdružení]] v roce [[2005]] sdružuje mladé esperantisty do věku 30 let.<ref>{{Citace elektronické monografie \| url = http://mladez.esperanto.cz \| titul = Česká esperantská mládež Řádek 786 ⟶ 808: \| vydavatel = Česká esperantská mládež \| datum přístupu = 2007-09-16 }}</ref> Český esperantský svaz hostil roku [[1996]] v [[Praha\|Praze]] 81. [[Světový kongres esperanta]], Česká esperantská mládež pořádala v červenci [[2009]] ve spolupráci s organizacemi z [[Německo\|Německa]] a [[Polsko\|Polska]] v [[Liberec\|Liberci]] 65. [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]]. Další činnost probíhá v klubech [[esperantista\|esperantistů]] ve větších městech po celé [[Česko\|České republice]]. Kluby vydávají časopisy, pořádají kongresy, letní tábory a mnohé další akce. Kromě toho existují v Česku také další mluvčí esperanta, jejichž počet není možné určit, protože nejsou zapojeni do činnosti žádné organizace a vykonávají činnost „na vlastní pěst“ či sporadicky, a nebo jsou pouze pasivními uživateli tohoto jazyka. Mezi [[Esperantista#Známí čeští esperantisté\|známé uživatele esperanta v Česku]] patří např. psychiatr [[Jaroslav Maxmilián Kašparů\|Max Kašparů]],<ref>[http://www.rozhlas.cz/praha/uslysime/_zprava/643952 Jak to vidí … – 12.10.: Jaroslav Maxmilián Kašparů]{{Nedostupný zdroj}} (čas 24:17-25:21)</ref><ref>~~[http://media.rozhlas.cz/_audio/02021876.mp3~~{{Citace elektronického periodika \|titul=Český rozhlas 6: Člověk a obec – Max Kašparů – esperantistická katolická společnost (05.04.2010)] \|url=http://media.rozhlas.cz/_audio/02021876.mp3 \|datum přístupu=2012-10-20 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20200608090923/http://media.rozhlas.cz/_audio/02021876.mp3 }}</ref> [[Miloslav Vlk\|Miloslav kardinál Vlk]],<ref>[{{Citace elektronického periodika \|titul=Kardinál Vlk bude sloužit mši v esperantu (Arcibiskupství pražské) \|url=http://www.apha.cz/kardinal-vlk-bude-slouzit-msi-v-esperantu/ ~~Kardinál~~\|datum ~~Vlk~~přístupu=2012-10-20 ~~bude sloužit mši~~\|url archivu=https://web.archive.org/web/20131021125517/http://www.apha.cz/kardinal-vlk-bude-slouzit-msi-v -esperantu/ ~~(Arcibiskupství pražské)]~~}}</ref> ilustrátor [[Pavel Rak]]<ref>[http://www.esperanto.cz/cs/aktuality/vystava-kresleneho-humoru-v-muzeu-esperanta.html Výstava kresleného humoru v Muzeu esperanta (Esperanto.cz)]</ref> či nakladatelé [[Ivo Železný]]<ref>[http://www.databazeknih.cz/zivotopis/ivo-zelezny-5133 Ivo Železný (Databáze knih)]</ref><ref>~~[http://members.chello.cz/malovec/baudis.htm~~{{Citace elektronického periodika \|titul=Baudis, Rudolf: ''Esperanto'' In ''Naše Rodina'' 18/2001] \|url=http://members.chello.cz/malovec/baudis.htm \|datum přístupu=2012-10-20 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20130622233756/http://members.chello.cz/malovec/baudis.htm }}</ref> a [[Petr Chrdle]] (KAVA-PECH). Jediným českým členem [[Akademie esperanta]] je od roku [[2013]] informatik [[Marek Blahuš]].<ref>[http://www.akademio-de-esperanto.org/oficialaj_informoj/oficialaj_informoj_20_2013.html Oficialaj Informoj de la Akademio de Esperanto – Numero 20 – 2013 04 27]</ref> == Struktura jazyka == Řádek 792 ⟶ 814: ! style="background-color:#A9BEC7;" colspan="2" align="center" \| Ukázka textu \|- \| style="font-size:90%;" colspan="2" align="left" \| '''[[~~Určitý~~Člen ~~člen~~(mluvnice)\|La]]''' '''[[wikt:přízvuk\|akcent]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]''' '''[[wikt:být\|est]]'''·'''[[Přítomný čas\|as]]''' '''[[wikt:na\|sur]]''' '''[[~~Určitý~~Člen ~~člen~~(mluvnice)\|la]]''' '''[[wikt:před\|antaŭ]]'''·'''[[wikt:poslední\|last]]'''·'''[[Přídavné jméno\|a]]''' '''[[wikt:slabika\|silab]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]'''. '''[[~~Určitý~~Člen ~~člen~~(mluvnice)\|La]]''' '''[[wikt:jádro\|kern]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]'''·'''[[Akuzativ\|n]]''' '''[[Genitiv\|de]]''' '''[[~~Určitý~~Člen ~~člen~~(mluvnice)\|la]]''' '''[[wikt:slabika\|silab]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]''' '''[[wikt:tvořit\|form]]'''·'''[[Přítomný čas\|as]]''' '''[[wikt:samohláska\|vokal]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]'''. '''[[wikt:samohláska\|Vokal]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]'''·'''[[Množné číslo\|j]]''' '''[[wikt:hrát\|lud]]'''·'''[[Přítomný čas\|as]]''' '''[[wikt:velký\|grand]]'''·'''[[Přídavné jméno\|a]]'''·'''[[Akuzativ\|n]]''' '''[[wikt:role\|rol]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]'''·'''[[Akuzativ\|n]]''' '''[[wikt:v\|en]]''' '''[[~~Určitý~~Člen ~~člen~~(mluvnice)\|la]]''' '''[[wikt:rytmus\|ritm]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]''' '''[[Genitiv\|de]]''' '''[[~~Určitý~~Člen ~~člen~~(mluvnice)\|la]]''' '''[[wikt:řeč\|parol]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]'''. '''[[wikt:substantivum\|Substantiv]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]'''·'''[[Množné číslo\|j]]''' '''[[wikt:končit\|fin]]'''·'''[[Medium (mluvnice)\|iĝ]]'''·'''[[Přítomný čas\|as]]''' '''[[Instrumentál\|per]]''' '''[[O\|-o]],''' '''[[wikt:adjektivum\|adjektiv]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]'''·'''[[Množné číslo\|j]]''' '''[[Instrumentál\|per]]''' '''[[A\|-a.]]''' '''[[~~Určitý~~Člen ~~člen~~(mluvnice)\|La]]''' '''[[wikt:znak\|sign]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]''' '''[[Genitiv\|de]]''' '''[[~~Určitý~~Člen ~~člen~~(mluvnice)\|la]]''' '''[[wikt:plurál\|plural]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]''' '''[[wikt:být\|est]]'''·'''[[Přítomný čas\|as]]''' '''[[J\|-j.]]''' '''[[~~Určitý~~Člen ~~člen~~(mluvnice)\|La]]''' '''[[wikt:plurál\|plural]]'''·'''[[Podstatné jméno\|o]]''' '''[[Genitiv\|de]]''' '''''„last'''·'''a vort'''·'''o“''''' '''[[wikt:být\|est]]'''·'''[[Přítomný čas\|as]]''' '''''„last'''·'''a'''·'''j vort'''·'''o'''·'''j“.''''' \|- \| style="background-color:#A9BEC7;" colspan="2" align="center" \| (znak ~~"tečka~~„tečka uprostřed ~~řádku"~~řádku“ označuje hranice morfémů) \|} Esperanto je [[~~Umělý~~umělý jazyk\|~~umělý~~plánový jazyk]], používaný dnes v mluvené i psané podobě. V gramatice převažují [[apriorní jazyk\|apriorní]] rysy s důrazem na pravidelnost a snadnou naučitelnost, zároveň však umožňuje velmi přesné vyjadřování. Jeho [[slovní zásoba]] pochází především ze [[Západní Evropa\|západních]] jazyků, zatímco jeho [[syntax]] (větná skladba) a [[Tvarosloví\|morfologie]] (tvarosloví) poukazují na silný [[slovanské jazyky\|slovanský]] vliv. Esperantské [[morfém]]y (nejmenší význam nesoucí stavební prvky jazyka) jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov, takže má tento jazyk mnoho společného s [[analytický jazyk\|izolujícími jazyky]] jako je [[čínština]], zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná [[aglutinační jazyk]]y, jako jsou [[turečtina]], [[svahilština]] a [[japonština]]. Uvádí se, že 93 % slov esperanta je srozumitelných se znalostí románských, 90 % se znalostí germánských a 47 % se znalostí slovanských jazyků.<ref>{{Citace monografie Řádek 814 ⟶ 836: {\| class="wikitable" \|- ! Písmeno \| '''Písmeno:''' \|\| '''a''' \|\| '''b''' \|\| '''c''' \|\| '''ĉ''' \|\| '''d''' \|\| '''e''' \|\| '''f''' \|\| '''g''' \|\| '''ĝ''' \|\| '''h''' \|\| '''ĥ''' \|\| '''i''' \|\| '''j''' \|\| '''ĵ''' \|\| '''k''' \|\| '''l''' \|\| '''m''' \|\| '''n''' \|\| '''o''' \|\| '''p''' \|\| '''r''' \|\| '''s''' \|\| '''ŝ''' \|\| '''t''' \|\| '''u''' \|\| '''ŭ''' \|\| '''v''' \|\| '''z''' \| '''A a''' \|\| '''B b''' \|\| '''C c''' \|\| '''Ĉ ĉ''' \|\| '''D d''' \|\| '''E e''' \|\| '''F f''' \|\| '''G g''' \|\| '''Ĝ ĝ''' \|\| '''H h''' \|\| '''Ĥ ĥ''' \|\| '''I i''' \|\| '''J j''' \|\| '''Ĵ ĵ''' \|\| '''K k''' \|\| '''L l''' \|\| '''M m''' \|\| '''N n''' \|\| '''O o''' \|\| '''P p''' \|\| '''R r''' \|\| '''S s''' \|\| '''Ŝ ŝ''' \|\| '''T t''' \|\| '''U u''' \|\| '''Ŭ ŭ''' \|\| '''V v''' \|\| '''Z z''' \|- ! Výslovnost \| '''Výslovnost:''' \|\| [[Média:Eo-a.ogg\|a]]\|\|[[Média:Eo-b.ogg\|b]]\|\|[[Média:Eo-c.ogg\|c]]\|\|[[Média:Eo-ĉ.ogg\|č]]\|\|[[Média:Eo-d.ogg\|d]]\|\|[[Média:Eo-e.ogg\|e]]\|\|[[Média:Eo-f.ogg\|f]]\|\|[[Média:Eo-g.ogg\|g]]\|\|[[Média:Eo-ĝ.ogg\|dž]]\|\|[[Média:Eo-h.ogg\|h]]\|\|[[Média:Eo-ĥ.ogg\|ch]]\|\|[[Média:Eo-i.ogg\|i]]\|\|[[Média:Eo-j.ogg\|j]]\|\|[[Média:Eo-ĵ.ogg\|ž]]\|\|[[Média:Eo-k.ogg\|k]]\|\|[[Média:Eo-l.ogg\|l]]\|\|[[Média:Eo-m.ogg\|m]]\|\|[[Média:Eo-n.ogg\|n]]\|\|[[Média:Eo-o.ogg\|o]]\|\|[[Média:Eo-p.ogg\|p]]\|\|[[Média:Eo-r.ogg\|r]]\|\|[[Média:Eo-s.ogg\|s]]\|\|[[Média:Eo-ŝ.ogg\|š]]\|\|[[Média:Eo-t.ogg\|t]]\|\|[[Média:Eo-u.ogg\|u]]\|\|[[Média:Eo-ŭ.ogg\|''u'']]\|\|[[Média:Eo-v.ogg\|v]]\|\|[[Média:Eo-z.ogg\|z]] \| [[Média:Eo-a.ogg\|a]]\|\|[[Média:Eo-b.ogg\|b]]\|\|[[Média:Eo-c.ogg\|c]]\|\|[[Média:Eo-ĉ.ogg\|č]]\|\|[[Média:Eo-d.ogg\|d]]\|\|[[Média:Eo-e.ogg\|e]]\|\|[[Média:Eo-f.ogg\|f]]\|\|[[Média:Eo-g.ogg\|g]]\|\|[[Média:Eo-ĝ.ogg\|dž]]\|\|[[Média:Eo-h.ogg\|h]]\|\|[[Média:Eo-ĥ.ogg\|ch]]\|\|[[Média:Eo-i.ogg\|i]]\|\|[[Média:Eo-j.ogg\|j]]\|\|[[Média:Eo-ĵ.ogg\|ž]]\|\|[[Média:Eo-k.ogg\|k]]\|\|[[Média:Eo-l.ogg\|l]]\|\|[[Média:Eo-m.ogg\|m]]\|\|[[Média:Eo-n.ogg\|n]]\|\|[[Média:Eo-o.ogg\|o]]\|\|[[Média:Eo-p.ogg\|p]]\|\|[[Média:Eo-r.ogg\|r]]\|\|[[Média:Eo-s.ogg\|s]]\|\|[[Média:Eo-ŝ.ogg\|š]]\|\|[[Média:Eo-t.ogg\|t]]\|\|[[Média:Eo-u.ogg\|u]]\|\|[[Média:Eo-ŭ.ogg\|''u'']]\|\|[[Média:Eo-v.ogg\|v]]\|\|[[Média:Eo-z.ogg\|z]] \|- \|! ~~'''~~[[Mezinárodní fonetická abeceda\|IPA]]~~:''' \|~~ \| a \|\| b \|\| t͡s \|\| t͡ʃ \|\| d \|\| e \|\| f \|\| g \|\| d͡ʒ \|\| h \|\| x \|\| i \|\| j \|\| ʒ \|\| k \|\| l \|\| m \|\| n \|\| o \|\| p \|\| r \|\| s \|\| ʃ \|\| t \|\| u \|\| wu̯ \|\| v \|\| z \|} Řádek 842 ⟶ 867: * '''z [[románské jazyky\|románských jazyků]]''' '''[[latina\|z latiny]]:''' ''abio (jedle), sed (ale), tamen (přece), okulo (oko), akvo (voda)'' '''[[francouzština\|z francouzštiny]]:''' '' dimanĉo (neděle), fermi (zavřít), ĉe (u), frapi (klepat), ĉevalo (kůň)'' '''[[italština\|z italštiny]]:''' '' ĉielo (nebe), fari (dělat), voĉo (hlas)'' '''[[románské jazyky\|z více románských jazyků]]:''' ''facila (snadný), fero (železo), tra (skrz), verda (zelený)'' * '''z [[germánské jazyky\|germánských jazyků]]''' Řádek 871 ⟶ 896: Zamenhof dále také pečlivě vytvářel malý počet původních slovních kmenů a především předpon a přípon, jimiž je tvořena valná část slov. Díky tomu se lze v esperantu vyjádřit plynně již po naučení nevelkého počtu kořenů (asi 500–2000 slov, předpon a přípon). Ačkoli se Zamenhof snažil esperanto internacionalizovat, kvůli své slovní zásobě zůstalo do značné míry evropské. Tento rys ovšem není pozorovatelný výlučně u esperanta: většina projektů umělých řečí užívá společné evropské slovní kmeny. Hlavním rozdílem mezi esperantem a jinými ~~plánovanými~~plánovými jazyky je neevropskost jeho gramatiky, o kterou se sám Zamenhof snažil především. Gramatická slovíčka (například přípony) jsou ovšem uzpůsobena tak, že si mnozí Evropané cizost gramatiky ani neuvědomují. === Gramatika === [[Soubor:Detala gramatiko de Esperanto kovrilo.jpg\|náhled\|vpravo\|''Detala Gramatiko de Esperanto'' (''„Podrobná gramatika esperanta“'') – kniha Bertila Wennergrena, člena [[Akademie esperanta]]]] ==== Podstatná jména ==== {\| class="wikitable" Řádek 925 ⟶ 951: \| align="center" \| '''ŝi''' (ona) \|- ! rod ~~neurčitý~~střední \| align="center" \| '''ĝi''' (ono) \|- Řádek 940 ⟶ 966: ==== Číslovky ==== * '''Základní [[číslovka\|číslovky]]''' jsou nesklonné: 1 – ''unu,'' 2 – ''du,'' 3 – ''tri,'' 4 – ''kvar,'' 5 – ''kvin,'' 6 – ''ses,'' 7 – ''sep,'' 8 – ''ok,'' 9 – ''naŭ,'' 10 – ''dek,'' 100 – ''cent,'' 1000 – ''mil.''<br /> Čísla se tvoří prostým řazením číslovek: 5432 – ''kvin mil kvarcent tridek du.'' * '''[[Řadová číslovka\|Řadové číslovky]]''' nesou koncovku přídavného jména: ''kvara'' – čtvrtý. * '''[[Zlomek\|Zlomky]]''' mají příponu ''-on-:'' ''kvarono'' – čtvrtina. Řádek 1 092 ⟶ 1 118: * '''[[Výslovnost]]''' je [[fonetika\|fonetická]] – každé slovo se čte tak, jak je psáno (viz sekci [[#Abeceda\|Abeceda]]). * '''[[Přízvuk]]''' je u víceslabičných slov vždy na předposlední [[slabika\|slabice]], vyslovuje se tedy: ''Mi '''ĉi'''on '''po'''vas '''fa'''ri en '''ti'''u, '''ki'''u min forti'''ki'''gas.'' * '''Složená slova''' se tvoří prostým spojením slov, přičemž lze odvrhnout koncovku: ''skrib-maŝino'' – [[psací stroj]], ''maŝin-skribo'' – strojové písmo, písmo psané strojem. * '''[[Zápor]]''' se tvoří ve větě pouze jedním záporným slovem (záporkou): Nikdo to neviděl – ''Neniu tion vidis.'' (Nesprávně: ''Neniu tion ne vidis''). Nikdo z nás nikdy nic takového neviděl – ''Neniu el ni iam ion tian vidis.'' (Nesprávně: ''Neniu el ni neniam nenion tian ne vidis''). * Takzvaná '''cizí slova''' se z jiných jazyků přejímají obvykle beze změny, píší se však [[fonetika\|foneticky]].<ref name="pmeg">{{Citace monografie \| příjmení = Wennergren \| jméno = Bertilo \| rok = 2005 \| titul = Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko \| formát = pdf \| vydavatel = Esperanto-Ligo por Norda Ameriko \| místo = [Emeryville?] \| url = http://bertilow.com/pmeg/elshutebla/pmeg_14.0.pdf \| vydání = 14.0 \| počet stran = 696 \| jazyk = esperantem \| datum přístupu = 2008-09-17 \| url archivu = https://web.archive.org/web/20120208081905/http://bertilow.com/pmeg/elshutebla/pmeg_14.0.pdf \| datum archivace = 2012-02-08 \| nedostupné = ano }} {{Wayback\|url=http://bertilow.com/pmeg/elshutebla/pmeg_14.0.pdf \|date=20120208081905 }}</ref> == Srovnání esperantského a českého textu == Řádek 1 128 ⟶ 1 154: {{Audio\|Patro_nia_(PAD).ogg\|Nahrávka modlitby '''''Otče náš''''' v esperantu}} == Slovíčka == {\| class="wikitable" !'''Esperanto''' !'''Česky''' \|- \|nigra \|černá \|- \|blanka \|bílá \|- \|ruĝa \|červená \|- \|flava \|žlutá \|- \|blua \|modrá \|- \|verda \|zelená \|- \|bruna \|hnědá \|- \|roz(kolor)a \|růžová \|- \|oranĝ(kolor)a \|oranžová \|- \|griza \|šedá \|- \|viol(kolor)a \|fialová \|- \|la familio \|rodina \|- \|la gepatroj \|rodiče \|- \|la patro, paĉjo \|otec \|- \|la patrino, panjo \|matka \|- \|la infanoj \|dítě \|- \|la filo \|syn \|- \|la filino \|dcera \|- \|la edzo \|manžel \|- \|la edzino \|manželka \|- \|la frato \|bratr \|- \|la fratino \|sestra \|- \|la onklo \|strýc \|- \|la onklino \|teta \|- \|la kuzo \|bratranec \|- \|la kuzino \|sestřenice \|- \|la gekuzoj \|bratranci, sestřenice \|- \|la genevoj \|synovci, neteře \|- \|la nevo \|synovec \|- \|la nevino \|neteř \|- \|la geavoj \|prarodiče \|- \|la avo \|dědeček \|- \|la avino \|babička \|- \|la genepoj \|vnoučata \|- \|la nepo \|vnuk \|- \|la nepino \|vnučka \|- \|la prageavoj \|praprarodiče \|- \|la praavo \|pradědeček \|- \|la praavino \|prababička \|- \|la pragenepoj \|pravnoučata \|- \|la pranepo \|pravnuk \|- \|la pranepino \|pravnučka \|- \|la praonklo \|prastrýc \|- \|la praonklino \|prateta \|- \|la bogepatroj \|tchán, tchyně \|- \|la bopatro \|nevlastní otec \|- \|la bopatrino \|nevlastní matka \|- \|la bofrato \|švagr \|- \|la bofratino \|švagrová \|- \|la bofilo \|zeť \|- \|la bofilino \|nevlastní dcera \|} == Vzorový text == {{Vzorový text \|VDLP=ano \|Komentář= \|Jazyk 1=esperanto \|Text 1=Ĉiuj homoj estas denaske liberaj kaj egalaj laŭ digno kaj rajtoj. Ili posedas racion kaj konsciencon, kaj devus konduti unu al alia en spirito de frateco. }} == Užitečné fráze == Řádek 1 210 ⟶ 1 404: [[metafora\|Metaforicky]] se slovo ''esperanto'' občas používá k označení něčeho mezinárodního, zprostředkujícího, smíšeného, sjednocujícího či neutrálního – tak je například [[Java (programovací jazyk)\|Java]] označována za „esperanto [[programovací jazyk\|programovacích jazyků]]“ nebo [[Linux]] za „esperanto světa [[počítač]]ů“,<ref>{{Citace elektronické monografie \| autor = Jalinh \| url = http://www.abclinuxu.cz/blog/jalinh/2007/6/6/182356 \| titul = Lidé jsou počítače a Java je Esperanto \| vydavatel = AbcLinuxu \| datum vydání = 2007-06-06 \| datum přístupu = 2007-09-16 \|jazyk = česky}}</ref> [[svobodný software\|volně šiřitelné]] [[font\|písmo]] [[Noto (písmo)\|Noto]] dávající jednotný vzhled textům v mnoha jazycích se nazývá „esperantem písem“,<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Hay Newman \| jméno = Lily \| url = http://www.slate.com/blogs/future_tense/2014/08/04/google_s_noto_font_aims_to_be_universal_and_contain_every_character_from.html \| titul = Google Is Building the Esperanto of Fonts \| vydavatel = Slate \| datum vydání = 2014-08-04 \| datum přístupu = 2014-08-07 \| jazyk = anglicky}}</ref> či se mluví o „[[daň]]ovém esperantu“ spojujícím nejosvědčenější prvky [[daňová soustava\|daňových soustav]] jednotlivých [[Členský stát Evropské unie\|členských států]] [[Evropská unie\|EU]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Rysková \| jméno = Světlana \| url = http://ekonom.ihned.cz/c1-22109340-eu-navrhuje-jeden-zaklad-dane \| titul = EU navrhuje jeden základ daně \| vydavatel = EKONOM.IHNED.CZ \| datum vydání = 2007-09-27 \| datum přístupu = 2012-04-05 \| jazyk = česky}}</ref> Rozhodnutí společnosti [[Google]] přestat v prohlížeči [[Google Chrome\|Chrome]] podporovat [[patent]]ovaně chráněný [[video kodek]] [[H.264]] ve prospěch [[svobodný software\|otevřeného]] [[formát souboru\|formátu]] [[WebM]] bylo kritiky z [[Microsoft]]u přirovnáno k zavedení esperanta jako [[úřední jazyk\|úředního jazyka]] [[Spojené státy americké\|Spojených států]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Sneath \| jméno = Tim \| url = http://blogs.msdn.com/b/tims/archive/2011/01/11/an-open-letter-from-the-president-of-the-united-states-of-google.aspx \| titul = An Open Letter from the President of the United States of Google \| vydavatel = Microsoft Corporation \| datum vydání = 2011-01-11 \| datum přístupu = 2014-09-23 \| jazyk = anglicky}}</ref> Takové analogie však mohou být často zavádějící. Příkladem je označení ''esperantská měna'' použité pro [[euro]]: To bylo vytvořeno, aby nahradilo ostatní měny – esperantisté však až na výjimky neusilují o odstranění [[národní jazyk\|národních jazyků]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| url = http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro \| titul = Euro \| vydavatel = Česká národní banka \| datum přístupu = 2008-09-17 \| místo = Praha \| jazyk = česky \| url archivu = https://web.archive.org/web/20111123142317/http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro \| datum archivace = 2011-11-23 \| nedostupné = ano }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie \| url = http://members.chello.cz/malovec/manifest.htm \| url2 = http://www.uea.org/informado/pragm/index.html \| titul = Pražský manifest \| vydavatel = Starto \| datum přístupu = 2008-09-17 \| jazyk = česky, mnohojazyčně \| url archivu = https://web.archive.org/web/20080626052820/http://members.chello.cz/malovec/manifest.htm \| nedostupné = ano }}</ref> S esperantem však euro sdílí svou [[neutralita\|neutralitu]]. == Odkazy == === Reference === {{Esperanto}} Řádek 1 230 ⟶ 1 425: === Související články === {{InterWiki\|code=eo\|Esperantská}} {{Wiktionarylang\|code=eo\|Esperantská}} * [[Ludvík Lazar Zamenhof]] Řádek 1 245 ⟶ 1 441: * {{Wikicitáty\|téma=Esperanto}} * {{Wikizprávy\|kategorie=Esperanto}} * {{cs}} [~~http~~https://esperanto-je.blogspot.com/ ''Esperanto je…'' – sedm krátkých videí o různých rysech esperanta] * {{cs}} [https://lernu.net/?lang=cs ''lernu!'' – web pro snadné a bezplatné studium esperanta] * {{cs}} [~~http~~https://~~www~~esperanto12.~~esperanto.cz~~net/cs/ Esperanto ~~Český~~ve ~~esperantský~~12 ~~svaz~~lekcích] * {{cs}} [http://www.esperanto.cz/cs/ Český esperantský svaz] * {{cs}} [http://mladez.esperanto.cz Česká esperantská mládež] * {{eo}} [~~http~~https://www.pasportaservo.org/ ''Pasporta Servo'' – bezplatná hostitelská síť s využitím esperanta] * {{cs}} [~~http~~https://~~esperanto~~zmsoft.~~czechian.net~~cz/esperanto/ucebnice/ Učebnice esperanta (lernolibro de esperanto)] – česká učebnice esperanta pro samouky i kluby a tábory od Theodora Kiliána {{Umělé jazyky}}{{Varianty esperanta}} {{Nejlepší článek}} ~~{{Portály\|Jazyk}}~~ {{Autoritní data}} {{Portály\|Jazyk}} [[Kategorie:Esperanto\| ]]