Kostel svatého Vojtěcha (Libice nad Cidlinou): Porovnání verzí

Po požáru koncem [[14. století]] byl na místě starého [[Románská architektura v Česku|románského]] kostela postaven nový kostel. Od roku [[1746]] byl na hlavním [[Oltářhlavní oltář|hlavním oltáři]] umístěn [[oltářní obraz|obraz]] [[Svatý Vojtěch|svatého Vojtěcha]] a v roce [[1832]] byl kostel Vojtěchovi oficiálně zasvěcen. Téhož roku kostel znovu uchvátil požár. Obnova, jež proběhla v letech [[1835]]–[[1836]], zahrnula prodloužení [[Chrámová loď|chrámové lodi]] a pozdně [[Empír|empírovouempír]]ovou úpravu tvaru jejích oken. Ke kostelu přibyla [[věž]]. Další úprava proběhla roku [[1875]], kdy byla fasáda pseudorenezančně[[Novorenesance|pseudorenesančně]] upravena stavitelem Štěpničkou z [[Týnec nad Labem|Týnce nad Labem]]. Do dnešní podoby se námdochovaly dochovali[[Gotická architektura v Česku|gotický]] [[Kněžiště|presbytář]] a [[sakristie]].

Kostel je jednolodní s [[Polygonální|polygonálnímpolygonální]]m zakončením presbytáře, obdélnou [[Sakristie|sakristií]] po jižní straně a s hranolovou [[Věž|věžívěž]]í v západním [[průčelí]]. Kostel se datuje do poslední čtvrtiny [[14. století]], i když okenní [[Kružba|kružby]] nasvědčují spíše jeho třetí čtvrtině.

Kostel má širší obdélnou [[Loď (architektura)|loď]]. Je sklenuta pěti [[klenební pole|poli]] [[Česká placka|placky]]. Meziklenební pásy jsou široké, půlkruhové. [[Klenba]] dosahuje výšky asi 7  m. [[Kruchta]] je též podklenuta [[Česká placka|plackou]], spočívá na dvou [[Pilíř|pilíříchpilíř]]ích. Po každé straně lodi je pět obloukových oken. Na jižní straně [[Loď (architektura)|lodi]] se nachází vezděná [[polygonální]] kamenná [[kropenka]].

[[Kněžiště|Presbytář]] je sklenut dvěma nestejnými poli [[Křížová klenba|křížovými klenby]] a v závěru paprsčitě [[Žebro (architektura)|žebry]] hruškového profilu. [[Žebro (architektura)|Žebra]] dosedají na jehlancovité [[Konzola (architektura)|konzolky]]. Nad [[PresbytářKněžiště|presbytářem]] se stýkají v neprofilovaném hmotném [[Svorník|svorníkusvorník]]u. Orientace [[PresbytářKněžiště|presbytáře]] je, dle [[Středověk|středověkéstředověk]]é zásady, na východ. Od [[Chrámová loď|chrámové lodi]] je oddělen barevně zvýrazněným [[Triumfální oblouk|triumfálním obloukem]].

Jeho závěr je osvětlen čtyřmi lomenými dvojdílnými okny s [[Kružba|kružbamikružba]]mi. Pouze u severního jsou obloučky pod vrcholovým vzorcem zalomeny s [[Nosník|nosníkynosník]]y, u zbývajících tří mají tvar půlkruhový s [[Mniška (rozcestník)|mniškami]]. Ve vrcholu jsou čtyřlist v opsaném kruhu, čtyřlist ve sférickém čtyřúhelníku, trojlist a trojlist ve sférickém trojúhelníku. Motiv trojlistu a čtyřlistu se začal uplatnit od počátku 14. století.

Zevně na severní stěně [[PresbytářKněžiště|presbytáře]] jsou viditelné 3 zazděné výklenky se 2 představenými [[Sloup (architektura)|sloupy]]. Patrně se jedná o zbytek empirové[[empír]]ové [[Oratoř (architektura)|oratoře]], přistavěné k [[PresbytářKněžiště|presbytáři]] roku [[1835]] a zbořené roku [[1926]]. Téhož roku byla loď upravena [[Novorenesance|novorenesančně]] a s ní byl zazděn jižní [[Portál (architektura)|lomený portál]] na zalamujícím se trnoži, který je profilován drobným výžlabkem, hruškovcem a výžlabkem přecházejícím do oblounku. U vchodu do [[sakristie]] se nachází [[sedilia]], na nichž během [[Bohoslužba|bohoslužeb]] sedal [[kněz]] a jeho asistence (jáhen, podjáhen). [[Sedilia]] je stavěna jako výklenek v síle stěny a zvýrazněna zkosením hran oblouku.

Na jižní straně [[PresbytářKněžiště|presbytáře]] se nachází obdélná [[sakristie]]. Do [[sakristie]], obdobně zaklenuté křížovou [[Žebrová klenba|žebrovou]] [[Klenba|klenbou]] s přičleněnými trojbokými [[Konzola (architektura)|konzolami]] a profilovaným [[Svorník|svorníkemsvorník]]em, se otevírá segmentem překlenutý okosený portálek. Místnost slouží k uchovávání liturgického náčiní, mešních rouch atp. Severně od [[PresbytářKněžiště|presbytáře]] se nachází malý pravoúhlý [[sanktuář]].

Zařízení kostela pochází z různých historizujících slohů. [[Kazatelna]], [[krucifix]] a [[varhany]] pochází z 18. století. Hlavní [[Hlavní oltář]] je [[Novogotika|novogotický]] z roku [[1897]], s obrazem od Františka Maška z roku [[1836]].

[[Věž]] kostela je přistavěna k západnímu [[průčelí]] [[Loď (architektura)|lodi]]. Přes ni vede hlavní vstup do kostela. Korunní římsa je slícovaná s [[Římsa|římsou]] kostela. Velké kulaté hodiny nad půlkruhovým oknem se opakují na všech stranách [[Věž|věževěž]]e. Její střecha je jehlová se strmým sklonem.

Do [[Hřbitov|hřbitovahřbitov]]a se vstupuje brankou při jižní straně lodí a [[Brána|bránou]] severně západním [[Průčelí|průčelímprůčelí]]m kostela. Kolem kostela se nachází pozdně empírové [[Náhrobek|náhrobky]] od J. Šejbala z [[Poděbrady|Poděbrad]] kolem roku 1882 a [[Náhrobek|náhrobky]] od S. a A. Suchardy kolem roku 1900.

Obdélná přízemní stavba je členěna soklem a podstřešní římsou. Je stavěna z [[Opuka|opuky]], [[Cihla|cihel]] a [[Rula (hornina)|ruly]]. Jeho [[Střecha|valbovou]] střechu kryjí tašky [[Bobrovka|bobrovky]]. V západním [[průčelí]] jsou dvě okna. V severním [[průčelí]] jsou dveře a vpravo od nich dveře zazděné. Podobně zazděné jsou na tom okna a dveře na jižním průčelí. Dispozice domu je rozdělen do tří místností. V západní polovině je jedná velká místnost, ve východní polovině jsou dvě místnosti vedle sebe. Ve velké místnosti uprostřed západní stěny je namalován obraz [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] od malíře Červinky. Zajímavosti je, že [[Pískovec|pískovcový]] kvádřík s [[Kříž|křížemkříž]]em vytesaným do hloubky, který dnes zdobí nový [[oltář]] kostela, byl zazděn ve zdi tohoto domku.

Ohradní zeď hřbitova byla stavěna z [[Opuka|opuky]], dnes sem tam doplněna [[Cihla|cihlamicihla]]mi. Na vnější straně spádové [[Pískovec|pískovcové]] desky kryjí původně omítnutou [[zeď]]. Při jižní straně lodi jsou kovaná [[vrata]] s [[Pilíř|pilířipilíř]]i s kamennými deskami, otočená proti západu. Severně od západní stěny lodi jsou kovaná vrata s [[Pilíř|pilířipilíř]]i.

== GALERIEGalerie ==