Sumativní hodnocení: Porovnání verzí

| ročník = 2013

| číslo = 3

| url = http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/files/2014/01/P_2013_3_05_Formativn%C3%AD_355_371.pdf

| datum_přístupu = 2018-06-18}}</ref><ref name="Sumativní hodnocení">{{Citace elektronické monografie

| datum_aktualizace = 2012-05-20

| datum_přístupu = 2018-06-18}}</ref>

== Příklady sumativního hodnocení ==

Sumativní hodnocení může mít formu jak [[Známkování|známek]] (na [[vysvědčení]], v žákovské knížce), tak i slovní formu (např.: ''Jiřina po celý rok patřila k nejlepším žákům třídy''). K sumativnímu hodnocení patří například zkoušení, písemné práce, závěrečné vysvědčení, ale i přijímací zkoušky na střední či [[Vysoká škola|vysokou školu]] nebo [[Testování|testy]] při pracovních konkurzech.<ref name="Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi" /><ref name="Sumativní a formativní hodnocení">{{Citace elektronické monografie

| datum_vydání = 2006-11-23

| datum_přístupu = 2018-06-18}}</ref>

== Sumativní vs. formativní hodnocení ==

Sumativní hodnocení by mělo především navazovat na práci s [[Formativní hodnocení|formativním hodnocením]]. Sumativní hodnocení je zpravidla hodnocením konečným, kdežto formativní hodnocení je hodnocením průběžným. Při sumativním hodnocení by se měla respektovat a tolerovat jak osobnost žáka, tak i jeho úsilí. Tento typ hodnocení může mít motivační charakter, ale mělo by se s ním pracovat tak, aby k němu žák přistupoval s co největším klidem a porozuměním. Ve škole se žák vždy setkává s oběma druhy hodnocení, přičemž je důležité si uvědomit, že pro rozvoj klíčových [[Pravomoc|kompetencí]] potřebuje žák především takové formy hodnocení, které jsou označovány jako hodnocení formativní.<ref name="Formativní vs. sumativní hodnocení" /><ref name="Sumativní a formativní hodnocení" />

== Reference ==

<references />

[[Kategorie:Školství]]

[[Kategorie:Pedagogika]]