O původu druhů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
Přidání 1 knihy pro ověřitelnost (20240109)) #IABot (v2.0.9.5) (GreenC bot |
||
| (Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 9 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 3:
| původní název = On the Origin of Species
| obrázek = Origin of Species title page.jpg
| popisek = Titulní strana vydání z roku 1859
| příjmení = Darwin
| jméno = Charles
Řádek 17:
| autor = [[Charles Darwin]]
| země = [[Spojené království]]
| jazyk = [[angličtina
| námět = [[přirozený výběr]],<br />[[evoluční biologie]]
| vydavatel = [[John Murray (vydavatel)|John Murray]]
Řádek 24:
| typ média = vázané
| počet stran = 502
| isbn =
| předchozí dílo = [[O tendenci druhů formovat odrůdy a udržování odrůd a druhů přirozeným výběrem]]
| následující dílo = [[Hnojení orchidejí]]
Řádek 30:
'''''O původu druhů''''' či '''''O vzniku druhů''''' (plný [[angličtina|anglický]] titul ''{{cizojazyčně|en|On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life}}'', česky ''O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život'') je kniha, v níž britský přírodovědec [[Charles Darwin]] [[24. listopad]]u [[1859]] poprvé uveřejnil svou [[Evoluce|evoluční teorii]], založenou na [[Přirozený výběr|přírodním výběru]], tedy přežití a množení jedinců lépe přizpůsobených podmínkám, ve kterých žijí. Předložil množství důkazů, že rozmanitost života vznikla rozrůzňováním druhů ze společných předků. Darwinova kniha vyvolala rozsáhlou diskusi, nejen přírodovědnou, ale i filosofickou a teologickou. Přestože teorie v ní vyložené byly později mnohokrát modifikovány, doplňovány a upřesňovány, jejich základní myšlenka se dodnes považuje za vědecké východisko pro pochopení vývoje druhového bohatství na naší planetě.
Nové biologické objevy byly vysvětlovány rozličnými evolučními teoriemi už před Darwinem. Ideje o přeměně [[Druh
Kniha byla srozumitelná i [[Laik|laickým]] čtenářům a přitáhla široký zájem vzápětí po zveřejnění. Charles Darwin byl respektovaný přírodovědec, proto byly jeho objevy brány vážně a důkazy jím předkládané vyvolaly nové kolo vědeckých, filosofických a náboženských diskusí. Debata nad knihou přispěla kampani [[Thomas Henry Huxley|Thomase H. Huxleyho]] a jeho kolegů z X Clubu za zesvětštění vědy prostřednictvím propagace [[naturalismus (filosofie)|naturalismu]]. Během dvou desetiletí většina vědců přijala myšlenku evoluce s větvením od společných předků, ale význam přirozeného výběru přijímali jen pomalu. V průběhu [[zatmění darwinismu]], které probíhalo od 80. let [[19. století]] až do 30. let [[20. století]], získaly různé další mechanismy evoluce lepší pověst. Ve 30. a 40. letech 20. století postupně vznikla moderní evoluční syntéza. V ní se podařilo spojit Darwinův koncept evoluční adaptace prostřednictvím přírodního výběru s [[Gregor Mendel|Mendelovu]] teorii dědičnosti a populační genetikou. Vznikla tak moderní evoluční teorie, jež se stala východiskem věd o životě.
Řádek 50:
== Shrnutí Darwinovy teorie ==
[[Soubor:Charles Darwin seated.jpg|náhled|vpravo|
Darwinova teorie evoluce je založena na klíčových [[fakt]]ech a na [[závěr]]ech z nich vyvozených. Ty přírodovědec [[Ernst Mayr]] shrnul následovně:<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mayr
| jméno = Ernst
| titul = The Growth of Biological Thought
| url = https://archive.org/details/growthofbiologic00mayr
| vydavatel = Harvard University Press
| místo = Cambridge (Massachusetts)
| rok = 1982
| strany = [https://archive.org/details/growthofbiologic00mayr/page/479 479]–480
| isbn = 0-674-36446-5
| jazyk = anglicky
Řádek 90 ⟶ 91:
| jméno2 = Paul
| titul = Genesis Through History
| url = https://archive.org/details/reasonsciencefai0000mars
| vydavatel = Monarch Books
| místo = Chester (Anglie)
| rok = 1999
| strany = [https://archive.org/details/reasonsciencefai0000mars/page/26 26]–27
| isbn = 1-85424-441-8
| poznámka = [Dále jen: Forster & Marston (1999)]
Řádek 109 ⟶ 111:
| poznámka = [Dále jen: Bowler (2003)]
| jazyk = anglicky
| url-access = registration
}}</ref>▼
| url = https://archive.org/details/evolutionhistory0000bowl_n7y8
[[Soubor:Georges Cuvier - Elephant jaw.png|náhled|vlevo|Cuvierova ilustrace dolní čelisti a) mamuta, b) slona indického, využitá při důkazu existence vyhynutí.]]▼
▲ }}</ref>
▲[[Soubor:Georges Cuvier - Elephant jaw.png|náhled|vlevo|Cuvierova ilustrace dolní čelisti a) mamuta, b) slona indického, využitá při důkazu existence vyhynutí
[[Reformace]] inspirovala doslovný výklad [[Bible]], jehož představy stvoření byly v rozporu s objevy [[vědecká revoluce|perspektivní vědy]]. Ta totiž usilovala o vysvětlení souhlasná s [[mechanismus (filosofie)|mechanickou filosofií]] [[René Descartes|Reného Descarta]] a [[empirismus|empirismem]] [[Baconova metoda|Baconovy metody]]. Po vřavě [[Anglická občanská válka|Anglické občanské války]] chtěla [[Královská společnost]] ukázat, že věda neohrožuje náboženskou ani politickou stabilitu. [[John Ray]] rozvinul vlivnou [[přirozená teologie|přirozenou teologii]] racionálního řádu. Podle jeho [[systematika|systematiky]] jsou druhy neměnné a pevné, jejich adaptace a složitost byla vytvořena [[Bůh|Bohem]] a [[poddruh]]y vykazují malé rozdíly způsobené místními podmínkami. V Božím dobročinném sestavení masožravci působí rychlou smrt, utrpení způsobené [[Parazitismus|parazitismem]] byl však záhadný problém. I [[biologická klasifikace]] zavedená [[Carl Linné|Carlem Linné]] v roce [[1735]] zobrazovala druhy jako souladné s Božím plánem. Roku [[1766]] navrhl [[Georges Buffon]] možnost, že některé podobné druhy, jako třeba [[kůň|koně]] a [[osel|oslové]] nebo [[tygr|tygři]], [[lev|lvi]] a [[levhart]]i, mohou pocházet ze společného předchůdce. [[Ussherova chronologie]] z 50. let 17. století odhadovala vznik na rok 4004 př. n. l., ale od 80. let téhož století [[geolog]]ové předpokládali svět mnohem starší. [[Werneriáni]] uvažovali, že podloží jsou usazeniny vzniklé ústupem oceánu, avšak [[James Hutton]] předložil sebeudržující nekonečný cyklus, předpovídaje tak [[uniformitarianismus]].<ref>Bowler (2003), s. 27–36, 39–42, 57–62, 67, 70, 77–80.</ref>
Řádek 123 ⟶ 127:
| isbn = 0-226-14374-0
| jazyk = anglicky
| url-access = registration
}}</ref> Jeho [[paleontologie|paleontologická]] práce z 90. let 18. století potvrdila skutečnost vyhynutí, kterou Cuvier vysvětlil místními katastrofami, následovanými znovuobsazením postižené zóny jinými druhy.<ref>Bowler (2003), s. 111–114.</ref>▼
| url = https://archive.org/details/politicsofevolut00adri
▲ }}</ref> Jeho [[paleontologie|paleontologická]] práce z 90. let 18. století potvrdila skutečnost vyhynutí, kterou Cuvier vysvětlil místními katastrofami, následovanými znovuobsazením postižené zóny jinými druhy.<ref>Bowler (2003), s. 111–114.</ref>
''Přírodní teologie'' Brita [[William Paley|Williama Paleyho]] vydaná roku 1802 viděla přizpůsobování jako důkaz prospěšného rozvržení Stvořitelem, konajícím skrze přírodní zákony.<ref>{{Citace monografie
Řádek 155 ⟶ 161:
| jméno2 = James
| titul = Darwin
| url = https://archive.org/details/darwin0000desm
| vydavatel = Michael Joseph, Penguin Group
| místo = Londýn
| rok = 1991
| strany = [https://archive.org/details/darwin0000desm/page/34 34]–35
| isbn = 0-7181-3430-3
| poznámka = [Dále jen: Desmond & Moore (1991)]
Řádek 166 ⟶ 173:
=== Počátek Darwinovy teorie ===
V roce [[1825]] přišel Darwin na [[Univerzita v Edinburghu|Edinburskou univerzitu]] studovat medicínu.<ref>Brownová (2007), Začátky, s. 23.</ref> V druhém ročníku zanedbával studium medicíny a namísto toho se věnoval přírodopisu. Strávil čtyři měsíce asistováním při [[Rob Grant|Grantově]] výzkumu mořských [[bezobratlí|bezobratlých]] ze [[Severní moře|Severního moře]].<ref>Brownová (2007), Začátky, s. 25.</ref> Grant odhalil Darwinovo nadšení pro proměnu druhů, ale on sám to odmítl.<ref>Brownová (1995), s. 80–88.</ref> Studia na [[Univerzita v Cambridgi|Cambridgské univerzitě]] započal Darwin roku [[1827]]. Zde se učil přírodní teologii od botanika [[John Stevens Henslow|Johna Stevense Henslowa]] a četl [[William Paley|Williama Paleyho]], [[John Herschel|Johna Herschela]] a [[Alexander von Humboldt|Alexandra von Humboldta]]. Zapálený do vědy studoval i [[katastrofismus|katastrofistickou geologii]] s [[Adam Sedgwick|Adamem Sedgwickem]].<ref>Bowler (2003), s. 148–149.</ref><ref>Brownová (1995), s. 133–140.</ref>
[[Soubor:HMS Beagle by Conrad Martens.jpg|náhled|vpravo|
| příjmení = Leakey
| jméno = Richard E
Řádek 184 ⟶ 191:
| jméno = Edward J
| titul = Evolution: The Remarkable History of a Scientific Theory
| url = https://archive.org/details/evolutionremarka0000lars
| vydavatel = Modern Library
| místo = New York
| rok = 2004
| strany = [https://archive.org/details/evolutionremarka0000lars/page/59 59]–62
| isbn = 0-8129-6849-2
| poznámka = [Dále jen: Larson (2004)]
Řádek 208 ⟶ 216:
| jméno = David
| titul = The Reluctant Mr. Darwin
| url = https://archive.org/details/reluctantmrdarwi00quam
| vydavatel = Atlas Books
| místo = New York
| rok = 2006
| strany = [https://archive.org/details/reluctantmrdarwi00quam/page/24 24]–25
| isbn = 0-393-05981-2
| poznámka = [Dále jen: Quammen (2006)]
Řádek 282 ⟶ 291:
| poznámka = [Dále jen: Freeman (1977)]
| jazyk = anglicky
}}</ref> Zde je termín [[plemeno|plemena]] (anglicky ''races'') použit jako alternativa pro [[
=== Čas potřebný k vydání ===
Řádek 307 ⟶ 316:
| jméno = St. George Jackson
| titul = On the Genesis of Species
| url = https://archive.org/details/ongenesisspecie02mivagoog
| vydavatel = Appleton
| místo = New York
Řádek 355 ⟶ 365:
=== Titulní stránky a úvod ===
Strana ii obsahuje citace [[William Whewell|Williama Whewella]] a [[Francis Bacon|Francise Bacona]] o teologii [[přírodní zákon|přírodních zákonitostí]],<ref>Darwin (1859), s. [http://darwin-online.org.uk/content/frameset?itemID=F373&viewtype=side&pageseq=7 ii].</ref> harmonizaci vědy a o náboženství v souladu s vírou [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]] v racionálního Boha, který ustanovil zákonů dbalý vesmír.<ref>{{Citace periodika
|
|
|
|
|
|
|
|
|datum přístupu = 11-01-2007
}}</ref> Ve druhé edici přidal Darwin epigraf [[Joseph Butler|Josepha Butlera]], prohlašující, že Bůh mohl pracovat skrze přírodovědecké zákony, stejně tak jako skrze [[zázrak]]y. ''Úvod'' potvrzuje Darwinovy kvalifikace jako přírodovědce a autora,<ref>{{Citace monografie▼
|url archivu = https://web.archive.org/web/20070108084658/http://www.religion-online.org/showarticle.asp?title=1681
|datum archivace = 08-01-2007
|nedostupné = ano
▲}} {{Wayback|url=http://www.religion-online.org/showarticle.asp?title=1681 |date=20070108084658 }}</ref> Ve druhé edici přidal Darwin epigraf [[Joseph Butler|Josepha Butlera]], prohlašující, že Bůh mohl pracovat skrze přírodovědecké zákony, stejně tak jako skrze [[zázrak]]y. ''Úvod'' potvrzuje Darwinovy kvalifikace jako přírodovědce a autora,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Secord
| jméno = James A
| titul = Victorian Sensation: The Extraordinary Publication, Reception, and Secret Authorship of Vestiges of the Natural History of Creation
| url = https://archive.org/details/victoriansensati0000seco
| vydavatel = Chicago University Press
| místo = Chicago
| rok = 2000
| strany = [https://archive.org/details/victoriansensati0000seco/page/510 510]
| isbn = 0-226-74411-6
| poznámka = [Dále jen: Secord (2000)]
Řádek 395 ⟶ 410:
| poznámka = [Dále jen: Darwin & Costa (2009)]
| jazyk = anglicky
| url-access = registration
}}</ref> V tomto náčrtu přiznal, že [[Patrick Matthew]], neznámý Wallaceovi i jemu, předvídal koncept přírodního výběru v dodatku knihy publikované roku 1831.<ref>{{Citace monografie▼
| url = https://archive.org/details/annotatedoriginf00darw
▲ }}</ref> V tomto náčrtu přiznal, že [[Patrick Matthew]], neznámý Wallaceovi i jemu, předvídal koncept přírodního výběru v dodatku knihy publikované roku 1831.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Darwin
| jméno = Charles
Řádek 431 ⟶ 448:
V kapitole IV Darwin líčí, jak „nekonečně složitý a těsně propojený je vzájemný vztah mezi organismy a vztah organismů k fyzickým podmínkám jejich života.“<ref>Leakey (1989), Přírodní výběr neboli přežití nejzdatnějšího, s. 70.</ref><ref>Darwin (1859), s. [http://darwin-online.org.uk/content/frameset?viewtype=text&itemID=F373&pageseq=95 80].</ref> Pro příklad líčí krajinu, kde změna podmínek vede k vyhynutí některých druhů, přistěhování nových a tam, kde nastaly vhodné změny, tomu, že se následníci některých druhů přizpůsobují novým podmínkám. Povšimnul si, že umělý výběr praktikovaný chovateli zvířat obvykle produkuje v povahách plemen značné odchylky, a předpokládá, že přírodní výběr může dokázat totéž.
[[Soubor:Darwin divergence.jpg|náhled|
:Když může člověk výběrem dosáhnout výrazného výsledku, proč by nemohl mít stejné účinky přírodní výběr? Člověk může působit jenom na vnější a viditelné znaky. Příroda – jestliže mi dovolíte zosobnit pochod přírodního chování nebo přežívání nejzdatnějšího – se nestará o vnějškovosti kromě případu, že jsou některému organismu užitečné. Příroda může působit na každý vnitřní orgán, na každý odstín změny v tělesné stavbě, na celý mechanismus života.<ref>Leakey (1989), Přírodní výběr neboli přežití nejzdatnějšího, s. 71.</ref><ref>Darwin (1859), s. [http://darwin-online.org.uk/content/frameset?viewtype=text&itemID=F373&pageseq=127 112].</ref>
Řádek 456 ⟶ 473:
| jméno = Peter J
| titul = The Mendelian Revolution: The Emergence of Hereditarian Concepts in Modern Science and Society
| url = https://archive.org/details/mendelianrevolut0000bowl
| vydavatel = Johns Hopkins University Press
| místo = Baltimore
Řádek 488 ⟶ 506:
}}</ref> Aby ukázal, že bylo dost času pro přirozený výběr pracující pomalu, opět citoval ''Principy geologie'' a další pozorování založené na sedimentaci a erozi, včetně propočtu, že eroze [[Weald]]u trvala 300 miliónů let. Počáteční výskyt celých skupin dobře vyvinutých organismů v nejstarší fosilní nosné vrstvě, nyní známé jako [[kambrická exploze]], způsobil problémy. Darwin neměl pochyb, že se dávná moře hemžila živými tvory, ale uvedl, že nemá uspokojivé vysvětlení pro nedostatek fosílií. Od této doby byl objeven fosilní důkaz [[prekambrium|prekambrického]] života a historie života se tak prodloužila o miliardy let.
Kapitola X zkoumá, zda jsou vzory ve fosilních nálezech lépe vysvětlené společným původem a větvenou evolucí skrze přirozený výběr nebo
=== Zeměpisné rozšíření ===
Řádek 510 ⟶ 528:
== Reakce ==
[[Soubor:Editorial cartoon depicting Charles Darwin as an ape (1871).jpg|náhled|vpravo|
Kniha vyvolala mezinárodní zájem<ref name="wyhe48">{{Citace monografie
| příjmení = Van Wyhe
Řádek 527 ⟶ 545:
=== Vliv na vědeckou společnost ===
Vědečtí čtenáři již byli seznámeni s argumenty, že druhy se měnily skrze procesy, které podléhaly [[přírodní zákon|přírodním zákonům]], ale Lamarckovy myšlenky o přeměně a nejasný „zákon vývoje“ ve ''Stopách stvoření'' nenašly vědeckou podporu. Darwin prezentoval [[Přirozený výběr|přírodní výběr]] jako vědecky testovatelný mechanismus a současně přijímal, že další mechanismy jako [[dědičnost získaných vlastností]] jsou možné. Jeho strategie stanovila, že evoluce prostřednictvím přírodních zákonů je hodná vědecké studie, a do roku 1875 evoluci přijalo mnoho vědců, ovšem jen několik jich považovalo přirozený výběr za významný. Darwinova vědecká metoda byla taktéž zpochybněna. Její zastánci podporovali [[empirismus]] [[John Stuart Mill|Millova]] díla ''Systém logiky'', zatímco odpůrci se drželi idealistické školy [[William Whewell|Whewellovy]] ''Filosofie induktivních věd'', podle níž může výzkum začít s intuitivní skutečností, že druhy jsou pevně dané a vytvořené podle Božího plánu.<ref>Bowler (2003), s. 179–180, 197–198.</ref> Brzká podpora Darwinových myšlenek přišla ve formě objevů z pole přírodovědců studujících [[biogeografie|biogeografii]] a [[ekologie|ekologii]], včetně [[Joseph Dalton Hooker|Josepha Daltona Hookera]] roku 1860 a [[Asa Gray|Asy Graye]] roku 1862. [[Henry Walter Bates]] prezentoval v roce 1861 výzkum, který vysvětlil mimikry hmyzu použitím přirozeného výběru. [[Alfred Russel Wallace]] projednával důkazy z průzkumu [[Malajské souostroví|Malajského souostroví]], v rámci něhož vydal roku 1864 článek obsahující evoluční vysvětlení [[Wallaceova linie|Wallaceovy linie]].<ref>Bowler (2003), s. 183–184, 189.</ref>
[[Soubor:Huxley - Mans Place in Nature.jpg|náhled|vlevo|
Evoluce měla méně zřejmých aplikací v [[anatomie|anatomii]] a [[morfologie|morfologii]] a zpočátku měla také malý vliv na výzkum anatomisty [[Thomas Henry Huxley|Thomase Henryho Huxleyho]].<ref name="bowler184">Bowler (2003), s. 184–185.</ref> Navzdory tomu Huxley silně podporoval Darwina a jeho myšlenku evoluce. Přesto si však vyžádal experimenty, aby ukázal, zda přírodní výběr může formovat nové druhy, a ptal se, jestli je Darwinův [[gradualismus]] vhodný pro způsobení [[speciace]] bez velkých změn z generace na generaci. Huxley chtěl udělat vědu světskou, bez náboženských zásahů, a jeho článek vydaný v květnu 1860 ve [[Westminster Review]] podporoval [[naturalismus (filosofie)|vědecký naturalismus]] více než přírodní teologii.<ref>Brownová (2002), s. 105–106.</ref><ref>Huxley (1860).</ref> Chválil Darwina za „rozšíření vlády vědy nad oblastmi myšlení, do kterých až doposud pronikala jen stěží“ a razil termín „[[darwinismus]]“ jako součást snahy zesvětštit a zprofesionalizovat vědu.<ref>Bowler (2003), s. 184.</ref> Huxley získal autoritu a založil [[X Club]], který využil deník [[Nature]] k propagaci evoluce a naturalismu, utvářejíc tak mnoho pozdní viktoriánské vědy. Později německý morfolog [[Ernst Haeckel]] přesvědčil Huxleyho, že komparativní anatomie a [[paleontologie]] mohou být použity k rekonstrukci [[fylogenetika|evolučních rodokmenů]].<ref name="bowler184" /><ref>Larson (2004), s. 108.</ref>
Řádek 542 ⟶ 560:
| url = http://users.ox.ac.uk/~jrlucas/legend.html
| doi = 10.1017/S0018246X00016848
| datum přístupu = 2012-04-26
}}</ref><ref>Desmond & Moore (1991), s. 464–465, 493–499.</ref> Ve dvou letech prudkého veřejného sporu Huxley ukázal, že Owen byl chybný ve svém tvrzení, že opičím mozkům chybí struktura prezentovaná u mozků lidských.<ref>Brownová (2002), s. 160–161.</ref> Další, včetně [[Charles Lyell|Charlese Lyella]] a [[Alfred Russel Wallace|Alfreda Russela Wallace]], mysleli, že lidé sdílejí společného předka s opicemi, ale vyšší mentální dovednosti se nemohli vyvíjet skrze čistě hmotný proces. Darwin publikoval své vlastní vysvětlení v ''[[O původu člověka]]''.<ref>Bowler (2003), s. 208–211, 214–216</ref>▼
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110410081122/http://users.ox.ac.uk/%7Ejrlucas/legend.html
| datum archivace = 2011-04-10
| nedostupné = ano
▲ }} {{Wayback|url=http://users.ox.ac.uk/~jrlucas/legend.html |date=20110410081122 }}</ref><ref>Desmond & Moore (1991), s. 464–465, 493–499.</ref> Ve dvou letech prudkého veřejného sporu Huxley ukázal, že Owen byl chybný ve svém tvrzení, že opičím mozkům chybí struktura prezentovaná u mozků lidských.<ref>Brownová (2002), s. 160–161.</ref> Další, včetně [[Charles Lyell|Charlese Lyella]] a [[Alfred Russel Wallace|Alfreda Russela Wallace]], mysleli, že lidé sdílejí společného předka s opicemi, ale vyšší mentální dovednosti se nemohli vyvíjet skrze čistě hmotný proces. Darwin publikoval své vlastní vysvětlení v ''[[O původu člověka]]''.<ref>Bowler (2003), s. 208–211, 214–216</ref>
==== Dopad mimo Velkou Británii ====
[[Soubor:Pedigree of man (Haeckel 1874).jpg|náhled|vpravo|[[Ernst Haeckel|Haeckelův]] evoluční strom se od toho Darwinova liší. Zobrazuje kmen vedoucí k člověku s větveními k různým zvířatům
Evoluční myšlenky, ne však přírodní výběr, byly přijaty německými biology, zvyklými na myšlenky [[homologie (biologie)|homologie]] v [[morfologie|morfologii]] z [[Johann Wolfgang von Goethe|Goetheho]] ''[[Metamorfóza rostlin|Metamorfózy rostlin]]'' a z jejich dlouhé tradice komparativní anatomie. [[Heinrich Georg Bronn|Bronnovy]] úpravy v jeho německém překladu přidaly na obavách konzervativců, ale nadchly politické radikály. [[Ernst Haeckel]] byl mimořádně nadšený a dal si za cíl sjednotit Darwinovy myšlenky s těmi Lamarckovými a Goethovými, přičemž chtěl současně odrážet principy ''[[Naturphilosophie|filosofie přírody]]''.<ref name="brownova140" /><ref name="bowler186">Bowler (2003), s. 186–187, 237, 241.</ref> K jejich ambicióznímu programu rekonstrukce dějin života na Zemi, podporovanému [[paleontologie|paleontologickými]] objevy, se připojil i [[Thomas Henry Huxley|Huxley]]. Haeckel rozsáhle využil [[embryologie|embryologii]] ve své [[rekapitulační teorie|rekapitulační teorii]], která vyjadřovala progresivní, téměř lineární model evoluce. Darwin, jenž sledoval také vývoj v zahraničí, si poznamenal, že [[Karl Ernst von Baer|Baerovy]] zákony embryologie podporují jeho myšlenku složitého větvení.<ref>Bowler (2003), s. 169–170, 190–192.</ref>
[[Asa Gray]] propagoval a hájil ''Původ druhů'' proti americkým přírodovědcům s idealistickým přístupem, zejména pak [[Louis Agassiz|Louisi Agassizovi]], který viděl každý druh jako odlišného a v mysli Stvořitele pevně daného jedince. Agassiz klasifikoval jako druhy i to, co jiní považovali spíše za odrůdy. [[Edward Drinker Cope]] a [[Alpheus Hyatt]] porovnávali tento pohled s evolucionismem ve formě [[neolamarckismus|neolamarckismu]], zahrnujícího rekapitulační teorii.<ref name="bowler186" />
Francouzsky mluvící přírodovědci v několika zemích ukázali pochopení pro upravenější francouzský překlad [[Clémence Royerová|Clémence Royerové]], ale Darwinovy myšlenky měly ve Francii malý vliv. Zde každý vědec podporující evoluční myšlenky volil formu lamarckismu.<ref>Brownová (2002), s. 142–144.</ref> Ruská inteligence přijala obecný fenomén evoluce už několik let před publikováním Darwinovy teorie a vědci ji rychle vzali v úvahu, ačkoliv [[malthuziánství|malthuziánské]] aspekty byly vnímány jako relativně nedůležité. Politická ekonomie boje byla [[Karl Marx|Marxem]] a [[Lev Nikolajevič Tolstoj|
==== Problémy přirozeného výběru ====
Řádek 562 ⟶ 584:
| jméno = Martin
| titul = Great Essays in Science
| url = https://archive.org/details/greatessaysscien00gard
| vydavatel = Prometheus Books
| místo = Amherst
| rok = 1994
| strany = [https://archive.org/details/greatessaysscien00gard/page/n38 26]
| isbn = 0-87975-853-8
| poznámka = [Dále jen: Dewey (1994)]
Řádek 640 ⟶ 663:
| jméno = Charles
| titul = On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life
| url = https://archive.org/details/onoriginofspecie00darw_0
| vydání = 1
| vydavatel = John Murray
Řádek 649 ⟶ 673:
| jméno = Charles
| titul = On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life
| url = https://archive.org/details/onoriginofspe00darw
| vydání = 2
| vydavatel = John Murray
Řádek 658 ⟶ 683:
| jméno = Charles
| titul = On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life
| url = https://archive.org/details/b28075134
| vydání = 3
| vydavatel = John Murray
Řádek 667 ⟶ 693:
| jméno = Charles
| titul = On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life
| url = https://archive.org/details/bub_gb_LUUDAAAAQAAJ
| vydání = 4
| vydavatel = John Murray
Řádek 676 ⟶ 703:
| jméno = Charles
| titul = On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life
| url = https://archive.org/details/b21955505
| vydání = 5
| vydavatel = John Murray
Řádek 685 ⟶ 713:
| jméno = Charles
| titul = On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life
| url = https://archive.org/details/NHM_UK_L_263066
| vydání = 6
| vydavatel = John Murray
Řádek 700 ⟶ 729:
| rok = 2009
| isbn = 978-0-674-03281-1
| url-access = registration
}}▼
| url = https://archive.org/details/annotatedoriginf00darw
▲ }}
* {{Citace monografie
| příjmení = Bowler
Řádek 710 ⟶ 741:
| rok = 2003
| isbn = 0-520-23693-9
| url-access = registration
}}▼
| url = https://archive.org/details/evolutionhistory0000bowl_n7y8
▲ }}
* {{Citace monografie
| příjmení = Desmond
Řádek 719 ⟶ 752:
| rok = 1989
| isbn = 0-226-14374-0
| url-access = registration
}}▼
| url = https://archive.org/details/politicsofevolut00adri
▲ }}
* {{Citace monografie
| příjmení = Desmond
Řádek 726 ⟶ 761:
| jméno2 = James
| titul = Darwin
| url = https://archive.org/details/darwin0000desm
| vydavatel = Michael Joseph, Penguin Group
| místo = Londýn
Řádek 735 ⟶ 771:
| jméno = Edward J
| titul = Evolution: The Remarkable History of a Scientific Theory
| url = https://archive.org/details/evolutionremarka0000lars
| vydavatel = Modern Library
| místo = New York
Řádek 744 ⟶ 781:
| jméno = David
| titul = The Reluctant Mr. Darwin
| url = https://archive.org/details/reluctantmrdarwi00quam
| vydavatel = Atlas Books
| místo = New York
Řádek 751 ⟶ 789:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat
* {{en}} [http://darwin-online.org.uk/ The Complete Works of Charles Darwin Online] – kompletní Darwinovo dílo v několika jazycích
* {{en}} [http://www.darwinproject.ac.uk/ Darwin Correspondence Project] – Darwinova korespondence
Řádek 757 ⟶ 795:
{{Portály|Biologie|Evoluční biologie}}
{{Dobrý článek}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Přírodovědecké knihy]]
[[Kategorie:Evoluce]]
| |||