Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
→‎Historie a výroba v minulosti: Objevil se blud, že by Mstišov měl mít ve svém názvu něco společného s rýžováním železa. Nejsou k tomu žádné podklady, prosím o prověření. Kašna ve Mstišově je starší, než první průmysl.
Řádek 176:
V Bibli i v nejstarších spisech [[Řekové|Řeků]] a [[Římané|Římanů]] se vyskytují pojmy, která mnozí badatelé vztahují k výrobě cínu. Není nijak vyloučeno, že cín byl znám velmi dávno, především pro svou poměrně snadnou výrobu z [[ruda|rud]]. [[Hérodotos|Herodotos]] mluví o cínových ostrovech a [[Plinius starší]] píše, že cín je dražší než [[olovo]] a že se dováží z cínových ostrovů v Atlantském oceánu. Za cínové ostrovy se pokládají ostrovy [[Scilly|Scillské]] u pobřeží jižní Anglie, odkud [[Féničané]] cín vyváželi do Východní Evropy a Západní Asie. Později poskytovalo Féničanům dostatek cínu [[Španělsko]]. Těžba cínové rudy na Pyrenejském poloostrově zanikla v dobách, kdy se Maurové usazovali ve Španělsku. Začátkem tisíciletí byla nejdůležitější naleziště cínovce v Evropě v Anglii v [[Cornwall]]u a [[Devon (hrabství)|Devonu]].
 
V Krušných horách, které se proslavily bohatstvím cínové rudy, se začalo s rýžováním cínu nejpozději v době laténské. Keltové těžili náplavy s kasiteritem pomocí uměle vytvořených kanálů v oblasti pod Cínovcem a horou Pramenáč. Obce [[Střelná (Košťany)|Střelná]], [[Mstišov]] a [[Košťany]] si památku na dobu rýžování nesou dodnes ve svých názvech. Ve dvou obcích se dochovaly i nádrže na tavení kasiteritu se struskou (hubeltrog). Dnes jsou používány jako nádrže na vodu (Mstišov a Běhánky). Hlubinným dobýváním cínu se začalo v [[Krupka|Krupce]] v roce [[1200]]. V [[15. století]] byly založeny hutě v [[Cínovec (Dubí)|Cínovci]] a v [[16. století]] ve [[Horní Slavkov|Slavkově]]. Všechny hutě a doly byly zničeny za třicetileté války a poté nebyly dlouho obnoveny. Dnes funguje pouze jedna huť.
 
===Postup historické výroby===