Bhútán: Porovnání verzí

| náboženství = [[tibetský buddhismus]] 75  %, [[hinduismus]] 22  %, [[islám]], [[bönismus]]

| výška nejvyšší hory = 75537 553

'''Bhútán''' ({{Vjazyce2|dz|<big>འབྲུག་ཡུལ་</big>}} ''Dugjul'', [[Wylieho transliterace tibetštiny|Wylie]]: 'brug-yul) je [[Vnitrozemský stát|vnitrozemský]] [[stát]] v&nbsp;[[Jižní Asie|jižní Asii]]. Leží na východním konci [[himálaj]]ských hor. Na jihu, východě a západě sousedí s [[Indie|Indií]], na severu s &nbsp;[[Tibetská autonomní oblast|Tibetskou autonomní oblastí]] v &nbsp;[[Čínská lidová republika|Čínské lidové republice]]. Od nedalekého [[Nepál]]u je Bhútán oddělen [[Indický stát|indickým státem]] [[Sikkim]]. Bhútánu se někdy říká „země hřmícího draka“.

V &nbsp;roce 2011 navázala [[Česko|Česká republika]] diplomatické styky s &nbsp;Bhútánem.<ref name="diplomacie">

Počátky dějin Bhútánu jsou obestřeny tajemstvím. Historikové se domnívají, že zhruba od [[9. století]] území postupně osidlovaly kmeny, které přicházely z &nbsp;[[Tibet]]u. V &nbsp;[[11. století]] zde vytvořily vlastní stát. V &nbsp;[[17. století]] se Bhútán stal knížectvím, které bylo závislé na Tibetu, později jej ovládli [[Čína|Číňané]]. V &nbsp;té době se v &nbsp;Bhútánu objevil nový sjednotitel, [[Namgjal]], který zkonsolidoval celé území a zavedl právní řád. Také vynikal častými nájezdy a únosy obyvatel na území tehdejší Indie. Po smrti tohoto pro Bhútán výjimečného vládce se říše po mnohá staletí zmítala v kmenových rozbrojích. V &nbsp;roce [[1772]] se rozhořel spor s &nbsp;[[britská Východoindická společnost|Východoindickou společností]], který i přes mír uzavřený v &nbsp;roce [[1777]] vedl k &nbsp;vyvlastnění osmnácti údolí (v &nbsp;roce [[1865]]) a hlavních dopravních cest. Tím byla země fakticky anektována [[Spojené království|Velkou Británií]]. Kmenové boje pokračovaly až do [[19. století]], kdy se k &nbsp;moci dostal po vítězné bitvě v &nbsp;roce [[1885]] [[Ugjan Wangčhug]], který byl posléze, v &nbsp;roce [[1907]], jmenován světskými velmoži a vysokými lámy dědičným králem. Roku [[1910]] se Bhútán stal britským [[protektorát]]em. V &nbsp;roce [[1949]] kontrolu nad zahraniční a obrannou politikou země převzala [[Indie]]. Otroctví v &nbsp;Bhútánu bylo zrušeno až v &nbsp;roce [[1956]]. Od roku [[1971]] je Bhútán členem [[Organizace spojených národů|OSN]]. V &nbsp;letech [[1990]]–[[1999]] zde platil zákaz sledování zahraničních televizních stanic. Až v roce [[2000]] byl zpřístupněn internet. Od roku [[2004]] je v &nbsp;zemi zakázán prodej tabáku a platí zde [[zákaz kouření]].

Bhútán je typickým příkladem hornaté země. Skoro 50 &nbsp;% rozlohy se nachází v &nbsp;nadmořské výšce přes 3&nbsp;000 [[metr|m]]. n. m. Nejvyšší horou této malé země je [[Kula Kangri]], která je vysoká 7&nbsp;554&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Ve výškách nad 4&nbsp;500&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. leží trvale sníh a vyskytují se zde horské ledovce. Říční síť země je hustě rozvinutá, nejdůležitějšími řekami jsou Amo, Kuri, Manas a Sankoš (nejdelší řeka země dlouhá 190&nbsp;[[Metr#Kilometr|km]]). Lesy pokrývají více než 55&nbsp;% rozlohy země. V &nbsp;jižní části země jsou monzunové lesy, ve vyšších polohách jsou lesy smíšené, složené z &nbsp;[[borovice|borovic]], [[jedle|jedlí]], [[dub]]ů a [[rhododendron|pěnišníků]]. V &nbsp;lesích svůj domov nachází mnoho savců, mimo jiné [[slon]]i a [[jak]]ové.

Na většině území převládá chladné a suché vysokohorské podnebí, na jihu ale převládá subtropické klima vlhkého monzunového typu. Období dešťů trvá od [[duben|dubna]] (či od [[květen|května]]) do [[září]] až [[říjen|října]]. Průměrně v &nbsp;Bhútánu ročně spadne 1&nbsp;500 až 3&nbsp;000&nbsp;[[Metr#Milimetr|mm]] srážek. V &nbsp;hlavním městě země [[Thimphu]] je průměrná [[teplota]] v &nbsp;[[leden|lednu]] 0&nbsp;°C a úhrn srážek 15&nbsp;mm, v &nbsp;[[červenec|červenci]] pak 15&nbsp;°C a 373&nbsp;mm.

[[Soubor:Tree map export 2009 Bhutan.jpeg|thumb|Struktura exportu v &nbsp;roce 2009]]

Ekonomika země je jedna z &nbsp;nejmenších na světě, ale v &nbsp;posledních letech velmi rychle roste, například v &nbsp;roce [[2005]] se HDP narostl o 8 &nbsp;%, v &nbsp;roce [[2006]] o &nbsp;14 &nbsp;% a v &nbsp;roce [[2007]] dokonce o &nbsp;22,4 &nbsp;%. To bylo především v &nbsp;důsledku dokončení stavby hydroelektrárny Tala. V &nbsp;roce 2015 byl odhadovaný HDP v &nbsp;přepočtu na paritu kupní síly na hlavu 8&nbsp;253 &nbsp;USD. Do roku 2019 by toto číslo podle odhadu [[Mezinárodní měnový fond|MMF]] mělo narůst na 12 &nbsp;tisíc &nbsp;USD.

Hlavním odvětvím ekonomiky je výroba elektrické energie v &nbsp;hydroelektrárnách a její prodej do Indie. Zemědělství je neméně důležité, protože poskytuje obživu 55,4&nbsp;% populace.<ref>{{Citace elektronické monografie |titul = GNH Survey 2010 |url = http://www.grossnationalhappiness.com/docs/2010_Results/PDF/National.pdf |vydavatel = The Centre for Bhutan Studies |datum přístupu = 17 October 2013 }}</ref> Celkem rozvinuté je [[lesnictví]]. Těží se hlavně týkové dřevo, lak, šelak a vosk. Zatím nepříliš velkou, ale čím dál tím více významnější roli hraje i [[cestovní ruch]]. Vstup do země je zdarma pro občany Indie a Bangladéše, ale návštěvníci z &nbsp;ostatních zemí se musí zaregistrovat u &nbsp;bhútánské cestovní kanceláře a zaplatit poplatek 250 &nbsp;$ za každý den návštěvy (ačkoli v &nbsp;ceně jsou služby jako ubytování, jídlo a cestování), což ale může mnoho turistů odradit.<ref>{{Citace elektronické monografie |url = http://www.tourism.gov.bt/plan-your-trip/travel-requirements |titul = Travel Requirements |vydavatel = Tourism Council of Bhutan |datum přístupu = 1 June 2011 }}</ref> Bhútán v roce 2011 navštívilo 37&nbsp;482 turistů.<ref>{{Citace elektronické monografie |titul = New MICE hardware on the cards for Bhutan |url = http://www.ttgmice.com/magazine/?term_id&issues&ID=23596 |vydavatel = TTGmice |datum přístupu = 16 March 2013 }}</ref> Hranice byly cizincům otevřeny až v &nbsp;roce [[1974]].

Hlavním exportním partnerem Bhútánu je Indie, kam se vyváží 58,6 &nbsp;% celkového exportu. Následují Hongkong (30,1 &nbsp;%) a Bangladéš (7,3 &nbsp;%). Hranice s &nbsp;Tibetem je uzavřena, takže obchod s &nbsp;Čínou je zanedbatelný. Importní partneři jsou Indie (74,5 &nbsp;%), Japonsko (7,4 &nbsp;%) a Švédsko (3,2 &nbsp;%). Import převyšuje export, takže země má negativní [[Obchodní bilance|obchodní bilanci]].

Zásadní pro ekonomiku Bhútánu je již zmíněná hydroenergie. Průmysl je ve stádiu vzniku, teprve v &nbsp;70. letech zde vznikaly první průmyslové závody: textilní, zpracovávající ovoce, vodní elektrárny, cementárny, sirkárny a pily. Dnes se vyrábí hlavně [[ocel]], [[Feroslitina|feroslitiny]] a [[cement]]. Dlouhou tradici zde mají umělecká řemesla jako tkalcovství, řezbářství, výroba ručních zbraní a kovových předmětů. Poslední dobou se v &nbsp;Bhútánu rozvíjí také technologický sektor, například zelené technologie a [[elektronické obchodování]]. V &nbsp;roce 2012 byl otevřen Thimphu TechPark, který podporuje [[startup]]y.<ref>{{Citace elektronické monografie |titul = BITC – Business Incubator |url = http://www.thimphutechpark.com/bitc-business-incubator |datum přístupu = 29 September 2013 }}</ref>

[[Soubor:Tashichoedzong-Bhutan-2001.JPG|thumb|Tashichho Dzong v &nbsp;Thimphu, sídlo bhútánské vlády od roku 1952]]

Politický systém Bhútánu se vyvinul z &nbsp;[[absolutní monarchie]] v &nbsp;[[Konstituční monarchie|konstituční monarchii]]. V &nbsp;roce 1999 čtvrtý král Bhútánu, [[Džigme Singgjä Wangčhug]], vytvořil Radu ministrů (Lhengye Zhungtshog). Hlavou státu je ''Duggjalpo'' ([[Wylieho transliterace tibetštiny|Wylie]]: '''brug rgyal-po''), neboli Dračí král. Pátým Dračím králem je v &nbsp;současnosti [[Džigme Khesar Namgjal Wangčhug]], který vládne od roku 2008.

Značné změny v &nbsp;politickém uspořádání proběhly v &nbsp;roce 2005, kdy čtvrtý král [[Džigme Singgjä Wangčhug]] neočekávaně oznámil abdikaci ve prospěch svého syna Džigme Khesara Namgjala Wangčhuga, a zároveň oznámil přechod k &nbsp;[[Demokracie|demokracii]] a vypsání vůbec prvních voleb v &nbsp;historii Bhútánu. [[Jednokomorový parlament]] [[Tshogdu]] byl zrušen a namísto něj byl vytvořen [[Bikameralismus|dvoukomorový]] [[Parlament Bhútánu]]. Horní komorou je ''Národní rada'' a dolní komorou je ''Národní shromáždění''. Volby do Národní rady se konaly v &nbsp;letech 2007 a 2013, zatímco volby do Národního shromáždění se konaly v &nbsp;letech 2008 a 2013. Voleb do Národního shromáždění v &nbsp;roce 2008 se zúčastnily dvě strany, Lidová demokratická strana a Druk Phuensum Tshogpa, přičemž Druk Phuensum Tshogpa získala 45 z &nbsp;47 křesel. V &nbsp;roce 2013 naopak zvítězila Lidová demokratická strana, která získala 54,88 &nbsp;% a 32 křesel.

=== Členství v &nbsp;mezinárodních organizacích ===

Podle sčítání lidu v &nbsp;roce 2005 měl Bhútán 634&nbsp;982 obyvatel, podle odhadu z &nbsp;roku 2012 to bylo 742&nbsp;737 obyvatel. Hlavními etnickými skupinami jsou Ngalopové, kteří žijí v &nbsp;západním Bhútánu a mluví národním jazykem [[dzongkä]], Šarlopové, kteří žijí ve východním Bhútánu a mluví jazykem [[tšangla]], a Lhotšampové, kteří žijí na jihu Bhútánu a mluví [[Nepálština|nepálsky]]. Dále zde žijí různé menší kmeny. Všechny jazyky Bhútánu kromě nepálštiny patří do [[Tibetobarmské jazyky|tibetobarmské jazykové skupiny]].

Lhotšampové jsou převážně [[Hinduismus|hinduisté]] indického a nepálského původu, oproti zbytku populace, která je převážně [[Mongoloidní rasa|mongoloidního]] původu. Žijí v &nbsp;jižní části země, kde je teplejší klima, a mají jiné zvyky. Jsou proto bhútánskou vládou a majoritní buddhistickou společností diskriminováni. V &nbsp;80. a 90. letech bylo více než 100&nbsp;000 Lhotšampů vyhnáno ze země, když je vláda obvinila, že jsou ilegální imigranti a zabavila jim majetek a půdu. Další tisíce jich později emigrovaly z &nbsp;důvodu [[diskriminace]]. Mnoho jich dodnes žije v &nbsp;uprchlických táborech ve východním Nepálu, protože jim vláda Bhútánu nedovolila se vrátit, další byli přesídleni OSN, zejména do západních zemí.<ref>Frelick, Bill (3. března 2011) [http://www.hrw.org/news/2011/03/30/bhutan-s-refugees-there-s-no-place-home For Bhutan's Refugees, There's no Place Like Home]. [[Human Rights Watch]].</ref>

V &nbsp;Bhútánské ústavě je zapsáno, že lesy musí zabírat minimálně 60% půdy. Proto nebylo překvapením, vysázení přesně 108 &nbsp;000 stromků jako připomínka narození prince na začátku března 2016.

V &nbsp;roce 2015 se Bhútánci zapsali do Guinessovy knihy rekordů poté, co vysadili během jedné hodiny 50 &nbsp;000 stromků…

V &nbsp;Bhútánu se místo hrubého domácího produktu, jako hlavního ukazatele vyspělosti, užívá hrubé domácí štěstí.

Otroctví bylo zakázáno v &nbsp;50. letech 20. století. Televize a internet byly povoleny až v &nbsp;roce 1999.                                                                     

* [http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=303402&id_seznam=141 Výběr významných událostí v &nbsp;historii Bhútánu]