Divadlo: Porovnání verzí

{{Různé významy}}

 

 

 

== Tvorba ==

Divadlo vzniká tak, že kolektiv tvůrců ([[dramaturgie|dramaturgové]], [[herec|herci]], [[režisér|režiséři]], [[choreografie|choreografové]], [[Scénář|scenáristé]], [[inspicient]], [[korepetitor]], [[scénografie|scénograf]] atd.) a technických spolupracovníků (technici, [[zvukař]]i, [[osvětlovač]]i) tvoří společně [[Divadelní inscenace|divadelní inscenaci]], která je předvedena buďto jednorázově nebo ve vícero [[Repríza|reprízách]] [[divák]]ům.

 

 

== Charakteristické znaky ==

=== Kolektivní pojetí ===

 

=== Interaktivní pojetí ===

 

=== Tematická omezenost ===

 

=== Podíl jiných umění ===

 

== Úlohy ==

 

== Členění ==

=== Podle prostorového členění a hereckého projevu ===

Divadlo zahrnuje rozličné [[žánr]]y [[dramatické umění|dramatického umění]] nebo [[hudebně-dramatické umění|hudebně-dramatického umění]] podle prostorového členění a hereckého projevu:

* nejevištní [[audiovizuální umění|audiovizuální formy]]

** [[rozhlasová hra]] a [[televize|televizní]] hra

 

Někdy se nejevištní formy nepovažují za divadlo a divadlo se spolu s rozhlasem, televizí a filmem řadí mezi dramatická ([[scénické umění|scénická]]) umění.

 

=== Lidové divadlo ===

 

Například v [[pohádka|pohádkách]] [[lidový vypravěč]] vlastně zčásti hraje divadlo (svým projevem [[dramatizace|dramatizuje]] děj pohádky, používá [[mimika|mimiku]] apod.). Pokud jde o [[zvyk]]y, různé divadelní prvky je možné nalézt hlavně při [[svatba|svatebním obřadu]] ([[námluvy]] prováděné [[obrazné vyjadřování|obrazným vyjadřováním]], výstupy maskovaných postav v době [[svatba|svatby]]) a jiných [[obřad]]ech (chození [[Mikuláš]]e a [[Lucie]], průvody [[karnevalová maska|masek]] na konci [[masopust]]u, vynášení [[Morana|Morany]] apod.). Patrně nejvyspělejším lidovým divadelním útvarem jsou vánoční [[koleda|kolední]] a [[pašije|pašijové hry]] ([[betlém]]ská hra s [[námět]]em narození [[Kristus|Krista]], [[hra chození s hadem]] prezentující [[bible|biblický]] [[příběh]] vyhnání [[Adam a Eva|Adama a Evy]] z [[Ráj]]e, chození s [[kolébka|kolíbkou]] va [[Tři králové|Tři krále]], chození s hvězdou na Tři krále). [[Hra o Dorotě]] je zdramatizovaná [[středověk]]á [[legenda]] o vztahu [[vladař]]e a [[poddaný|poddaného]] (krále a Doroty).

 

== Dějiny ==

=== Vznik divadla ===

 

=== Divadlo v období starověku (Mezopotámie, Starověký Egypt) ===

 

egyptských bohů ([[Usírova mystéria|Usírův]] cyklus zachovaný v [[Kniha mrtvých|Knize mrtvých]]).

 

=== Divadlo v antickém Řecku ===

 

 

Tragédie i komedie se hrály v přírodních divadlech (''theatron'' od ''theaomai'', dívat se, pozorovat), která se stavěla na návrších. Divadelní prostor byl rozdělen na tři části:

 

První [[divadelní hra|divadelní hry]] měly přesná a poměrně přísná pravidla:

 

=== Divadlo v antickém Římě ===

 

 

 

 

==== Nejznámější tvůrci římských komedií ====

 

=== Středověké divadlo ===

 

 

Hlavní budovou pro [[středověk]]é divadlo byl [[kostel]]. Dramatické výstupy se odehrávaly nejprve při hlavním, později i u vedlejších [[oltář]]ů. Později divadlo přešlo na veřejná prostranství – na tzv. '''simultánní jeviště''', simultánní proto, že bylo společné pro všechny výstupy. Na jevišti bývaly umístěny malé domečky, tzv. ''mansiony'' – na nich byla namalována [[divadelní dekorace|dekorace]] a herci stáli vždy před tím, ve kterém se odehrával děj.

 

=== Renesanční divadlo ===

 

 

 

 

=== Barokní divadlo ===

{{Podrobně|Barokní divadlo}}

 

 

=== Divadlo od baroka po preromantismus – klasicistní drama ===

 

==== Klasicismus v dílech francouzských autorů ====

* [[Pierre Corneille]]

* [[Molière]]

 

[[Preromantismus]] v německém dramatu se objevuje hlavně v tvorbě skupiny [[Sturm und Drang]], které se postavila jak proti aristokratickému [[klasicismus|klasicismu]], tak také proti [[osvícenství|osvícenskému]] racionalismu. Hnutí zdůrazňovalo [[tvůrčí svoboda|tvůrčí svobodu]] [[osobnost]]i odmítající společenské [[úzus|konvence]] a [[předsudek|předsudky]] a řídící se vlastním srdcem. Upřednostňovalo [[cit]] a [[vášeň]] před [[racionalismus|racionalismem]] a [[intelektualismus|intelektualismem]]. Do protikladu k městu dávalo volnost přírody. Přiklánělo se k [[lidové tradice|lidovým tradicím]]. Nejznámější představitelé tohoto hnutí jsou [[Johann Wolfgang von Goethe|Johann Wolfgang Goethe]] ([[1749]]–[[1832]]) a [[Friedrich Schiller]] ([[1759]]–[[1805]]).

 

* ''Sluha dvou pánů''

* ''Čertice''

* ''Mirandolina''

 

 

==== Nejvýznamnější představitelé romantického dramatu ====

* [[George Gordon Byron|George Gordon Noël Byron]]

* [[Percy Bysshe Shelley]]

* [[Michail Jurjevič Lermontov]]

 

 

 

==== Nejvýznamnější představitelé období realismu a naturalismu ====

* [[August Strindberg]]

* [[Ivan Sergejevič Turgeněv]]

* [[Émile Zola]]

 

=== Proměny divadla v první polovině 20. století – vlivy avantgardy ===

 

 

 

V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] vznikl [[konstruktivismus]], inspirovaný technikou, [[jednoduchost]]í a [[účelnost]]í technických zařízení, konstrukcí [[stavba|staveb]] a [[stroj]]ů, a to zejména ve [[scénografie|scénografii]].

* [[Adolphe Appia]] (scénograf)

* [[Edward Gordon Craig]] (scénograf)

* [[Georg Keiser]] (dramatik)

* [[Max Reinhardt]] (režisér)

* [[Hugo Ball]]

* [[Richard Huelsenbeck]] (dramatik, bubeník, básník)

* [[Tristan Tzara]]

* [[Guillaume Apollinaire]]

* [[Jean Cocteau]]

[[Futurismus]]

 

=== Stanislavskij, absurdní drama a epické divadlo (Brecht) ===

[[Konstantin Sergejevič Stanislavskij]] a [[Vladimir Ivanovič Němirovič-Dančenko]] se stali zakladateli jedné z nejvýznamnějších divadelních institucí na světě – [[Moskevské umělecké akademické divadlo|Moskevského uměleckého akademického divadla]], známého také pod zkratkou MCHAT. Stanislavskij vytvořil svoji vlastní hereckou metodu, kterou sám nazval psychickým realismem. Herci se museli plně ztotožnit s rolí, museli ji prožívat, museli umět zdůvodnit své chování na jevišti. Do hry vstoupily nálady, náznaky, odstíny citů namísto okázalých gest a efektních pohybů.

 

* [[Vsevolod Emiljevič Mejerchold]]

* [[Alexander Jakovlevič Tairov]]

 

Dramatický a divadelní model je postaven na rozbití divákovy [[iluze]], že na jevišti není předváděn skutečný život skutečných postav, ale že jde jen o iluzi, o [[divadelní představení]]. [[Divák]] má být takto veden k aktivnímu porovnávání divadelního [[příběh]]u s [[skutečnost|realitou]] a svým vlastním životem.

 

 

Hlavním představitelem epického divadla se stal německý [[dramatik]], [[režisér]] a divadelní teoretik [[Bertolt Brecht]]. Mezi jeho nejznámější díla patří: ''Baal'', ''[[Žebrácká opera]]'', ''Matka Kuráž a její děti'', ''Život Galileiho'', ''Dobrý člověk ze Sečuanu'' a ''Kavkazský křídový kruh''.

==== Absurdní drama ====

{{Podrobně|Absurdní drama}}

Nazýváno někdy i jako tzv. '''antidrama''', neboť je postaveno na [[nihilismus|nihilistické]] koncepci a vychází z [[existencialismus|existencialismu]]. Dílům často chybí souvislý děj a [[zápletka]]. Motivace postav je neznámá, (ne)komunikace mezi postavami nabývá [[absurdita|absurdní]] charakter, chybí i rozuzlení hry. Postava je obyčejně osamělý člověk, neschopný komunikovat s ostatními.

 

==== Představitelé absurdního dramatu ====

* [[Václav Havel]] (''Zahradní slavnost'', ''Audience'')

* [[Norman Frederick Simpson]]

 

=== Divadlo 20. a 21. století ===

==== Malé formy ====

Světově proslula polská malá a experimentální divadla, například „Laboratorium“ [[Jerzy Grotowski|J. Grotkowského]] v [[Opolí|Opole]] se 34 sedadly.

 

==== Dramatici posledních desetiletí 20. století a začátku 21. století ====

* [[Graham Greene]]

* [[Václav Havel]]

* [[Marius von Mayenburg]]

* [[Martin McDonagh]]

* [[Caryl Phillips]]

* [[Harold Pinter]]

* [[Virgilio Piñera]]

* [[Mark Ravenhill]]

* [[Tom Stoppard]]

* [[Arnold Wesker]]}}

 

== Mimoevropské divadelní formy ==

=== Japonsko ===

* [[Nó]] – japonské tradiční divadlo

 

== Odkazy ==

=== Reference ===

{{Překlad|sk|Divadlo|2250030}}

=== Literatura ===

* {{Citace monografie

| titul = Umění divadelní

| vydavatel = Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol

| rok = 1946

}}

* {{Citace monografie

| příjmení = Černý

| jméno = Václav

| titul = Barokní divadlo v Evropě

| vydavatel = Pistorius & Olšanská

| rok = 2009

| isbn = 978-80-87053-33-1

}}

* {{Citace monografie

| příjmení = Heer

| odkaz na autora = Friedrich Heer

| vydavatel = Vyšehrad

| místo = Praha

* {{Citace monografie

| jméno = Karel

| odkaz na autora2 = Karel Engelmüller

| titul = Ottův divadelní slovník

}}

* {{Citace monografie

| titul = Dějiny českého dramata

| vydavatel = Topič

| místo = Praha

| rok = 1917

}}

* {{Citace monografie

| jméno = Patrice

| odkaz na autora =

| titul = Divadelní slovník

| url =

| kapitola =

| strany =

}}

 

=== Související články ===

 

=== Externí odkazy ===

* {{Wikislovník|heslo=divadlo}}

* {{Wikizprávy|kategorie=Divadlo}}

* {{Commons|theatre}}

{{Portály|Umění}}

 

[[Kategorie:Divadlo| ]]

[[Kategorie:Umění]]