Novinářská fotografie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
5 odkazů na rozcest v DČ? Josef Novák pravděpodobně Josef Novák (malíř) nedohledáno |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
||
(Není zobrazeno 54 mezilehlých verzí od 21 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
[[Soubor:Steinway hall 1873.jpg|
'''Novinářská fotografie''', '''zpravodajská fotografie''', '''fotožurnalismus''', '''žurnalistická fotografie'''<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = FUENTES
| jméno = Eulalia
| odkaz na autora =
| titul = Tal como viene definido por Antonio Pantoja Chávez en su, Prensa y fotografía. Historia del fotoperiodismo.
| url = http://argonauta.imageson.org/document98.html
| datum vydání =
Řádek 12:
| místo =
| jazyk = španělsky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080430001406/http://argonauta.imageson.org/document98.html
| datum archivace = 2008-04-30
| nedostupné = ano
}}</ref> nebo '''reportážní fotografie''' (''{{cizojazyčně|la|reportare}}'' = ''přinésti zprávu'')<ref name="ceskyblog">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 17 ⟶ 20:
| odkaz na autora =
| titul = Stručná historie žurnalistiky
| url = http://upce-kd.ceskyblog.cz/data/upce-kd/upload/2006/09/HISTORIE%20%C5%BDURNALISTIKY.doc
| datum vydání =
| datum aktualizace =
Řádek 24 ⟶ 27:
| místo = ceskyblog.cz
| jazyk =
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> je součástí [[Žurnalistika|žurnalistiky]], která připravuje a vytváří snímky pro doplnění zpráv nebo článků. [[Novinář]]i, kteří jsou zapojeni do tohoto oboru, jsou obvykle známi jako reportéři, fotožurnalisté nebo [[grafika|grafici]] a mají významný vztah k [[výtvarná fotografie|výtvarné fotografii]]. Vývoj zpravodajské fotografie lze vysledovat již od samého počátku vynálezu fotografie. První fotografie „vytištěná polotónovou technikou“ byla fotografie newyorské budovy [[Steinway Hall]] publikovaná v novinách ''[[Daily Graphic]]'' dne 2. prosince 1873.<ref name="100_fotografii">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 39 ⟶ 41:
| počet stran =
| kapitola =
| strany = [https://archive.org/details/100photographsth0000unse/page/18 18]
| isbn = 1-931933-84-7
| jazyk = anglicky
Řádek 50 ⟶ 52:
== Úvod ==
[[Soubor:Francine Jordi Wien 13-9-2008b.jpg|
Fotožurnalismus je formou [[Žurnalistika|žurnalistiky]], která pořizuje, [[Editace|edituje]] a prezentuje informační materiál ve zpravodajství [[Média|médií]] včetně fotografií, digitálních a zvukových dat. Zahrnuje taková pravidla, aby obraz, který je spojen se zveřejňovanou událostí, mohl být použit pro účely [[Žurnalistika|žurnalistiky]].
Řádek 60 ⟶ 62:
| strany =
| vydavatel = Pražská fotografická škola
| datum = 2004
}}</ref> [[Soubor:SanFrancisco1851.jpg|
Fotožurnalismus se může svým účelem použití odlišovat od dalších fotografických žánrů, jako je například [[fotografie přírody]], dokumentární fotografie nebo [[portrétní fotografie]], ale může s nimi také splývat, například s ohledem na text, ke kterému je fotografie přiložena. Zahrnuje širokou škálu oblastí zájmu: válečnou fotografii, [[sportovní fotografie|sportovní fotografii]], zpravodajství ze [[showbyznys]]u, [[politika|politiky]], zpravodajství o sociálních problémech a o všem, kde je možné vytvářet ke slovní informaci obraz. Podobně sem patří dokumentace [[interview|rozhovoru]] a reportážní a dokumentární fotografie ve všech podobách. Může se dále dělit na [[fotografický příběh]], [[Povídka#fotopovídka|fotopovídku]], [[reportáž]], [[Esej#Fotografická esej|fotografickou esej]], [[portrétní fotografie|fotografický portrét]] nebo [[Sloupek (žurnalistika)#fotografický sloupek|fotografický sloupek]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
Řádek 81 ⟶ 84:
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = NPPA Code of Ethics
| url = http://www.nppa.org/professional_development/business_practices/ethics.html
| datum vydání =
Řádek 89 ⟶ 92:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20100722235536/http://www.nppa.org/professional_development/business_practices/ethics.html
| datum archivace = 2010-07-22
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ribeiro
Řádek 95 ⟶ 101:
| titul = Manipulación en el fotoperiodismo: ética o estética
| url = http://www.ull.es/publicaciones/latina/30teixeira.htm
| datum vydání = říjen 1999 - Nº 22, D.L.: TF - 135 - 98 ISSN
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-10
| vydavatel = Revista Latina de Comunicación Social
| místo = La Laguna (Tenerife)
| jazyk = španělsky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090421064347/http://www.ull.es/publicaciones/latina/30teixeira.htm
| datum archivace = 2009-04-21
|
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Casasús
| jméno = Josep M.
| odkaz na autora =
| titul = Las fotos pueden ser revulsivas, no repulsivas
Řádek 114 ⟶ 122:
| místo = La Vanguardia
| jazyk = španělsky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080221192119/http://www.unav.es/dpp/fotoperiodismo2/pagina_13.html
| datum archivace = 2008-02-21
| nedostupné = ano
}}</ref> Obrázek by rovněž měl splňovat ''estetické'' požadavky na světlo, [[Obrazová kompozice|ořez]], věcné vztahy prvků a [[perspektiva|perspektivu]]. Základní prvky fotografie v [[tisk]]u se přizpůsobují účelu použití v dokumentu, zpravodajství nebo ilustraci.<ref name="ceskyblog"/>
== Historie ==
Řádek 121 ⟶ 131:
=== Počátky ===
[[Soubor:Battle of Gettysburg.jpg|
Historie novinářské fotografie sahá do období let 1880–1897, kdy byly poprvé zveřejněny novinové články s fotografiemi. Na přelomu 19. a 20. století umožnil rozvoj fotografické momentky rozšíření příručních fotoaparátů, umožňujících fotografovat bez stativu.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti">{{Citace monografie
| příjmení = Birgus
Řádek 135 ⟶ 145:
| rok = 2005
| isbn = 80-86217-89-2
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref> Významné události se však fotografovaly již od vynálezu [[daguerrotypie]] roku 1839.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 151 ⟶ 160:
| místo = Bogotá
| jazyk = španělsky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080228175247/http://www.lablaa.org/blaavirtual/historia/mfotosigloxix/indice.htm
| datum archivace = 2008-02-28
| nedostupné = ano
}}</ref><ref name="pocatkyscheufler">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Scheufler
| jméno = Pavel
Řádek 164 ⟶ 175:
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20071218003751/http://www.scheufler.cz/data/File/file-1167689784.doc
| datum archivace = 2007-12-18
| nedostupné = ano
}}</ref> [[Tiskařský lis]] však byl schopen produkovat ilustrace v tištěné podobě až teprve po [[vynález]]u grafické techniky [[rytina|rytiny]], a teprve pak umožnil publikovat jednodušeji ve větší míře i fotografie. Tyto [[Reprodukce (fotografie)|reprodukce]] se nejprve podobaly primitivním daguerrotypiím. Do té doby se snímky nejčastěji překreslovaly a prezentovaly ve formě [[Dřevoryt|xylografií]].<ref name="Kubic">
{{Citace monografie
Řádek 174 ⟶ 188:
| rok = 2007
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
[[Soubor:
V roce 1842 Hermann Biow a Carl Ferdinand Stelzner fotografovali velký požár [[Hamburk]]u a jeho následky na cyklu daguerrrotypií, který je patrně prvním souborem „reportážních“ snímků určité události na světě. V roce 1850 Alois Löcherer v [[Mnichov]]ě se svým aparátem referoval o tvorbě a triumfálním vztyčení monumentální sochy [[Socha Bavarie|Bavarie]].<ref name="pocatkyscheufler"
Zvlášť podrobně se dokumentovaly zejména [[Světová výstava|Světové výstavy]], kde se fotografové soustředili zejména na dokumentaci [[pavilon]]ů a významné hosty. První výstavní akcí významnou pro fotografii se stala první [[Světová výstava 1851|Světová výstava]], konaná v [[Londýn]]ě roku 1851, kde byly zároveň poprvé představeny [[3D fotografie|stereofotografie]]. Druhou byla [[Světová výstava 1855|Světová výstava]] v [[Paříž]]i roku 1855.<ref name="Kubic"/>
Řádek 186 ⟶ 200:
První systematicky fotografovanou válečnou událostí, o které byla veřejnost informována prostřednictvím zpráv posílaných [[telegrafie|telegrafem]], byla [[Krymská válka]] v letech 1853–1856.<ref name="MalaEncyklopedie">{{Citace monografie
| příjmení = Baatz
| jméno = Willfried
| odkaz na autora =
| titul = Malá encyklopedie fotografie
Řádek 192 ⟶ 206:
| místo = Brno
| rok = 2004
| isbn = 80-251-0210-6
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref> Nejvlivnějším reportérem byl zřejmě [[William Howard Russell]] z ''[[The Times]]'', který si jako první novinář vysloužil označení „válečný zpravodaj“.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fišerová
| jméno = Linda
| odkaz na autora =
| titul = Válečný zpravodaj, Závěrečná studie
| url = http://www.vosp.cz/tvorba/narozhrani/12/www.valecnyzpravodaj12.wz.cz/Zaverecna%20studie.htm
| datum vydání =
Řádek 209 ⟶ 222:
| místo =
| jazyk =
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
Jedním z prvních zpravodajů byl [[Sedmihradsko|Sedmihradský]] Němec [[Carol Szathmari]],<ref name="Kubic"/> dalšími pak britští reportéři William Simpson z ''Illustrated London Sport'', [[Roger Fenton]], [[James Robertson]] a [[Felice Beato]]. Jejich obrázky byly tehdy v novinách otiskovány jako [[Rytina|rytiny]], protože tisk polotónových fotografií byl drahý.<ref name="MalaEncyklopedie"/>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = The Royal Society
Řádek 249 ⟶ 250:
| jazyk = anglicky
}}</ref> a jako fotograf doprovázel císaře [[Napoleon III.|Napoleona III.]] v době jeho tažení do Itálie v roce 1859. V [[Prusko-rakouská válka|dánsko-pruské válce]] v roce 1864 fotografovali [[Friedrich Brandt|Christian Friedrich Brandt]] a Charles Junod, kteří většinu snímků pořídili na [[stereo]] formát. V [[Prusko-francouzská válka|německo-francouzském konfliktu]] v letech od roku 1870 do roku 1871 fotografovali většinou zcela neznámí fotografové (až na [[Carl Friedrich Mylius|Carla Friedricha Myliuse]] z [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]]).<ref name="Kubic"/>
[[Soubor:
Zprávy z [[Americká občanská válka|americké občanské války]] (1861–1865) dodával fotograf [[Mathew Brady]], který si uvědomil historický význam války „Severu proti jihu“ pro budoucí generace a další osud země. Protože chtěl zachycovat průběh války na více bojištích, vytvořil ze svých asistentů několik týmů, které cestovaly s pojízdnými laboratořemi na různých frontách. [[Mathew Brady]] zaměstnával celou řadu fotografů, kromě jiných také [[James Gardner|Jamese Gardnera]], [[William Pywell|Williama Pywella]] nebo [[George N. Barnard]]a. Bradyho významným týmovým spolupracovníkem byl [[Alexandr Gardner]], který se roku 1863 osamostatnil.
Řádek 264 ⟶ 265:
| vydavatel = http://www.rleggat.com
| místo =
| jazyk = anglicky
}} </ref> Velmi známé jsou Gardnerovy reportážní snímky z pohřbu [[Abraham Lincoln|Abrahama Lincolna]] a seriál z popravy [[atentát]]níků. Patrně poprvé v dějinách fotografie bylo v jeho reportáži využito dramatického účinku střídání [[záběr|celkových záběrů]] a [[detail]]ů v delším časovém úseku, neboť Gardner zachytil nejen průběh popravy, ale i tváře atentátníků.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Simkin
| jméno = John
Řádek 278 ⟶ 279:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090107161524/http://www.spartacus.schoolnet.co.uk./USACWpaine.htm
| datum archivace = 2009-01-07
| nedostupné = ano
}}</ref><br />
[[Soubor:Bruner3 cisar.jpg|
Dalším fotografem Bradyho týmu, který kromě informativnosti dbal také na kompozici, byl [[Timothy H. O'Sullivan]]. Nekonvenčně využíval pohybové [[ostrost|neostrosti]] tam, kde mohl zvýraznit dramatičnost situace.<ref name="Kubic"/> O'Sullivan počátkem června 1863 pořídil známý snímek ''Sklizeň smrti'', na kterém leží mrtví vojáci po [[bitva u Gettysburgu|bitvě u Gettysburgu]] v [[Pensylvánie|Pensylvánii]].<br />
Jednou z
V
== Historie ==
S myšlenkou půltónového tisku přišel již [[William Fox Talbot]]. Na začátku 50.
| příjmení = Twyman
| jméno = Michael
| odkaz na autora =
| titul = Printing 1770–1970: an illustrated history of its development and uses in England
| url = https://archive.org/details/printing177019700000mtwy
| vydavatel = Eyre & Spottiswoode
| místo = Londýn
Řádek 302 ⟶ 306:
| jazyk =
}}
</ref> Během následujících desetiletí bylo navrženo několik různých druhů sít. Jedním ze známých experimentátorů byl [[Stephen H. Horgan|Stephen H. Horgan]], když pracoval pro ''New York Daily Graphic''. První fotografie „vytištěná polotónovou technikou“ byla fotografie newyorské budovy [[Steinway Hall]] publikovaná v novinách ''[[Daily Graphic]]'' dne 2.
| příjmení = Meggs
| jméno = Philip B.
| odkaz na autora =
| titul = A History of Graphic Design
| url = https://archive.org/details/historyofgraphic0000megg
| vydavatel = John Wiley & Sons, Inc.
| místo =
Řádek 313 ⟶ 317:
| počet stran =
| kapitola =
| strany = [https://archive.org/details/historyofgraphic0000megg/page/141 141]
| isbn = 0-471-29198-6
| jazyk =
Řádek 321 ⟶ 325:
| jméno = Eulalia
| odkaz na autora =
| titul = ¿En periodismo también una imagen vale más que mil palabras?
| url = http://www.hipertext.net/web/pag249.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
Řádek 341 ⟶ 345:
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref group="p" name="Leggo">[[William Leggo|William Augustus Leggo]] vytiskl svou vlastní polotónovou technikou nazvanou [[leggotypie]] fotografii Měsíce v roce 1875. Dokumentaci pořídil profesor H. Draper. New York: D. Appleton and co., 26 x 16 cm, str. 799 a 800.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Digital Collections
| jméno =
| odkaz na autora =
Řádek 351 ⟶ 355:
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-05
| vydavatel = Digital Collections
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200809032241/http://maca.cdmhost.com/cdm4/document.php?CISOROOT=%2Fp1325coll1&CISOPTR=4185&REC=10
| datum archivace = 2020-08-09
| nedostupné = ano
}}</ref> Následovaly další novinky. Roku 1887 byl vynalezen [[bleskový prášek]], který umožnil novinářům fotografovat velmi krátkým [[Expozice (fotografie)|časem]]. Novinář, spisovatel a sociolog [[Jacob Augustus Riis]] v té době (1890) díky blesku vytvořil mezní dílo ''Jak žije druhá polovina (How the Other Half Lives)''.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Riis
Řádek 359 ⟶ 367:
| odkaz na autora = Jacob Riis
| titul = How the Other Half Lives, kompletní text a fotografie.
| url = http://www.authentichistory.com/postcivilwar/riis/contents.html
| datum vydání =
| datum aktualizace = 2008-03-27
Řádek 370 ⟶ 378:
| jméno = James
| příjmení2 = Little
| jméno2 = Mark
| odkaz na autora =
| titul = The Mirror with a Memory
Řádek 379 ⟶ 387:
Za „otce ruského fotožurnalismu“ je považován [[Karl Bulla]],<ref name="site">{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
| datum aktualizace =
|
|
|
|
}}
</ref><ref name="clubfoto">{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
| datum aktualizace =
|
|
|
|
}}
</ref><ref name="agenturaspb">{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
| datum aktualizace =
|
|
|
|
| url archivu = https://archive.today/20120207061004/http://www.agentru.spb.ru/history/bulla.shtml
| datum archivace = 2012-02-07
| nedostupné = ano
}}</ref> který roce 1886 získal povolení Ministerstva vnitřních věcí „''pro výrobu všech druhů fotografických prací mimo domov, například: na ulicích, domech a na místech v bezprostřední blízkosti Petrohradu''“, který mu dovolil celou řadu let vytvářet pohlednice pro produkční tisk [[Světová poštovní unie|Světové poštovní unie]].<ref name="artprojekt">
{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
| datum aktualizace =
|
|
|
|
}}
</ref> Fotografoval téměř všude a všechno: život rodiny cara i shromáždění protivládní inteligence, osobnosti hvězdného nebe i obyčejné dělníky, paláce i ubytovny pro bezdomovce, ale také exotické scény jako gay párty.<ref>{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
| datum aktualizace =
|
|
|
|
| url archivu = https://web.archive.org/web/20100711092100/http://towleroad.typepad.com/towleroad/2006/01/gay_camp_old_st.html
| datum archivace = 2010-07-11
| nedostupné = ano
}}</ref> Bulla byl členem redakční rady mnoha časopisů včetně populární ''Nivy''.<ref name="site" />
[[George Grantham Bain]] byl americký fotograf působící v [[New York]]u, průkopník novinářské fotografie označovaný jako „otec zahraniční fotožurnalistiky“. Nejdříve pracoval pro [[United Press]], v roce 1898 založil první zpravodajský fotografický servis ''Bain News Service''. Společnost poskytovala fotografické služby, včetně portrétů a zpravodajství o nových událostech po celém světě, se zvláštním důrazem na život v New Yorku. Bainovy zpravodajské snímky z celého světa byly distribuovány do různých novin na oplátku výměnou za tamější fotografie. Velká škála témat zahrnovala: celebrity, přehlídky, sportovní akce, imigraci, politické události, letectví, [[První světová válka|první světovou válku]] nebo [[mexická revoluce|mexickou revoluci]].<ref name="obit">{{Citace periodika |autor= | titul=George Grantham Bain, Pioneer News Photographer Dies Here at the Age of 79 |url = http://select.nytimes.com/gst/abstract.html?res=F60A12FF385C167B93C3AB178FD85F408485F9 |poznámka =George Grantham Bain, pioneer newspaper photographer of this city, whose friends called him "the father of foreign photographic news," died yesterday in ... |periodikum=[[The New York Times|New York Times]] |datum vydání=1944-04-21 |datum přístupu=2010-05-09| jazyk=anglicky}}</ref>
Označení první britská novinářská fotografka dostala [[Christina Broom]], která si postavila stánek na Royal Mews v [[Buckinghamský palác|Buckinghamském paláci]] a prodávala pohlednice s fotografiemi, které sama nafotografovala. Tento stánek provozovala od roku 1904 do roku 1930. Dokumentovala místní scény v Chelsea, včetně těch v Paláci, stejně jako závodů lodí [[The Boat Race]] a pochodů a výstav [[Sufražetka|Sufražetek]]. Pohlednice se prodávaly dobře: během jedné noční směny vytiskli až 1000 kopií.<ref name=DM>{{Citace periodika|titul= Images of Great War's lost generation preparing to head off to the Western Front - captured by the UK's first female Press photographer|vydavatel= ''[[The Daily Mail]]''|autor= Andrew Levy|url= http://www.dailymail.co.uk/news/article-1236319/WWI-photographs-taken-Christina-Broom-auction.html|datum přístupu= 2009-12-16|místo=London|datum vydání=17 December 2009|jazyk=anglicky}}</ref><ref name=ODNB>{{Citace elektronické monografie|titul= Broom (née Livingston), Christina (known as Mrs Albert Broom) (1862–1939), photographer|vydavatel= ''[[Oxford Dictionary of National Biography]]''|autor= Shirley Neale|url = http://www.oxforddnb.com/view/article/54345| datum přístupu = 2009-12-16|jazyk=anglicky}}</ref>
Za první indickou fotožurnalistku se považuje [[Homai Vyarawalla]],<ref>{{Citace periodika|url=https://www.nytimes.com/2012/01/29/world/asia/homai-vyarawalla-india-photojournalist-dies-at-99.html|titul=Homai Vyarawalla, Indian Photojournalist, Dies at 99|příjmení=Pandya|jméno=Haresh|datum vydání=29. 1. 2012|periodikum=[[The New York Times]]|datum přístupu=16 September 2017|jazyk=en-US|<!--WIRE:nepřevedeno:-->issn=0362-4331}}</ref><ref>{{Citace periodika|url=https://feminisminindia.com/2017/03/24/homai-vyarawalla-essay/|titul=Homai Vyarawalla: India's First Female Photojournalist {{!}} #IndianWomenInHistory|datum vydání=2017-03-24|periodikum=Feminism in India|datum přístupu=2017-09-17|jazyk=en-US}}</ref> známá pod pseudonymem Dalda 13. Začala pracovat na konci 30. let a do důchodu odešla na začátku 70. let. Fotografovala nejdříve pod jménem svého manžela pro bombajský časopis ''[[The Illustrated Weekly of India]]'',<ref name="ec">{{Citace periodika|url=http://www.rediff.com/news/slide-show/slide-show-1-second-part-of-the-interview-with-homai-vyrawalla/20110303.htm|titul=Meet India's first lady photographer Homai Vyarawalla|datum vydání=3. 3. 2011|periodikum=Rediff.com|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> od roku 1942 se připojila k Britské informační službě a portrétovala v období před nezávislostí řadu politických a národních vůdců, včetně [[Mahátma Gándhí]]ho, [[Džaváharlál Néhrú|Džaváharlála Néhrúa]], [[Muhammad Alí Džinnáh|Muhammada Alí Džinnáha]], [[Indira Gándhíová|Indiru Gándhíovou]] nebo pro časopis [[Life (časopis)|''Liffe'']] [[Tändzin Gjamccho|dalajlámu Tändzina Gjamcchoa]].<ref>Haresh Pandya, [https://www.nytimes.com/2012/01/29/world/asia/homai-vyarawalla-india-photojournalist-dies-at-98.html Homai Vyarawalla, Pioneering Indian Photojournalist, Dies at 98], NYT, 28. 1. 2012</ref>
Roku 1897 již bylo možné reprodukovat polotónové fotografie na tiskových rotačkách a výroba běžela na plné otáčky.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Taft
| jméno = Robert
| odkaz na autora =
| titul = Photography and the American scene: A social history, 1839–1889
Řádek 472 ⟶ 490:
| místo = New York
| jazyk = anglicky
}}</ref> Nicméně masivní rozvoj fotožurnalismu umožnil příchod pohotového reportážního 35mm fotoaparátu [[Leica]] v roce 1925<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Muzeum Šechtl a Voseček
| jméno =
Řádek 485 ⟶ 502:
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090810220011/http://www.ceskenovinky.cz/zpravy/kultura/lejkareni-josefa-jindricha-sechtla-pozvanka-na-vernisaz/1100/
| datum archivace = 2009-08-10
| nedostupné = ano
}}</ref> a první bleskové žárovky mezi lety 1927 a 1930.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pihan
Řádek 510 ⟶ 530:
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-05
| vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie
| místo = Opava
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090815115212/http://itf.fpf.slu.cz/studenti/petak.doc
| datum archivace = 2009-08-15
| nedostupné = ano
}}</ref> Ve dvacátých letech došlo ve všech zemích k rozvoji fotožurnalistiky díky moderním tiskařským technologiím, fotoaparátům [[Rolleiflex]], [[Contax]] a prvnímu přístroji na [[filmový pás|kinofilm]] [[Leica]]. Leica byla mnohem pohotovější než starší typy přístrojů.
[[Soubor:Child laborer.jpg|upright 1.4|
Ve Francii se objevili fotografové jako například [[Jacques Henri Lartigue]], [[André Kertész]] nebo [[Brassaï]]. V Německu to byli [[Erich Salomon]], [[Felix H. Man]], [[Tim N. Gidal]], [[Wolfgang Weber (novinář)|Wolfgang Weber]], [[Alfred Eisenstaedt]] a [[Martin Munkácsi]]. V USA působili například [[Helen Levitt]]ová nebo [[Lisette Modelová]].<ref name="Okruhy"/> Američan [[Lewis Hine]] od roku 1905 systematicky fotografoval [[Imigrace|imigranty]] a dělníky v továrnách, následující rok dokumentoval dětskou práci. Jeho snímky pomohly prosadit zákon o zákazu dětské práce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 529 ⟶ 552:
}}</ref> Fotografie tak poprvé vstoupila do role společenského argumentu a [[sociologie]] ji mohla využívat jako dokumentační nástroj. V roce [[1910]] vstoupila do oblasti zpravodajské fotografie americká společnost [[Underwood & Underwood]], původně se zabývající produkcí [[3D fotografie|stereofotografií]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
| datum aktualizace =
|
|
|
|
}}
</ref> Newyorčan [[Weegee]] zaznamenával tehdejší noční život města, zločiny, noční pijany a rozvášněné milence. Využíval známostí s policií, ve svém autě měl nainstalovanou krátkovlnnou vysílačku a v jeho kufru kompletní [[Temná komora|temnou komoru]], aby mohl co nejdříve fotografie [[Vyvolávání filmu|vyvolat]]. Na místo zločinu dorazil zároveň s policií nebo před ní, udělal rychle pár záběrů a ráno je prodával novinám.<ref>{{Citace monografie
Řádek 550 ⟶ 573:
| rok = 1985
| jazyk =
| strany =
}}</ref> V Rusku a později SSSR působili [[Max Alpert]], [[Alexandr Rodčenko]], [[Boris Ignatovič]], [[Georgij Petrusov]], [[Ivan Šagin]] a [[Arkadij Šajchet]], kteří se po roce 1917 stali nástrojem programové, centrálně řízené a didakticky zaměřené propagandy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Fotostrojka - Sovětská fotografie 1917-1941
| url = http://vystavy.kdykde.cz/fotografie/praha/14311___fotostrojka---sovetska-fotografie-1917-1941
| datum vydání =
| datum aktualizace =
Řádek 563 ⟶ 587:
| vydavatel = vystavy.kdykde.cz
| místo =
| jazyk =
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
Profesionální anglický fotograf a cestovatel [[Herbert Ponting]] pořídil celou řadu reportážních fotografií během poslední výpravy [[polárník]]a [[Robert Falcon Scott|Roberta Falcona Scotta]] na [[Antarktida|Antarktidu]] v lednu roku 1912. Jednalo se o britskou [[Expedice Terra Nova|expedici Terra Nova]] konanou v letech 1910–1913 s cílem dosáhnout [[Jižní pól|Jižního pólu]]. Stal se tak jedním z prvních profesionálních fotografů, který absolvoval antarktickou expedici.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 580 ⟶ 604:
| místo =
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20060429160234/http://images.rgs.org/herbertponting.aspx
| datum archivace = 2006-04-29
| nedostupné = ano
}}</ref> Ponting měl s sebou také několik [[autochrom]]ových desek a pořídil několik průkopnických [[barevná fotografie|barevných fotografií]]. Ačkoli se expedice konala více než 20 let od vynálezu [[fotografický film|fotografického filmu]], upřednostňoval vysoce kvalitní snímky pořízené na skleněné [[Fotografická deska|fotografické desky]].
[[Soubor:ColoredDrinking.jpg|
Novinářská fotografie 20. a 30. let 20. století je také označována ''sociální fotografie''.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Dvořáková
| jméno = Alena
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Fischer
Řádek 607 ⟶ 634:
| odkaz na autora =
| titul = Iosif Berman „omul cu o mie de ochi“ (''Muž s tisíci očima'')
| url = http://www.historia.ro/exclusiv_web/portret/articol/iosif-berman-omul-o-mie-ochi-foto
| datum vydání =
| datum aktualizace =
Řádek 614 ⟶ 641:
| místo =
| jazyk = rumunsky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20101027031924/http://www.historia.ro/exclusiv_web/portret/articol/iosif-berman-omul-o-mie-ochi-foto
| datum archivace = 2010-10-27
| nedostupné = ano
}}</ref>
V českých zemích působili [[Lubomír Linhart]], [[Karel Teige]], [[Rudolf Kohn]], [[Karel Kašpařík]], [[Oldřich Straka]] a pořádaly se takzvané výstavy sociální fotografie.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/> V letech 1927–1928 [[Josef Sudek]] dokumentoval dostavbu [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály sv. Víta]] a roku 1928, k 10. výročí založení republiky, vydal [[fotografické album|album]] 15 originálních fotografií s názvem ''Svatý Vít''.<ref name="farova">{{Citace monografie
Řádek 644 ⟶ 673:
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = John Heartfield & German Photomontage, 1920–1938, výstava
| url = http://www.getty.edu/art/exhibitions/heartfield/
| datum vydání = 21-25 června 2006
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-04
| vydavatel = Getty
| místo =
| jazyk = anglicky
Řádek 664 ⟶ 693:
| místo = Köln
| jazyk = německy
| url archivu = https://web.archive.org/web/20070808074534/http://www.augustsander.de/
| datum archivace = 2007-08-08
| nedostupné = ano
}}</ref>
[[Soubor:LifeFlapper1922.jpg|
V USA roku 1935 zahájila fotografickou kampaň agentura [[Farm Security Administration]], do jejíhož sociologicko-dokumentárního programu se zapojila řada fotografů, jako byli například [[Roy Stryker]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Age of Lost Innocence
| jméno =
Řádek 679 ⟶ 710:
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090310064359/http://xroads.virginia.edu/~MA03/pricola/FSA/FSA.html
| datum archivace = 2009-03-10
| nedostupné = ano
}}</ref> [[Walker Evans]], [[Dorothea Langeová]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 691 ⟶ 725:
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090223073604/http://www.dorothea-lange.org/text.home.htm
| datum archivace = 2009-02-23
| nedostupné = ano
}}</ref> [[Ben Shahn]], [[Arthur Rothstein]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = FSA B&W Photos
Řádek 703 ⟶ 741:
| vydavatel = Carl Fleischhauer and Beverly Brannan, eds. Berkeley
| místo = University of California Press
| jazyk = anglicky
}}</ref> a agentura ''[[Fotoliga]]'', ve které vynikali [[Aaron Siskind]] nebo [[Helen Levitt]]ová.<ref name="Okruhy"/> Společnost FSA měla za úkol v rámci reforem [[New Deal]] sestavit dokumentaci sociálních problémů v jižních státech USA.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Auer
| jméno = Anna
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Mraz
| jméno2 = Werner
| příjmení3 = Stanek
| jméno3 = Ivo
| titul = Katalog k výstavě Fotografis collection reloaded
| vydavatel = Palác Kinských - Národní galerie v Praze (Praha)
Řádek 721 ⟶ 760:
}}</ref> V tomto období se začala formovat dokumentární fotografie, jejímiž hlavními charakteristikami byl důraz na realismus, snaha bez příkras zachytit věci takové, jaké jsou; spoluprožití bídy a utrpení, jasný morální postoj a konečně samotné vědomí specifičnosti tohoto média.<ref name="dokumentarni_film">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Breschand
| jméno = Jean
| odkaz na autora =
| titul = Le documentaire: l’autre face du cinéma. Cahiers du Cinéma. (Dokumentární film, jiná tvář kinematografie)
| url = http://www.famu.cz/docs/DFJinaKinematografie.rtf
| datum vydání = 2002
| datum aktualizace =
Řádek 730 ⟶ 769:
| vydavatel = Cahiers du Cinéma, Etoile
| místo = Paříž
| poznámka = Překlad do češtiny: Marta Fialová
| url archivu = https://web.archive.org/web/20071029204757/http://www.famu.cz/docs/DFJinaKinematografie.rtf
| datum archivace = 2007-10-29
| nedostupné = ano
}}</ref> Se vstupem USA do druhé světové války však nastala změna. Projekt dostal jiné jméno (''[[Office of War Information]]'') a jiný program. Ve válce musela propaganda ukazovat, jak jsou Spojené státy silné, a ne jaké mají potíže. V roce 1948, kdy FSA zanikla, byla dokonce snaha pořízené dokumenty zničit, aby nemohly být použity pro komunistickou propagandu.<ref name="petak"/>
Zlatý věk fotografie nastal v období 1930–1950. Některé časopisy, jako například londýnský ''[[Picture Post]]'', francouzský ''[[Paris Match]]'', berlínský ''[[Arbeiter Illustrierte Zeitung]]'', ''[[Berliner Illustrirte Zeitung]]'', americký ''[[Life (časopis)|Life]]'', ''[[Sports Illustrated]]'' a ''[[National Geographic Society|National Geographic]]'' stejně jako magazíny londýnský ''[[Daily Mirror]]'', americké ''[[Daily News|The New York Daily News]]'', ''[[Weekly Illustrated]]'', ''[[Look]]'', ''[[Picture Post]]'', sovětské ''[[Ogoňok]]'' a ''[[SSSR na strojke]]'' nebo český ''[[Pestrý týden]]'' stavěly svou prestiž na tištěné fotografii.<ref name="protektorat_vilgus">{{Citace elektronické monografie
Řádek 742 ⟶ 784:
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-13
| vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie
| místo = Opava
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090815123609/http://itf.fpf.slu.cz/studenti/vilgus.doc
| datum archivace = 2009-08-15
| nedostupné = ano
}}</ref> [[Hlubotisk]] umožňoval nápaditě členit plochu dvojstránek a sazbu s fotografiemi uspořádat do netradičních kompozic.<ref name="petak"/>
V předválečné politicky nestabilní Evropě se fotografie stejně jako film staly výraznými manipulátory. Ve fašistické Itálii a nacistickém Německu sloužily k propagaci ideálů diktatur (například [[Leni Riefenstahlová]]).<ref name="petak"
V této době se proslavili například [[Robert Capa]], [[Alfred Eisenstaedt]], [[Margaret Bourke-Whiteová]] a [[William Eugene Smith]]. Francouz [[Henri Cartier-Bresson]], kterého fascinovaly události všedního dne, se právem považuje za otce moderní fotožurnalistiky.<ref name="otec">{{Citace elektronické monografie
Řádek 761 ⟶ 806:
| místo =
| jazyk = slovensky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080917065000/http://dnes.atlas.sk/pauza/osobnosti/225351/legenda-medzi-fotografmi-cartier-bresson
| datum archivace = 2008-09-17
| nedostupné = ano
}}</ref> Němec [[Erich Salomon]] ještě před tím, než jej nacisté popravili, fotografoval rafinovanými metodami velké osobnosti tohoto světa, státníky, politiky a diplomaty v neoficiálních a lidských situacích.<ref name="Kubic"/><ref name="petak"/>
[[Soubor:HD-SN-99-02042.JPEG|
Jako jeden z předchůdců významných fotografů z druhé světové války je uznáván také voják [[Tony Vaccaro]].<ref name="vaccaro">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Taschen
Řádek 776 ⟶ 824:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20041226001226/http://www.theglobalist.com/photo/EnteringGermany/Vaccaro.shtml
| datum archivace = 2004-12-26
| nedostupné = ano
}}</ref> Svým skromným aparátem [[Argus C3]] zachycoval hrůzné okamžiky války. Robert Capa, který používal stejný fotoaparát, zachytil stěžejní momenty válečného konfliktu v [[Den D]] na [[Bitva o Normandii#Vylodění na plážích|pláži Omaha]]. Stejně jako mnoho dalších obětavých fotožurnalistů ve válce padl.<ref name="reflex">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Volf
Řádek 788 ⟶ 839:
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090410070112/http://www.reflex.cz/Clanek17238.html
| datum archivace = 2009-04-10
| nedostupné = ano
}}</ref> Částečně jej zastoupil jeho bratr [[Cornell Capa]].
V období druhé světové války působili i další fotografové, jako například [[David Seymour|David „Chim“ Seymour]], [[Dmitrij Baltermanc]], [[Anatolij Garanin]], [[Boris Kudojarov]], [[Jevgenij Chalděj]], [[Michail Trachman]], [[Arkadij Šajchet]], [[Galina Saňková]]; a také čeští fotografové [[Zdeněk Tmej]], [[Jindřich Marco]], [[Oldřich Straka]], [[Karel Ludwig]], [[Václav Jírů]], [[Václav Chochola]] nebo [[Karel Hájek]].<ref name="Okruhy"/>
Řádek 804 ⟶ 858:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090331041306/http://agency.magnumphotos.com/about/history
| datum archivace = 2009-03-31
| nedostupné = ano
}}</ref> která funguje dodnes.<ref name="magnum">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Magnum Photos
| url = http://www.magnumphotos.com
| datum vydání = 2009
Řádek 825 ⟶ 882:
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-22
| vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie
| místo = Opava
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090815115521/http://itf.fpf.slu.cz/studenti/simanek_vit.pdf
| datum archivace = 2009-08-15
| nedostupné = ano
}}</ref> v čele s již známými fotografy jako [[Werner Bischof]], [[William Eugene Smith]],<ref name="photo-seminars">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = photo-seminars.com
Řádek 836 ⟶ 896:
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-
| vydavatel = Media West
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20061118014219/http://www.photo-seminars.com/Fame/eugesmith.htm
| datum archivace = 2006-11-18
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Mrázková | jméno = Daniela | titul = Příběh fotografie | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1985 | strany = 154–155}}</ref> David Seymour<ref>{{Citace monografie | příjmení = Friedbergová | jméno = Judita | titul = David Seymour – "Chim" | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1966}}</ref> a [[René Burri]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Birgus
Řádek 850 ⟶ 913:
| vydavatel = Photorevue.com
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160305075900/http://www.photorevue.com/phprs/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2004120601
| datum archivace = 2016-03-05
| nedostupné = ano
}}</ref> Dodávali snímky do magazínů ''[[Life (časopis)|Life]]'', ''[[Look]]'', ''[[Du (časopis)|Du]]'' nebo ''[[Time]]''. V tomto období se pozornost médií přesunula na [[Indočínská válka|válku v Indočíně]] (1946–1954). Nejen na tuto událost, ale také na jiné válečné konflikty se specializovali například [[David Douglas Duncan]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = The Inman Foundation, Austin, Texas
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = DDD - David Douglas Duncan, Our latest Life photographer
| url = http://www.hrc.utexas.edu/exhibitions/web/ddd/biography/biography5.html
| datum vydání =
Řádek 862 ⟶ 928:
| místo = Austin
| jazyk = anglicky
}}</ref> [[Donald McCullin]], [[Philip Jones Griffiths]], [[Tim Page]] nebo [[Gilles Peress]].<ref name="Okruhy"/> V Americe vznikla takzvaná ''[[Newyorská škola fotografie]]'': [[Helen Levitt]]ová, [[Lisette Modelová]], Weegee, [[Diane
| příjmení = Branč
| jméno = Jan
Řádek 871 ⟶ 937:
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-12
| vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie
| místo = Opava
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090815121311/http://itf.fpf.slu.cz/studenti/branc.doc
| datum archivace = 2009-08-15
| nedostupné = ano
}}</ref>
[[Soubor:Evstafiev-russian-circus.jpg|
Od druhé poloviny šedesátých let 20. století však humanismus, který byl optimisticky zaměřený do budoucna, z fotografie ustoupil pod vlivem dalších válek a konfliktů. [[Válka ve Vietnamu|Vietnamská válka]] otřásla celým světem – fotografie zvěcněla, zdrsněla a zestřízlivěla.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kozáková
| jméno = Soňa
| odkaz na autora =
| titul = Krásné zobrazení ošklivého,
| url = http://is.muni.cz/th/85168/ff_b/Krasne_zobrazeni_oskliveho_-_Valecna_fotografie.txt
| datum vydání = 2008
Řádek 893 ⟶ 962:
[[William Eugene Smith]] v letech [[1971]]–[[1973]] fotografoval v [[Minamata|Minamatě]], japonském rybářském městě, jehož obyvatelé trpěli otravou rtutí, kterou do moře vypouštěla chemická továrna ''[[Chisso|Chisso Corporation]]''. Fotografie byly otištěny ve významných světových denících a časopisech. Továrna nakonec musela vyplatit obětem odškodné a udělat příslušná opatření k zastavení znečišťování životního prostředí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hlaváč
| jméno =
| titul = Dejiny fotografie
| vydavatel = Osveta
Řádek 907 ⟶ 976:
Na počátku sedmdesátých let se trojice fotografů [[Joel Meyerowitz]], [[Stephen Shore]] a [[William Eggleston]] stala první skupinou mladých umělců, kteří začali používat [[barevná fotografie|barevný materiál]] nejen v reportážní, ale zároveň také ve [[výtvarná fotografie|výtvarné]] fotografii. Eggleston byl dokonce v historii [[Muzeum moderního umění|Muzea moderního umění]] (MoMA) v New Yorku první, kdo tam barevné fotografie vystavil.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Eggleston
| jméno = William
| odkaz na autora = William Eggleston
| titul = William Eggleston's Guide, 2nd ed. (HC)
| url = http://www.momastore.org/museum/moma/ProductDisplay_William%20Eggleston%27s%20Guide%20%202nd%20ed.%20(HC)_10451_10001_16348_-1_11485_11487_null__
| datum vydání = 2002
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-06-05
| vydavatel = www.momastore.org
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090402203936/http://www.momastore.org/museum/moma/ProductDisplay_William%20Eggleston%27s%20Guide%20%202nd%20ed.%20%28HC%29_10451_10001_16348_-1_11485_11487_null__
| datum archivace = 2009-04-02
| nedostupné = ano
}}</ref> Dalo by se říci, že se reportážní fotografie stává v určitých případech zároveň výtvarnou.
[[Soubor:State Department Images WTC 9-11 The Autumn Afternoon.jpg|
Válečné reportážní fotografii se věnovali a věnují fotografové [[Donald McCullin]], [[Philip Jones Griffiths]] <!-- (zemřel v roce 2008<ref>{{cite news
Řádek 930 ⟶ 1 002:
|last=Winslow
}}</ref>) --> nebo [[James Nachtwey]]. Reportáže z kambodžského hlavního města [[Phnompenh]]u z roku [[1975]], kdy se vlády ujali [[Rudí Khmerové]] přinášel [[Kambodža|kambodžský]] fotožurnalista [[Dith Pran]]. Později pracoval pro ''[[The New York Times]]'' a byl o něm natočen [[oscar]]ový film [[Roland Joffé|Rolanda Joffého]] ''[[Vražedná pole]]''.<ref name="sme-pran">{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
| datum aktualizace =
|
|
|
|
}}</ref> Kromě nich jsou svými dokumentárními snímky světově známí [[Lee Friedlander]], [[Garry Winogrand]], [[Nan Goldin]]ová, [[Nobujoši Araki]] a členové agentury Magnum Photos [[Charles Harbutt]], [[Martin Parr]], [[Carl de Keyzer]], [[Alex Webb]] a [[Sebastião Salgado]].<ref name="Okruhy"/>
Řádek 946 ⟶ 1 018:
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ferrato
| jméno = Donna
| odkaz na autora = Donna Ferrato
| titul = Donna Ferrato - Biography
Řádek 957 ⟶ 1 029:
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Ze současných fotožurnalistů působí aktivně například [[Michail Jevstafjev|Michail Evstafjev]], který dokumentuje události v [[Čečensko|Čečensku]], [[Bosna|Bosně]], [[Černobyl]]u, [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]] a jeho díla jsou součástí sbírky [[Moskevský dům fotografie|Moskevského domu fotografie]]. Dalšími současnými významnými fotografy Ruska a zemí SNS jsou například [[Georgij Pinchasov]], [[Jurij Vasiljevič Abramočkin]],[[Vladimir Sjomin]], [[Ljalja Kuzněcovová]], [[Vladimir Velengurin]], [[Andrej Čežin]] nebo [[Vadim Gippenrejter]]. Bloger a fotožurnalista [[Rustem Adagamov]]. V tradici umělecké dokumentární fotografie pokračuje [[Valerij Vjačeslavovič Nistratov]], pedagog z moskevské fotografické školy.
[[Joel Meyerowitz]] vydal fotografický archiv se záběry [[Teroristické útoky 11. září 2001|útoku z 11. září 2001]] na [[Světové obchodní centrum|World Trade Center]] a fotografoval na [[ground zero]] během záchranných prací bezprostředně po útoku.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Meyerowitz
| jméno = Joel
| odkaz na autora =
| titul = Joel Meyerowitz: Photographer, Biography
| url = http://www.joelmeyerowitz.com/photography/biography.html
| datum vydání = 2003-2006
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-06-05
| vydavatel = Joel Meyerowitz Photography, LLC.
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090708135343/http://www.joelmeyerowitz.com/photography/biography.html
| datum archivace = 2009-07-08
| nedostupné = ano
}}</ref>
== České země ==
Řádek 995 ⟶ 1 070:
Fotografická tvorba (stejně jako ostatní výtvarné umění) však byla také několikrát hermeticky uzavírána: v [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] za [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace německými vojsky]], v období [[Stalinismus|stalinismu]] nebo po [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vstupu vojsk Varšavské smlouvy]] v roce [[1968]] během [[normalizace]]. Konec dvacátého století přinesl revoluční předěl v technice snímání směrem k digitálnímu záznamu a jeho [[fotomanipulace|počítačové manipulace]].<ref name="atelier_9"/>
[[Soubor:Bedrich Franz Slavnost Boziho tela v Brne 10.6.1841.jpg|
Jeden z nejstarších snímků události na světě vznikl v Brně, kde [[Bedřich Franz]] 10.
| příjmení = Scheufler
| jméno = Pavel
Řádek 1 009 ⟶ 1 083:
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090604015614/http://www.scheufler.cz/Chronologie-1839-1918/scheufler-8-p3.html
| datum archivace = 2009-06-04
| nedostupné = ano
}}</ref> Fotografie vznikla dva roky poté, co francouzský výtvarník [[Louis Daguerre]] úspěšně završil vývoj daguerrotypie. Přibližně ze stejné doby jsou také daguerrotypie bratrů Josefa a Johanna Nattererových z Vídně. Průkopníkem reportážní fotografie v českých zemích byl [[Rudolf Bruner-Dvořák]]. Jeho aktuální živé snímky z [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní zemské výstavy]] v Praze v roce 1891 se označují za první skutečnou fotografickou reportáž v Česku.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/> [[Josef Jindřich Šechtl]], který žil v letech 1877–1954, zachytil návrat [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše G. Masaryka]] z exilu 21. prosince 1918. Dalším významným fotožurnalistou za Rakousko-Uherska byl [[František Krátký]], který ovládal místopisnou i reportážní fotografii.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Scheufler
| jméno = Pavel
Řádek 1 020 ⟶ 1 097:
| vydavatel = Pavel Scheufler
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130621075919/http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/fotografove,k,kratky-frantisek,209.html
| datum archivace = 2013-06-21
| nedostupné = ano
}}</ref>
Později se začali prosazovat [[Pavel Altschul]], [[Karel Hájek]], [[František Illek]], [[Alexandr Paul]], [[Václav Jírů]] nebo [[Jan Lukas]].<ref name="Okruhy">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = | jméno =
| odkaz na autora =
Řádek 1 031 ⟶ 1 112:
| datum aktualizace = 2008-02-20
| datum přístupu = 2009-02-15
| vydavatel = Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Ateliér reklamní fotografie
| místo = Zlín
| jazyk =
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
K vývoji reportážní a novinářské fotografie přispěl nástup společenských časopisů ilustrovaných fotografiemi, jako byl například týdeník ''[[Český svět]]''. Kromě Rudolfa Brunera-Dvořáka do něj přispívali také [[Bohumil Střemcha]] a [[Zikmund Reach]].
Řádek 1 063 ⟶ 1 145:
| vydavatel = paladix.cz
| místo =
| jazyk =
}} </ref> Živou fotografii prosazoval [[Přemysl Koblic]] podobně jako později [[Jiří Kobíček]]{{Doplňte zdroj}}. Reportážní fotografie [[Bohumil Šťastný|Bohumila Šťastného]] se uplatnily v časopise ''[[Pestrý týden]]''. Pro časopisy nakladatelství [[Melantrich]] pracoval reportážní fotograf [[Karel Hájek]], který 3. ledna 1934 nasnímal katastrofu na dole [[Nelson III]] u obce [[Osek (okres Teplice)|Osek]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vítek
| jméno = Pavel
Řádek 1 075 ⟶ 1 158:
| vydavatel = hrady.cz
| místo =
| jazyk =
}} </ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Volf
Řádek 1 093 ⟶ 1 177:
| url = http://www.reflex.cz/Clanek2559.html
| issn = 0862-6634
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Katastrofu způsobil výbuch uhelného prachu a zemřelo 142 horníků, dodnes jde o největší důlní neštěstí na území [[Česko|Česka]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = ČTK
| jméno =
Řádek 1 104 ⟶ 1 188:
| vydavatel = ČTK
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160306181721/http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=352728
| datum archivace = 2016-03-06
| nedostupné = ano
}}</ref> [[Alexandr Paul]], [[František Illek]] a [[Pavel Altschul]] roku 1931 založili agenturu ''Centropress'', později druhou agenturu ''Photo Service''<ref name="Vilgus_Petr">{{citace monografie
| titul = České ilustrované časopisy mezi roky 1918-1945 na příkladu Pražského ilustrovaného zpravodaje a Pestrého týdne
| autor = Vilgus, Petr
Řádek 1 111 ⟶ 1 198:
| strany =
| vydavatel = Praha
| datum = 2007
}}</ref> a společně ve 30. a 40. letech udávali tón dobové reklamní a užité fotografie i fotografie památek a architektury.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Moravská galerie v Brně
| jméno =
Řádek 1 122 ⟶ 1 210:
| vydavatel = Moravská galerie v Brně
| místo = Brno
| jazyk =
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Jedním z nejmodernějších obrazových časopisů byl týdeník ''[[Světozor]]'', do kterého přispívala [[Marie Stachová]], například reportáží hospodářské krize 30. let ze severočeských okresů. Pro francouzský časopis ''[[Vu (týdeník)|Vu]]'' pracoval [[Hans Ernest Oplatka]]. Dalšími známými nebo začínajícími fotografy byli například [[Václav Jírů]], [[Jan Lukas]], [[Josef Voříšek]], [[Sláva Štochl]], [[Zdeněk Tmej]], [[Čeněk Vošta]] a další.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/> Průkopníkem žurnalistické fotografie na Slovensku byl [[Viliam Malík]], který od roku [[1936]] spolupracoval s pobočkou [[Česká tisková kancelář|ČTK]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Tlačová agentúra Slovenskej republiky
| jméno =
Řádek 1 136 ⟶ 1 224:
| jazyk = sk
}}
</ref>
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1972-039-44, Heydrich-Attentat.jpg|
V období druhé světové války působili například Zdeněk Tmej, [[Oldřich Straka]], [[Karel Ludwig]], Václav Jírů nebo [[Václav Chochola]]. Okupaci Československa dokumentovali [[Ladislav Sitenský]] a [[Karel Hájek]]. Slavnou fotografii ''Příjezd německých vojáků do Prahy'' pořídil roku 1939 [[Josef Novák]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Moucha
Řádek 1 149 ⟶ 1 237:
| vydavatel =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200809032324/https://fotografmagazine.cz/index.php?lang=cz&cisid=32&katid=5&claid=183
| datum archivace = 2020-08-09
| nedostupné = ano
}}</ref> Po zastavení některých magazínů, např. ''[[Národní listy]]'' nebo ''[[A-Zet]]'', začaly vycházet proněmecky orientované časopisy [[Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě|Kuratoria]] jako ''[[Böhmen und Mähren (časopis)|Böhmen und Mähren]]'' nebo ''[[Zteč (časopis)|Zteč]]'', pro který fotografoval [[Svatopluk Sova]]. Další časopisy, např. ''[[Světový zdroj zábavy a poučení]]'', ''[[Praha v týdnu]]'' anebo ''[[Ahoj (časopis)|Ahoj]]'', nejdříve otiskovaly žánrové a vlastivědné snímky, fotografie zvířat, portréty hereček nebo sportovní záběry. Po nástupu [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] do funkce říšského protektora v roce 1941 většina těchto časopisů publikovala převzaté agenturní záběry propagující úspěchy [[Wehrmacht|německé armády]] i snímky [[antisemitismus|antisemitského]] charakteru.
Většina českých fotografů se raději věnovala snímkům historických památek, krajin, dětí a [[folklór]]u, [[Momentka|momentkám]] z běžného života nebo sportovní reportáži.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/> [[Václav Jan Staněk]] publikoval oblíbené knihy se snímky zvířat a rostlin. Karel Hájek fotografoval pro oslavnou knihu o [[Emil Hácha|Emilu Háchovi]]. K několika z mála reportérů, kteří pracovali přímo na bojišti, patřili Ladislav Sitenský, [[Julius Výmola]], [[Robert Kellner]] nebo [[Otakar Jaroš]].<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/>
Řádek 1 158 ⟶ 1 249:
| jméno = Jindřich
| odkaz na autora = Jindřich Marco
| titul = Israel 1948, Jindřich Marco, {{ISBN
| url = http://www.israeli-art.com/fotografie/marco/israel-48-cz.htm
| datum vydání =
Řádek 1 175 ⟶ 1 266:
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2007-
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-3
| ročník =
Řádek 1 183 ⟶ 1 274:
| url = http://technet.idnes.cz/jak-z-fotografii-mizeli-nepohodlni-lide-vylet-do-sveta-fotomontaze-1fu-/tec_foto.asp?c=A070914_103713_tec_foto_pka
| issn =
}}</ref> Oficiální tendence [[socialistický realismus|socialistického realismu]] kulminovaly v období od roku 1948 do roku 1957.<ref name="Pospech_socialisticky_realismus">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pospěch
| jméno = Tomáš
| odkaz = Tomáš Pospěch
| titul = Socialistický realismus a česká fotografie v letech 1945 - 1957
| url = http://www.photorevue.com/phprs/view.php?cisloclanku=2003010201
| datum vydání = 2003-01-02
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-27
| vydavatel = photorevue.com
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160305023709/http://www.photorevue.com/phprs/view.php?cisloclanku=2003010201
| datum archivace = 2016-03-05
| nedostupné = ano
}}</ref> Mnoho periodik zaniklo, v dalších byli dosazeni šéfredaktoři, kteří vykonávali příkazy komunistické strany. V roce 1950 byl vynikající reportér [[Jindřich Marco]], který spolupracoval se zahraničními magazíny ''[[Life (časopis)|Life]]'', ''[[Look]]'' nebo ''[[Picture Post]]'' a s velikány jako byli Robert Capa nebo Alfred Eisenstaedt, odsouzen na sedm let vězení.<ref>
{{Citace elektronické monografie
Řádek 1 203 ⟶ 1 296:
| url = http://www.paladix.cz/clanky/vcera-byla-valka.html
| datum vydání = 2005-05-12
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-18
| vydavatel = http://www.paladix.cz/
| místo =
| jazyk =
}}</ref> [[Karel Otto Hrubý]], [[Václav Jírů]],<ref name="mrazkova_cesty">{{Citace monografie | příjmení = Mrázková | jméno = Daniela | příjmení2 = Remeš | jméno2 = Vladimír | titul = Cesty československé fotografie | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1989 | isbn = 80-204-0015-X | strany =
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 215 ⟶ 1 307:
| url = http://www.iphotocentral.net/showcase/detail.php/121/1/1/0/12571
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-26
| vydavatel = I Photo Central, LLC
| místo = Chalfont, PA 18914 USA
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160305123422/http://iphotocentral.net/showcase/detail.php/121/1/1/0/12571
| datum archivace = 2016-03-05
| nedostupné = ano
}}</ref> Zcela mimo ducha socialistického realismu fotografovali v té době Václav Chochola se Zdeňkem Tmejem koně a sport. Společně potom vydali dvě publikace o koních. Chochola se věnoval také portrétování výtvarníků, hudebníků, divadelní fotografii a především městské tematice inspirované uměleckou [[Skupina 42|Skupinou 42]].<ref name="Marek_Chochola">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kuneš
| jméno = Aleš
Řádek 1 228 ⟶ 1 322:
| url = http://www.photorevue.com/phprs/view.php?cisloclanku=2003040102
| datum vydání = 2003-4-1
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-5-2
| issn = 1214-2913
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110918150316/http://www.photorevue.com/phprs/view.php?cisloclanku=2003040102
| datum archivace = 2011-09-18
| nedostupné = ano
}}</ref> Zdeněk Tmej musel přežívat pod dohledem policie, byl tehdy 7 let ve vězení. Dokumentoval tanec, snímky vydal v knize ''Svět Tanců''. Těžištěm jeho celé tvorby je však dokument z totálního nasazení v polské [[Vratislav (město)|Vratislavi]] v letech 1942–43.<ref>
{{Citace periodika
Řádek 1 242 ⟶ 1 339:
| ročník = 2005
| číslo = 41
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-5-2
| vydavatel = WALD Press
Řádek 1 266 ⟶ 1 363:
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Začaly se prosazovat obrazové seriály, například [[Milada Einhornová]] vydávala fotografické knížky pro děti. Další slavnou fotografkou byla [[Etnografie|etnografka]] [[Eva Davidová]], která dokumentovala kočující Romy, a stala se tak zakladatelkou české [[romistika|romistiky]]. [[Jiří Jeníček]] publikoval články a rozhovory věnované zakladatelům moderní fotografie – Josefu Sudkovi, [[František Drtikol|Františku Drtikolovi]], [[Jaromír Funke|Jaromíru Funkemu]], [[Eugen Wiškovský|Eugenu Wiškovskému]], Josefu Koudelkovi, Henrimu Cartier-Bressonovi a agentuře Magnum.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/>
V období let mezi dozněním českého stalinismu a [[Pražské jaro
| příjmení = Jean
| jméno = Back
| odkaz na autora =
Řádek 1 293 ⟶ 1 377:
| místo = Luxembourg
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20100331132427/http://www.luxembourg.co.uk/clervaux.html
| datum archivace = 2010-03-31
| nedostupné = ano
}}</ref> V soutěži [[World Press Photo]] 1958 získal hlavní cenu se snímkem ''Brankář a voda'' fotoreportér [[Stanislav Tereba]].<ref name="worldpressphoto_1958">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Tereba
| jméno = Stanislav
Řádek 1 305 ⟶ 1 391:
| vydavatel =
| místo = Praha
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090216152815/http://www.worldpressphoto.org/index.php?option=com_photogallery&task=view&id=160&Itemid=115&bandwidth=high
| datum archivace = 2009-02-16
| nedostupné = ano
}}</ref>
[[Soubor:Jindrich Streit 2.jpg|
Roku 1959 začal vycházet týdeník ''[[Mladý svět]]'', ve kterém působili [[Leoš Nebor]], [[Jan Bartůšek]], [[Pavel Dias]] a [[Miroslav Hucek]]. Publikovali nejen záběry všedního dne, ale také několikastránkové reportáže a [[Esej#Fotografická esej|fotoeseje]] ze života mladých lidí, záběry z celého Československa i momentky z cest. Ve své době byl ''Mladý svět'' oficiálním časopisem [[Socialistický svaz mládeže|Socialistického svazu mládeže]], a jeho styl se stal vzorem pro mnoho dalších fotografů. V roce 1959 vydal Erich Einhorn knihy ''Praha všedního dne'' a ''Do Moskvy'',<ref name="einhorn">
{{Citace elektronické monografie
Řádek 1 322 ⟶ 1 411:
| místo = Praha
| jazyk =
}}</ref> ve kterých zobrazil typické scény pražských a moskevských ulic, kulturní a společenský život obyvatel obou měst i mohutné architektury sovětské metropole. S [[pragensie]]mi se k němu přidal také [[Václav Jírů]], dokumentem se zabývali [[Antonín Bahenský]], [[Miroslav Jodas]], [[Jiří Všetečka]], [[Jan Reich]] nebo méně známí [[Miroslav Peterka (fotograf)|Miroslav Peterka]] a [[Jovan Dezort]]. Knihy Jana Lukase (''Hellas, Wir Menschenkinder, Athens, Naples'') vycházely hlavně pro zahraniční trh. K vrcholům dokumentární fotografie patří ''Londýn'' Miloně Novotného, který vystihuje šedesátá léta v životním stylu mladých lidí. Ponižování lidských hodnot, ale také každodenní okamžiky na Ostravsku dokumentoval [[Viktor Kolář]]. Do šedesátých let patří také díla dvou fotografek: Dagmar Hochové a její snímky dětí, starých lidí, spontánnosti, morálky, důstojnosti a upřímnosti mezilidských vztahů; a [[Markéta Luskačová|Markéty Luskačové]] – socioložky, která snímala katolické poutě a přežívající tradice a rituály na Slovensku. Na Slovensku vznikl také cyklus ''Cikáni'' [[Josef Koudelka|Josefa Koudelky]], který zobecňoval humanistický obsah a získal roku 1975 mezinárodní proslulost na Koudelkově samostatné výstavě v New Yorku.<ref name="Ceska fotografie 20. stoleti"/>
Období politického uvolnění a [[liberalizace]] ukončila vojska [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v srpnu [[1968]]. Normalizace sedmdesátých let způsobila, že mnozí tvůrci z minulé dekády byli rychle odsunuti mimo ohnisko pozornosti. Na rozdíl od výtvarného umění (především volné malby a sochařství) však zůstávala fotografie mimo nejtvrdší zásahy režimu.<ref name="atelier_9"/>
Fotografie z protestních akcí obyvatel Prahy vytvořil Josef Koudelka pod pseudonymem ''Pražský fotograf''.<ref name="koudelka_aperture">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Koudelka
| jméno = Josef
Řádek 1 339 ⟶ 1 427:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090412033159/http://www.aperture.org/exposures/?tag=josef-koudelka
| datum archivace = 2009-04-12
| nedostupné = ano
}}</ref> Stejné události zachycovali také [[Miloň Novotný]],<ref name="Okruhy"/> Miloš Polášek, Jiří Všetečka, Dagmar Hochová, [[Pavel Štecha]], Sudkova žákyně [[Sonja Bullaty]] se svým manželem Angelem Lomeem a řada dalších.
Řádek 1 344 ⟶ 1 435:
[[Sametová revoluce|Události roku 1989]] v Československu obrátily pozornost veřejnosti k reportážní aktualitě a dokumentu. Většině autorů se však změnou režimu otevřel prostor za hranice na Západ.<ref name="atelier_9"/>
V české a slovenské dokumentární a žurnalistické fotografii tvořili nebo stále tvoří Josef Koudelka, Markéta Luskačová, [[Ondřej Němec (fotograf)|Ondřej Němec]], [[Antonín Kratochvíl (fotograf)|Antonín Kratochvíl]], [[Zdeněk Lhoták]], [[Jindřich Štreit]], [[Bohdan Holomíček]], [[Viktor Kolář]], [[Karel Cudlín]], [[Jiří Hanke]], [[Dana Kyndrová]], [[Vladimír Birgus]], [[Václav Podestát]], [[Jaroslav Bárta]], [[Tibor Huszár]], [[Ján Rečo]], [[Martin Kollár]], [[Andrej Bán]], [[Jozef Ondzik]], [[Lucia Nimcová]]. Dalším současným fotoreportérem je [[Jan Šibík]] pracující pro časopis [[Reflex (časopis)|Reflex]], který je známý svými fotografiemi z válečných konfliktů.<ref name="sibik">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šibík
| jméno = Jan
Řádek 1 356 ⟶ 1 446:
| vydavatel = www.sibik.cz
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090215054929/http://sibik.cz/profil.htm
| datum archivace = 2009-02-15
| nedostupné = ano
}}</ref>
== Etika a právo ==
{{Viz též|Fotomanipulace|Žurnalistická etika}}
[[Soubor:Bayard, Hippolyte 1801-1887 - Selfportrait as a Drowned man 1840.jpg|
Novinářský fotograf má vysokou míru [[Etika|etické]] zodpovědnosti, protože se snadno může stát nástrojem [[Propaganda|propagandy]]. Hlavní etické aspekty zapadají do celkového systému právních předpisů. Zákony, týkající se těchto věcí, se mohou lišit v různých zemích. V novinářské etice se spolu střetává svoboda slova (zaručená v Česku článkem 17 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních lidských práv a svobod]], v USA Prvním dodatkem [[Ústava Spojených států amerických|Ústavy]]) s obecnou mírou vkusu, ochranou soukromí, ochranou práva na čest a důstojnost a zodpovědným hledáním objektivní pravdy. Fotoreportér nesmí překročit hranice intimní sféry kvůli vytvoření laciné senzace (jak činí například v řemesle fotografů rozšíření [[paparazzi]]ové). Národní asociace novinářských fotografů ([[National Press Photographers Association]]) proto v USA vydala spolu s dalšími organizacemi ''[[etický kodex fotografů]]''.<ref name="nppa.org"/> S osobami, u kterých je na snímku rozpoznatelná jejich podoba, je potřeba uzavřít takzvanou smlouvu [[model release]], na které je písemné svolení fotografovaného s užitím snímku podle zákona na [[Právo na ochranu osobnosti|ochranu osobnosti]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Macek
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora =
| titul = Právní odpovědnost za užití snímků
| url = http://www.fotobanka.cz/help.php?help_id=42
| datum vydání =
Řádek 1 374 ⟶ 1 467:
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090201222403/http://www.fotobanka.cz/help.php?help_id=42
| datum archivace = 2009-02-01
| nedostupné = ano
}}</ref>
Novinářskou fotografii provází od jejího vzniku až po současnost snaha o zmanipulování a zkreslení skutečnosti. Počínaje rozhořčením [[Hippolyte Bayard]]a nad tím, že společnost neuznala jeho vynález procesu přímého pozitivního fotografického tisku roku 1840, který vynalezl ještě před Daguerrem; nebo fotografiemi ''Údolí stínu smrti'' [[Roger Fenton|Rogera Fentona]], které zmírňovaly odpor britského národa k nepopulární válce na Krymu a mařily protiválečné zpravodajství ''The Times''. [[Jevgenij Chalděj]] pak v květnu 1945 naaranžoval vztyčování vítězné sovětské vlajky nad [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|Říšským sněmem]] v Berlíně<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lábová
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = NPPA Code of Ethics
| url = http://www.mediar.cz/vyzkum/index.php?title=Wikipedista:Labova&redirect=no
| datum vydání =
Řádek 1 395 ⟶ 1 489:
| jméno = Michael
| odkaz na autora =
| titul = Iconic Red Army Reichstag Photo Faked
| url = http://www.spiegel.de/international/europe/0,1518,551972,00.html
| datum vydání = 2008-05-07
Řádek 1 403 ⟶ 1 497:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> a celkově je prokázáno mnoho snímků, které zmanipuloval Hitlerův režim<ref name="petak"/> i komunistická propaganda.<ref name="petak"/> V současnosti manipulace pronikla i na fotografie [[Adnan Hadždž|Adnana Hadždžiže]] z agentury [[Reuters]], která uznala, že nejméně dvě jeho fotografie z [[Druhá libanonská válka|Druhé libanonské války]] mezi Izraelem a hnutím Hizballáh byly před zveřejněním pozměněny.<ref name="ReutersToughens">{{cite news| title=Reuters toughens rules after altered photo affair| quote=| url=http://www.reuters.com/article/latestCrisis/idUSL18678707| publisher=[[Reuters]]| date=2007-01-18}}</ref><ref>{{cite news| date=[[6. srpen|6. srpna]], [[2006]]| url=http://editorandpublisher.com/eandp/news/article_display.jsp?vnu_content_id=1002950988&imw=Y| title=Smoke and Mirrors: Reuters Dismisses Photog Over Doctored Beirut Picture| publisher=Editor and Publisher| accessdate=2006-08-07| archive-url=https://web.archive.org/web/20060908091324/http://editorandpublisher.com/eandp/news/article_display.jsp?vnu_content_id=1002950988&imw=Y| archive-date=2006-09-08| dead-url=ano| df=| archiveurl=https://web.archive.org/web/20060908091324/http://editorandpublisher.com/eandp/news/article_display.jsp?vnu_content_id=1002950988&imw=Y| titul=Archivovaná kopie| datum přístupu=2009-02-06| url archivu=https://web.archive.org/web/20060908091324/http://editorandpublisher.com/eandp/news/article_display.jsp?vnu_content_id=1002950988&imw=Y| datum archivace=2006-09-08}}</ref>
== Technologie ==
[[Soubor:Leica IIIf 50mm f1.5.jpg|
Rozvoj lehce přenosných malých [[fotoaparát]]ů (např. [[Leica]]) a citlivějších filmů umožnil od počátku 20. století fotografům převzít hlavní roli ve [[zpravodajství]] a umožnil lidem lepší pochopení bouřlivého sledu událostí ve světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Leica Camera AG
| jméno =
Řádek 1 420 ⟶ 1 513:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090529004458/http://en.leica-camera.com/culture/history/
| datum archivace = 2009-05-29
| nedostupné = ano
}}</ref> Od šedesátých let minulého století to byly motorové převíjení, elektronické [[blesk]]y, automatické [[ostrost#Fotografická ostrost|ostření]], lepší [[objektiv]]y a další fotografické vybavení, které umožnily jednodušší pořizování snímků. [[Digitální fotografie]] osvobodila reportéry od nízkého limitu počtu snímků na jeden fotografický film. Dnes se na jednu [[paměťová karta|paměťovou kartu]] vejdou tisíce snímků a v případě, kdy nemá fotoreportér k dispozici počítač, může využít možnosti přenosného zálohovacího zařízení.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = SySPro
| jméno =
Řádek 1 433 ⟶ 1 528:
| místo = Tábor
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20091220072114/http://www.syspro.cz/clanky/kolik-fotek-se-vejde-na-pametovou-kartu.html
| datum archivace = 2009-12-20
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
Řádek 1 447 ⟶ 1 545:
| jazyk =
}}</ref>
{{P-citát|right|Často se mě ptají: Musíme se fotografii učit? Myslím si že teď již to není potřeba. Dříve bylo nutné pro tento druh umění mít doktorát z chemie, nyní je aparatura dostupná i dětem.|[[Georgij Pinchasov]], 2008|<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fotodílo
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Георгий Пинхасов: Страсть познания важнее, чем талант
| url = http://www.fotodelo.ru/news.php?do=block&joli=art&sim=GDhM33122457doYvUa2133&du=40
| datum vydání = 15. 10. 2008, časopis č. 11/2008
Řádek 1 460 ⟶ 1 557:
| místo =
| jazyk = rusky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>}}
Kolem roku 1985 bylo potřeba 30 minut k naskenování a přenosu jednoho barevného obrázku ze vzdáleného místa do zpravodajské kanceláře, kde mohl být vytisknut. O dvacet let později již mohl fotožurnalista pomocí digitálních technologií – fotoaparátu, mobilního telefonu a [[notebook]]u – poslat fotografii ve vysokém rozlišení doslova několik sekund poté, co se daná událost stala. Bezdrátové technologie jako je [[Wi-Fi]], [[telefon|videotelefony]], [[satelitní internet]] a přenosné [[Družice|satelitní vysílače]]
== Profesionální organizace a ocenění ==
Mezi prvními mezinárodními organizacemi zpravodajských fotografů bylo dánské Sdružení novinářských fotografů (Presse fotograf forbundet), založené roku 1912 šesti fotoreportéry; dnes má již 800 členů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Historie Presse Fotograf Forbundet
| url = http://www.pressefotografforbundet.dk/forbundet/historie.php
| datum vydání =
Řádek 1 478 ⟶ 1 574:
| místo =
| jazyk = dánsky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150925122933/http://www.pressefotografforbundet.dk/forbundet/historie.php
| datum archivace = 2015-09-25
| nedostupné = ano
}}</ref>
Řádek 1 498 ⟶ 1 597:
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Deutsche Journalistinnen- und Journalisten-Union
| url = http://dju.verdi.de/
| datum vydání =
Řádek 1 521 ⟶ 1 620:
}}</ref>
Polská zpravodajská agentura Propaganda byla založena v roce 1910 Marianem Fuksou. Po roce 1918 vznikly nové obrazové agentury včetně ilustrovaných časopisů – organizace Światowid (vydávala ''Ilustrowany Kurierz Polski''), ''Fotoplat, Akademicka Agencja Fotograficzna'' nebo fotooddělení agentury Polska Agencja Telegraficzna.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vilgus
| jméno = Petr
| odkaz na autora = Petr Vilgus
| titul = Dějiny evropské fotografie: Polsko a Maďarsko 1900-1945 I.,
| url = http://www.photorevue.com/phprs/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2003102101
| datum vydání = 4. září 2003
Řádek 1 534 ⟶ 1 632:
| místo = Opava
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110923092725/http://www.photorevue.com/phprs/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2003102101
| datum archivace = 2011-09-23
| nedostupné = ano
}}</ref>
Řádek 1 546 ⟶ 1 647:
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-03
| vydavatel = http://club.foto.ru
| místo =
| jazyk = rusky
}}</ref> Dnes se profesionální a amatérští fotografové sdružují v projektu časopisu ''Ruský reportér'' (''Ruskij reportěr'') s názvem Fotopoligon.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 562 ⟶ 1 662:
| místo =
| jazyk = rusky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20081203121055/http://www.rusrep.ru/2008/45/photopolygon/
| datum archivace = 2008-12-03
| nedostupné = ano
}}</ref>
V roce 1946 byla v USA založena [[National Press Photographers Association|Národní asociace novinářských fotografů]] (NPPA), která dnes má přibližně 10 tisíc členů.<ref name="NPPA">
Řádek 1 569 ⟶ 1 672:
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = National Press Photographers Association
| url = http://www.nppa.org/
| datum vydání =
Řádek 1 577 ⟶ 1 680:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ve Švédsku vznikl klub Pressfotografernas, který sdružoval novinářské fotografy od roku 1930,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 590 ⟶ 1 692:
| místo =
| jazyk = švédsky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220314160855/http://www.pfk.se/
| datum archivace = 2022-03-14
| nedostupné = ano
}}</ref> ve Velké Británii od roku 1984 působí Britská asociace novinářských fotografů (British Press Photographers Association, BNPA),<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 1 603 ⟶ 1 708:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> v
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 616 ⟶ 1 720:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20050404032642/http://www.hkppa.org.hk/Ehome.htm
| datum archivace = 2005-04-04
| nedostupné = ano
}}</ref> a poměrně krátce (od roku 2000) existuje asociace fotožurnalistů v Severním Irsku s názvem Asociace novinářských fotografů Severního Irska (Northern Ireland Press Photographers Association, N-IPPA).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 629 ⟶ 1 735:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20081019194408/http://www.n-ippa.org/
| datum archivace = 2008-10-19
| nedostupné = ano
}}</ref>
[[Soubor:Pulitzer.jpg|
Mezi profesionální organizace, které sdružují české fotografy, patří od roku 1990 například [[Asociace profesionálních fotografů ČR]], která pokračuje v práci bývalého Fondu výtvarných umění a svazu výtvarných umělců a je zároveň mimo jiné členem [[Federation of European Professional Photographers|Federace evropských profesionálních fotografů]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 645 ⟶ 1 753:
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090208030344/http://www.asociacefotografu.com/index.php
| datum archivace = 2009-02-08
| nedostupné = ano
}}</ref> Dále jsou to [[Svaz českých fotografů]], [[Komora fotografických živností]] nebo [[Unie fotografů ČR]], která byla ustavena roku 2006.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 658 ⟶ 1 768:
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20071027063810/http://www.pressweb.cz/unie-fotografu-cr-svaz-fotografu
| datum archivace = 2007-10-27
| nedostupné = ano
}}</ref>
Na Slovensku působí [[Zväz slovenských fotografov]], který uděluje ocenění Zlatý odznak a za mimořádně záslužnou práci medaili Jozefa Maximiliána Petzvala.<ref>
Řádek 1 711 ⟶ 1 824:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Americká organizace [[Overseas Press Club]] (OPC) uděluje každoročně [[Zlatá medaile Roberta Capy|Zlatou medaili Roberta Capy]] za „nejlepší reportáž, která si vyžádala mimořádnou odvahu“.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 724 ⟶ 1 836:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Ve Francii dostávají nejlepší fotožurnalisté cenu [[Prix Nadar]] pojmenovanou po fotografovi [[Nadar]]ovi, kterou uděluje společnost Gens d’Images.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 737 ⟶ 1 848:
| místo = Paříž
| jazyk = francouzsky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090330171737/http://gensdimages.com/index.php/wiki/read/t04_nadar.html
| datum archivace = 2009-03-30
| nedostupné = ano
}}</ref> Dalším významným oceněním za vynikající humanistickou fotografii je od roku 1980 [[Cena W. Eugena Smithe]], kterou ve jménu [[William Eugene Smith|Williama Eugena Smithe]] uděluje organizace W. Eugene Smith Memorial Fund.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = W. Eugene Smith Memorial Fund
| jméno =
Řádek 1 750 ⟶ 1 863:
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090720020237/http://www.smithfund.org/aboutfund/overview
| datum archivace = 2009-07-20
| nedostupné = ano
}}</ref>
V Československu uděloval od konce čtyřicátých let dvacátého století každoročně ocenění Svaz československých novinářů, od šedesátých let na něj navázal Klub fotoreportérů Československého svazu novinářů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mevald
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Klub fotoreportérů při Syndikátu novinářů
Řádek 1 765 ⟶ 1 880:
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090804031015/http://www.fotomonitor.info/www/asoc/KF.asp
| datum archivace = 2009-08-04
| nedostupné = ano
}}</ref> Od 24. listopadu 1995 uděluje v Česku ceny za nejlepší žurnalistické fotografie agentura [[Czech Press Photo]], kterou založila [[Daniela Mrázková]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 1 778 ⟶ 1 895:
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090223092307/http://czechpressphoto.cz/cz.php?st=uvod
| datum archivace = 2009-02-23
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Mezinárodní porota CZECH PRESS PHOTO 2006
| url = http://czechpressphoto.cz/cz.php?st=porota2006
| datum vydání = 2006
Řádek 1 791 ⟶ 1 910:
| místo =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20071028172759/http://czechpressphoto.cz/cz.php?st=porota2006
| datum archivace = 2007-10-28
| nedostupné = ano
}}</ref>
== Kompozice a technika snímání ==
[[Soubor:Manzanar, California. Before disembarking from bus at War Relocation Authority center, evacuees of . . . - NARA - 536225.tif|
{{Viz též|Obrazová kompozice}}
* Pokud je při reportážní fotografii přítomno více osob, [[Ondřej Neff]] doporučuje své ''pravidlo tří'', které říká, že pokud jsou na snímku více než tři osoby, začíná působit chaoticky a nepřehledně. Když se nezkušený fotograf ocitne uprostřed událostí, bezmyšlenkovitě „fotografuje všechno“, aby „tam všichni byli“. Výsledkem jsou chaotické snímky bez hlavního objektu, který snímku dominuje. Je dobré pozorovat dění okolo sebe a snažit se zachytit jednotlivé drobné události.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Neff
| jméno = Ondřej
| odkaz na autora = Ondřej Neff
| titul = Jak jsem fotil děti
Řádek 1 809 ⟶ 1 931:
| místo =
| jazyk = cs
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090405062053/http://www.digineff.cz/art/aktuality/080724deti.html
| datum archivace = 2009-04-05
| nedostupné = ano
}}</ref>
* Zasazení do typického prostředí řekne o portrétovaném mnoho.<ref name="Radka_Tezaur">{{Citace monografie
| příjmení = Tezaur
| jméno = Radka
| odkaz na autora =
| titul = Fotografujeme děti
Řádek 1 832 ⟶ 1 957:
* Při snímání v interiéru nebo při nízkém přirozeném osvětlení je třeba se snažit o co nejkratší doby osvitu v rámci možností a bleskem prosvětlovat stíny a zvyšovat ostrost. Blesk do snímku vtiskne ostré prvky (bělmo očí, lesky na vlasech, světlé části oděvu a podobně).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Neff
| jméno = Ondřej
| odkaz na autora = Ondřej Neff
| titul = Bleskově o blesku
Řádek 1 842 ⟶ 1 967:
| místo =
| jazyk = cs
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120913020106/http://www.digineff.cz/art/jaknato/clanek1078704663.html
| datum archivace = 2012-09-13
| nedostupné = ano
}}</ref> Při fotografování s bleskem je lépe se vyvarovat [[efekt červených očí|efektu červených očí]].
* Některé reportážní snímky lze pořizovat technikou [[sekvenční fotografie|sériového snímání]].
Řádek 1 849 ⟶ 1 976:
* Použití teleobjektivu umožní fotografovat z větší vzdálenosti a nenarušovat tak osobní zónu osob.<ref name="myska">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Weberová
| jméno = Michaela
| odkaz na autora =
| titul = Fotografujeme deti II
Řádek 1 886 ⟶ 2 013:
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p" />
Řádek 1 903 ⟶ 2 031:
| rok = 1985
| jazyk =
| strany =
}} * {{Citace monografie
| příjmení = Mrázková
Řádek 1 912 ⟶ 2 041:
| místo = Praha
| rok = 1989
|
| kapitola =
| strany =
Řádek 1 933 ⟶ 2 062:
| rok = 2005
| isbn = 80-86217-89-2
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
Řádek 1 939 ⟶ 2 068:
* {{Citace monografie
| příjmení = Hlaváč
| jméno =
| odkaz na autora = Ľudovít Hlaváč
| titul = Dejiny fotografie
| vydavatel = Osveta
Řádek 1 945 ⟶ 2 075:
| rok = 1987
| jazyk = slovensky
| strany =
}}
* {{Citace monografie
Řádek 1 951 ⟶ 2 081:
| jméno = Hendrik
| odkaz na autora = Hendrik Neubauer
| titul = 60 Years of Photojournalism, Black Star Picture Collection,
| rok = 1997
| vydavatel = sl Könemann - [[Kolín nad Rýnem|Köln]], [[Německo]]
| isbn = 3-89508-250-3
}} * {{Citace monografie
| příjmení = Freund
| jméno = Gisèle
| odkaz na autora = Gisèle Freund
| titul = La fotografía como documento social,
| rok = 1993
| vydavatel = Editorial Gustavo Gili, GG Mass Media, [[México]]
| isbn = 968-887-208-3
}} * {{Citace monografie
| autor = M. ALONSO ERAUSQUÍN
| titul = Fotoperiodismo: formas y códigos
| rok = 1995
| vydavatel = Ed. Síntesis, [[Madrid]]
| isbn =
}} * {{Citace monografie
| příjmení = Lábová
Řádek 1 978 ⟶ 2 111:
| rok = červen 2009
| jazyk =
| strany =
}} <!-- informace přímo od autorky Lábové. --> * LÁBOVÁ, Alena. ''Česká novinářská fotografie 1945–1989.'' Praha: Karolinum, 2018.
=== Související články ===
Řádek 1 986 ⟶ 2 121:
* [[Magnum Photos]]
* [[World Press Photo]]
* [[Sociální fotografie]]
* [[Dokumentární film]]
Řádek 1 992 ⟶ 2 127:
* {{Commonscat|Photojournalism}}
* {{en}} [http://www.youtube.com/watch?v=RHGwkBu1s0I Film ''Photojournalism'' na YouTube.]
* {{en}} [http://www.poyi.org/65/POYiArchiveWeb.mov Nejlepší fotografie roku (15 min video).]{{Nedostupný zdroj}}
* {{en}} [http://www.reportage.org/2001/CubaLaBruja/PagesCubaLB/cubalbstrip.html La Bruja, Cuba - příklad novinářské fotografie]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20100218130501/http://digitalcustom.com/howto/mediaguidelines.asp An example of ethics guidelines for photo-journalism] na DigitalCustom.com
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20141217040439/http://digitalphotojournalist.org/ Independent photojournalism watchdog organization]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20080316083232/http://www.vam.ac.uk/collections/photography/past_exhns/photojournalism/ Victoria and Albert Museum – Photojournalism Exhibision]
* [http://telefon.unas.cz/dalnopis/image/24.jpg Vysílač telefota používaný v ČTK s manuální obsluhou, později byly poloautomaty]
* [http://telefon.unas.cz/dalnopis/image/25.jpg Přijímač telefota používaný v ČTK, později poloautomaty]
Řádek 2 002 ⟶ 2 137:
{{Nejlepší článek}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Fotografie}}
|