Sacco di Roma: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 11. 11. 2016, 20:56 editovat BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 760 editací m fixlink ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 13. 2. 2024, 16:31 editovat zrušit editaci Zelenymuzik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 241 216 editací m −Kategorie:Dějiny Evropy 16. století; +Kategorie:Bitvy roku 1527; ±Kategorie:1527→Kategorie:Evropa v roce 1527 značka: HotCat
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 15 dalších uživatelů.)
Řádek 1: {{Sloh}} [[Soubor:Pope Clement VII.JPG\|thumb\|right\|'''Papež Klement VII.''' malba: [[Sebastiano del Piombo]], kolem roku 1526, Museo di Capodimonte, Neapol]]▼ {{Infobox - konflikt '''Sacco di Roma''' je [[Italština\|italské]] označení pro vyplenění Říma v roce [[1527]]. Toto pojmenování se používá v české historiografii relativně často a používá se i v řadě zejména středoevropských jazyků. Toto označení má tu výhodu, že nemusíme upřesňovat kdy k němu došlo. V onen čas se již běžně v Itálii používala [[toskánština]] základ dnešní [[italština\|italštiny]] a v ní se o onom plenění psalo. Kdežto o [[Vyplenění Říma\|předchozích vypleněních Říma]] se psalo nejvíce [[latina\|latinsky]]. Drancování města začalo [[6. květen\|6. května]]<ref group="p">Na památku statečného odporu papežských [[Švýcarská garda\|Švýcarských gard]] se dodnes v tento den koná slavnostní přísaha rekrutů.</ref> [[1527]] a trvalo až do září téhož roku. [[Soubor:WP Georg von Frundsberg.jpg\|right\|thumb\|'''Frundsberg''' – rytina: [[Christoph Amberger]].]]▼ \| typ konfliktu = válečný \| název = ''Sacco di Roma'' \| součást = [[Válka ligy z Cognacu]] \| obrázek = Sack_of_Rome_of_1527_by_Johannes_Lingelbach_17th_century.jpg \| popisek = ''Vyplenění Říma'' v roce [[1527]], Johannes Lingelbach, [[17. století]] (osobní sbírka) \| trvání = 6. května [[1527]] \| místo = [[Řím]], [[Papežský stát]] \| výsledek = vyplenění Říma \| strana1 = {{vlajka\|Svatá říše římská (1519–1556)}} říše [[Karel V.\|Karla V.]] * {{vlajka a název\|Svatá říše římská}} * {{vlajka\|Habsburské Španělsko}} [[Habsburské Španělsko\|Španělsko]] * [[Soubor:Arms_of_Ferrante_II_Gonzaga,_Duke_of_Guastalla.svg\|15px]] [[Guastallské hrabství]] \| strana2 = {{vlajka a název\|Papežský stát (1523)}}<br />{{vlajka\|Francouzské království (1365–1638)}} [[Francouzské království\|Francie]] \| vedení1 = [[Soubor:Inescutcheon of the Or Shield Arms of Charles V, Holy Roman Emperor.svg\|15px]] [[Karel III. Bourbonský]] †<br />[[Soubor:Inescutcheon of the Or Shield Arms of Charles V, Holy Roman Emperor.svg\|15px]] [[Filibert z Châlonu]]<br />[[Soubor:Arms_of_Ferrante_II_Gonzaga,_Duke_of_Guastalla.svg\|15px]] [[Ferrante Gonzaga]] \| vedení2 = [[Soubor:Medici_popes.svg\|16px]] [[Klement VII.]]<br />{{vlajka\|Papežský stát (1523)}} Kaspar Röist †<br />{{vlajka\|Papežský stát (1523)}} Renzo da Ceri<br />{{vlajka\|Francouzské království (1365–1638)}} Michele Antonio ze Saluzza \| síla1 = 20 000 + * 14 000 německých [[Lancknecht\|lancknechtů]] * 6 000 Španělů * neznámý počet italských žoldnéřů \| síla2 = 5 000 milice [[kondotiér]]ů,<br />500 [[švýcarská garda\|švýcařských gardistů]] \| ztráty1 = neznámé \| ztráty2 = 1 000 mrtvých kondotiérů,<br />458 mrtvých gardistů,<br />45 000 mrtvých, zraněných nebo uprchlých civilistů<br />(z toho okolo 8 000 zemřelo v důsledku morové nákazy po obléhání) \| poznámky = }} ▲'''''Sacco di Roma''''' je [[Italština\|italské]] označení pro vyplenění Říma v roce [[1527]]. Toto pojmenování se používá v české historiografii relativně často a používá se i v řadě zejména středoevropských jazyků. Toto označení má tu výhodu, že nemusíme upřesňovat kdy k němu došlo. V onen čas se již běžně v Itálii používala [[toskánština]], základ dnešní [[italština\|italštiny]], a v ní se o onom plenění psalo. Kdežto o [[Vyplenění Říma\|předchozích vypleněních Říma]] se psalo nejvíce [[latina\|latinsky]]. Drancování města začalo [[6. květen\|6. května]]<ref group="p">Na památku statečného odporu papežských [[Švýcarská garda\|Švýcarských gard]] se dodnes v tento den koná slavnostní přísaha rekrutů.</ref> [[1527]] a trvalo až do září téhož roku. ~~[[Soubor:WP Georg von Frundsberg.jpg\|right\|thumb\|'''Frundsberg''' – rytina: [[Christoph Amberger]].]]~~ == Předehra – války Cognacké ligy == ▼ [[Soubor:Carlos I Y V.jpg\|thumb\|left\|Karel V. okolo roku 1530]] ▼ [[Habsburkové]] od konce [[15. století]] do půle [[17. století]] usilovali o nadvládu v západní, střední a jižní Evropě, čemuž po celou tuto dobu oponovali ostatní vládcové či stavy některých "habsburských" zemí. Ve většině historiografií se tyto války referencují jakožto ''[[Italské války]]'', protože vždy se bojové akce vedly i v Itálii a často jen v Itálii. V letech [[1516]]–[[1556]] byly tyto habsburské snahy zosobněny císařem [[Karel V.\|Karlem V.]] V letech [[1526]]–[[1530]] proti nim byla uzavřena [[Cognacká liga]], podle místa dojednání (nikoli podle nápoje, po jeho konsumaci), jejímiž členy byli [[Francie]], [[papež]] [[Klement VII.]], [[Benátská republika]], [[Dějiny Anglie\|Anglie]], [[Milánské vévodství\|Vévodství Milánské]] a [[Florentská republika]].▼ ▲== Předehra – války Cognacké ligy == Cognacká liga byla po počátečních úspěších (obsazení Lodi) poražena vojsky Karla V. v síle 34 000 mužů, které byly tvořeny 6 000 Španěly pod vedením vévody Karla III. Bourbonského (connétabla Francie, který se poté, co bylo dědictví po jeho ženě konfiskováno králem [[František I. Francouzský\|Františkem]], přidal ke Karlu V.) – vrchního velitele, 14 000 [[Lancknecht\|landsknechtů]] pod Georgem von Frundsberg, italskou pěchotou vedenou Fabriziem Maramaldou, Sciarrou [[Colonna\|Colonnou]] a Luigim [[Gonzaga\|Gonzagou]] a jízdou vedenou Ferdinandem Gonzagou a Filibertem ze Châlonu [[Oranžsko-nasavská dynastie\|princem Oranžským]]. Císař Karel V., prakticky v trvalé finanční tísni – přes vládu v mnoha bohatých zemích a zlato a stříbro z Amerik, neměl dost peněz na výplatu žoldu. ▼ ▲[[Soubor:Sebastiano del Piombo – Portrait of Pope Clement VII (ca.~~JPG~~ 1526).jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~upright=0.7\|vlevo\|~~'''~~Papež Klement VII.~~'''~~, malba: [[Sebastiano del Piombo]], kolem roku [[1526]], Museo di Capodimonte, Neapol]] ▲ [[Soubor:Carlos I Y V.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~left~~upright=0.6\|vlevo\|Karel V. okolo roku 1530]] ▲[[Habsburkové]] od konce [[15. století]] do půle [[17. století]] usilovali o nadvládu v západní, střední a jižní Evropě, čemuž po celou tuto dobu oponovali ostatní vládcové či stavy některých "habsburských" zemí. Ve většině historiografií se tyto války referencují jakožto ''[[Italské války]]'', protože vždy se bojové akce vedly i v Itálii a často jen v Itálii. V letech [[1516]]–[[1556]] byly tyto habsburské snahy zosobněny císařem [[Karel V.\|Karlem V.]] V letech [[1526]]–[[1530]] proti nim byla uzavřena [[Cognacká liga]], podle místa dojednání ~~(nikoli podle nápoje, po jeho konsumaci)~~, jejímiž členy byli [[Francie]], [[papež]] [[Klement VII.]], [[Benátská republika]], [[Dějiny Anglie\|Anglie]], [[Milánské vévodství~~\|Vévodství Milánské~~]] a [[Florentská republika]]. ▲Cognacká liga byla po počátečních úspěších (obsazení Lodi) poražena vojsky Karla V. v síle 34 000 mužů, které byly tvořeny 6 000 Španěly pod vedením vévody Karla III. Bourbonského (connétabla Francie, který se poté, co bylo dědictví po jeho ženě konfiskováno králem [[František I. Francouzský\|Františkem]], přidal ke Karlu V.) – vrchního velitele, 14 000 [[Lancknecht\|landsknechtů]] pod Georgem von Frundsberg, italskou pěchotou vedenou Fabriziem Maramaldou, Sciarrou [[Colonna\|Colonnou]] a Luigim [[Gonzaga\|Gonzagou]] a jízdou vedenou Ferdinandem Gonzagou a Filibertem zez Châlonu, [[Oranžsko-nasavská dynastie\|princem Oranžským]]. Císař Karel V., prakticky v trvalé finanční tísni – přes vládu v mnoha bohatých zemích a zlato a stříbro z Amerik, neměl dost peněz na výplatu žoldu. Vojáci onen dlužný žold – jak bylo tehdy (a nejen tehdy) zvykem – chtěli dostat od poražených a to měl být zejména papež. Papežské síly vedené [[Francesco Guicciardini\|Francescem Guicciardinim]] nebyly s to klást efektivní odpor, a tak se císařští ocitli před městem [[Řím]]em. Řím měl kolem 53 000 obyvatel, sotva šestina byli Římané, čtvrtina byli mimoitalští a zbytek byli Italové. Obyvatelé různých ''rioni'' (čtvrtí) spolu necítili příliš sounáležitosti. [[Colonna\|Colonnové]] půl roků předtím napadli [[Vatikán]]. Vůle ke společné obraně nebyla, obrana nebyla organizována. == Sacco di Roma == [[Soubor:WP Georg von Frundsberg.jpg\|náhled\|vlevo\|upright=0.6\|Frundsberg, rytina [[Christoph Amberger]]]] [[Soubor:SaccoDiRoma-chart_cz.png\|~~550px~~náhled\|~~right~~upright=1.1\|vpravo]] [[Soubor:Passetto2.jpg\|thumb\|200px\|left\|top\|"Passetto di Borgo"]]▼ Velmi brzy ráno, když okolí hradeb a je samotné, včetně útočníků, zahalovala mlha, po prvním neúspěšném, při druhém pokusu o dobytí hradeb, byl oblíbený vrchní velitel vévoda Karel Bourbonský, nosící bílý plášť, aby ho jeho vojáci poznali (bohužel ale i nepřátelé), zasažen výstřelem, k němuž se později hlásil [[Benvenuto Cellini]], jenž řídil papežskou dělostřelbu, a zabit, což vojáky „dost naštvalo". Prudkým útokem, kdy ''papežští'' pro onu mlhu nemohli použít dělostřelectvo na střeše [[Andělský hrad\|Andělského hradu]], na nějž při obraně spoléhali, byly hradby Říma ztečeny. Papež na poslední chvíli utekl chodbou na vrchol hradby Borga a po ní visutým chodníkem (Passetto di Borgo) do [[Andělský hrad\|Andělského hradu]]. Aby mu to umožnili, kladli [[Švýcarská garda\|~~Švýcarští~~švýcarští gardisté]] statečně velmi tuhý a houževnatý odpor: ze 189 jich přežilo jen 42. Císařští vojáci Andělský hrad obléhali a dobývali, ale nikterak s velkou vervou: jejich hlavní zájem byla kořist. Ještě během téhož dne bylo dobyto [[Trastevere]]. Most z něj –San Sisto – nebyl ani opevněn, ani zbořen: císařští přešli na druhou stranu řeky, přes platonickou snahu oddílu jízdy. V křivolakých a úzkých uličkách by se dalo bránit velmi účinně, ale nebránilo se. Philibert ze Châlonu [[Oranžsko-nasavská dynastie\|princ Oranžský]], na kterého přešlo velení po vévodovi Karlu III. Bourbonském, nebyl tak oblíbený jako on a neměl jeho autoritu: jeho rozkaz, aby se po třech dnech přestalo s rabováním neměl valného efektu. Část landsknechtů byli protestanti a ti ničili i to, co se nedalo odnést a bylo podle nich známkou nepřiměřeného luxusu církve či modloslužebnými předměty. Řada památek byla zničena. Obyčejní obyvatelé Říma, zejména ti, kterým se dalo sebrat více a hlavně [[klérus]] a především [[kurie\|kuriální]] byli vystaveni nasilí postupně různých jednotek a zabíjeni. Ti, kteří již neměli čím zaplatit, museli vystavit směnky. Katoličtí španělští vojáci v tom za svými německými protestantskými spolubojovníky nezaostávali, právě naopak. Je zajímavé, že v převečer více než sta let sektářských válek mezi katolíky a protestanty v mordování a loupení v papežském Římě byli katoličtí a protestantští vojáci Jeho Nejkatoličtějšího Veličenstva v podstatě dosti svorní. Zhruba 20 000 obyvatel Říma zemřelo násilnou smrtí nebo na následky nemocí. Velmi mnoho uprchlo nebo odešlo, jakmile to šlo. Počet obyvatel klesl na polovinu. Ještě nejméně tři století strašily římské matky své děti ''Barbonem'', což bylo zkomolené jméno Bourbona (vévody Karla). == Následky == [[Soubor:~~Connetable_Bourbon~~Connetable Bourbon.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|upright=0.6\|~~'''Vévoda~~ Karel III. Bourbonský~~''' –~~, předpokládaný portrét Jean Clouet]] ▲[[Soubor:Passetto2.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~200px~~upright\|~~left~~vlevo\|~~top\|"~~Passetto di Borgo"]] Pro své katolictví, jež bylo i vírou většiny jeho poddaných, nemohl císař Karel V. papeže zajmout. Dostal se do nezáviděníhodné situace, vlastně oba. Císař Karel „musel” papeže respektovat a papež zase nemohl být ponížen, ale ani provokovat k rasantnějšímu postupu vůči sobě. Proto bylo dobývání Andělského hradu docela vlažné. Papež se posléze vzdal. Souhlasil, že za svůj život zaplatí výkupné 400 000 dukátů, další podmínkou bylo, že postupuje [[Parma\|Parmu]], [[Piacenza\|Piacenzu]], [[Civitavecchia\|Civitavecchiu]] a [[Modena\|Modenu]] [[Svatá říše římská\|říši]]. Zrovna tak součástí dohody bylo, že papež zruší „všechna odsouzení, [[exkomunikace]], tresty či [[interdikt]]y, zákazy, jež si (kapitáni a vojáci) mohli přivodit za skutky spáchané dříve proti Jeho Svatosti a apoštolskému stolci”.<ref> C. Scaccia Scafaroni: "Un documento storicamente e bibliograficamenteignoto relativo al Sacco di Roma", LaBibliofilia, XL(1938) pp. 46 .. 53; Rodriguez-Villa: Memorias, p.275</ref> Rukojmí v Andělském hradu – papež i kardinálové – utekli komínem, když měli být hlídáni Španěly. Útočiště potom papež našel v [[Orvieto\|Orvietu]], ve svém paláci a svém městě (dokonce ze strachu z obléhání císařskými nechal kopat velmi hlubokou studnu) – byl ale de facto v zajetí: vojskům Karla V. by nedalo příliš práce Orvieto dobýt a jinam nebylo kam utéci. Francouzský maršál Lautrec se až v srpnu objevil na severu Itálie, minul Řím a zamířil k [[Neapol]]i, kde mnoho nedokázal a zanedlouho zemřel. Císař své vojáky stále spíše neplatil než platil. Byl ve Španělsku, takže, když už něco rozhodl, tak se to na bojištích hned tak nedověděli, zvláště když [[Janov (Itálie)\|Janované]] byli členy proticísařské [[Cognacká liga\|Cognacké ligy]] (zanedlouho přešli na druhou stranu) a blokovali přístavy. Další císařova armáda vedená vévodou z Brunswicku, která měla opanovat střed [[Lombardie]], byla u [[Lodi]] odražena Gian-Paolem Sforzou. Papež se „tak trochu” stal císařovým [[kaplan]]em, což se například projevilo v kause '''ne'''zrušení sňatku tety císaře Karla [[Kateřina Aragonská\|Kateřiny Aragonské]] a [[Jindřich VIII. Tudor\|Jindřicha VIII.]], přestože byl (Jindřich) papežovým spojencem – to spojuje '''Sacco di Roma''' se vznikem a rozmachem protestantismu v Anglii: následně v budoucnu nejsilnější protestantské velmoci. Mír mezi papežem a císařem byl nastolen Smlouvou z [[Barcelona\|Barcelony]] z roku [[1529]], která mimo jiné [[Medicejové\|Medicejským]] vrátila [[Florencie\|Florencii]] – jen ji bylo třeba společnými silami dobýt. V srpnu 1530 uzavřeli císař Karel a francouzský král [[František I. Francouzský\|František I.]] mír v [[Cambrai]]. Papež Klement na znamení smutku kvůli Saccu di Roma (podobně jako předtím papež [[Julius II.]] kvůli ''nesvobodě'' Itálie) začal nosit plnovous a po něm i ostatní církevní hodnostáři. Ovzduší ve Vatikánu se změnilo: jeho vyjádřením byla i [[Michelangelo Buonarroti\|Michelangelova]] freska [[Sixtinská kaple#Poslední soud od Michelangela\|Poslední soud]] a papežové byli i svolnější ke svolání všeobecného reformního koncilu (konal se potom v [[Tridentský koncil\|Tridentu]]). == Ohlasy v kultuře == Švédská power metalová skupina [[Sabaton]] složila píseň "The last Stand", která opěvuje hrdinský boj papežské švýcarské gardy během Sacco di Roma. == Poznámky == Řádek 25 ⟶ 56: == Reference == {{Překlad\|en\|Sack of Rome (1527)\|434099025}}<br> Níže citovaná kniha <references /> == Literatura == * {{Citace monografie \|jméno = André \|příjmení = Chastel \|titul = Vyplenění Říma \|podtitul = Od manýrismu k protireformci \|edice = Dějiny a teorie umění \|vydavatel = Barrister & Principal \|místo = Brno \|rok = 2003 \|počet stran = 303 \|isbn = 80-86598-50-0}} * CHMELAŘ, Jiří. Sacco di Roma. ''Historický obzor'', 2010, 21 (9/10), s. 204–207. ISSN 1210-6097. == Externí odkazy == * {{Commonscat\|Sack of Rome (1527)}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Středověké dějiny Itálie]] [[Kategorie:Evropa v roce 1527]] [[Kategorie:Dějiny Říma]] [[Kategorie:Obléhání Říma]] [[Kategorie:Bitvy roku 1527]]