Pedogeneze: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 18. 7. 2016, 16:43 editovat RPekař (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 24 903 editací m linkfix ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 9. 5. 2024, 14:48 editovat zrušit editaci 88.146.240.146 (diskuse) Oprava chyb značka: editace z Vizuálního editoru
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.)
Řádek 1: {{Upravit\|množství odkazů na rozcestníky, formát, úvod dle [[WP:VAS]], masivní oprava tvaru odkazů a jejich redukce}}▼ {{Různé významy\|tento=procesech v půdě}} {{bibliografie}} ▲{{Upravit\|množství odkazů na rozcestníky, formát, úvod dle [[WPWikipedie:VAS]], masivní oprava tvaru odkazů a jejich redukce}} '''Pedogeneze''', '''pedogenetický proces''', '''půdotvorný proces''' nebo '''půdotvorné pochody''' je vědní obor geologie, který studuje, jak vzniká [[~~Půda\|Půda~~půda]] a půdní charakter, jak se přeměňuje. Přeměna půd je výsledkem mnoha přírodních činitelů a [[Antropogenní vliv\|antropogenních vlivů]]. Tyto vztahy lze vyjádřit následovně:▼ ~~'''Pedogeneze a pedogenetický proces'''~~ :P = ''f'' × (H + R + V + MK + E + Č) + (K + B + MS + T) ,▼ ▲[[Půda\|Půda]] a půdní charakter je výsledkem mnoha přírodních činitelů a [[Antropogenní vliv\|antropogenních vlivů]]. Tyto vztahy lze vyjádřit následovně: (kde: P – půda, H – [[substrát]], R – [[reliéf (geografie)\|reliéf]], V – vodní poměry, MK – ~~mezoklíma~~mezoklima a [[mikroklima]], E – [[geobiocenoza]] včetně [[~~Edafon\|edafonu~~edafon]]u, Č – [[~~Antropogenní~~antropogenní vliv~~\|antropogenní vlivy~~]]y, K – ~~makroklíma~~makroklima, B – [[biom]], MS – morfostruktura, T – čas, f – funkce).<ref>[[Demek]], 1987.</ref>{{Fakt/dne\|20190821170611\|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}}▼ ▲:P = ''f'' × (H + R + V + MK + E + Č) + (K + B + MS + T) ~~([[Demek]]1987)~~ == Obecné půdní mikroprocesy == ▼ ▲(P – půda, H – [[substrát]], R – [[reliéf (geografie)\|reliéf]], V – vodní poměry, MK – mezoklíma a [[mikroklima]], E – [[geobiocenoza]] včetně [[Edafon\|edafonu]], Č – [[Antropogenní vliv\|antropogenní vlivy]], K – makroklíma, B – [[biom]], MS – morfostruktura, T – čas, f – funkce) Odrážejí charakter působení významných [[Fyzika\|fyzikálních]], [[Chemie\|chemických]], [[Biochemie\|biochemických]] a [[Biologie\|biologických]] jevů, které nejsou specifické pro určité [[~~Horizont\|horizonty~~horizont]]y a [[Půda\|skupiny půd]]. Zahrnují výměnu látek a energie mezi půdou a prostředím. ▼ ▲== Obecné půdní mikroprocesy == ▲Odrážejí charakter působení významných [[Fyzika\|fyzikálních]], [[Chemie\|chemických]], [[Biochemie\|biochemických]] a [[Biologie\|biologických]] jevů, které nejsou specifické pro určité [[Horizont\|horizonty]] a [[Půda\|skupiny půd]]. Zahrnují výměnu látek a energie mezi půdou prostředím. * Nárůst hmoty v půdním těle * Ztráty hmoty z půdního těla * Translokace hmoty v půdním těle * [[Transformace]] látek v půdním těle<ref name="#1">Buol et al., 1973.</ref>{{Fakt/dne\|20190821170611\|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} ~~(Buol et al. 1973)~~ * [[akumulace]] [[organická látka\|organických látek]] na povrchu i pod povrchem půdy * rozklad a resyntéza organických látek * rozklad a [[transformace]] primárních [[~~Minerál\|minerálů~~minerál]]ů * tvorba a přeměny druhotných [[~~Minerál\|minerálů~~minerál]]ů * tvorba a rozklad organominerálních půdních složek * výměna [[~~iont~~ion]]ůtů * redukčně-oxidační procesy * [[fyziologický]] [[transport]] látek Řádek 28 ⟶ 27: * vstup vody do půdy, její proudění a výstup z půdy * pronikání plynů do půdy, jejich proudění a výstup * změny ve vnitřní stavbě a [[Pórovitost půdy\|pórovitosti půd]]<ref>Rode 1958.</ref>{{Fakt/dne\|20190821170611\|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} == Speciální půdotvorné procesy == ▼ ~~(Rode 1958)~~ Komplexní kombinace půdních mikroprocesů, které vedou ke vzniku určitých [[půdních horizontů]].<ref>Ehwald, 1978, dílčí.</ref>{{Fakt/dne\|20190821170611\|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}}<ref>Rode, 1947.</ref>{{Fakt/dne\|20190821170611\|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}}<ref>Rode 1971.</ref>{{Fakt/dne\|20190821170611\|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} ▲== Speciální půdotvorné procesy == ~~(Ehwald 1978) = dílčí, (Rode 1947, 1971)~~ ~~Komplexní kombinace půdních mikroprocesů, které vedou ke vzniku určitých [[půdních horizontů]].~~ * [[Eluviace]] – pohyb látek z určité části [[půdního profilu]] * [[Iluviace]]- – pohyb látek do určité části profilu, kde se [[akumulují]] * [[Vyluhování]]- – vymývání rozpustných látek z [[půdního profilu]] * Obohacování- – přidávání látek do půdního profilu * [[Eroze]]- – odstraňování látek z povrchového [[horizontu půdy]] * Kumulace – eolické nebo [[hydrologické]] přidávání minerálních částic na povrch [[půdního profilu]] * Dekalcifikace- – procesy [[akumulace]] [[Ca Co₃]] v jednom nebo více horizontech * [[Salinizace]]- – [[akumulace]] rozpustných [[solí]] v zasolených horizontech * [[Desalinizace]]- – odstranění rozpustných solí ze zasolených horizontů * Alkalizace = solodizace – akumulace sodíkových [[iontů]] * Dealkalizace = desolodizace – vyluhování sodíkových [[iontů]] z alkalického horizontu * Lesivace (illimerizace) – mechanická [[migrace]] malých minerálních částí z A do [[B horizontu]] * ~~Pertubace-~~Perturbace – [[biologické]] a [[fyzikální]] promísení půdní hmoty často vlivem mrznutí a tání, vysušení a zvlhčení půdy * Podzolizace = silikalizace- – chemická migrace [[Hliník\|Al]], [[Železo\|Fe]] a případně [[organických látek]] způsobující relativní zvýšení obsahu [[Křemík\|Si]] * Lateritizace = desilikace – chemická [[migrace]] H₂SiO₄ z [[půdního profilu]] * Feralitizace- – zvyšování obsahu [[Železo\|Fe]] a [[Hliník\|Al]] v profilu * Feritizace – zvyšování obsahu [[Železo\|Fe]] * Alitizace – zvyšování obsahu [[Hliník\|Al]] v profilu * [[Dekompozice]]- – rozpad [[minerálních]] a [[organických látek]] * [[Syntéza]] – tvorba nových částic [[minerálního]] a [[organického]] původu * Melanizace = pigmentování- – tmavnutí způsobené příměsí [[organických látek]] * Leucinizace = vybělení – zesvětlení původně tmavého horizontu ztrátou tmavých [[organických látek]] * [[Humifikace]]- – přeměna surových [[organických látek]] na půdní [[humus]] * Paludizace = rašelinění – hromadění a přeměna organických látek na rašelinu * [[Mineralizace (biologie)\|Mineralizace]] – uvolňování jednoduchých [[minerálních látek]] při rozkladu [[organických látek]] * [[Hnědnutí]] = [[braunifikace]] – uvolňování [[Železo\|Fe]] z primárních minerálů, je spojeno s [[oxidací]] a [[hydratací]] a obecně [[transformací]] [[sloučenin Fe]] * Glejizace – [[Redoxní reakce\|redukce]] [[Železo\|Fe]] v [[anaerobních]] podmínkách provázená charakteristickým modravým a až zelenavým zbarvením půdní matrice * [[Oglejení]] – střídavá [[Redoxní reakce\|redukce]] a [[Redoxní reakce\|oxidace]] [[Železo\|Fe]] vede k hromadění [[Železo\|Fe]] na stěnách makropórů a k rezivě skvrnitému zbarvení<ref name="#1"/>{{Fakt/dne\|20190821170611\|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} ~~(Buol et al. 1973)~~ === Význam pórů pro pedogenezi === * Pedogeneze je podmíněna zvýšenou [[pórovitostí]] [[substrátu]], která má vliv na intenzitu procesů přeměn a na transportní procesy. Řádek 72 ⟶ 67: * provzdušnění * průběh [[aerobních]] i [[anaerobních]] procesů === Kapalina v pórech umožní === * rozpouštění a srážení sloučenin * [[iontovou výměnu]] * vyluhování * obohacování * translokaci látek === Póry === * Submikroskopické – neobsahují částice tekutiny – nemohou se tedy zúčastnit [[transportních]] pedogenetických procesů * [[Kapilární]] – mají největší význam pro pedogenetický [[transportní]] systém. Jsou důležité i pro mikrobiální složku i pro [[rhizosféru]]. * Makropóry – jsou příliš velké, neuplatní se v nich tedy [[kapilární]] síly Řádek 86 ⟶ 83: * Primární – dochází k [[mechanickým]], [[chemickým]] a [[biologickým]] přeměnám původní celistvé horniny. Zvyšuje se [[pórovitost]] * Sekundární – produkt primárního procesu slouží jako pedogenetický [[substrát]], [[pórovitost]] se může změnit jen minimálně === Procesy přeměn === ==== Přeměny[anorganické půdní složky ==== Výchozím materiálem [[substrátu]] většiny půd jsou [[horniny]]. Při [[expozici]] [[horniny]] do [[atmosféry]] dochází ke snížení chemické a mechanické stability a probíhá [[zvětrávání]]. Hloubka [[zvětrávání]] závisí na intenzitě a charakteru působících faktorů a na délce zvětrávání. Největší hloubka se proto objevuje na starém [[reliéf (geografie)\|reliéfu]] ve vlhkých tropech. ===== Fyzikální zvětrávání ===== [[Fyzikální zvětrávání]] probíhá účinkem tepla, větru, [[vegetace]], vody a ledu na horniny. Produktem jsou rozpadlé horniny a ve finále písek či prach. Při ozáření sluncem dojde k různým změnám objemu jednotlivých minerálů, to vede k velkému vnitřnímu napětí v hornině. Při dosažení kritických hodnot se hornina poruší a dojde k odzrňování. Voda působí změnou svého objemu při tuhnutí, vlivem rozpuštěných látek, obrušováním částic. Vítr přenáší jemné částice, které obrušují měkčí horniny. Vegetace působní kořenovým systémem. =====Chemické zvětrávání===== ▼ ▲===== Chemické zvětrávání ===== [[Chemické zvětrávání]] probíhá působením vody, kyslíku, [[CO₂]], rozpuštěných [[minerálních]] a [[organických látek]]. Dělení zvětrávání z globálního hlediska: * Sialitické zvětrávání – slabé ochuzování bází a H₂SiO₃, typické pro [[mírné klima]] * Alitické zvětrávání – silná translokace bází a H₂SiO₃, hromadění [[hydroxidů]] [[Železo\|Fe]] a [[Hliník\|Al]]. Typické pro vlhké [[Tropický podnebný pás\|tropy]]. ==== Přeměny organické půdní složky ==== [[Humifikace]] – procesy přeměny odumřelých organických látek v půdě vlivem půdní mikrofauny a mikroflóry. Na počátku převládají rozkladné procesy, kdy vznikají prekurzory (látky později používané k [[syntéze]]) a látky podléhající úplné [[mineralizaci]]. Na konci dochází k [[polymerizaci]]. ~~[[Mikrobi]], podílející se na [[humifikaci]]:~~ [[Mikrobi]], podílející se na [[humifikaci]]:<ref>Seifert, 1981.</ref>{{Fakt/dne\|20190821170611\|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} * mikrobiotop zymogenní (Z) – žije převážně uvnitř organických zbytků -** [[dekompozice]] surových organických látek v první fázi, vytváření prekurzorů [[humusu]]. * mikrobiotop autogenní (A) – osídluje povrch disperzních částic, je činitelem konečné fáze [[humifikace]] ~~(Seifert 1981)~~ [[Humus]] (~~50-80~~50–80 %) se váže na [[anorganický]] [[koloidní]] povrch za vzniku jílovito-humusového komplexu. ==== Změna stupně disperzity ==== Disperzita (schopnost rozptylu látek mísitelných s vodou) má význam pro průběh chemických reakcí a biologických procesů. Obvykle dochází při pedogenezi ke zvýšení disperzity. Půda s elektrickým nábojem je schopna sorbovat [[ion~~\|ionty~~]]ty, díky tomu může docházet k [[peptizaci]] a [[koagulaci]]. Ty jsou předpokladem pro transport a akumulaci látek v [[půdním profilu]]. Elektrický náboj se objevuje vlivem iontogenních skupin, [[adsorpcí]] a desorpcí iontů, [[buněčného metabolismu]] při přenosu elektronů z [[cytoplasmy]] do [[buněčné stěny]]. === Procesy přenosů === Transportním médiem je voda – umožňuje přenos rozpuštěných látek, iontů a [[koloidních]] [[suspenzí]]. Podle směru přenosu: * vertikální směr vlivem vsakující či vzlínající vody – vznik automorfních nebo terestrických půd * nevertikální směr – pod trvalou hladinou vody u hydromorfních nebo hydrických půd. * Kombinace vertikálního a nevertikálního směru – při zásahu podzemní vody do [[půdního profilu]]. Ve vrchní části pak probíhá transport vertikální, ve spodní části přenos všesměrný. U autohydromorfních nebo semiterestrických půd. ==== Proudění infiltrační ==== Vrstvení zpomaluje [[infiltraci]]. Vývoj převlhčení na rozhraní vrstev závisí kromě půdních charakteristik na intenzitě srážky a na počáteční vlhkosti. ==== Proudění výparné ==== * stacionární [[výpar]] – voda proudí od hladiny podzemní vody svisle vzhůru k povrchu půdy a vypařuje se * nestacionární [[výpar]] – probíhá při kolísání externích podmínek ~~==== Přenos rozpuštěných a suspendovaných látek vlivem pohybu vody ====~~ ~~{{Pahýl část}}~~ ==== Plynná difúze ==== Nejdůležitější je tok [[CO₂]] z půdy do atmosféry a tok [[O₂]] z atmosféry do půdy. Intenzita závisí na vyplnění pórů vodou nebo vzduchem. ==== Kryoprocesy ==== Procesy přenosu vody v obou fázích a transportu pevné půdní fáze vlivem promrzání půdy. V mírném pásmu dochází k sezónnímu promrzání půdy, kdy v podloží je půda i v zimě nad bodem mrazu. V severním pásmu existuje [[permafrost]], kdy při sezonním tání rozmrzá pouze vrchní vrstva, ale spodní vrstva je stále zmrzlá. Při promrzání povrchu se zvyšuje pórovitost promrzlé zóny. Změnou skupenství vody se zvětšuje objem vyplněný ledem. Tepelným tokem, který směřuje od teplejšího podloží k zmrzlému povrchu, se dostane spodní voda nahoru, kde zmrzne a zvětší zmrzlou vrstvu. == Faktory ovlivňující pedogenezi == === Biologický faktor === Akumulace organických látek v půdě je určena přívodem [[organických látek]], jejich rozložitelností, podmínkami pro rozkladnou a syntetickou činnost půdních organismů. Přívod organických látek do půdy je dán nadzemní a podzemní [[biomasou]], čistou primární produkcí a ročním opadem. [[Dekompozice]] organických látek závisí na hydrotermických podmínkách, vlastnostech rostlin a typem [[edafonu]] a naopak- – při dekompozici se uvolňuje teplo, které ovlivní hydro–termický režim. [[Edafon]] je soubor všech organismů v půdě – zabezpečuje rozklad rostlinných zbytků, mísí [[organické]] a [[anorganické]] složky půdy, přemisťuje a kypří půdu. Zooedafon – žížaly – produkují koprogenní látky, které mají fyzikální a chemický vliv. Půdní mikrobi uvolňují [[CO₂]]. Typ [[vegetace]] určuje druh opadu a ten ovlivňuje typ půdy – např. jehličnany produkují kyselý opad, který způsobuje [[podzolizaci]] půd. Při zemědělské kultivaci půd se mění podmínky přívodu a kvality organických látek a podmínky pro jejich transformaci a rozklad v půdě. Dochází k výraznému snížení obsahu organických látek v půdě. === Klimatické podmínky === Výrazně ovlivňuje především hydrotermické cykly a režimy půd. Makroklima podmiňuje zonalitu půd, mezoklíma ovlivňuje půdu na menším prostoru a podmiňuje výškovou zonalitu (extrazonalita půd), mikroklíma je podmíněno vegetací. === Podzemní voda === Zvyšuje vlhkost nad svou hladinou (ovlivňuje zvětrávání a vyluhování), její nadbytek zpomaluje rozpad organických látek, její vzlínání může způsobit transport soli k povrchu. === Matečná hornina === [[Matečná hornina (půdotvorný substrát)\|Matečná hornina ]] je pro pedogenezi připravována zvětráváním, vzniká tak minerální složka půdy a do značné míry předurčuje budoucí fyzikální (např. zrnitost, struktura) nebo chemické vlastnosti (např. [[pH]]) půdy. Poskytuje minerální [[ion~~\|ionty~~]]ty a [[jílové minerály]]. Rozpadem hornin vznikají primární minerály ([[křemen]], [[živce]], [[slídy]], [[kalcit]], [[dolomit]], apalit, [[sádrovec]]), ze kterých se pak tvoří sekundární minerály ([[jíl]]). [[Jílové minerály]] mají velký význam při zadržování vody v půdě. Důležitá je minerální síla hornin. Dělíme je na * Minerálně silné ([[čedič]], [[gabro]], [[diabas]]) * Středně minerálně silné (diorit, [[vápence]], [[ spraš]], [[ruly]], [[žuly]]) * Minerálně slabé ([[fylit]], [[svor]], [[hadce]]) * Minerálně velmi slabé ([[křemence]], droby, [[buližníky]]) === Reliéf === Na vývoj půdy má vliv nejen nadmořská výška (ovlivňuje klima), ale i svažitost terénu ([[reliéf (geografie)\|reliéf]]), která má vliv na půdní erozi a množství vláhy v půdě. Predisponuje poměr půdotvorných pochodů k odnosu a sedimentaci. Ovlivňuje intenzitu sluneční radiace a způsob zásahu atmosférických srážek do půdy (svou expozicí ke Slunci, závětrností nebo návětrností). (Buzek L. 1995)Čím je strmější terén, tím je méně půdotvorného substrátu a tím méně půdy vzniká. Na plošinách se nachází více půdy. S rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota a zvyšuje se množství srážek. === Čas === Vlivem času se začínají více uplatňovat půdotvorní činitelé, kteří dávají půdě typické vlastnosti. * půdy recentní – vznikají v současných podmínkách, reagují na nové podmínky * půdy fosilní – nereagují na změny * půdy reliktní – zbytkové * půdy pohřbené – v úpatních částech a u vodních toků === Člověk === Ovlivňuje půdotvorný substrát [[degradací]] (chemickým znečištěním), ovlivňuje [[biotu]] (např. kácením lesů), ovlivňuje [[reliéf (geografie)\|reliéf]] (zrychlenou erozí), znečišťováním podzemních vod, mechanické zpracování půdy mění dynamiku vody a provzdušnění, chemické úpravy půdy hnojivy, vápněním, melioračními zásahy. == Odkazy == === Reference === <references /> === Literatura === * {{Citace monografie \| příjmení = Buol \| jméno = S.W. \| odkaz na autora = \| titul = Soil genesis and classification \| url = https://archive.org/details/soilgenesisclass02edbuol ~~\| url =~~ \| = registration \| vydavatel = The Iowa State University Press \| místo = ce monografie \| Buol S. W., Hole F. D. & Mc Cracken R. J. = \|Soil genesis and classification. = \| The Iowa State University Press. = \| rok = 1973▼ \| ▲ \| rok = 1973 \| počet stran = \| kapitola = Řádek 169 ⟶ 186: \| jazyk = anglicky }} * {{Citace monografie \| příjmení = Buzek \| jméno = L. Řádek 184 ⟶ 201: \| jazyk = česky }} * {{Citace monografie \| příjmení = Demek \| jméno = J. Řádek 199 ⟶ 216: \| jazyk = česky }} * {{Citace monografie \| příjmení = Ehwald \| jméno = E. Řádek 214 ⟶ 231: \| jazyk = německy }} * {{Citace monografie \| příjmení = Mentlík \| jméno = P. Řádek 228 ⟶ 245: \| isbn = \| jazyk = česky }} {{Wayback\|url=http://www.kge.zcu.cz/vyuka2/pudy_uvod.pdf \|date=20140426234333 }} }} * {{Citace monografie \| příjmení = Němeček \| jméno = J. Řádek 244 ⟶ 261: \| jazyk = česky }} * {{Citace monografie \| příjmení = Rode \| jméno = A. A. Řádek 259 ⟶ 276: \| jazyk = rusky }} * {{Citace monografie \| příjmení = Rode \| jméno = A. A. Řádek 274 ⟶ 291: \| jazyk = rusky }} * {{Citace monografie \| příjmení = Seifert \| jméno = J. Řádek 289 ⟶ 306: \| jazyk = česky }} * {{Citace monografie \| příjmení = Ulbrichová \| jméno = I. Řádek 304 ⟶ 321: \| jazyk = česky }} === Související články === * [[pedologie]] * [[půdní typ]], pro ČR * [[taxonomické kategorie půd (ČR)]] === Externí odkazy === * {{Commonscat}} {{Pedologie}} {{Geografie}} {{Autoritní data}} {{Portály\|Geografie\|Zemědělství}} [[Kategorie:Pedologie]]