|
[[Soubor:Povodně v Praze, 30.jpg|thumb|Pohled ze [[Staroměstská mostecká věž|Staroměstské mostecké věže]] na rozvodněnou [[Vltava|Vltavu]] u [[Mánesův most|Mánesova mostu]] v pozadívpozadí se [[Strakova akademie|Strakovou akademií]], 2. června 2013]]
[[Soubor:P6024112-NovyKnin-2013-06-02-TyrsovaUlice.JPG|thumb|Nový Knín, situace 2. června v TyršověvTyršově ulici]]
'''Povodeň v ČeskévČeské republice 2013''' probíhala ve třech navazujících vlnách: první od [[29. květen|29. května]] do [[5. červen|5. června]] po několikadenním dešti především v oblasti Středočeské pahorkatiny, ale i na severozápadě a severovýchodě [[Čechy|Čech]], druhá a zdaleka ne tak intenzivní přišla v důsledkuvdůsledku intenzivních lokálních dešťů do nasycených jihočeských povodí od [[10. červen|10. června]] do [[12. červen|12. června]] a třetí, nejslabší vlna od [[24. červen|24. června]] do [[27. červen|27. června]] [[2013]] v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Českomoravské vrchoviny.<ref name="chmu270613">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Předběžné hydrometeorologické shrnutí průběhu povodně v červnu 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_CHMU_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-27 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav | místo = | jazyk = česky}}</ref>
Především v první vlně dosáhly potoky a řeky na mnoha místech úroveň 20 až 50leté povodně, nikterak výjimečně i stoleté. Zasaženo bylo celkem 970 obcí na celém území ČR<ref name="upk13-13">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Chalupa | jméno = Tomáš | odkaz na autora = | titul = Usnesení Ústřední povodňové komise č. 13 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/usneseni%20UPK%2013_2013.pdf | datum vydání = 2013-06-27 | datum aktualizace =
| datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref> včetně několika velkých měst jako jsou například [[Ústí nad Labem]], [[Děčín]], [[Praha]], [[Plzeň]] a [[České Budějovice]]; vláda ČR také v neděli 2. 6. 2013 vyhlásila „Nouzový stav“ pro hlavní město Prahu (platil do 19. 6.) a pro kraje Liberecký (do 12. 6.), Jihočeský, Plzeňský (do 19. 6.), Královéhradecký, Středočeský a Ústecký (do 28. 6.),<ref name="mfcr">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Informace Ministerstva financí o financování prvotních nákladů vzniklých v důsledku povodní v červnu 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_MF_20130627.pdf | datum vydání = 2013-07 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = Ministerstvo financí ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref> armáda však byla v pohotovosti až do 15. 7. 2013.<ref name="mocr270613">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Lafek | jméno = Miloslav | odkaz na autora = | titul = Průběžná informace o nasazení AČR a Hradní stráže na červnových povodních v roce 2013 pro Ústřední povodňovou komisi | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_MO_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-27 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-04-20 | vydavatel = Ministerstvo obrany ČR, Společné operační centrum | místo = | jazyk = česky}}</ref>
Hasiči zasahovali v souvislosti s povodněmi při 9611 událostech, nasazeno bylo 9518 jednotek PO (3748 profesionálních a 5770 dobrovolných) v počtu cca 28,5 tisíce příslušníků. Kromě toho bylo v souladu s Ústředním poplachovým plánem [[Integrovaný záchranný systém|IZS]] nasazeno 21.000 příslušníků [[Policie České republiky|Policie ČR]] (včetně desítek [[kynolog]]ů a [[pyrotechnik]]ů) a v 71 městech a obcích se vystřídalo 9324 vojáků [[Armáda České republiky|Armády ČR]] (včetně příslušníků [[Hradní stráž]]e) uživších 1585 ks1585ks techniky, aktivována byla i [[Vodní záchranná služba]] [[Český červený kříž|ČČK]]. Celkem bylo 26. 438 osob evakuováno a 618 osob zachráněno, povodně si vyžádaly 15 lidských životů (z toho 5 činí oběti z řad vodáků zkoušejících adrenalinový sjezd po rozvodněných řekách; 1 další vodák je pohřešován) a způsobily nejméně 75 půdních sesuvů (patrně nejzávažnější nad obcí [[Litochovice nad Labem]], kde smýkající svah na ploše cca 10 ha zničil [[Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách|železniční trať 097]] a budované těleso [[dálnice D8]]).<ref name="cgs">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Venera | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = | titul = Informace pro Ústřední povodňovou komisi o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 – 56,500 se stavem ke dni 26. června 2013 a návrh řešení havarijní situace | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_CGS_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-26 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-04-20 | vydavatel = Česká geologická společnost | místo = | jazyk = česky}}</ref> Muselo být také uzavřeno 214 úseků silnic všech tříd.<ref name=upk13-13/><ref name="ZOP260613">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = plk. Ing. Jiří Chalupa, Ph.D. | odkaz na autora = | titul = Zpráva o povodni – červen 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_HZS_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-26 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref><ref name="pp260613">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tuhý | jméno = Tomáš | odkaz na autora = | titul = Informace pro Ústřední povodňovou komisi k červnovým povodním 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_POLICEJNI_PREZIDIUM_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-26 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = Policejní prezidium Policie ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref><ref name=mocr270613/> Nezbytné přímé (prvotní) náklady na opatření v rámci řešení krizové situace přišly na 1,16 mld Kč,<ref name=mfcr/> celkové vzniklé škody jsou v řádu desítek miliard.
Ranní kulminace Labe v Děčíně 6. 6. 2013 ve 04:00 dosáhlo výšky 1071 cm a průtoku 3 910 m³/s, což je 4. nejvyšší povodeň u nás.
[[Povodně ve střední Evropě 2013|Záplavy]] zasáhly také [[Německo]], [[Rakousko]] a [[Švýcarsko]],<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/229871-pod-vodou-je-i-cast-nemecka-rakouska-a-svycarska/</ref><ref name="rfr1">http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-22752544 (anglicky)</ref> na východě pak i Slovensko (hlavně v BratislavuvBratislavu),<ref name="rfr1" /> Maďarsko<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/ čas 18:55–20:26</ref> a Polsko.
== Příčiny ==
Po poměrně zataženém a deštivém jaru 2013 byla podstatná část území České republiky nasycena vodou z jarníhozjarního [[tání]] a dešťů. Zejména měsíc květen byl pro oblast Čech srážkově nadprůměrný (cca o 2/3 více srážek) a zákonitě tedy byla i vyšší nasycenost půdy. Bezprostřední příčinou pak byla tlaková níže nad střední Evropou, která přinesla nad oblast [[Sasko|Saska]], [[Bavorsko|Bavorska]], Čech a [[Rakousko|Rakouska]] severojižním směrem intenzivní srážkovou činnost už koncem května. V tomto pásmu se navíc vyskytl řetěz silných bouří, rozsáhlá část území zaznamenala srážkové úhrny přes 100 mm / 24 h.<ref name=chmu270613/>
Dne 28. května 2013 vydal [[Český hydrometeorologický ústav]] vážné varování před hrozbou bouřek s lijákyslijáky a krupobitím pro období 29.–30. května,<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Třeček | jméno = Čeněk | odkaz na autora = | titul = Meteorologové varují před silnými bouřkami, hrozí při nich i krupobití | url = http://zpravy.idnes.cz/varovani-meteorologu-pred-bourkami-db2-/domaci.aspx?c=A130528_105644_domaci_cen | datum vydání = 28-05-2013 | datum aktualizace = | datum přístupu = 02-06-2013 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky | poznámka = autor: http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=719 }}</ref> varování před vznikem povodní přišlo následující den a to zejména pro povodí [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]], na přítocích [[Berounka|Berounky]] a horního [[Labe]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Válková | jméno = Hana | poznámka = autorka: http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=1953 | titul = Meteorologové upřesnili výstrahu, varují i před povodněmi | url = http://zpravy.idnes.cz/vystraha-pred-bourkami-a-povodnemi-duk-/domaci.aspx?c=A130529_120622_domaci_hv | datum vydání = 29-05-2013 | datum aktualizace = | datum přístupu = 02-06-2013 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky}}</ref> 31. 5. 2013 platila výstraha na povodňovou bdělost pro Jihočeský kraj a na povodňové ohrožení pro Plzeňský kraj<ref name=mze270613/>.
== Dění v povodívpovodí Vltavy ==
Už od 20. května se na možnost povodní připravovali pracovníci [[Povodí Vltavy]] a téhož dne například [[Vodní nádrž Orlík]] započala s intenzivním odpouštěním vody a zvyšováním své retenční schopnosti; v době začátku povodní pak Vltavská kaskáda disponovala zásobními objemy okolo 180 milionů m³, tedy bezmála dvojnásobkem standardně vymezeného.<ref name="mze270613">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Shrnutí povodně – červen 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_MZE_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-27 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-04-20 | vydavatel = Ministerstvo zemědělství ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref> Vysoký úhrn srážek však rozvodnil nejprve řeky v plzeňskévplzeňské oblasti – snad s výjimkousvýjimkou [[Mže]].<ref name="noční déšť">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Hyblerová | jméno = Lucie | titul = Noční déšť zvýšil hladiny řek na Plzeňsku. Na Klabavě je vyhlášený 3.stupeň | periodikum = zpravy.tiscali.cz | datum vydání = 2013-5-31 | datum přístupu = 2013-6-2 | url = http://zpravy.tiscali.cz/nocni-dest-zvysil-hladiny-rek-na-plzensku-na-klabave-je-vyhlaseny-3_stupen-213999}}</ref> V úterý 4. 6. pak bylo upouštění z kaskády pozastaveno, aby se rozvolnila kulminace na dolním Labi, ale v době 7. 6. - 11. 6. pak opět platilo nařízení Ústředního krizového štábu o zajištění maximálních možných retenčních kapacit pro případ dalších silných srážek. Za tyto čtyři dny se Vltavská kaskáda stihla vyprázdnit o 215 milionů m³.<ref name=mze270613/>
=== Oblast Berounky ===
[[Soubor:Povodeň v Černošicích 02.JPG|náhled|Berounka v [[Černošice|Černošicích]], 2. června]]
[[Úslava]] v [[Prádlo|Prádle]] dosáhla 1. SPA (140 cm) už v pátekvpátek 31. 5. 2013 po poledni, v sobotuvsobotu sice krátce klesla, ale ve 21:00 již byla na 3. SPA (180 cm) a celou neděli pomalu stoupala na maximum v pondělívpondělí v 1v1:00: 225 cm, 22 m³/s (dvouletá voda). 3. SPA byl opuštěn až v úterývúterý 4. června kvečeru, 1. SPA ve čtvrtek 6. 6. ráno. Ve [[Ždírec (okres Plzeň-jih)|Ždírci]] byl dosažen pouze 2. SPA a 33 m³/s; povodňový stav trval od 1. 6., 16:00 do 6. 6., 10:00. Zato v [[Koterov]]ě byla Úslava na 1. SPA už 31. 5. v 6v6:00 a od sobotních 23:00 do úterních 22:00 byla na 3. SPA (nad 200 cm), s maximemsmaximem 270 cm / 132 m³/s v pondělísvpondělí okolo 4. h. K normáluKnormálu se vrátila ve čtvrtek po 3. hodině ranní.
[[Úhlava]] stoupala také, v úsekuvúseku od [[Klatovy|Klatov]], kde 1. SPA (250 cm) přesáhla v pátekvpátek 31. 5. ráno a 3. SPA (300 cm) v nedělivneděli v 5v5:00, držela ho až do pondělního večera s kulminacískulminací 315 cm / 69 m³/s, pod 1. SPA klesla a ve čtvrtek po 19. h. Limnigraf [[Přeštice]] zaznamenal 1. SPA (180 cm) v pátekvpátek ráno, 3. SPA (250 cm) po sobotní půlnoci, kulminaci 315 cm / 160 m³/s (dvacetiletá voda) v pondělívpondělí ráno. 3. SPA byl odvolán 5. 6. po 18. h, 1. SPA v sobotuvsobotu 8. 6. okolo 14. h. Ve [[Štěnovice|Štěnovicích]] byl 1. SPA (160 cm) překonán v pátekvpátek po 19. h, 3. SPA (320 cm) v nedělivneděli okolo 17. h a kulminace nastala 3. 6. ve 2:30 při 370 cm / 170 m³/s (více než dvacetiletá voda).
[[Radbuza]] v [[Tasnovice|Tasnovicích]] pokořila 1. SPA (120 cm) už v pátekvpátek 31. 5. před 18. h, 3. SPA (180 cm) překonán v pondělívpondělí 3. 6. mezi 2. a 14. h, přičemž řeka kulminovala okolo 4. h na úrovni 280 cm / 48 m³/s (desetiletá voda), 1. SPA byl odvolán 4. 6. po 19. h a znovu vyhlášen v pondělívpondělí 10. 6. po 9. h, kulminace ve 2. SPA nastala v úterývúterý 11. 6. okolo 4. h při 160 cm / 16 m³/s asa pokles pod 1. SPA nastal už téhož dne po 13. h. Ve [[Staňkov (okres Domažlice)|Staňkově]] dosáhla Radbuza 1. SPA (160 cm) ještě dřív, už v pátekvpátek okolo 8. h, a pod hranicí 3. SPA (220 cm) se pohybovala od pátečního večera, od sobotní 15. h do středeční 6. h ji dokonce překračovala s vyvrcholenímsvyvrcholením při 306 cm / 99 m³/s (téměř desetiletá voda) v pondělívpondělí po 19. h, do normálu se dostala ve čtvrtek 6. 6. těsně po půlnoci a v nedělivneděli opět kolísala okolo 1. SPA, který překročila v pondělívpondělí 10. 6. po 6. h a během cca desíti hodin razantně vystoupala až do 3. SPA, s kulminacískulminací 255 cm / 60 m³/s v úterýsvúterý před polednem. Pokles hladiny byl pak ještě rychlejší než vzestup a 3. SPA byl odvolán pět hodin poté, 1. SPA ve středu 12. 6. v 7v7:00.
[[Mže]] byla zpočátku nejklidnější, například [[vodní nádrž Lučina (Mže)|vodní nádrž Lučina]] zaznamenala 1. SPA jen krátce v sobotuvsobotu 1. června. Zato v [[Kočov]]ě už řeka kolísala, v sobotuvsobotu 1. června na několik hodin překročila 1. SPA (120 cm) a v pondělívpondělí 3. června se dostala až do 2. SPA, kulminovala zde před 6. h na úrovni 105 cm / 29 m³/s (téměř pětiletá voda) a těsně před půlnocí se vrátila pod 1. SPA. Díky přítoku [[Úhlavka]] však už ve [[Stříbro (okres Tachov)|Střibře]] překročila 1. SPA (150 cm) v sobotuvsobotu večer a kulminovala v pondělívpondělí po poledni na 220 cm / 84 m³/s (dvouletá voda, těsně pod hranicí 3. SPA), pod 1. SPA se dostala až 6. 6. po poledni. [[Vodní nádrž Hracholusky]] tuto vlnu částečně zachytila, po naplnění nádrže musela začít v pondělívpondělí 3. 6. po 20. h odpouštět vodu v pásmuvpásmu 1. SPA (nad 200 cm) při průtoku 54 až 56 m³/s pospo řadu dní, s tímtostímto vypouštěním zde skončili až v pátekvpátek 14. 6. po 7. h ranní.
[[Střela (řeka)|Střela]], která na odtoku z [[Vodní nádrž Žlutice|VD Žlutice]] překročila 1. SPA (120 cm) v sobotuvsobotu 1. 6. okolo 8:00 a o 48o48 h později kulminovala na stavu 205 cm / 20 m³/s (dvouletá voda) v pásmuvpásmu 2. SPA. Do 1. SPA se vrátila ve středu v polednevpoledne a následující dny si držela odtok okolo 8 m³/s v pásmusvpásmu 1. SPA. V [[Čichořice|Čichořicích]] překročila 1. SPA v sobotuvsobotu po 14. h a opustila ho ve středu po 21. h, mezitím dvakrát vystoupila do 2. SPA a kulminovala v úterývúterý 4. 6. okolo 10. h stavem 170 cm / 26 m³/s (dvouletá voda). V [[Plasy|Plasech]] byla na 1. SPA (120 cm) od 1. 6., 14:00 a 2. 6. od 6:00 do 12:00 byla i veive 3. SPA (nad 200 mm) s vrcholemsvrcholem 230 cm / 60 m³/s okolosokolo 8:00. K normáluKnormálu se vrátila až v pátekvpátek, ale nové lijáky ji v nedělivneděli 9. 6. opět zvedly a kulminovala v pondělívpondělí 10. 6. v pásmuvpásmu 2. SPA při 190 cm / 43 m³/s, do normálu klesla ve středu 12. 6. před 22. hodinou.
[[Klabava (řeka)|Klabava]] v [[Hrádek (okres Rokycany)|Hrádku u RokycanuRokycan]] byla na 1. SPA už od čtvrtka 30. 5. večer a následně kolísala: například 3. SPA vyhlásila dokonce třikrát a přitom dvakrát dosáhla 215 cm / 53 m³/s (desetileté vody) – v sobotuvsobotu 1. 6. před 23. h i v neděliivneděli 2. 6. před půlnocí; pod 1. SPA se dostala až ve středu 5. 6. odpoledne. Níže, v [[Nová Huť (Dýšina)|Nové Huti]], měla Klabava 1. SPA (120 cm) v pátekvpátek po 5. h a 3. SPA (200 cm) už týž den v polednevpoledne,<ref name="vytrval">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Bartůňková | jméno = Tereza | příjmení2 = Englová | jméno2 = Jitka | spoluautoři = mta | titul = Vytrvalý déšť zvedl hladiny řek. Klabava na Plzeňsku dosáhla třetího stupně | periodikum = rozhlas.cz | odkaz na periodikum = rozhlas.cz | datum vydání = 2013-5-31 | datum přístupu = 2013-6-2 | url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/reka-klabava-na-rokycansku-prekrocila-nejvyssi-povodnovy-stupen--1218977}}</ref> kulminovala v pondělívpondělí v 7v7 hodin výškou hladiny 250 cm a průtokem 138 m³/s (dvacetiletá voda) a k normáluknormálu se vrátila ve čtvrtek po 21. h. Druhá vlna dešťů ji v pondělívpondělí 10. 6. zvedla na většině míst jen na několik hodin do 1. SPA, nicméně zvýšený odtok z VDzVD Klabava způsobil v NovévNové Huti novou kulminaci 210 cm / 48 m³/s (dvouletá voda) v úterývúterý 11. 6. po 7. h ráno, 3. SPA zde byl téhož dne od 3. do 15. h a 1. SPA definitivně odvolán ve středu 12. 6. okolo 20. hodiny.
Je tedy jasné, že se nemohla nerozvodnit ani [[Berounka]] jako sběrná řeka pro jihozápad Čech. V pátekVpátek 31. května po 14. h dosáhla v [[Plzeň|Plzni]] 1. SPA (250 cm) a v nedělivneděli 2. června po 18. h i 3i3. SPA (450 cm), kulminovala v pondělívpondělí 3. června kolem 7. h při 525 cm / 388 m³/s (desetiletá voda) a pásmo 3. SPA sice opustila ve středu 5. 6. kolem 6. h, přes plynulý pokles se však do normálu nevrátila ani do konce týdne. Poté, co nabrala desítky metrů krychlových vody z KlabavyzKlabavy a Střely, zaznamenal na Berounce limnigraf [[Liblín]] 1. SPA (180 cm) už v pátekvpátek po 15. h, 3. SPA (340 cm) v nedělivneděli po 7. h a maximum 440 cm / 640 m³/s v pondělísvpondělí 3. 6. v polednevpoledne. 3. SPA byl odvolán až ve středu dopoledne a 1. SPA dokonce až v nedělivneděli po poledni. V důsledkuVdůsledku nových intenzivních dešťů se přihnala nová vlna, tentokrát ale řeka vystoupila jen do pásma 2. SPA a kulminace s průtokemsprůtokem 290 m³/s nastalasnastala v úterývúterý 11. 6. dopoledne; definitivně do normálu se řeka vrátila až ve čtvrtek 13. 6. odpoledne. Obdobný průběh zaregistrovalo [[Zbečno]]: 1. SPA (240 cm) už v pátekvpátek 31. 5. před 12. h, 3. SPA (400 cm) v sobotuvsobotu 1. 6. před půlnocí a maximum 610 cm / 900 m³/s v pondělísvpondělí 3. 6. po 20. h, 3. SPA trval do čtvrteční 5. h ranní a další dny se řeka držela v 1v1. SPA, v pondělívpondělí 10. 6. před 23. h znovu vystoupala do 2. SPA a kulminovala při 320 m³/s v úterýsvúterý 11. 6. po poledni. Do normálu se zde vrátila až v sobotuvsobotu 15. 6. okolo 1. h ranní.
[[Litavka]] se dostala pouze do 1. SPA díky tomu, že povodeň na horním toku zbrzdila [[Vodní nádrž Láz]]. V [[Příbram]]i se tedy konala kulminace na 74 cm / 5 m³/s v pondělísvpondělí po 17. h, díky potokům z [[Brdy|brdské]] oblasti však na přítoku do Berouna stoupla už v sobotuvsobotu do 1. SPA (150 cm) a v nedělivneděli večer do 3. SPA (250 cm), kulminovala v pondělívpondělí těsně po půlnoci při 260 cm / 145 m³/s (desetiletá voda) a rychle klesala, v úterývúterý 4. 6. ve 21 hodin už i podipod 1. SPA.
Na Berounce v [[Beroun]]ě tak byl 1. SPA (260 cm) pokořen v pátekvpátek po 20. h a 3. SPA (400 cm) na přelomu soboty a neděle, nejvyšší hladiny dosáhla Berounka v pondělívpondělí ve 21:30 stavem 577 cm / 1150 m³/s (více než dvacetiletá voda)<ref name=mze270613/>, 3. SPA byl odvolán až ve středu 5. 6. po 17. h a 1. SPA v sobotuvsobotu 8. 6. před 18. h, nicméně nová povodeň nastala vzápětí a řeka znovu kulminovala v úterývúterý 11. 6. po 14. h, tentokrát v pásmuvpásmu 2. SPA s průtokemsprůtokem přes 320 m³/s, 1. SPA pak byl odvolán ve čtvrtek 13. 6. před polednem.
=== Oblast Horní Vltavy ===
[[Studená Vltava]] dosáhla na limnigrafu [[Černý Kříž]] v sobotuvsobotu 1. 6. 2013 ráno pouze na 1. SPA a držela si jej do večera, kdy opět klesla. Zato [[Vltava|Teplá Vltava]] v [[Lenora|Lenoře]] se tou dobou už zvedala, 1. SPA (130 cm) dosáhla 1. 6. po 23. hodině a v nedělivneděli 2. 6. kolem 7. h se dostala na 2. SPA (170 cm), kolem 9. h kulminovala na 176 cm / 63 m³/s asa těsně tak překonala hranici desetileté vody. Pod 1. SPA zde klesla v pondělívpondělí 3. 6. večer. U limnigrafuUlimnigrafu [[Chlum (Volary)|Chlum]] zaznamenali 1. SPA (220 cm) až 2. 6. v 7v7 hodin ráno, ke 3. SPA (270 cm) se hladina těsně (ne)dostala po 12. h při průtoku 90 m³/s (překonána pětiletá voda) a pak pomalu klesala, 1. SPA byl odvolán až v úterývúterý 4. 6. před 6. h ranní.
Celá [[Vltavská kaskáda]] vykazovala v sobotu 1. 6. volný objem okolo 180 milionů krychlových metrů<ref name=mze270613/>. Povodňovou vlnu z obouzobou Vltav tak částečně eliminovala už [[Vodní nádrž Lipno]]: ve [[Vyšší Brod|Vyšším Brodě]] byl překročen 1. SPA (185 cm) jen 2. 6. mezi 6. a 11. h, nicméně kvůli zvyšování retenčního prostoru VD Lipno znovu byl dosažen už kolem 18. h a po půlnoci byl překročen i 2i2. SPA (210 cm); od té doby se průtok (resp. odtok) pohyboval v objemuvobjemu dvouleté vody mezi 98 a 106 m³/s, od středečního večera 120 m³/s asa jak ustupovala voda na dolních tocích, mohli vodohospodáři zvyšovat odtok Lipna až na 130 m³/s (od pátku 7. 6. ráno do neděle 9. 6. dopoledne) v úrovnivúrovni 3. SPA, což však na dalších místech nepůsobilo větší problémy. Vysoké odtoky z LipnazLipna byly prováděny až do dalšího týdne, cca 110 m³/s dosdo středy 12. 6. a až poklesem pod 80 m³/s vesve čtvrtek 13. 6. večer zde mohl být odvolán i 1i1. SPA. V [[Zátoň (Větřní)|Zátoni]] vystoupila Vltava v nedělivneděli 2. 6. ve 4 h ráno na 1. SPA (160 cm), mezi 8. a 15. hodinou si při 230 cm a 200 m³/s drželasdržela dokonce 3. SPA (210 cm) a kvůli odpouštění VD Lipno v následujícíchvnásledujících dnech oscilovala v pásmuvpásmu 2. SPA při průtoku do 160 m³/s (tj. opět dvouletá voda), později v pásmuvpásmu 1. SPA při průtocích 110–140 m³/s asa pod 1. SPA zde řeka klesla ve čtvrtek 13. 6. v polednevpoledne.
O několikOněkolik kilometrů níže se Vltava setkala s povodňovouspovodňovou vlnou z [[Polečnice]] (45 m³/s v sv[[Novosedly (Kájov)|Novosedlech]] v nedělivneděli kolem 10. h) a [[Chvalšinský potok|Chvalšinského potoka]] (23 m³/s vesve [[Chvalšiny|Chvalšinách]] v téževtéže době), takže do [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] se Polečnice řítila jako rozvodněný tok – 1. SPA (100 cm) překročila už před půlnocí 1. 6. a přes 3. SPA (170 cm) se dostala v nedělivneděli okolo 3. h, maxima 290 cm / 101 m³/s dosáhlasdosáhla před polednem a 3. SPA opustila až v pondělívpondělí 3. 6. po 9. h, 1. SPA ve středu 5. 6. po 22. h. Vltava se nenechala zahanbit, ve [[Spolí (Přídolí)|Spolí]] byl zdejší 1. SPA (185 cm) překonán v nedělivneděli 2. 6. krátce po půlnoci a 3. SPA před 4. h, maxima 290 cm / 310 m³/s zdeszde Vltava dosáhla zároveň s PolečnicísPolečnicí; obě tím přesáhly dvacetiletou vodu. Vltava si pak zde držela 3. SPA dokonce až do středy 12. 6. a k normáluknormálu klesla až v pátekvpátek 14. 6. před polednem. Nad [[České Budějovice|Českými Budějovicemi]] byl ve [[Březí (Boršov nad Vltavou)|Březí]] překonán 1. SPA (170 cm) také po půlnoci a po 15. hodině se hladina svou výškou 324 cm dokonce krátkodobě přiblížila až k SPAkSPA 3!, tedy hranici extrémní povodně (337 cm), průtok v tuvtu dobu činil přes 480 m³/s (téměř padesátitá voda) a 3. SPA byl odvolán až v úterývúterý 4. 6. po 14. hodině, až do neděle si Vltava držela 2. SPA (nad 200 cm) a pod 1. SPA klesla až ve středu 12. 6. před půlnocí.
[[Soubor:Vltava in České Budějovice 2013-06-02 01.jpg|thumb|Vltava v ČeskýchvČeských Budějovicích, 2. června při průtoku 500 m³/s]]
[[Malše]] v [[Kaplice|Kaplici]] dosáhla 1. SPA (110 cm) 2. 6. 2013 těsně po půlnoci, ve 3:00 přesáhla 3. SPA (160 cm) a hladina dál stoupala až na maximum po 18. h při 237 cm / 82 m³/s, 3. SPA vydržel až do pondělního odpoledne a 1. SPA do středečního večera. Následný limnigraf v [[Pořešín (Kaplice)|Pořešíně]] (už pod soutokem s taktéžstaktéž rozvodněnou říčkou [[Černá (přítok Malše)|Černou]]) zaznamenal 1. SPA (130 cm) v 1v1 hodinu ráno, 3. SPA (190 cm) překročen zhruba o 1o1,5 h později a kulminace nastala kolem 18. hodiny při 300 cm / 178 m³/s, 3. SPA pak vydržel až do úterní 17. hodiny a 1. SPA do čtvrteční 7. h. Další kubíky přidala [[Stropnice]], která v [[Borovany|Borovanech]] překonala 1. SPA (180 cm) v nedělivneděli před 6. h a 3. SPA (260 cm) o 24o24 hodin později, kulminovala v pondělívpondělí 3. 6. po 18. h na 315 cm / 30 m³/s (dvouletá voda) a v pásmuvpásmu 3. SPA se držela do středečního poledne, pod 1. SPA se dostala až v nedělivneděli před 4. h. Obdobně tomu bylo i naina stanici [[Pašinovice|Pašinovice-Komařice]], kde kulminovala dokonce nadvakrát: 345 cm / 106 m³/s (desetiletá voda) v nedělivneděli po poledni a 286 cm / 67 m³/s v úterýsvúterý po půlnoci, pod 3. SPA klesla Stropnice ve středu okolo 16. h a pod 1. SPA ve čtvrtek před půlnocí. Poslední malšský limnigraf před soutokem s VltavousVltavou, v [[Roudné]]m, tak zaznamenal překročení 1. SPA (160 cm) už 1. 6. 2013 po 23. hodině, 3. SPA (270 cm) byl pokořen ve 3:00 a Malše si ho držela do středečních 17:00, s kulminacískulminací na úrovni desetileté vody v pondělívpondělí 3. 6. po 2. hodině ranní při 380 cm / 230 m³/s. Do normálu se vrátila až v sobotuvsobotu 8. 6. v polednevpoledne.
V [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] se hlavní povodňové vlny z VltavyzVltavy a Malše sice sečetly, ale jen krátce: 1. SPA (300 cm) byl zaznamenán v nedělivneděli 2. 6. po 3. hodině ranní a 3. SPA (430 cm) krátce před polednem, kulminace se konala kolem 19. h na úrovni 490 cm / 580 m³/s (dvacetiletá voda) a pak voda rychle klesala; 3. SPA zrušen v pondělívpondělí po 2. h ranní a 1. SPA ve středu v 18v18:00. I přesIpřes vysoké odtoky z LipnazLipna a [[Vodní nádrž Římov|Římova]] a přetrvávající 2. SPA na Vltavě i MalšiiMalši tak byla řeka pod Budějovicemi na relativně bezpečné úrovni, pod 1. SPA.
=== Oblast Dolní Vltavy (po Prahu) ===
[[Blanice (přítok Otavy)]] rychle stoupala od sobotního odpoledne, [[Blanický mlýn]] překonal 1. SPA (120 cm) v sobotuvsobotu před 21. hodinou a 3. SPA (180 cm) těsně po půlnoci, maximum 249 cm / 60 m³/s (dvacetiletá voda) byl okolo 10. h. 3. SPA byl zrušen 3. 6. před 3. h a 1. SPA 4. 6. po 22. h. Na odtoku z [[Vodní nádrž Husinec|nádrže Husinec]] si Blanice 2. 6. ráno držela 1. SPA (95 cm), do 13. h rychle stoupla na 3. SPA (130 cm) a po 15. h dosáhla 250 cm, s průtokemsprůtokem až 95 m³/s (padesátiletá voda), pod 3. SPA se dostala až 6. 6. po 10. h a pod 1. SPA v pátekvpátek po 21. h. V [[Bavorov]]ě pak Blanice dosáhla 1. SPA (140 cm) v sobotuvsobotu před 22. h, 3. SPA (190 cm) v nedělivneděli po 3. h ranní a stoupala až na 300 cm / 185 m³/s (více než padesátiletá voda) v 17v17:30; 3. SPA byl odvolán až 6. 6. po 19. h a později řekla klesla do 1. SPA, nicméně nová vlna dešťů zvedla Blanici v pondělívpondělí 10. 6. večer znovu až do 3. SPA a nová kulminace při 240 cm / 103 m³/s (více než desetiletá voda) přišla v úterývúterý 11. 6. okolo 2. h ranní; pod 1. SPA klesla řeka až ve středu 12. 6. před 18. hodinou. Na stanici [[Heřmaň (okres Písek)|Heřmaň]] byl 1. SPA (110 cm) dosažen 1. 6. 2013 ve 23:00 a 3. SPA (180 cm) v nedělivneděli po 8. h, o 24o24 h později bylo dosaženo maxima při 275 cm (přičemž hranice SPA 3! je 288 cm) / 200 m³/s, tedy padesátiletá voda. 3. SPA se držel až do pátku 3:00, do konce týdne se však řeka nestihla vrátit k normáluknormálu a do 3. SPA znovu vystoupala v úterývúterý 11. 6. po poledni, kulminace 190 cm / 84 m³/s (pětiletá voda) nastala o půlnociopůlnoci a během pěti hodin klesla řeka pod 3. SPA, pod 1. SPA se vrátila až ve čtvrtek 13. 6. po 13. hodině.
Samotná [[Otava]] dosáhla v [[Rejštejn]]ě 1. SPA (140 cm) až 1. 6. 2013 kolem 23. h a v nedělivneděli se jen občas dostala na 2. SPA, kulminovala po 19:00 při 170 cm / 111 m³/s asa v pondělívpondělí po 6. h se vrátila k normáluknormálu. V [[Sušice|Sušici]] byl 1. SPA dosažen v sobotuvsobotu ve 22 hodin a v nedělevneděli byl 2× dosažen 3. SPA (175 cm) s maximemsmaximem 220 cm a 205 m³/s (téměř desetiletá voda) ve 21 hodin. 3. SPA byl zrušen 3. 6. v 5v5:00 a 1. SPA 4. 6. před polednem. Pod soutokem s BlanicísBlanicí, v [[Písek (město)|Písku]], má Otava stanovený 1. SPA na 250 cm (dosažen 2. 6. 2013 v 1v1:30), 3. SPA na 380 cm (překonán po 15. h) a maxima 525 cm / 545 m³/s (více než dvacetiletá voda) dosáhla v pondělívpondělí po poledni, pod 3. SPA se vrátila ve středu po 8. h a pod 1. SPA o 72o72 hodin později. Nová povodeň z BlanicezBlanice pak Otavu v pondělívpondělí 10. 5. večer zvedla jen mírně do pásma 1. SPA, i toito bylo odvoláno ve středu 12. 6. dopoledne.
[[Nežárka]] v [[Rodvínov]]ě dosáhla 1. SPA v nedělivneděli 2. 6. ve 12:00 a kulminovala na 160 cm (těsně pokořila 3. SPA) / 47 m³/s v pondělísvpondělí 6:00, pod 1. SPA klesla ve středu po 4. h. Poté, co se do ní vlila dvacetiletá voda z [[Hamerský potok (přítok Nežárky)|Hamerského potoka]] (cca 19 / 20 m³/s odsod pondělního večera do středečního rána), zaznamenal limnigraf [[Lásenice]] překročení 1. SPA (150 mm) v nedělivneděli 2. 6. v 5v5:00 a těsné dosažení 3. SPA (230 cm) v pondělívpondělí po dobu cca 11 hodin, kdy protékalo 73 m³/s (více než pětiletá voda). Povodňový stav trval do páteční 11. hodiny. Na [[Nová řeka|Nové řece]], která odlehčovala Lužnici, byl v [[Mláka|Mláce]] od úterý i 3i3. SPA s maximemsmaximem 330 cm / 75 m³/s (desetiletá voda) ve středu ráno, voda klesala velmi zvolna a 3. SPA byl odvolán až v sobotuvsobotu odpoledne, nadále však protékalo okolo 55 až 60 m³/s, v úterývúterý 11. 6. i jenijen 45 m³/s (1. SPA), ale ve čtvrtek 13. 6. opět až 55 m³/s (znovu 2. SPA). Toto množství klesalo jen zvolna a až v nedělivneděli 16. 6. v 18v18:00 byl odvolán i 1i1. SPA. Obdobně limnigraf [[Hamr (Val)|Hamr]] dosáhl 1. SPA (290 cm) v nedělivneděli 2. 6. ve 22:00 a 3. SPA (350 cm) v pondělívpondělí po 13. h, kulminoval 5. 6. v 7v7:00 na 424 cm / 148 m³/s (dvacetiletá voda) a stav 3. SPA si držel až do pondělí 10. 6. 2:00, pod 1. SPA klesl až v sobotuvsobotu 15. 6. v polednevpoledne.
[[Lužnice]] byla také rozvodněná v celévcelé délce toku. Limnigraf [[Nová Ves nad Lužnicí|Nová Ves]] překročil 1. SPA (150 cm) 2. 6. okolo 13. h, kulminoval na 202 cm / 98 m³/s (desetiletá voda) v pásmuvpásmu 2. SPA a do normálu se vrátil 5. 6. okolo 13. h. Limnigraf [[Pilař (jez)|Pilař]] překročil 1. SPA (300 cm) 2. 6. po 16. h, 3. SPA 3. 6. v polednevpoledne a kulminoval o půlnociopůlnoci při 420 cm / 131 m³/s (dvacetiletá voda), pod 3. SPA klesl 5. 6. před polednem a pod 1. SPA až v nedělivneděli po 13. h. Díky odlehčovací Nové řece však stanice Kazdovna, [[Rožmberk]] ani [[Frahelž]] nezaznamenaly povodňový extrém horší než je desetiletá voda. Pod opětovným soutokem Nežárky a Lužnice se však do řeky vlil ještě [[Černovický potok (přítok Lužnice)|Černovický potok]] (u kteréhoukterého stanice [[Tučapy (okres Tábor)|Tučapy]] zaznamenala v nedělivneděli 2. 6. večer až 13 m³/s) a limnigraf [[Klenovice (okres Tábor)|Klenovice]] tak snadno překročil 1. SPA (190 cm) v nedělivneděli 2. 6. okolo 2. h a 3. SPA (300 cm) v pondělívpondělí 3. 6. v polednevpoledne, maximum 330 cm / 220 m³/s (desetiletá voda) trvalo ve středu od poledne do večera a pak teprve hladina pomalu klesala, nicméně pod 3. SPA se vrátila až v pátekvpátek po 16. h – dočasně, v nedělivneděli večer zde byl 3. SPA opět a defitinivně byl opuštěn v pondělívpondělí 10. 6. před 3. h, po většinu týdne pak zde tekla dvouletá voda ve 2. SPA (zrušen až 14. 6. ve 22:30) a ještě v nedělivneděli 16. 6. zde trval 1. SPA. Poté, co Lužnici posílila ještě říčka [[Smutná]] (v [[Rataje (okres Tábor)|Ratajích]] měla 1. SPA od sobotních 22 h a 3. SPA od neděle 4:00 do úterý 3:00; maximum 347 cm / 131 m³/s v nedělisvneděli 2. 6. před polednem překonalo i SPAiSPA 3! a znamenalo stoletou vodu; 1. SPA skončil až ve středu 5. 6. v polednevpoledne), byla zkáza v [[Bechyně|Bechyni]] prakticky neodvratná: 1. SPA (240 cm) tam byl překonán těsně před sobotní půlnocí a 3. SPA (330 cm) v nedělivneděli 2. 6. ve 3:00, hranici SPA 3! (525 cm) překročila řeka v 9v9:00 a kulminovala po 15. h výškou hladiny přes 590 cm a s průtokemsprůtokem okolo 610 m³/s (překonána stoletá voda). 3. SPA trval až do páteční 22. hodiny a voda i nadáleinadále klesala jen zvolna, v pondělívpondělí 10. 6. se dokonce na několik hodin vrátila i doido 3. SPA s kulminacískulminací 340 cm / 200 m³/s (více než dvouletá voda), pod 2. SPA klesla až ve středu 12. 6. a ke zrušení 1. SPA se přiblížila dokonce až v nedělivneděli 16. 6. večer.
Do [[Vodní nádrž Orlík|vodní nádrže Orlík]], kam se slévají vody všech tří řek, tak v nedělivneděli odpoledne mířilo kolem 1500 m³/s, proto si zde pro tuto vlnu činili již předtím rezervu zvýšením odtoku – 2. 6. 2013 v 6v6:00 odpouštěli až 350 m³/s, ale tento odtok museli brzy snížit na 178 m³/s kvůliskvůli ochraně dalších míst na toku. Nádrž se ale plnila nečekaně rychle: předpovídaný přítok max. 910 m³/s musel být kvůli silným dešťům a rychlému růstu všech přítoků několikrát revidován a reálné maximum na úrovni stoleté vody (2300 m³/s) se konalo během neděle<ref name=mze270613/>, retenční prostor nádrže byl využit na maximum (hladina se zastavila 2 cm pod maximem) a od nedělního večera se muselo opět přistoupit k vypouštěníkvypouštění 1400 až 1700 m³/s, v nocivnoci z pondělízpondělí na úterý špičkově až 1950 m³/s. Dařilo se tak postupně vyprazdňovat retenční prostor Orlíka a v nedělivneděli dopoledne už mohl odtok klesnout na „pouhých“ 650 m³/s, v úterývúterý 12. 6. na 320 m³/s asa pak se načas zvedl na 500 m³/s, později klesl k běžnýmkběžným hodnotám pod 300 m³/s. Tuto vlnu příliš nebrzdila ani [[Vodní nádrž Slapy]] která sice v sobotuvsobotu 1. 6. i v neděliivneděli 2. 6. udržovala většinu dne odtok na úrovni 205 nebo 305 m³/s, nicméně v nedělivneděli odpoledne už zde odpouštěli 380 m³/s asa od večera až 1600 m³/s, později až 2050 m³/s v nocisvnoci na úterý. I zdeIzde se dařilo zvyšovat zásobníkový prostor nádrže a odtok mohli postupně snižovat, od soboty 8. 6. večer na 1000 m³/s asa v nedělivneděli dokonce na 900 m³/s, později 650 m³/s i méněsiméně.
[[Sázava]] posílala do Vltavy další masy vody už v nedělivneděli odpoledne. Stanice [[Český Šternberk]] naměřila 1. SPA (100 cm) v nedělivneděli před polednem a 3. SPA (160 cm) krátce po poledni, kulminace 227 cm / 370 m³/s (desetiletá voda) nastala před 22. h. Pak hladina rychle klesala, 3. SPA byl opuštěn už v pondělívpondělí 3. 6. ve 4:00 a 1. SPA o 48o48 h později. Limnigraf [[Nespeky]] zaznamenal 1. SPA (230 cm) v nedělivneděli 2. 6. po 3. h ranní a 3. SPA (380 cm) se držel od 12. h, kulminace nastala v pondělívpondělí ve 4:00 při 540 cm / 510 m³/s<ref name=mze270613/>. 3. SPA trval do úterní 23. h a 1. SPA až do sobotní 22. h.
[[Kocába]] se významně rozvodnila také v nedělivneděli 2. 6. 2013, předchozího dne v 18v18 hodin překonala ve [[Štěchovice|Štěchovicích]] 1. SPA (110 cm) a v nedělivneděli po 6. hodině i 3i3. SPA (150 cm), před 18. h kulminovala na 240 cm / 104 m³/s (překonána stoletá voda). Pod 3. SPA se vrátila ve středu po 1. h ranní a pod 1. SPA v pátekvpátek 8. 6. okolo 4. h ráno.
[[Vodní nádrž Vrané]] se snažila vyrovnávat povodňovou vlnu z BerounkyzBerounky, když v nocivnoci ze soboty 1. 6. na neděli 2. 6. měla odtok do 500 m³/s, ale ten během dne rychle stoupal, po 14. hodině překročil 1000 m³/s asa v 17v17:00 už pouštěli na Prahu 1290 m³/s, v 19v19:00 sice jen 954 m³/s, ale ve 20:00 už 1712 m³/s. Následující extrémní povodeň pak vyřadila z funkcezfunkce průtokoměr.
=== Praha a okolí ===
Soubor:Povodně v Praze, 03.jpg|Autobus HZS Olomouckého kraje při protipovodňových opatřeních u [[Kampa|Kampy]]
</gallery>
Hladina vody tedy postupně stoupala i v PrazeivPraze, na což se město připravovalo předem: magistrát dal vyklidit náplavky a zavřít [[Čertovka|Čertovku]].<ref name="vytrval"/> Limnigraf [[Malá Chuchle]] vykázal 1. SPA (130 cm) už v pátek 31. 5. 2013 v polednevpoledne, 3. SPA (307 cm) byl překonán o 48o48 hodin později s průtokemsprůtokem 1500 m³/s. Během soboty se tak v Praze uklízely lodě z Vltavy<ref name=mze270613/> a v nedělivneděli od 9:45 vyhlásil primátor "Stav nebezpečí" pro území hlavního města<ref name=ZOP260613/>, odpoledne byla výška hladiny v Chuchli na 350 cm a průtok přes 1770 m³/s. Díky manipulaci s Vltavskou kaskádou se dlouho dařilo držet průtok vody Prahou na 2100 m³/s, v neděli večer 2900 m³/s<ref name=mze270613/>. Výrazně se však rozvodnily neregulovatelné přítoky Vltavy, vedle Berounky zejména [[Botič]] (jenž zaplavil např. [[Hostivař]] a [[Záběhlice]]) a [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]]. Vltava tak kulminovala v PrazevPraze v úterývúterý 4. června ve 3:50 ráno, kdy byl v MalévMalé Chuchli průtok 3210 m³/s přispři výšce hladiny 545 cm (hranice SPA 3! je zde 574 cm)<ref name=mze270613/>. Poté průtok strmě klesal tak, jak se manipulací na [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskádě]] postupně dařilo vyrovnávat neregulované přítoky z BerounkyzBerounky nebo uvolňovat zásobní prostory přehradních nádrží pro avizované nové lijáky. Pod 3. SPA klesla až v sobotuvsobotu 8. 6. po poledni, přičemž průtok během tří hodin klesl 1600 na 1250 m³/s. V pondělíVpondělí 10. 6. dokonce krátce klesla do 1. SPA, ale nová vlna vody v důsledkuvdůsledku dalších dešťů zvedla v úterývúterý 11. 6. hladinu opět do 2. SPA, s maximemsmaximem „jen“ 240 cm / 1008 m³/s. Ale až v nedělivneděli 16. 6. před 3. h ranní klesla voda i podipod 1. SPA. Limnigraf v centruvcentru Prahy, u [[Nemocnice Na Františku]], zaznamenal nárůst od 300 cm / 500 m³/s v páteksvpátek 31. 5. v nocivnoci na 547 cm / 3193 m³/s v úterýsvúterý 4. 6. v 7v7:00, což byla zdejší kulminace.
[[Dopravní podnik hl. m. Prahy]] již v sobotuvsobotu přerušil provoz na tramvajové lince do [[Troja|Troje]] a v nedělivneděli 2. června uzavřel prvních 8 stanic [[Metro v Praze|metra]] (vlaky jimi pouze projížděly).<ref name="zavřené metro">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Čeněk | jméno = Třeček | titul = Povodně mají první oběť. Voda rychle stoupá, Praha zavřela 8 stanic metra | periodikum = zpravy.idnes.cz | datum vydání = 2013-6-2 | datum přístupu = 2013-6-2 | url = http://zpravy.idnes.cz/povodne-v-cervnu-2013-0ok-/domaci.aspx?c=A130602_014250_domaci_cen}}</ref> V pondělíVpondělí 3. června se provoz metra v centruvcentru zastavil úplně. Metro přestalo jezdit v úsecíchvúsecích [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]] – [[Muzeum (stanice metra)|Muzeum]], [[Smíchovské nádraží (stanice metra)|Smíchovské nádraží]] – [[Českomoravská (stanice metra)|Českomoravská]] a Muzeum – [[Kobylisy (stanice metra)|Kobylisy]]. Zrušeny byly i některéiněkteré tramvajové linky.<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/metro-zustane-uzavrene-cely-den-v-centru-prahy-nejezdi-ani-nektere-tramvaje--1219503 Metro zůstane uzavřené celý den, v #x20;centru Prahy nejezdí ani některé tramvaje], rozhlas.cz, 3. 6. 2013</ref> Jako náhrada za metro byly zřízeny dvě náhradní tramvajové linky (X-A, X-B) a jedna autobusová (X-C), přerušen byl tramvajový provoz v některých úsecích (Palmovka – Ke Stírce, trať do Modřan). Byl přerušen provoz [[Přívozy Pražské integrované dopravy|všech přívozů]]. Přívozy P3 a P5 byly obnoveny ještě během června, 13. července 2013 byl zprovozněn přívoz P6, do 20. července 2013 měly být zprovozněny přívozy P1 a P2.<ref>[http://www.ropid.cz/tiskove-informace/obnoveni-vsech-privozu-pid-po-povodnich__s193x2003.html Obnovení všech přívozů PID po povodních], ROPID, 14. 7. 2013</ref><ref>[http://www.ropid.cz/provoz/preruseni-provozu-linky-p1,-p2__s257x1912.html Přerušení provozu (linky P1, P2)], ROPID, 25. 6. 2013 19:00, 17. 7. 2013</ref>
==== Pražská zoo ====
O víkenduOvíkendu od 1.6. (až do 3.6.) došlo k evakuacikevakuaci převážné většiny všech zvířat v dolnívdolní části [[Pražská zoologická zahrada|Pražské zoologické zahrady]]. Pouze [[Gorila|gorily]] byly přechodně uzavřeny v povodňovévpovodňové věži svého pavilonu. V průběhuVprůběhu týdne pak část evakuovaných zvířat byla převezena do [[Zoo Brno]], [[Zoo Olomouc]], [[Zoo Ústí nad Labem]] a do [[Zoo Dvůr Králové nad Labem]].
==== Pražská sportoviště a kulturní zařízení ====
*Došlo k zatopeníkzatopení sklepů v [[Divadlo pod Palmovkou|Divadle pod Palmovkou]], také vlivem rozvodnění blízkého potoka [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]], celková škoda dosáhla desítek milionů korun, divadlo je nejméně půl roku mimo provoz
*Zcela pod vodou bylo [[dostihové závodiště Praha-Chuchle]]
*Zcela pod vodou se ocitl [[trojský slalomový kanál]] s blízkousblízkou loděnicí
*Zcela pod vodou se ocitla sportoviště ve [[Královská obora|Stromovce]], tenisový areál [[TK Sparta Praha]] a areál Centra sportu MV ČR včetně lehkoatletické [[Hala Otakara Jandery|haly Otakara Jandery]].
*Opětovně těžce poškozen byl [[Jezdectví|jezdecký areál]] na [[Císařský ostrov|Císařském ostrově]].
=== Oblast pod Prahou ===
Jakmile Vltava opustila poměrně sevřené údolí nad [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztoky u Prahy]], začala zatápět okolní oblasti. Značně postiženy byly [[Kralupy nad Vltavou]], kde byly zatopeny i silničníisilniční uzly.
Limnigraf [[Vraňany]] má stanoven 1. SPA na 370 cm (dosažen v sobotuvsobotu 1. 6.) a 3. SPA na 610 cm (překonán v nedělivneděli 2. 6.), kulminace vltavské hladiny při 785 cm / 3100 m³/s nastalasnastala v úterývúterý 4. 6. okolo 11. hodiny. Jen několik centimetrů tedy dělilo povodí od vyhlášení SPA 3! (792 cm), nedošlo ani k pokořeníkpokoření padesátileté vody (3490 m³/s). Pod 3. SPA se dostala vraňanská Vltava až v sobotuvsobotu 8. 6. po 20. h, pod 2. SPA klesla v úterývúterý 12. 6. před 3. h a pod 1. SPA v pátekvpátek 14. 6. okolo 22. h.
== Dění v povodívpovodí Ohře ==
=== Oblast Ohře ===
Hladina [[Ohře]] postupně stoupala od 31. 5. 2013. V [[Cheb]]u překročila 1. SPA (158 cm) okolo 21. h, v nocivnoci kulminovala na 220 cm a 50 m³/s v pásmusvpásmu 2. SPA, v nedělivneděli pak postupně klesala – po celé úterý 4. 6. udržovali vodohospodáři odtok z [[Vodní nádrž Skalka|nádrže Skalka]] těsně pod úrovní 1. SPA. Obdobně na tom byla i řekaiřeka [[Svatava (řeka)|Svatava]], která na limnigrafu [[Kraslice (město)|Kraslice]] překročila 1. SPA (94 cm) v sobotuvsobotu 1. 6. 2013 ve 23 hodin a kulminovala v nedělivneděli kolem 9. hodiny výškou hladiny 138 cm a průtokem 55 m³/s (dvacetiletá voda), k normáluknormálu se vrátila v úterývúterý po 3. h ranní. Naopak říčku [[Odrava (řeka)|Odravu]] se na [[Vodní nádrž Jesenice|nádrži Jesenice]] pod Chebem dál regulovat nedařilo: 1. SPA (80 cm) překročila 31. 5. před 21. h a zvolna stoupala, v úterývúterý 4. 6. překročila 3. SPA (170 cm) a kulminovala o půlnociopůlnoci při 190 cm a 29 m³/s, což zde je dvouletá voda. 3. SPA opustila ve středu 5. 6. po 21. h, 1. SPA si držela až do dalšího týdne. Nové deště v úterývúterý 11. 6. v nocivnoci na několik hodin opět zvedly hladinu do 3. SPA, nicméně průtoky zůstaly hluboko pod 20 m³/s.
Říčka [[Teplá (řeka)|Teplá]] svůj tok zvyšovala po celou neděli 2. 6. a v celévcelé délce se pohybovala v 1v1. SPA, její přítok do Ohře činil v pondělívpondělí ráno až 44 m³/s, takže ohřeský limnigraf [[Drahovice]] překročil 1. SPA (190 cm) hned po sobotní půlnoci a po nedělní půlnoci i 3i3. SPA (270 cm). Maximum bylo 273 cm / 275 m³/s (pětiletá voda) v nedělivneděli 3. 6. kolem 3. h, brzy ale hladina klesla a 3. SPA byl odvolán už okolo 7. h, do normálu se Ohře dostala ve čtvrtek 6. 6. okolo 3. h ráno. [[Rolava]] se vyšplhala v nedělivneděli ráno dočasně do 1. SPA, až na 180 cm / 58 m³/s (desetiletá voda) kolem 4. h. Níže ležící [[Klášterec nad Ohří]] tak vykázal maximum v pondělívpondělí 3. 6. okolo 7. h, a to 272 cm / 402 m³/s (pětiletá voda), během úterý i středyistředy strmě klesal k normáluknormálu.
[[Chomutovka]] překročila 1. SPA v sobotuvsobotu večer a pak si zhruba třicet hodin držela 2. SPA, povodňový stav opustila až v úterývúterý večer (kulminovala v nedělivneděli po poledni desetiletou vodou na stavu 118 cm / 20 m³/s). A takAtak zatímco v [[Žatec|Žatci]] nemusel být na Ohři vyhlášen ani 1. SPA i přesipřes průtok 275 m³/s (dvouletá voda), tak pod soutokem Ohře, Chomutovky a [[Blšanka|Blšanky]] v [[Louny|Lounech]] překročila Ohře 1. SPA (400 cm) v sobotuvsobotu kolem 18. h a 3. SPA (490 cm) v pondělívpondělí ve 22:00, při výšce hladiny 545 cm však průtokem až 316 m³/s nepřekonalasnepřekonala ani dvouletou vodu. 3. SPA si držela až do pátku 7. 6., kdy v polednevpoledne začala klesat, a střídavě 2. nebo 1. SPA si držela až do dalšího týdne – povodňový stav opustila ve čtvrtek 13. 6. před 16. h. Poslední limnigraf před Labem, [[Brozany nad Ohří|Brozany]], také vykazoval rostoucí průtok a kulminoval ve čtvrtek 6. 6. mezi 3. a 9. h ranní stavem 394 cm / 340 m³/s, do nedělního rána poklesl k normálníknormální úrovni 280 cm / 195 m³/s. Dvě nové malé kulminace v důsledkuvdůsledku nových dešťů se sice konaly v pondělívpondělí 10. 6. i v úterýivúterý 11. 6. večer, ale činily jen cca 300 cm / 220 m³/s.
=== Oblast Bíliny ===
[[Bílina (řeka)|Bílina]] v [[Jirkov]]ě krátce překročila 1. SPA (60 cm) během nedělního dopoledne i v nociivnoci z pondělízpondělí na úterý, průtok ale nepřekročil 5 m³/s. O mnohoOmnoho bohatější byl přítok [[Bílý potok (přítok Bíliny)|Bílý potok]], který se v sobotuvsobotu večer rozmohl z běžnéhozběžného půlkubíkového průtoku na desetinásobek, překročil 1. SPA (63 cm) a 3. 6. okolo 15. h atakoval hranici 3. SPA (85 cm) při průtoku přes 10 m³/s; povodňový stav opustil až 6. 6. okolo 2. h ranní.
V [[Bílina (město)|Bílině]] tak po většinu neděle 2. 6. byla voda na úrovni 180 cm / 28 m³/s, od pondělního večera do úterního odpoledne si držela kulminační hladinu 200 cm / 37 m³/s (více než dvacetiletá voda). V [[Trmice|Trmicích]] byl 1. SPA (170 cm) dosažen v sobotuvsobotu 1. 6. kolem 13. h, v pondělívpondělí odpoledne i 3i3. SPA (230 cm) a hladina plynule stoupala; kulminace 275 cm / 62 m³/s (opět více než dvacetiletá voda) dosáhla ve středu 5. 6. dopoledne, 3. SPA však trval až do čtvrtečních 21:00 a 1. SPA dokázala řeka opustit až v úterývúterý 11. 6. před 15. h.
=== Českolipsko a Děčínsko ===
[[Ploučnice]] překročila ve [[Stráž pod Ralskem|Stráži pod Ralskem]] 1. SPA (100 cm) 1. 6. 2013 odpoledne, v nedělivneděli před 18. h překročila 3. SPA (170 cm) a ve 21 h kulminovala hladinou 182 cm a průtokem 25 m³/s, poté klesala a povodňový stav opustila v úterývúterý po 18. h. O několikOněkolik kilometrů níže v [[Mimoň|Mimoni]] však přibrala povodňovou vlnu (až 17 m³/s) z [[Panenský potok (přítok Ploučnice)|Panenského potoka]] a tak zde dosáhla 1. SPA (90 cm) také v sobotuvsobotu odpoledne, 3. SPA (145 cm) byl pokořen v nedělivneděli odpoledne a kulminace nastala v pondělívpondělí 3. 6. před 5. h na úrovni 165 cm / 37 m³/s. Velká voda pak postupovala na [[Česká Lípa|Českou Lípu]], kde byl 1. SPA (70 cm) vyhlášen v 8v8 hodin a později se řeka pohybovala ve 2. SPA průtokem 42 m³/s (jednoletá voda) při výšce hladiny 105 cm. Povodňový stav zrušen až ve středu 5. 6. Limnigraf [[Benešov nad Ploučnicí]] tak zaznamenal značně rozloženou povodeň, od 1. 6. 13:00 do 4. 6. 22:00 se pohyboval v 1v1. SPA (nad 140 cm) a maximální průtok 96 m³/s (pětiletá voda) vykázal v nedělivneděli v polednevpoledne.
[[Mandava]] ve [[Varnsdorf]]u značně kolísala už od čtvrtka 30. 5. 2013, 1. SPA (70 cm) překročila už 31. 5., pak se vrátila, v sobotuvsobotu 1. 6. ji opět překročila a v nedělivneděli 2. 6. 2013 po poledni překročila i 3i3. SPA (110 cm), kulminovala na kótě 115 cm / 21,5 m³/s (dvouletá voda) ve 13:00 a pak pomalu klesala, až 4. 6. před 23. h opustila povodňový stav.
[[Chřibská Kamenice]] vykázala sice zvýšený, nikoliv však povodňový stav. Ani [[Srbská Kamenice]] nedosáhla přílišných extrémů: v sobotuvsobotu 1. 6. i v neděliivneděli 2. 6. se sice dvakrát dostala do 1. SPA (120 cm) až 2. SPA (145 cm), ale jen na několik hodin. Nejvyšší průtok 36 m³/s (dvacetiletá voda) při hladině 157 cm byl v sobotuvsobotu okolo 16. h.
== Dění v povodívpovodí Labe ==
[[Soubor:Povodeň v Čechách 2013-06-02.gif|thumb|500px|right|Místa s 3s3. [[Stupeň povodňové aktivity|stupněm povodňové aktivity]] ke 20. hodině dne 2. června 2013]]
=== Oblast horního Labe ===
[[Labe]] podle [[limnigraf]]u ve [[Vestřev]]i dosáhlo 1. [[Stupeň povodňové aktivity|stupně povodňové aktivity]] (SPA) (110 cm) 1. června 2013 před půlnocí, kulminace v SPAvSPA 3! (3. SPA je zde 160 cm a SPA 3! 349 cm) následovala 2. června 2013 v 8v8:00 při výšce hladiny 354 cm a průtoku 310 m³/s, což znamenalo více než stoletou vodu. Poté voda rychle opadala, 3. SPA byl odvolán téhož dne před 23. h, pod 1. SPA se Labe vrátilo v pondělívpondělí po 19. h.<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=227&oid=1 LG Vestřev]</ref>
Samotné Labe však téměř neškodilo – problém způsobil levobřežní přítok, říčka [[Čistá (přítok Labe)|Čistá]]: po nočním nepřetržitém lijáku nabrala v nedělivneděli ráno nečekaně velké množství vody od [[Hertvíkovice|Hertvíkovic]], vlna vody proletěla skrz [[Rudník]] a [[Arnultovice (Rudník)|Arnultovice]] až do [[Hostinné]]ho, kde voda v 7v7.00 vystoupila 3 m nad normální stav a okamžitý průtok vody v LabivLabi činil více než 260 m³/s (namísto běžných 3–4 m³/s), během dalších 6 hodin už ale klesl na polovinu,<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=47&oid=1 LG Hostinné]</ref> S evakuacíSevakuací obyvatel musel pomáhat i armádníiarmádní vrtulník. Tato povodňová vlna se pak přesouvala po toku Labe a rozmělňovala, přehrada [[Les Království]] dosáhla 1. SPA (150 cm) 2. června 2013 před 3. h ráno, ale 3. SPA (180 cm) byl vyhlášen už pouhé dvě hodiny poté, po 10. h se hladina na celý den hodin ustálila na výšce kolem 233 cm a odtok okolo 147 m³/s (více než desetiletá voda). Během pondělí 3. 6. Labe rychle klesalo a 3. SPA byl odvolán po 15. h, 1. SPA po 21. h<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=56&oid=1 LG Les Království]</ref> Další limnigraf v [[Brod (Heřmanice)|Brodě]] zaznamenal 1. SPA (300 cm) ve 4 hodiny ráno, 3. SPA (370 cm) okolo 7:30 a hladina stoupala dál, v 17v17:00 už byla na 470 cm a 140 m³/s, což znamenalo pětiletou vodu. Tuto hladinu si Labe udrželo až do pondělního rána, pak začalo rychle klesat a 4. 6. 2013 ráno klesla hladina i podipod 1. SPA.<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=226&oid=1 LG Brod]</ref>
=== Oblast Úpy ===
[[Úpa]] samotná se na horním toku jen těsně vyhnula vyhlášení 3. SPA: poté, co v oblasti [[Horní Maršov|Horního Maršova]] spadlo během noci z 1. na 2. června extrémních 123 mm srážek za 24 hodin, jinak drobné přítoky Úpy dosáhly téměř tropických rozměrů, způsobily sesuvy půdy a zatopily maršovské náměstí. Řeka Úpa tak v HornímvHorním Maršově dosáhla výšky hladiny 157 cm při průtoku 53 m³/s (necelá pětiletá voda; limit pro 3. SPA je zde 160 cm) už 2. 6. ve 2 hodiny ráno a i když dvě hodiny poté hladina klesla k 97 cm, nastala nová kulminace téhož dne v polednevpoledne při 152 cm / 51 m³/s, poté hladina opět klesla až téměř na normál. Dobrovolní hasiči obce, kteří ironií osudu den předtím slavili 140. výročí založení sboru, již v noci organizovali záchranné práce, přeparkovávání automobilů, uvolňování zatarasených mostů apod. V Lysečinském potoce dokonce hledali boudaře, kterého smetla voda i s kusem louky, ze které chtěl zachránit uvázanou kozu – přežil se zraněními.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Klimeš | jméno = Pavel | titul = Horní Maršov | periodikum = Veselý výlet | rok = 2013 | měsíc = léto | ročník = | číslo = 40 | strany = 4 | url = http://www.veselyvylet.cz | issn = | jazyk = česky}}</ref>
O několikOněkolik kilometrů dál po proudu, ve [[Svoboda nad Úpou|Svobodě nad Úpou]], však byla situace mnohem horší: stejný celonoční liják, který způsobil bleskovou záplavu v [[Rudník]]u a [[Hostinné]]m, totiž na svazích [[Černá hora (Krkonoše)|Černé hory]] strhal řadu turistických cest (například dvoukilometrový úsek štětované Zvonkové cesty do hloubky až 120 cm)<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Omezení na cestách v souvislosti s povodněmi | url = http://www.krnap.cz/data/File/aktuality/omezeni_na_cestach-povodne.pdf | datum vydání = 2013-06-05 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-06 | vydavatel = [[Krkonošský národní park|Správa KRNAP]] | místo = | jazyk = česky}}</ref> a z úbočí Černé hory sjela zemní lavina přímo do [[Černohorský potok|Černohorského potoka]]. Voda s kamením tak nejprve „odbagrovala“ dno potoka v Těsném dole a jeho úbočí zhruba do třímetrové výše a vyčistila mnoho desítek let staré nánosy.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Pilous | jméno = Vlastimil | odkaz na autora = | titul = Vymetené údolí | url = http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12305&Itemid=39 | datum vydání = 2013-09 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2015-03-01 | vydavatel = Měsíčník Krkonoše a Jizerské hory 09/2013 | místo = | jazyk = česky | poznámka = }}</ref>, načež nabrala vysokou rychlost v regulovaném úseku potoka podél silnice. Voda, písek a menší valounky posloužily jako dokonalá kluzná ložiska pro tunové kamenné bloky, takže tento příval strhal vše, co mu stálo v cestě k Úpě, včetně kamenných zídek a několika mostků. V místě u hotelu Prom, kde začíná být koryto potoka zakryté, balvany ztratily rychlost a velmi rychle uvízly, mezery mezi nimi se zacpaly drobnějším materiálem a potok si tak místo ucpaného koryta pod hotelem našel novou cestu nejen skrz areál hotelu, ale i po souběžné, nedávno opravené [[silnice II/297|silnici II/297]], která se tak v úsekuvúseku [[Janské Lázně]] – [[Svoboda nad Úpou]] částečně změnila v nové koryto.<ref name="jeskynar">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tásler | jméno = Radko | odkaz na autora = | titul = Voda a kamení ve Svobodě nad Úpou | url = http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12304&Itemid=39 | datum vydání = 2013-09 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2015-03-01 | vydavatel = Měsíčník Krkonoše a Jizerské hory 09/2013 | místo = | jazyk = česky | poznámka = }}</ref> Poškozena byla i navazujícíinavazující [[silnice II/296]] do [[Trutnov]]a, samozřejmě byly postiženy desítky nemovitostí a svobodský starosta Jiří Špetla v tuvtu chvíli odhadoval škody na desítky milionů korun.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vítková | jméno = Kateřina | odkaz na autora = | titul = Tři sousedé ze Svobody mají domy pohřbené kamením. Nadávají i vtipkují | url = http://hradec.idnes.cz/povoden-svoboda-nad-upou-0x2-/hradec-zpravy.aspx?c=A130605_141017_hradec-zpravy_tuu | datum vydání = 2013-06-05 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-06 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky | poznámka = autorka : [http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=2099 K. V.]}}</ref> Vyklízení ucpaného zakrytého koryta ve Svobodě pak trvalo zhruba tři dny a největší zásluhu na něm měli amatérští [[Speleologie|jeskyňáři]], kteří nánosy rozkrývali odspoda a podařilo se jim kamenné bloky uvolnit natolik, aby mohly být odtaženy na laně těžkou technikou.<ref name=jeskynar/>
O několikOněkolik desítek kilometrů dál ve [[Zlíč]]i, kde tok Úpa přechází z horskéhozhorského do rovinatějšího kraje, Úpa svůj 1. SPA (130 cm) překročila ve 3 hodiny ráno, 3. SPA (210 cm) už před 6. hodinou a v nedělivneděli kolem 22. h kulminovala při 220 cm / 77 m³/s (dvouletá voda). Návrat pod 1. SPA se konal až ve středu po 20. h.<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=151&oid=1 LG Zlíč]</ref>
Povodňové vlny z LabezLabe a Úpy se setkaly na soutoku obou řek v [[Jaroměř]]i, kde Labe kulminovalo 3. 6. po půlnoci při 370 cm / 240 m³/s (desetiletá voda), Úpa v téževtéže době se 77 m³/s asa svůj díl 73 m³/s sissi přidala i [[Metuje]] (která sice v nedělivneděli překročila 1. SPA na limnigrafech [[Hronov]] i [[Krčín (Nové Město nad Metují)|Krčín]], ale pouze o maxomax. 10 cm a nejvýše na 12 hodin), nicméně všechny řeky během pondělí poměrně rychle klesaly. Tento příval vody však v JaroměřivJaroměři nevydržel historický ocelový most z rokuzroku 1884, jemuž Labe v nocivnoci na pondělí podemlelo jeden z pilířůzpilířů a most se rozlomil, jedna boční lávka dokonce spadla do vody.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Žlábková | jméno = Ludmila | odkaz na autora = | titul = Rozvodněná řeka v Jaroměři strhla most | url = http://www.novinky.cz/domaci/303723-rozvodnena-reka-v-jaromeri-strhla-most.html | datum vydání = 2013-06-03 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-04 | vydavatel = Novinky.cz | místo = | jazyk = česky}}</ref> a byla vyproštěna pomocí dvou těžkých [[autojeřáb]]ů až v pondělívpondělí večer; celý most bude muset být stržen.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tůmová | jméno = Štěpánka | odkaz na autora = | titul = OBRAZEM: Dva jeřáby vyzvedly v Jaroměři zřícenou lávku z Labe | url = http://hradec.idnes.cz/povodne-v-cervnu-2013-0ok-/hradec-zpravy.aspx?c=A130604_110616_hradec-zpravy_tuu | datum vydání = 2013-06-04 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-04 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky | poznámka = [http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=2334 autorka]}}</ref>
=== Jičínsko ===
Říčka [[Javorka (přítok Cidliny)|Javorka]] se po celonočním dešti vylila z korytazkoryta 2. 6. 2013, v [[Lázně Bělohrad|Lázních Bělohrad]] dosáhla 1. SPA (90 cm) kolem 4:30 a 3. SPA (150 cm) po 6. hodině, kulminace 165 cm / 18,3 m³/s nastalasnastala těsně poté, už po 19. h byl odvolán i 1i1. SPA.
[[Cidlina (řeka)|Cidlina]] v [[Jičín]]ě překročila 1. SPA (55 cm) až v nedělivneděli odpoledne a průtok nepřekročil 3,5 m³/s, v pondělívpondělí se vrátila k normáluknormálu. Zato limnigraf [[Nový Bydžov]], který je pod soutokem s JavorkousJavorkou, překročil 1. SPA (150 cm) už ve 4:00 a celou neděli strmě stoupal, 3. SPA (230 cm) překročen v pondělívpondělí po 5. h a dopoledne překročil i SPAiSPA 3!, maximum ve 13:00 bylo na 285 cm / 91 m³/s (téměř dvacetiletá voda), přes mírný pokles trval 3. SPA i v úterýivúterý a pod 1. SPA se Cidlina vrátila až ve čtvrtek 6. 6. po poledni. Lokální bouřky následujícího víkendu ji v pondělívpondělí 10. 6. opět krátce zvedly do 1. SPA, ale průtok nepřekročil 33 m³/s asa v úterývúterý 11. 6. před půlnocí již byla opět pod 1. SPA. Stanice [[Sány]], která se nalézá cca 7 km před soutokem s taktéžstaktéž vzedmutým Labem, vykázala 1. SPA (190 cm) v nedělivneděli 2. 6. před 11. h a 3. SPA (230 cm) byl překročen ve 14:00, po zbytek dne se hladina držela okolo 233 cm a průtok cca 58 m³/s. Od pondělí hladina stoupala rychleji, maxima 325 cm / 147 m³/s (dvacetiletá voda) dosáhla ve středu 5. 6. po půlnoci, a pak následoval velmi pomalý pokles hladiny: 3. SPA trval i poipo celý čtvrtek, až v pátekvpátek 7. 6. začala Cidlina rychle klesat a pod hranici povodňového stavu se dostala po 14. h.
=== Pojizeří ===
[[Kamenice (přítok Jizery)|Kamenice]], která odvádí vodu ze stejné oblasti jako horní tok Jizery, zaznamenala v [[Plavy|Plavech]] 1. SPA (90 cm) v sobotuvsobotu večer, v nedělivneděli mezi 1. a 7. h vykazovala i 2i2. SPA s maximálnísmaximální výškou hladiny 119 cm a průtokem 51 m³/s, postupně však klesala a pod 1. SPA se dostala v úterývúterý kolem poledne.
Samotná [[Jizera (řeka)|Jizera]] tradičně zahrozila zejména v [[Jablonec nad Jizerou|Jablonci nad Jizerou]], kde byl 1. SPA (150 cm) překročen v sobotuvsobotu 1. 6. večer a 3. SPA (210 cm) v nedělivneděli mezi 2. a 4. h ranní, kdy byla kulminace na 218 cm / 100 m³/s. I přesIpřes intenzivní celonoční déšť již další limnigrafy tak silnou povodeň nezaznamenaly, [[Dolní Sytová]] ještě překračovala 1. SPA (180 cm) od půlnoci do 8. h ranní s maximálnímsmaximálním průtokem 135 m³/s.
Pod soutokem Jizery s KamenicísKamenicí nad [[Železný Brod|Železným Brodem]] se v nedělivneděli mezi 2. a 8. hodinou ranní konal 2. SPA (nad 310 cm): hladina dosahovala 330 cm a průtok 210 m³/s, ráno hladina klesla zpět do 1. SPA pod jeho hranici (220 cm) klesla v úterývúterý 4. 6. okolo 1. h ranní. V [[Bakov nad Jizerou|Bakově]] byl 1. SPA (480 cm) překročen před 8. h, od 12. do 21. byla řeka ve 2. SPA s kulminacískulminací 518 cm / 186 m³/s kolemskolem 17. h, což zde neznamená ani jednoletou vodu. Stejně tak i naina posledním limnigrafu před soutokem s LabemsLabem v [[Předměřice nad Jizerou|Předměřicích]], kde byla nejvyšší hladina v pondělívpondělí v polednevpoledne při 390 cm / 165 m³/s.
=== Oblast středního Labe ===
Na Pardubicku zaznamenal labský limnigraf [[Němčice (okres Pardubice)|Němčice]] překročení 1. SPA (350 cm) v nedělivneděli 2. 6. okolo 14:30, v pondělívpondělí ráno hladina mírně překročila 2. SPA, Labe zde kulminovalo v polednevpoledne při 415 cm / 340 m³/s; v úterývúterý 4. 6. dopoledne kleslo i podipod 1. SPA. Obdobně v [[Přelouč]]i byl 1. SPA (240 cm) překročen v nedělivneděli okolo 15:00 a odvolán v úterývúterý odpoledne, kulminace byla v pondělívpondělí odpoledne při 295 cm / 320 m³/s. Na obou místech to znamenalo ani ne dvouletou vodu.
O několikOněkolik desítek kilometrů dál už ale levobřežní labský přítok [[Vrchlice (řeka)|Vrchlice]] překročil 1. SPA (105 cm) v nedělivneděli po 11. h, 3. SPA (130 cm) byl překročen po poledni a kulminace na 184 cm / 36 m³/s (padesátiletá voda) nastala po 19. h, v úterývúterý dopoledne klesla řeka pod 1. SPA.
Vážnější<!-- vážnější ne - dramatičtější apod.? --> byla říčka [[Výrovka]], která v [[Plaňany|Plaňanech]] překročila 1. SPA (150 cm) po 9. h a 3. SPA (250 cm) po poledni, v nedělivneděli ve 20:00 pondělí kulminovala na 453 cm / 122 m³/s (hranice stoleté vody je zde 75 m³/s) a v úterývúterý před polednem klesla pod 3. SPA, ve čtvrtek před 9. h i podipod 1. SPA.
Pravděpodobně nejhorší situaci nastolila říčka [[Mrlina]] nad [[Nymburk]]em: na limnigrafu [[Vestec (okres Nymburk)|Vestec]] přesáhla 1. SPA (150 cm) v nedělivneděli před polednem a 3. SPA (240 cm) po 20. h, ve 22 hodin překročena i hraniceihranice SPA 3! (271 cm) a v pondělívpondělí krátce po půlnoci dosáhla 310 cm, kterou si držela několik desítek hodin: kulminace nastala až v úterývúterý 4. 6. ráno při 314 cm a 85 m³/s (téměř stoletá voda). Kvůli hrozbě protržení hrází místních rybníků byla nařízena kompletní evakuace obyvatel v obcivobci Vestec, později i v obcíchivobcích [[Budiměřice]], [[Křinec]], [[Rašovice (Budiměřice)|Rašovice]] a [[Šlotava]]. Následoval poměrně rychlý pokles Mrliny, 3. SPA opustila ve středu před polednem a 1. SPA ve čtvrtek před půlnocí.
V [[Brandýs nad Labem|Brandýse nad Labem]] hladina stoupala poměrně zvolna. 1. SPA (280 cm) byl pokořen v nedělivneděli brzo ráno, kulminace v pásmuvpásmu 2. SPA se zde konala v úterývúterý 4. 6. mezi 6. a 9. hodinou na úrovni 430 cm / 670 m³/s –s– což bylo zhruba pětkrát menší množství než u VltavyuVltavy v téževtéže době. Přesto se naprosto pochopitelně na povodeň začaly připravovat například [[Neratovice]] a zejména tamní chemička [[Spolana Neratovice|Spolana]]. Při povodních 2002 totiž nečekané problémy způsobilo právě nikoliv Labe samo o soběosobě, ale jeho soutok s VltavousVltavou – přesila vltavských vod znamenala „zastavení“ toku Labe a jeho následné zpětné vzdutí, což například Neratovice ležící cca 7 km nad soutokem značně ohrozilo. Při povodních 2013 proto Spolana preventivně přerušila výrobu a například zásoby [[chlor]]u i jinýchijiných látek přesunula do bezpečí hned o víkenduovíkendu.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Třeček | jméno = Čeněk | příjmení2 = Jiřička | jméno2 = Jan | odkaz na autora = | titul = Povodně: Vlaky z Čech na Moravu opět jezdí. Města evakuují stovky lidí | url = http://zpravy.idnes.cz/povodne-v-cervnu-2013-0ok-/domaci.aspx?c=A130602_014250_domaci_cen | datum vydání = 2013-06-02 | datum aktualizace = 203-06-03 | datum přístupu = 2013-06-09 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky}}</ref>
=== Oblast dolního Labe ===
[[Soubor:Ústí nad Labem povodně 2013.jpg|náhled|vpravo|Ústí nad Labem povodně, 4. června 2013 15:46, 974 cm]]
V [[Mělník]]u, kde se stýkají vody Vltavy a Labe, se pochopitelně setkaly obě povodňové vlny. V samotnémVsamotném Mělníku tak byl 1. SPA (výška hladiny Labe 400 cm) vyhlášen na přelomu soboty a neděle, do 3. SPA (550 cm) se dostal už v nedělivneděli 2. 6. večer a hladina strmě stoupala dál. Kulminace se konala ve středu 5. 6. 2013, kdy si od půlnoci až do 7. hodiny ranní drželo Labe hladinu 930 cm a průtok přes 3900 m³/s bylsbyl na úrovní více než padesátileté vody. Vnitřní Mělník ohrožen nebyl, velká voda zatápějící nemovitosti však postihla například místní část Mlazice. Dobíhající povodeň z VltavyzVltavy dovolila odvolat 3. SPA až v pondělívpondělí 10. 6. po 2. h ranní, kdy průtok klesl pod dvouletou vodu, a 1. SPA byl zrušen definitivně v pátekvpátek 14. 6. po půlnoci.
Povodeň se postupně posouvala dál po proudu. V LitoměřicíchVLitoměřicích byl, tak jako při každé povodni, zcela zatopen prostor soutoku Labe a Ohře (obě řeky byly rozvodněné), vyřazen z provozuzprovozu byl [[Tyršův most (Litoměřice)|Tyršův most]], neboť voda zatopila jeho levé předmostí v [[Želetice (Litoměřice)|Želeticích]], zatopena byla i přilehláipřilehlá levobřežní obec [[Mlékojedy]]. V plnémVplném provozu zde zůstal nový silniční [[Most generála Chábery|most Františka Chábery]]. Voda zatopila nejen město [[Terezín]] a jeho okolí, ale ve středu 5. 6. pronikla voda z [[Ohře]] svým zaniklým korytem v políchvpolích i doido obce [[Nové Kopisty]], kde protrhla provizorně budovanou polní hráz a dostala se i zaiza hlavní železniční trať z PrahyzPrahy do Děčína. V okolíVokolí Litoměřic voda zcela přelila mobilní protipovodňové zábrany v obcivobci [[Křešice]]. Limnigraf [[Litoměřice]] pod přítokem Ohře musel být v důsledkuvdůsledku vysoké vody odpojen od přívodu elektřiny a údaje přímo od něj tedy nebyly k dispozicikdispozici, zato limnigraf v [[Ústí nad Labem]] fungoval dál a zaznamenal tedy postupný růst hladiny i průtokuiprůtoku – v pondělívpondělí 3. 6. po půlnoci už byl v pásmuvpásmu 3. SPA (hladina nad 600 cm) a vody přibývalo. Kvůli zatopení levobřežní čtyřproudové komunikace (po níž vedou důležité silnice [[silnice I/30|I/30]] a [[silnice I/62|I/62]]) byl uzavřen nejprve [[Mariánský most]], po překonání hranice 800 cm i [[Most Dr. Edvarda Beneše (Ústí nad Labem)|Benešův most]] a obě části města byla nadále spojena výhradně přes [[Železniční most (Ústí nad Labem)|starý železniční most]], kde po několik dní jezdily mezi nádražími Ústí nad Labem – Střekov a Ústí nad Labem – západ motorové jednotky v operativnímvoperativním pendlu 10–15 minut. Ústecké hlavní nádraží bylo vyřazeno z provozuzprovozu kvůli zatopení přízemní odbavovací haly i celéhoicelého přednádražního prostoru. Ve středu 5. 6., po překonání hranice 10 m, voda překonala protipovodňové stěny v místnívmístní části Střekov a zatopila tamní obytné domy. Kulminace Labe přišla v nocivnoci ze středy 5. na čtvrtek 6. 6. na úrovni 10,8 m, kdy okamžitý průtok překonal 3700 m³/s asa i přesipřes katastrofální důsledky pro Ústí nad Labem nešlo ještě ani o padesátiletouopadesátiletou vodu (do hranice SPA 3! zbývaly dva centimetry a roku 2002 zde protékalo až 4700 m³/s). Pak voda velmi pomalu opadávala s tímstím, jak se snižovaly průtoky z horníhozhorního Labe, Vltavy, Ohře či Bíliny: až o půlnociopůlnoci ze středy 12. na čtvrtek 13. 6. mohl být zrušen 3. SPA, v pátekvpátek 414. 6. ráno 2. SPA a konečně v sobotuvsobotu 15. 6. po 16. h také 1. SPA.
Postižený byl samozřejmě také [[Děčín]], přestože povodňová vlna postupovala stále pomaleji. Kulminace v DěčíněvDěčíně nastala zhruba tři hodiny po té ústecké. Hasičům se zde s vypětímsvypětím všech sil a s plnýmsplným lidským i technickýmitechnickým nasazením podařilo udržet v provozuvprovozu most na [[Silnice I/13|silnici I/13]].
== Dění v povodívpovodí Nisy ==
Tradičně nejvážnější situace byla na [[Frýdlantsko|Frýdlantsku]]: v důsledkuvdůsledku opakujících se dešťových přívalů říčka [[Smědá]] na limnigrafu [[Bílý Potok]] (hranice 1. SPA 80 cm, 2. SPA 100 cm) zaznamenala v sobotuvsobotu 1. 6. o půlnociopůlnoci první kulminaci při 87 cm / 21 m³/s, druhou v nedělivneděli večer při 108 cm / 27 m³/s asa třetí v pondělívpondělí ráno při 85 cm / 20 m³/s. Tato voda se hnala na [[Frýdlant v Čechách]], který první vlnu absolvoval bez povodňového stavu, zato 1. SPA (130 cm) vyhlásil v nedělivneděli večer a vzápětí zaznamenal první kulminaci 153 cm / 64 m³/s, v pondělívpondělí dopoledne druhou 157 cm / 66 m³/s. Již téhož dne večer byla ale povodeň odvolána. Ve Frýdlantu se však do Smědé vlévá [[Řasnice (přítok Smědé)|Řasnice]], která v pondělnívpondělní poledne dosáhla průtoku 19 m³/s asa tyto spojené vody se valily přes [[Višňová (okres Liberec)|Višňovou]] do [[Polsko|Polska]]. Spolu se sebranými srážkami z celéhozcelého povodí to znamenalo, že v tétovtéto obci vyhlásili 1. SPA (200 cm) už v sobotuvsobotu okolo 19. h a už před půlnocí dosáhli i 3i3. SPA (240 cm). V průběhuVprůběhu dalších hodin následovaly čtyři kulminační vlny, první (270 cm / 72 m³/s) už v nedělivneděli ráno, třetí a nejsilnější (282 cm / 89 m³/s) v pondělívpondělí ve 12:00, nicméně zde nebyla překročena ani hranice dvouleté vody. Do normálu se Smědá vrátila v úterývúterý odpoledne.
[[Černá Nisa]] v [[Rudolfov (Liberec)|Rudolfově]] nepřekročila průtok 6 m³/s, tj. desetinásobek normálu, a [[Lužická Nisa]] v [[Liberec|Liberci]] dosáhla v nedělivneděli 2. 6. ráno 1. SPA (85 cm) a kulminovala po poledni při 117 cm / 22 m³/s, k normáluknormálu se vrátila v úterývúterý 4. 6. odpoledne.
[[Jeřice (řeka)|Jeřice]], která se do Lužické Nisy vlévá v [[Chrastava|Chrastavě]], ale byla rozvodněná podstatně víc i přesipřes jistou retenční schopnost [[Vodní nádrž Fojtka|nádrže Fojtka]]: v [[Mníšek|Mníšku]] vyhlásili 1. SPA (60 cm) v sobotuvsobotu okolo 21. h, po naplnění nádrže už ale v nedělivneděli odpoledne vystoupila Jeřice nad 3. SPA (100 cm), ovšem kulminace 155 cm / 6,5 m³ neznamenala ani jednoletou vodu. I zdeIzde se voda k normáluknormálu vrátila v úterývúterý dopoledne.
Lužická Nisa tak v [[Hrádek nad Nisou|Hrádku nad Nisou]] dosáhla 1. SPA (175 cm) v sobotuvsobotu okolo 20. h a potom nadvakrát v pásmuvpásmu 2. SPA (nad 210 cm) kulminovala, nejprve v nedělivneděli okolo 20. h a podruhé v pondělívpondělí okolo 9. h, vždy na úrovni 220 cm / 79 m³/s (nedosáhla ani pětileté vody). Povodeň byla odvolána v úterývúterý 4. 6. dopoledne.
== Dění v povodí Moravy ==
-->
== Obce s překonanýmispřekonanými protipovodňovými zábranami ==
* [[Zálezlice]] – obec na Mělnicku na pravém břehu Vltavy poblíž [[soutok]]u s [[Labe]]m, zde se protrhla provizorně narychlo dobudovaná protipovodňová hráz (zde šlo o ještěoještě nedostavěnou protipovodňovou hráz – dostavěna měla být na podzim roku 2013)
* [[Hořín]] – obec u [[Mělník]]a, levý břeh [[Labe]] blízko [[soutok]]u s [[Vltava|Vltavou]], přelila se [[protipovodňová hráz]]
* [[Křešice]] – obec na Litoměřicku, pravý břeh [[Labe]], přelily se mobilní protipovodňové stěny
* [[Nové Kopisty]] – obec u [[Terezín]]a na Litoměřicku nedaleko soutoku Labe a Ohře, protrhla se zde provizorní polní hráz proti vodě z řekyzřeky [[Ohře]]
* [[Střekov (místní část)|Střekov]] – část města [[Ústí nad Labem]] na pravém břehu [[Labe]], přelily se mobilní [[Protipovodňová stěna|protipovodňové stěny]]
=== Jihočeský kraj ===
* Povodí [[Lužnice]] – poškozená provizorní hráz vodní nádrže [[Jordán (Tábor)|Jordán]] v [[Tábor|Táboře]]
== Odkazy ==
|
