Slintavka a kulhavka: Porovnání verzí

[[Soubor:Foot and mouth disease in mouth.jpg|rightvpravo|300px|thumbnáhled|Prasklý puchýř na pysku u krávy nakažené slintavkou a kulhavkou]]

'''Slintavka a kulhavka (SLAK)''' ({{vjazyce|en}}: {{cizojazyčněvjazyce2|en|''Foot and Mouth Disease''}} ('''{{cizojazyčně|en|FMD}}'''), {{vjazyce|la}}: {{cizojazyčněvjazyce2|la|''Aphtae epizooticae''}}) je akutní vysoce nakažlivé [[virové onemocnění]] [[sudokopytníci|sudokopytníků]] charakterizované [[horečka|horečkou]], tvorbou typických [[puchýř]]ů a [[afta|aft]] na [[sliznice|sliznici]] [[Ústa a ústní dutina|dutiny ústní]], na [[mulec|mulci]], [[Nosní dírka|nozdrách]] a [[Pazneht|spárcích]]. Onemocnění způsobuje [[virus slintavky a kulhavky]], patřící mezi [[RNA viry]] z čeledi [[Picornaviridae]]. Nejvnímavější k infekci je [[Tur domácí|skot]], [[prase]] a [[ovce]]. Člověk onemocní velice zřídka.

Slintavka a kulhavka je jednou z&nbsp;nejnakažlivějších infekčních chorob na světě. Vylučuje se [[slina]]mi, [[moč]]í, [[výkal|trusem]], [[mléko|mlékem]] a přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem (až na vzdálenost 300&nbsp;km<ref name="OIE-techman" />), dále pak mechanicky na povrchu zvířat, člověka, nástrojů či dopravních prostředků. [[Morbidita|Nemocnost]] dosahuje 100 %, [[úmrtnost]] je u dospělých zvířat nízká (do 5 %).

Zřejmě první písemné zmínky o slintavce a kulhavce se datují do roku [[1594]], kdy italský [[FilosofieFilozof|filosoffilozof]] a [[lékař]] [[Girolamo Fracastoro]] popsal příznaky tohoto onemocnění u dobytka. Nelze ovšem vyloučit, že již onemocnění skotu popsané [[Aristotelés|Aristotelem]] 350 let před naším letopočtem jako [[mor skotu]] bylo ve skutečnosti epidemií SLAK.<ref name="smela07" /> Ačkoliv se o původu SLAK nic nevědělo téměř až do konce 19. století, chovatelé dobytka již věděli jak nákaze alespoň částečně čelit. Šlo o metodu tzv. ''aftizace'', při které se v&nbsp;případě vzplanutí ohniska v&nbsp;chovu vzala tekutina z&nbsp;[[afta|afty]] krávy a pomocí štětce se touto tekutinou nakazil všechen dobytek na statku a zvířata v&nbsp;sousedství. Zvířata tak prodělala chorobu najednou, zabránilo se tím cirkulaci viru v&nbsp;prostředí a dotčené statky a celá území se rychleji vypořádaly s&nbsp;nákazou. V&nbsp;[[Prusko|Prusku]] byla dokonce aftizace v&nbsp;roce [[1781]] uzákoněna. Vzhledem k&nbsp;obrovským ztrátám, jež slintavka působila na území dnešního Německa, vypsal v roce 1893 pruský ministr zemědělství peněžitou odměnu pro toho, kdo objeví příčinu nemoci.<ref name="sutmoller2003" /> To se povedlo až profesorovi [[Friedrich Loeffler|Friedrichu Loefflerovi]] z&nbsp;[[Greisswald]]u a jeho [[berlín]]skému kolegovi Paulu Froschovi, kteří v&nbsp;letech 1897–1898 poprvé referovali o viru slintavky a kulhavky.<ref>{{citace periodika |autor=Loeffler F., Frosch P |titul=Summarischer Bericht ueber der Ergebnisse der Untersuchungen zur Erforschung der Maul- und Klauenseuche |periodikum=ZentBl Bakt Parasitenkunde |ročník=22 |číslo= |strany=257–259 |rok=1897 |pmid= |url=}}</ref><ref>{{citace periodika |autor=Loeffler F., Frosch P |titul=Report of the commission for research on foot-and-mouth disease |periodikum=Zentrabl Bacteriol Parasitenkunde Infektionkrankh |ročník=23 |číslo= |strany=371–391 |rok=1898 |pmid= |url=}}</ref> Bylo to jen 5 let od publikování prvního objeveného viru&nbsp;–&nbsp;[[virus tabákové mozaiky|viru tabákové mozaiky]].<ref name="smela07" /> Virus slintavky a kulhavky byl tak vůbec prvním popsaným virem způsobující onemocnění zvířat.<ref name="brown-history">{{citace periodika |autor=Brown F |titul=The history of research in foot-and-mouth disease |periodikum=Virus Res |ročník=91 |číslo=1 |strany=3–7 |rok=2003 |pmid=12527434 |url=}}</ref> V&nbsp;roce 1920 byla popsána možnost experimentálně replikovat virus v&nbsp;[[Morče domácí|morčeti]].<ref>{{citace periodika |autor=Waldmann O., Pape J |titul=Die Kuenstliche Uebertragung der Maul- und Klauenseuche auf das Meerschweinchen |periodikum=Berl Tierarztl Wschr |ročník=36 |číslo= |strany=519–520 |rok=1920 |pmid= |url=}}</ref> Dalšího významného posunu bylo dosaženo roku 1922, kdy byla odhalena antigenní variabilita viru, tedy skutečnost, že virus existuje ve více [[sérotyp]]ech. V letech 1928–1932 byly sérotypy vyvíjeny v Rusku, na ostrově [[Gorodomlja]]. Mezi první známé sérotypy patřil sérotyp O a A.<ref name="vallee">{{citace periodika |autor=Vallée H., Carré H |titul=Sur la pluralite du virus aphteux |periodikum=C R Hebd Acad Sci Paris |ročník=174 |číslo= |strany=1498–1500 |rok=1922}}</ref> Následně byl izolován sérotyp C a během 40. let byly v Africe popsány sérotypy SAT1, SAT2, SAT3. Jako poslední byl objeven v&nbsp;roce 1954 v&nbsp;[[Pákistán]]u sérotyp Asia-1.<ref name="brown-history" />

Původcem slintavky a kulhavky je [[RNA viry|RNA virus]] z&nbsp;čeledi [[Picornaviridae]], rodu ''[[Aphtovirus]]''. Každá virová částice (virion) [[virus slintavky a kulhavky|viru slintavky a kulhavky]] (zkratka FMDV) je tvořena molekulou [[RNA]], 4 typy strukturálních [[Bílkovina|proteinů]] (VP1, VP2, VP3, VP4) a několika dalšími nestrukturálními proteiny.<ref name="grubman2004">{{citace periodika |autor=Grubman M. J., Baxt B|titul=Foot-and-mouth disease |periodikum=Clin Microbiol Rev |ročník=17 |číslo=2 |strany=465–93 |rok=2004 |pmid=15084510 | url= http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=15084510}}</ref> V&nbsp;[[elektronový mikroskop|elektronovém mikroskopu]] se jeví virion FMDV jako kulatý útvar s&nbsp;hladkým povrchem o velikosti 25&nbsp;[[Metr|nm]].<ref name="Bachrach68">{{citace periodika |autor=Bachrach H. L |titul=Foot-and-mouth disease |periodikum=Annu Rev Microbiol |ročník=22 |číslo= |strany=201–44 |rok=1968 |pmid=4301615 |url=https://archive.org/details/sim_annual-review-of-microbiology_1968_22/page/201}}</ref> Podobně jako ostatní viry z&nbsp;čeledi Picornaviridae má [[kapsida]] [[Dvacetistěn|ikosahedrický]] tvar a neobsahuje žádné [[lipidy]].<ref name="varejka">{{Citace monografie

Virus slintavky a kulhavky je relativně odolný vůči vnějšímu prostředí.<ref name="varejka" /> Přežívání viru v&nbsp;prostředí je velmi variabilní a závislé na materiálu, ve kterém je virus lokalizován, na původní koncentraci viru, [[kmen (biologie)|kmenu]] viru, [[Vlhkost vzduchu|vlhkosti]], [[teplota|teplotě]] a hodnotě [[pH]]. Virus je schopen přežívat například na [[seno|seně]] či [[sláma|slámě]] až 20&nbsp;týdnů, až 14&nbsp;dní na uschlých [[výkal]]ech, 39&nbsp;dní v [[moč]]i, až 6&nbsp;měsíců v blátě, 3&nbsp;dny na [[Půda|půdě]] v létě a 28&nbsp;dní na půdě na podzim.<ref name="spratt-defra">{{Citace elektronické monografie | autor = Spratt B. G | titul = Independent Review of the safety of UK facilities handling foot-and-mouth disease virus | url = http://www.defra.gov.uk/footandmouth/investigations/pdf/spratt_final.pdf | datum vydání = 2007-08-31 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-10-10 | vydavatel = DEFRA, U. K. | místo = | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20070927104120/http://www.defra.gov.uk/footandmouth/investigations/pdf/spratt_final.pdf | datum archivace = 2007-09-27 | nedostupné = ano }}</ref> Virus je daleko odolnější ve tkáních než ve vnějším prostředí.<ref name="varejka" /> Teploty nad 50&nbsp;°C virus zcela inaktivují, při chladničkové teplotě a teplotě pod bodem mrazu virus přežívá. Pokud jde o pH, virus je schopen přežívat při pH od 6 do 9.<ref name="OIE-techman">{{Citace elektronické monografie |url=http://www.oie.int/eng/maladies/fiches/a_A010.HTM |titul=Foot and mouth disease|jazyk=anglicky|datum přístupu=2008-10-10|url archivu=https://web.archive.org/web/20081018083926/http://www.oie.int/eng/maladies/fiches/A_A010.HTM|datum archivace=2008-10-18|nedostupné=ano}}</ref> Při [[zrání masa]], kdy pH klesá díky [[biochemie|biochemickým]] procesům ve [[sval|svalové tkáni]] pod pH 6,0, se virus zcela inaktivuje.<ref name="varejka" /> Virus FMDV naopak přežívá v&nbsp;[[kost]]ech a [[mízní uzlina|lymfatických uzlinách]] poražených infikovaných zvířat. Při nedostatečném poklesu pH při zrání masa může rovněž přežívat.<ref name="OIE-techman" /> V&nbsp;[[mléko|mléce]] z infikovaných krav je virus překvapivě chráněn vůči vyšším teplotám, [[Pasterace|pasterizace]] mléka nebo [[Ultra-high temperature processing|UHT]] ohřev však virus bezpečně zničí. Při výrobě [[sýr]]ů chrání virus v&nbsp;mléce mléčný tuk i při poklesu pH.<ref name="varejka" />

SLAK se přenáší přímým kontaktem s&nbsp;nemocným zvířetem a nepřímo přes kontaminované [[Výměšek|sekrety]], [[exkret]]y, živé či neživé vektory (přenašeče) nebo vzduchem.<ref name="canada-hazard" /> Živé vektory mohou být všechna zvířata, včetně člověka, která přenášejí virus mechanicky, tzn. virus je ukryt v&nbsp;jejich nebo na povrchu jejich těla, aniž by se množil. Z&nbsp;[[epizootologie|epizootologického]] hlediska hrají významnou roli zejména ptáci, potulní psi a kočky.<ref name="spratt-defra" /> Volně žijící [[spárkatá zvěř]] sice představuje potenciální riziko pro chovaný dobytek,<ref>{{citace periodika |autor=Böhm M., White P. C., Chambers J., Smith L., Hutchings M. R |titul=Wild deer as a source of infection for livestock and humans in the UK |periodikum=Vet J |ročník=174 |číslo=2 |strany=260–276 |rok=2007 |pmid=17258479 |url=https://archive.org/details/sim_veterinary-journal_2007-09_174_2/page/260}}</ref> nicméně kupříkladu ve Velké Británii nebyl nikdy prokázán přenos SLAK z&nbsp;jelenovitých na domácí zvířata.<ref>{{citace periodika |autor=Gibbs E. P., Herniman K. A., Lawman M. J., Sellers R. F |titul=Foot-and-mouth disease in British deer: transmission of virus to cattle, sheep and deer |periodikum=Vet Rec |ročník=96 |číslo=26 |strany=558–563 |rok=1975 |pmid=167503 |url=}}</ref> Navíc se u jelenovitých neprokázalo dlouhodobější vylučování viru.<ref>{{citace periodika |autor=Thrusfield M., Fletcher J |titul=Epidemiological concerns posed by deer during the 2001 British foot and mouth disease outbreak |periodikum=Deer |ročník=12 |číslo= |strany=169–171 |rok=2002 |pmid= |url=}}</ref>

Hlavním zdrojem jsou především infikovaná zvířata, a to jak klinicky nemocná, tak zvířata v&nbsp;inkubační době (tzn. zatím bez klinických projevů SLAK). Je to dáno tím, že virus se vylučuje všemi sekrety a exkrety již 2–3 dny před propuknutím [[klinický příznakSymptom|klinických příznaků]]. Virus [[Virus slintavky a kulhavky|FMDV]] lze nalézt ve vydechovaném vzduchu infikovaných zvířat, v&nbsp;moči, trusu, slinách, mléku a spermatu.<ref name="spratt-defra" /><ref name="sellers83">{{citace periodika |autor=Sellers R. F |titul=Transmission of viruses by artificial breeding techniques: a review |periodikum=J R Soc Med |ročník=76 |číslo=9 |strany=772–775 |rok=1983 |pmid=6312040 |url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=6312040}}</ref> Zdrojem viru mohou být také tzv. „trvalí nosiči“,<ref name="OIE-techman" /> kteří jsou definováni jako zvířata, u kterých se virus vylučuje i po 28.&nbsp;dni infekce a později.<ref name="sutmoller68">{{citace periodika |autor=Sutmoller P., McVicar J. W., Cottral G. E |titul=The epizootiological importance of foot-and-mouth disease carriers. I. Experimentally produced foot-and-mouth disease carriers in susceptible and immune cattle |periodikum=Arch Gesamte Virusforsch |ročník=23 |číslo=3 |strany=227–235 |rok=1968 |pmid=5680590 |url=}}</ref> U [[buvol africký|buvolů]] v&nbsp;Africe bylo prokázáno, že někteří jedinci mohou vylučovat FMDV až po dobu 5 let.<ref name="condy">{{citace periodika |autor=Condy J. B., Hedger R. S., Hamblin C., Barnett I.T |titul=The duration of the foot-and-mouth disease virus carrier state in African buffalo (i) in the individual animal and (ii) in a free-living herd |periodikum=Comp Immunol Microbiol Infect Dis |ročník=8 |číslo=3–4 |strany=259–265 |rok=1985 |pmid=3004803 |url=}}</ref> Aerosol obsahující [[Virion|virové partikule]] FMDV je nejvýznamnějším zdrojem infekce pro skot, ovce a kozy.<ref name="grubman2004" /> Uvádí se, že nejvíce aerosolu vyprodukují infikovaná prasata, poté skot a ovce.<ref name="grubman2004" /><ref name="canada-hazard" /> Na druhou stranu skot nakažený slintavkou a kulhavkou vyprodukuje nejvíce viru FMDV ze všech druhů a je tak považován za dominantní zdroj kontaminace prostředí.<ref name="sutmoller2003">{{citace periodika |autor=Sutmoller P., Barteling S. S., Olascoaga R. C., Sumption K.J |titul=Control and eradication of foot-and-mouth disease |periodikum=Virus Res |ročník=91 |číslo=1 |strany=101–144 |rok=2003 |pmid=12527440 |url=}}</ref> Pro názornost: jedna kráva během prvního týdne nemoci kontaminuje svými exkrety (sliny, moč, trus, tekutina z&nbsp;prasklých aft) prostředí více než jednou miliardou infekčních jednotek.<ref name="sutmoller2003" />

[[Soubor:FMD distribution-serotype O.png|rightvpravo|280px|thumbnáhled|Státy, ze kterých byl v&nbsp;letech 1990–2002 hlášen výskyt slintavky a kulhavky způsobený sérotypem 0]]

Slintavka a kulhavka je rozšířena téměř po celém světě,<ref name="canada-hazard" /> přičemž k&nbsp;rapidnímu globálnímu šíření došlo zejména po [[Druhá světová válka|2. světové válce]].<ref name="OIE-iowa">{{Citace elektronické monografie |autor= |titul=Foot and mouth disease |url= http://www.cfsph.iastate.edu/Factsheets/pdfs/foot_and_mouth_disease.pdf |datum aktualizace=2007-06-01 |datum přístupu=2008-10-22 |vydavatel=Iowa State University |místo=Iowa |jazyk=anglicky}}</ref> V&nbsp;současné době se SLAK vyskytuje [[endemie|endemicky]] především na [[Střední východ|Středním východě]], v&nbsp;[[Afrika|Africe]], některých částech [[Asie]] a v&nbsp;[[Jižní Amerika|Jižní Americe]].<ref name="OIE-techman" /> [[Světová organizace pro zdraví zvířat]] (OIE, anglicky ''The World Organisation for Animal Health'') dělí země dle výskytu SLAK do třech kategorií: 1. státy prosté SLAK bez [[Očkování|vakcinace]], 2. státy prosté SLAK s&nbsp;použitím vakcinace, 3. státy s&nbsp;výskytem SLAK.<ref name="OIE-healthcode">{{Citace elektronické monografie |autor= |titul=OIE - Terrestrial Animal Health Code: Chapter 8.5. |url=http://www.oie.int/eng/normes/Mcode/en_chapitre_1.8.5.htm |datum aktualizace=2008 |datum přístupu=2008-10-21 |vydavatel=OIE |místo= |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20081122172628/http://www.oie.int/eng/normes/mcode/en_chapitre_1.8.5.htm |datum archivace=2008-11-22 |nedostupné=ano }}</ref> Každá kategorie je přesně definována a toto dělení má zásadní vliv na mezinárodní [[obchod]] s&nbsp;živými zvířaty a živočišnými produkty.

Jedinou zemí, kde slintavka nebyla nikdy hlášena, je [[Nový Zéland]]. Mezi oblasti, kde se nemoc nevyskytla již řadu let, patří [[Austrálie]], [[Severní Amerika|Severní]] a [[Střední Amerika]]. Například v&nbsp;Severní Americe byla slintavka a kulhavka naposledy hlášena v roce 1929 v&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]], 1952 v&nbsp;[[Kanada|Kanadě]] a v&nbsp;roce 1954 v [[Mexiko|Mexiku]].<ref name="canada-hazard" /> Na území [[Česko|České republikyČeska]] byla slintavka a kulhavka naposledy diagnostikována v&nbsp;roce 1975.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.svscr.cz/index.php?art=1904 |titul=Slintavka a kulhavka z&nbsp;Turecka by nás neměla ohrozit |jazyk=česky |datum přístupu=2008-10-28}}</ref>

V 80. letech byla na žádost komisařů tehdejší [[Evropská unie|EU]] vypracována analýza, jež měla za cíl porovnat dvě varianty boje proti SLAK: vakcinace zvířat versus bezvakcinační strategie (tzv. ''bezvakcinační politika''). Bezvakcinační politika byla založena na principu velmi důsledné kontroly importů a exportů zvířat a živočišných produktů, úplném zákazu očkování a to i v případě vzniku ohniska, dále pak na razantních opatřeních v&nbsp;případě propuknutí nemoci a její eradikaci [[Metoda stamping out|metodou stamping-out]] (tj. utracení všech vnímavých zvířat v&nbsp;ohnisku a v&nbsp;jeho těsné blízkosti).<ref name="leforban02" /> Zavedení bezvakcinační politiky bylo podpořeno několika argumenty. V prvé řadě bylo území Evropské Unieunie v roce 1989 již 10 let prosté SLAK. Kromě toho z&nbsp;celkového počtu primárních ohnisek potvrzených v&nbsp;Evropě v&nbsp;letech 1977–1987 plných 13 vzniklo buď na základě úniku viru FMDV z laboratoře nebo použitím očkovacích látek s nedostatečně inaktivovaným virem (tzn., že ohnisko vzniklo přímo v&nbsp;důsledku vakcinace).<ref name="dubansky">{{citace periodika |autor=Dubanský V., Drábek J |titul=Jak a proč došlo k rozšíření SLAK ve Velké Británii a v Evropě? |periodikum=Veterinářství |ročník=51 |číslo=5 |strany=231–238 |rok=2001}}</ref> Při rozhodování hrálo důležitou roli i ekonomické hledisko. Podle prognostických odhadů odborníků se v&nbsp;horizontu 10 let předpokládalo v rámci bezvakcinační politiky propuknutí 13 primárních ohnisek, v nejhorším případě až 1&nbsp;963 ohnisek SLAK v&nbsp;EU. Likvidace těchto ohnisek by přišla na 0,36 miliónů, maximálně na 955 miliónů EUR. Naproti tomu v&nbsp;případě plošné vakcinace v&nbsp;celé EU by náklady činily 1,135 miliardy EUR (pouze náklady za vakcínu).<ref name="leforban02" /> Plošné očkování navíc omezuje obchod (export zvířat a živočišných produktů) se zeměmi, které jsou SLAK prosté a nevakcinují. Finanční ztráty v&nbsp;tomto případě mohou dosahovat až 1,3 biliónů liber ročně.<ref name="dubansky" /> Další důležitou skutečností je neexistence jedné univerzální vakcíny, jež by chránila před všemi kmeny viru slintavky a kulhavky. Z&nbsp;epidemiologickéepidemiologického hlediska je významný i fakt, že při infekci očkovaných zvířat vysokou dávkou viru, může docházet u velké části jedinců k&nbsp;[[vironosičství]] a permanentnímu vylučování viru do prostředí.<ref name="dubansky" /> Z&nbsp;výše jmenovaných důvodů se proto upustilo od očkování dobytka v&nbsp;EU a bezvakcinační politika byla následně zakomponována do Rozhodnutí komise č.&nbsp;90/423/EC z 24.&nbsp;června 1990, ve které byl stanoven termín 1.&nbsp;ledna 1992 jakožto datum úplného zákazu vakcinace proti slintavce a kulhavce. Toto usnesení akceptovaly a přijaly za své také všechny tehdy ještě nečlenské země EU včetně České republikyČeska.<ref name="leforban02" />

| [[Albánie]], [[Severní Makedonie|Makedonie]], [[Jugoslávie]]

Od roku 2002 až do roku 2008 byla slintavka a kulhavka hlášena pouze z&nbsp;Ruska, Turecka a [[Spojené království|Velké Británie]].<ref name="wahid">{{Citace elektronické monografie |url=http://www.oie.int/wahid-prod/public.php?page=disease_status_detail |titul=WAHID Interface: Detailed countries disease incidence |jazyk=anglicky |datum přístupu=2008-10-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080207160828/http://www.oie.int/wahid-prod/public.php?page=disease_status_detail |datum archivace=2008-02-07 |nedostupné=ano }}</ref> Zatímco asijská část Turecka je trvale promořena a každoročně je zde hlášeno více než 100 ohnisek, v&nbsp;případě ohniska nedaleko města [[Pirbright]] v&nbsp;[[Anglie|Anglii]] (2007) se jednalo o únik viru z&nbsp;laboratoře a nákaza byla ihned zdolána. Zatímco Velká Británie byla opět zařazena mezi země prosté SLAK, dobytek v&nbsp;Turecku představuje stále velkou hrozbu pro celou Evropu.<ref name="leforban02" />

Slintavka a kulhavka je sice považována za [[zoonóza|zoonózu]], nicméně výskyt nemoci u člověka je velmi vzácný.<ref name="smela07">{{citace periodika |autor=Smělá G., Vaculín Š |titul=Představuje slintavka a kulhavka nebezpečí pro člověka? |periodikum=Veterinární lékař |ročník=5 |číslo=3 |strany=91–94 |rok=2007 |pmid= |url=}}</ref> Na celém světě bylo dosud laboratorně potvrzeno a popsáno pouze asi 30&nbsp;–&nbsp;4030–40 případů slintavky u člověka, avšak vzhledem k omezeným možnostem diagnostiky v rozvojových zemích s&nbsp;endemickým výskytem SLAK může být skutečný počet nakažených lidí vyšší.<ref name="mayor01">{{citace periodika |autor=Mayor S |titul=UK investigates possible human cases of foot and mouth disease |periodikum=BMJ |ročník=322 |číslo=7294 |strany=1085 |rok=2001 |pmid=11337433 |url=http://www.bmj.com/cgi/content/full/322/7294/1085/c}}</ref> První zdokumentovaný případ SLAK u lidí pochází z&nbsp;roku 1834, kdy 3 veterináři zkoušeli dobrovolně infikovat sami sebe. Po čtyři dny pili sklenici nepasterizovaného mléka z&nbsp;nemocných krav. Brzy nato se u nich projevily první klinické příznaky choroby.<ref>{{citace periodika |autor=Hertwig C. A |titul=Übertragung tierischer Ansteckungsstoffe auf den Menschen |periodikum=Med Vet Z |ročník=48 |číslo= |strany= |rok=1834 |pmid= |url=}}</ref> Poslední publikovaný případ pochází z&nbsp;roku 1966 z&nbsp;Velké Británie, kdy se nakazil jeden muž po požití nepasterizovaného mléka od krávy.<ref name="armstrong">{{citace periodika |autor=Armstrong R., Davie J., Hedger R. S |titul=Foot­and­mouth disease in man |periodikum=BMJ |ročník=4 |číslo=5578 |strany=529–530 |rok=1967 |pmid=4294412 |url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/picrender.fcgi?artid=1749100&blobtype=pdf}}</ref> Nemoc u lidí nebyla nikdy prokázána z&nbsp;pasterizovaného mléka.<ref name="prempeh01">{{citace periodika |autor=Prempeh H., Smith R., Müller B |titul=Foot and mouth disease: the human consequences. The health consequences are slight, the economic ones huge |periodikum=BMJ |ročník=322 |číslo=7286 |strany=565–566 |rok=2001 |pmid=11238137 |url= http://www.bmj.com/cgi/content/full/322/7286/565}}</ref> Ačkoliv někteří vědci varují před možností mutace viru FMDV a jeho přenosu na člověka,<ref name="mayor01" /> s&nbsp;ohledem na poznatky z&nbsp;historie je riziko přenosu na člověka a vzniku epidemie velmi nízké.<ref name="brownd01">{{citace periodika |autor=Brown D. W. G |titul=Foot and mouth disease in human beings |periodikum=Lancet |ročník=357 |číslo=9267 |strany=1463 |rok=2001 |pmid=11377592 |url=}}</ref> Člověk se zdá být vůči viru silně rezistentní. V&nbsp;případě propuknutí infekce u člověka však není známo, zda nemoc probíhá jako následek lokální replikace v&nbsp;místě proniknutí do organismu nebo může vyvolat celkové systémové onemocnění člověka.<ref name="brownd01" />

SLAK u člověka je nejčastěji způsobena sérotypem O a A, výjimečně sérotypem C. K&nbsp;infekci dochází zřejmě přes oděrky na kůži a sliznici při přímém kontaktu se zvířaty nebo konzumací čerstvého nepasterizovaného mléka.<ref name="smela07" /> Inkubační doba se pohybuje od 2-62–6 dní. Hlavními příznaky jsou horečka, bolest v&nbsp;krku, afty v&nbsp;ústní dutině a na jazyku, afty na kůži mezi prsty rukou a nohou. Nedojde-li k bakteriální kontaminaci aft, příznaky vymizí do 1–2 týdnů.<ref name="bauer">{{citace periodika |autor=Bauer K |titul=Foot- and-mouth disease as zoonosis |periodikum=Arch Virol |ročník=13 |číslo= |strany=95–97 |rok=1997 |pmid=9413529 |url=}}</ref> Podobná, ale daleko častější onemocnění lidí jsou zapříčiněna příbuznými [[Picornaviridae|pikornaviry]] rodu ''[[Enterovirus]]'' nebo [[Herpetické viry|herpesviry]]. Zejména u dětí je popsána tzv. [[nemoc rukou, nohou a úst]] (z&nbsp;anglického [[:en:hand, foot and mouth disease|hand, foot and mouth disease]]), kterou vyvolává [[Virus Coxsackie|virus Coxsackie A]] nebo enterovirus 71.<ref name="smela07" /><ref name="prempeh01" /> Další nemocí s&nbsp;podobnými příznaky je [[Stomatitida|herpetická gingivostomatitida]]. Je způsobena herpesvirem HSV-1 a jedná se o vůbec nejčetnější akutní [[stomatitida|stomatitidu]] člověka.<ref>{{citace periodika |autor=Holbrook W. P., Gudmundsson G. T., Ragnarsson K. T |titul=Herpetic gingivostomatitis in otherwise healthy adolescents and young adults |periodikum=Acta Odontol Scand |ročník=59 |číslo=3 |strany=113–115 |rok=2001 |pmid=11501877 |url=}}</ref>

Z&nbsp;epidemiologickéepidemiologického hlediska je důležitý i fakt, že člověk může přenášet FMDV i uvnitř svého těla a stává se tak zdrojem infekce pro zdravá zvířata.<ref>{{citace periodika |autor= Donaldson A. I., Sellers R. F |titul=Transmission of FMD by people |periodikum=Vet Rec |ročník=153 |číslo=9 |strany=279–280 |rok=2003 |pmid=12974344 |url=}}</ref> V&nbsp;70. letech byl izolován virus ze sliznice nosu a hltanu u lidí, kteří nevykazovali příznaky choroby.<ref name= sellers70>{{citace periodika |autor= Sellers R. F., Donaldson A. I., Herniman K. A|titul=Transfer of foot and mouth disease virus by man |periodikum=J Hyg Camb |ročník=68 |číslo= |strany=565–573 |rok=1971 |pmid= |url=}}</ref> Následně byl popsán případ přenosu nákazy z&nbsp;prasat na skot prostřednictvím ošetřovatele, u něhož byl virus nalezen v&nbsp;nose a hltanu. Autoři uvádějí životaschopnost viru na sliznicích u člověka až 24 hodin.<ref name="sellers71">{{citace periodika |autor=Sellers R. F., Herniman K. A., Mann J. A |titul=Transfer of foot-and-mouth disease virus in the nose of man from infected to non-infected animals |periodikum=Vet Rec |ročník=89 |číslo=16 |strany=447–449 |rok=1971 |pmid=4332392 |url=}}</ref>

Skot se nakazí převážně vdechnutím virového aerosolu.<ref name="donaldson87">{{citace periodika |autor=Donaldson A. I |titul=Foot-and-mouth disease: the principal features |periodikum=Vet J |ročník=41 |číslo= |strany=325–327 |rok=1987 |pmid= |url=}}</ref> Telata se mohou navíc nakazit při sání mléka od své nemocné matky.<ref name="grubman2004" /> Virus, který pronikne do [[dýchací soustava|dýchacích cest]] zvířete, [[adheze|přilne]] ke sliznici a proniká do buněk sliznice, kde se začíná replikovat. Názory na místo primární replikace FMDV se různí. Zatímco někteří autoři tvrdí, že virus se pomnožuje na sliznici [[hltan]]u nebo sliznici [[plíce|plic]],<ref name="brown92">{{citace periodika |autor=Brown C. C., Meyer R. F., Olander H. J., House C., Mebus C. A |titul=A pathogenesis study of foot-and-mouth disease in cattle, using in situ hybridization |periodikum=Can J Vet Res |ročník=56 |číslo=3 |strany=189–193 |rok=1992 |pmid=1330277 |url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=1330277}}</ref><ref name="sutmoller76">{{citace periodika |autor=Sutmoller P., McVicar J. W |titul=Pathogenesis of foot-and-mouth disease: the lung as an additional portal of entry

of the virus |periodikum=J Hyg (London) |ročník=77 |číslo=2 |strany=235–243 |rok=1976 |pmid=185288}}</ref> jiní tvrdí, že k&nbsp;replikaci viru dochází pouze v&nbsp;hltanu a ne v&nbsp;plicích.<ref name="burrows81">{{citace periodika |autor=Burrows R., Mann J. A., Garland A. J., Greig A., Goodridge D |titul=The pathogenesis of natural and simulated natural foot-and-mouth disease infection in cattle |periodikum=J Comp Pathol |ročník=91 |číslo=4 |strany=599–609 |rok=1981 |pmid=6274930}}</ref><ref name="zhang2001">{{citace periodika |autor=Zhang Z. D., Kitching R. P |titul=The localization of persistent foot and mouth disease virus in the epithelial cells of the soft palate and pharynx |periodikum=J Comp Pathol |ročník=124 |číslo=2–3 |strany=89–94 |rok=2001 |pmid=11222004 |url=}}</ref> Virus slintavky a kulhavky může proniknout do organismu i skrze oděrky na [[kůže|kůži]] a sliznicích či přes [[mikrotrauma]]ta na končetinách, respektive [[pazneht]]ech. Tento způsob infekce je však výjimečný, neboť k&nbsp;infekci přes kůži je potřeba 10000× větší množství viru než inhalační cestou.<ref name="donaldson87" /> Po primárním replikaci viru v&nbsp;místě vstupu do organismu přechází virus do krve a dochází tak k&nbsp;tzv. [[virémie|virémii]]. Krví je virus roznesen do celé řady dalších orgánů. K&nbsp;dalšímu pomnožení viru dochází zejména na těchto místech: ústní dutina, [[Jazyk (orgán)|jazyk]], hltan, distální části končetin a [[Mléčná žláza|vemeno]].<ref name="graves71">{{citace periodika |autor=Graves J. H., McVicar J. W., Sutmoller P., Trautman R |titul=Contact transmission of foot-and-mouth disease from infected to susceptible cattle |url=https://archive.org/details/sim_journal-of-infectious-diseases_1971-04_123_4/page/386 |periodikum=J Infect Dis |ročník=123 |číslo=4 |strany=386–391 |rok=1971 |pmid=4329344}}</ref> Na místech virem poškozeného [[epitelová tkáň|epitelu]] pak vznikají typické [[Puchýř|vezikuly]] (také označované jako puchýře) a dochází tak ke klinickému propuknutí nemoci.<ref name="sutmoller2003" /> Puchýře po několika dnech praskají, na jejich místě se objeví afty s&nbsp;[[krev|krví]], které mohou být kontaminovány [[bakterie]]mi. Pokud nedojde k&nbsp;bakteriální kontaminaci, začínají se eroze po 2–3 dnech samovolně hojit.<ref name="sparkata">{{Citace monografie |příjmení=Štěrba O |rok=1997 |titul= Virové choroby spárkaté zvěře |vydavatel=VFU Brno |místo=Brno |počet stran= |isbn=}}</ref> Srdeční svalovina je dalším typickým místem pomnožení viru. Zánět srdeční svaloviny ([[myokarditida]]) je hlavní příčinou úhynu nemocných mladých, ale někdy i dospělých zvířat.<ref name="grubman2004" /> Virus se však pomnožuje i v&nbsp;jiných orgánech, jako je [[mléčná žláza]],<ref name="burrows68">{{citace periodika |autor=Burrows R |titul=Excretion of foot-and-mouth disease virus prior to the development of lesions |periodikum= Vet Rec |ročník=82 |číslo= |strany=387–388 |rok=1968 |pmid= |url=}}</ref> [[slinivka břišní]]<ref>{{citace periodika |autor= Manocchio M |titul=Selective necrosis of the islets of Langerhans in a cow with experimental foot and mouth disease |periodikum=Veterinaria |ročník=50 |číslo=1–3 |strany=182 |rok=1974 |pmid= |url=}}</ref> nebo [[Hypothalamus|hypotalamus]].<ref name="scott65">{{citace periodika |autor= Scott F. W., Cottral G. E., Gailiunas P |titul= Presence of foot-andmouth disease virus in the pituitary and central nervous system of experimentally infected cattle |periodikum=Proceedings of the 69th Annual Mtg US Livestock Sanitary Assoc |ročník= |číslo= |strany87strany=87 |rok=1965 |pmid= |url=}}</ref>

[[Inkubační doba]] SLAK se pohybuje od 2 do 14 dní, přičemž u&nbsp;skotu je to nejčastěji 2–5 dní, u&nbsp;prasat 4–9 dní.<ref name="canada-hazard" /> Pro ovce a kozy uvádí směrnice [[Evropská unie|EU]] inkubační dobu 21 dní,<ref>{{Citace elektronické monografie |titul=Council Directive 2003/85/EC |url=http://www.wetgiw.gov.pl/old/inspekcja_weterynaryjna/zwalczanie_chor/Aktyprawne/03_85_dyr/en.pdf |datum aktualizace= |datum přístupu=2008-10-19 |vydavatel=EU |místo= |jazyk=anglicky }}{{Nedostupný zdroj}}</ref> přičemž může být samozřejmě kratší. Inkubační doby kolem 21 dnů a více jsou pozorovány v&nbsp;oblastech s&nbsp;[[endemie|endemickým výskytem]] SLAK nebo v&nbsp;místech, kde se vakcinuje proti SLAK.<ref name="canada-hazard" /> [[Morbidita]] (chorobnost) dosahuje u slintavky až 100 %.<ref name="varejka" /> [[Úmrtnost|Mortalita]] (úmrtnost) při SLAK u dospělých jedinců je nízká (do 5 %), avšak u selat a jehňat může dosáhnout až 75 %.<ref name="canada-hazard" /> Zajímavým faktem je, že při [[epidemie|epidemii]] na [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wanu]] v&nbsp;roce 1997 byla zaznamenána vysoká úmrtnost u všech věkových kategorií prasat.<ref name="grubman2004" />

V&nbsp;první fázi nemoci se u&nbsp;zvířat vyvine [[horečka]], která může dosahovat až 41&nbsp;°C. Během několika hodin po infekci se začnou formovat vezikuly ([[puchýř]]e) na sliznici v&nbsp;dutině ústní, na jazyku a mulci. Puchýře jsou pro zvířata velmi bolestivé a dochází k&nbsp;výraznému [[slina|slinění]] (slinotok), zvířata odmítají přijímat potravu, skřípou zuby, jsou apatická a často ulehají. V&nbsp;případě pastevního chovu se v&nbsp;tuto chvíli nemocné kusy izolují od stáda. Ve stejnou dobu dochází k&nbsp;rapidnímu poklesu [[laktace|tvorby mléka]] u&nbsp;dojnic. Vezikuly se objevují i mezi prsty a na korunce paznehtu. Bolestivost [[léze|lézí]] na paznehtu je příčinou kulhání a neochoty se pohybovat. Nemocné krávy mohou podupávat či vykopávat končetinami. Po dvou až třech dnech vezikuly praskají a na jejich místě se objevují afty s&nbsp;krvavou spodinou.[[Soubor:Foot and mouth disease in swine.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Eroze na spárcích prasete při SLAK]]Ty mohou v&nbsp;případě [[bakteriální infekce]] začít [[hnis]]at. Po 2 týdnech dochází k&nbsp;samouzdravení, nicméně nemoc může zanechat na zvířeti i&nbsp;trvalé následky, např. v&nbsp;podobě trvalého poklesu dojivosti a hmotnostního přírůstku.<ref name="varejka" /><ref name="canada-hazard" /><ref name="defra-factsheet">{{Citace elektronické monografie |url=http://www.defra.gov.uk/animalh/diseases/notifiable/fmd/index.htm |titul=DEFRA, UK; Disease factsheet: Foot-and-mouth disease |jazyk=anglicky |datum přístupu=2008-10-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081023155713/http://www.defra.gov.uk/animalh/diseases/notifiable/fmd/index.htm |datum archivace=2008-10-23 |nedostupné=ano }}</ref> U&nbsp;telat může dojít v&nbsp;důsledku [[myokarditida|myokarditidy]] k&nbsp;náhlému úhynu.<ref name="grubman2004" />

Inkubační doba u&nbsp;prasat se sice zpravidla pohybuje v&nbsp;několika dnech (maximálně 14 dní), přesto existují silně virulentní kmeny, u&nbsp;kterých inkubační doba trvá kolem 18 hodin.<ref name="kitching-alex" /> Příkladem vysoce virulentního kmene je sérotyp O, konkrétně jeho [[subtyp]] Cathay, jež byl izolován při epidemii v&nbsp;roce 1997 na TaiwanuTchaj-wanu.<ref name="samuel2001">{{citace periodika |autor=Samuel A. R., Knowles N. J |titul=Foot-and-mouth disease type O viruses exhibit genetically and geographically distinct evolutionary lineages (topotypes) |periodikum=J Gen Virol |ročník=82 |číslo=3 |strany=609–621 |rok=2001 |pmid=11172103 |url=}}</ref> Tento kmen FMDV byl silně patogenní pro prasata, naopak skot jím neonemocní.

Slintavka a kulhavka se diagnostikuje na základě klinických příznaků (klinická diagnostika) a potvrzuje se laboratorním vyšetřením (laboratorní diagnostika) na specializovaném pracovišti.<ref name="OIE-man">{{Citace elektronické monografie |autor= |titul=OIE Terrestrial diagnostic manual: Foot and mouth disease |url=http://www.oie.int/eng/normes/mmanual/2008/pdf/2.01.05_FMD.pdf |datum aktualizace=2008-07-17 |datum přístupu=2008-10-20 |vydavatel=OIE |místo= |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20081209074943/http://www.oie.int/eng/normes/mmanual/2008/pdf/2.01.05_FMD.pdf |datum archivace=2008-12-09 |nedostupné=ano }}</ref>

[[Soubor:Vesicular stomatitis.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|Slinotok je jedním z projevů slintavky a kulhavky u skotu (zde však zachycen u jedince s&nbsp;[[vezikulární stomatitida|vezikulární stomatitidou]])]]

Klinické projevy SLAK (viz kapitola „klinické příznaky“) jsou detailně známy a mohou se vyskytovat v&nbsp;různé intenzitě. Na základě těchto klinických příznaků lze již vyslovit podezření na výskyt SLAK v&nbsp;chovu. Tyto základní symptomy musí krom veterinárních lékařů znát i chovatelé dobytka, a ti jsou dle české [[právní řád|legislativy]] povinni každé podezření neprodleně hlásit buďto soukromému veterinárnímu lékaři, nebo přímo [[Krajská veterinární správa|Krajské veterinární správě]].<ref name="zakon166">{{Citace elektronické monografie |autor= |titul=Zákon č. 166/1999 Sb. |url= http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1999/sb057-99.pdf |datum aktualizace= |datum přístupu=2008-10-20 |vydavatel= |místo= |jazyk=}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Podezření na výskyt SLAK v&nbsp;chovu skotu lze vyslovit při zjištění kombinace těchto příznaků:

Podobnými příznaky se však mohou projevovat i jiná infekční onemocnění, se kterými je nutno počítat a je třeba je rozlišit na základě laboratorního vyšetření. U&nbsp;prasat se identicky projevují zejména [[vezikulární choroba prasat]], [[vezikulární exantém prasat]] a [[vezikulární stomatitida]]. U&nbsp;skotu, ovcí a koz lze zaměnit SLAK s&nbsp;[[vezikulární stomatitida|vezikulární stomatitidou]], [[Bovinní virová diarrhea|bovinní virovou diareou]] (BVD), [[Infekční rinotracheitida skotu|infekční bovinní rinotracheitidou]], [[katarální horečka ovcí|katarální horečkou ovcí]], [[mor skotu|morem skotu]], [[neštovice ovcí a koz|neštovicemi ovcí a koz]], [[hlavnička|hlavničkou]], [[stomatitida]]mi jiné [[etiologie]] či [[laminitida|laminitidou]].<ref name="canada-hazard" /><ref name="OIE-iowa" /><ref name="APHIS-factsheet">{{Citace elektronické monografie |autor=APHIS |titul=Foot and mouth disease |url=http://www.aphis.usda.gov/publications/animal_health/content/printable_version/fs_foot_mouth_disease07.pdf |datum aktualizace=2007-02-01 |datum přístupu=2008-10-22 |vydavatel=The U.S. Department of Agriculture (USDA), APHIS |místo= |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20081112143424/http://www.aphis.usda.gov/publications/animal_health/content/printable_version/fs_foot_mouth_disease07.pdf |datum archivace=2008-11-12 |nedostupné=ano }}</ref>

Laboratorní vyšetření provádí pouze specializovaná, [[Státní veterinární správa České republiky|státní veterinární správou]] schválená, akreditovaná laboratoř. Vzorky k&nbsp;vyšetření odebírá pouze soukromý či státní [[veterinární lékařství|veterinární lékař]].<ref name="zakon166" /> V&nbsp;České republiceČesku je jedinou schválenou laboratoří pro diagnostiku SLAK pracoviště na [[Státní veterinární ústav Praha|Státním veterinárním ústavu v Praze]].<ref name="vyhlaska389">{{Citace elektronické monografie |autor= |titul=Vyhláška 389/2004 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb128-04.pdf |datum aktualizace= |datum přístupu=2008-10-20 |vydavatel=Ministerstvo vnitra ČR |místo= |jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20100216013232/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb128-04.pdf|datum archivace=2010-02-16|nedostupné=ano}}</ref> Světová referenční laboratoř [[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO]] a zároveň referenční laboratoř [[Světová organizace pro zdraví zvířat|OIE]] pro SLAK se nachází v&nbsp;Institute for Animal Health ve městě [[Pirbright]] v&nbsp;jižní Anglii.<ref name="OIE-man" /> Jako vzorek pro vyšetření na SLAK se odebírá 1&nbsp;g tkáně z&nbsp;neprasklého nebo čerstvě prasklého puchýře. V&nbsp;některých zemích se odebírá seškrab hltano-jícnové sliznice (tzv. [[Probang test]]). Odebraný vzorek tkáně se vkládá do vzorkovnice s&nbsp;transportním médiem, jež představuje roztok [[glycerol]]u&nbsp;a 0,04&nbsp;M [[fosfátový pufr|fosfátového pufru]] v&nbsp;poměru 1:1 o pH v&nbsp;rozmezí 7,2–7,4.<ref name="OIE-man" /> Přítomnost fosfátového pufru je nezbytná, aby během transportu nedošlo k&nbsp;poklesu pH pod 6,0 a tím k&nbsp;inaktivaci viru.<ref name="varejka" /> Laboratorní diagnostika se dělí na přímou identifikaci původce a [[sérologie|sérologické metody]] (detekce protilátek). Z&nbsp;metod přímé identifikace se používá nejčastěji [[komplement fixační test]], [[ELISA]] nebo izolace viru jeho kultivací na [[buněčná kultura|buněčných kulturách]].<ref name="OIE-man" /> V&nbsp;poslední době se však stále více začíná prosazovat [[molekulární biologie|molekulárně-biologická metoda]] [[Kvantitativní polymerázová řetězová reakce|real-time PCR]]. Pomocí sérologických metod jako je ELISA či [[virus neutralizační test]] se provádí pravidelný monitoring dobytka ve státě a zejména preventivní kontroly importovaných či exportovaných zvířat.<ref name="SVS-bulletin">{{Citace elektronické monografie |autor= |titul=Informační bulletin 10/99: Slintavka a kulhavka a vezikulární choroby v ČR v letech 1996-1998 |url=http://www.svscr.cz/files/ib9910.pdf |datum aktualizace= |datum přístupu=2008-10-20 |vydavatel=SVS ČR |místo=Praha |jazyk= }}{{Nedostupný zdroj}}</ref>

== Legislativa v&nbsp;ČRČesku ve vztahu k&nbsp;SLAK ==

Veškerá práva, povinnosti a oprávnění chovatelů, veterinárních lékařů a orgánů státní správy při podezření, vzniku a zdolávání slintavky a kulhavky na území České republikyČeska jsou zakotveny ve veterinárním zákoně č.&nbsp;166/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů, v&nbsp;novele veterinárního zákona č.&nbsp;131/2003 Sb. a vyhlášce č.&nbsp;389/2004 Sb. o opatřeních při tlumení slintavky a kulhavky a proti jejímu předcházení.<ref name="zakon166" /><ref name="vyhlaska389" /> Zde jsou uvedena nejdůležitější fakta z&nbsp;těchto právních norem.

KVS musí každých 5 let vypracovávat pohotovostní plán pro případný vznik ohniska nebezpečné nákazy. Účinnost a efektivnost pohotovostních plánů, jakož i&nbsp;koordinace SVS s&nbsp;[[Armáda České republiky|Armádou]] a [[Policie České republiky|policiíPolicií ČR]] při likvidaci nebezpečné nákazy se testuje při pravidelných poplašných cvičeních. Ve výjimečných případech a pouze na základě schválení [[Ústřední nákazová komise České republiky|ústřední nákazové komise]] může KVS povolit tzv. [[Nouzové očkování|nouzovou vakcinaci]], která se provádí v&nbsp;kruhové pásmu kolem ohniska. Použití nouzové vakcinace však značně prodlužuje lhůtu, kdy může stát získat zpět statut země prosté SLAK bez vakcinace a dochází tak k&nbsp;prodloužení omezení exportu zvířat a živočišných produktů z&nbsp;České republikyČeska.

[[Léčba]] slintavky a kulhavky se neprovádí, preventivní očkování je zakázáno.<ref name="OIE-healthcode" /> Ve výjimečných případech při vzniku ohniska SLAK a rychlém šíření nákazy může Státní veterinární správa povolit nouzovou vakcinaci kolem ohniska nákazy.<ref name="vyhlaska389" /> Preventivní ochrana státního území před zavlečením SLAK spočívá v&nbsp;přísné kontrole importovaných zvířat a živočišných produktů ze zahraničí. Do ČRČeska lze dovážet zvířata a živočišné produkty pouze ze států, jež mají organizací OIE uznaný statut země prosté SLAK bez vakcinace.

[[Soubor:Plum Island Animal Disease Center.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|Na výzkumném pracovišti Plum Island Animal Disease Center se vyvíjí nové vakcíny a antivirotika proti SLAK. Jedná se rovněž o vakcinační banku pro Severní Ameriku]]Historie vzniku prvních vakcín sahá do období těsně před [[Druhá světová válka|2. světovou válkou]], kdy němečtí vědci začali testovat vakcíny připravené ze sliznic jazyka infikovaného skotu. Německý badatel Waldmann a jeho kolegové izolovali živý virus FMDV, který navázali na [[adjuvans]] v&nbsp;podobě [[hydroxid hlinitý|hydroxidu hlinitého]] a virus následně inaktivovali [[formaldehyd]]em.<ref>{{citace periodika |autor=Waldmann O., Pyl G., Hobohm K. O., Mohlmann H |titul= Die Entwicklung des Riemser Adsorbatimpfstoffes gegen Maul-und Klauenseuche und seine Herstellung |periodikum=Zbl. Bakt. I. Orig |ročník=148 |číslo= |strany=1 |rok=1941 |pmid= |url=}}</ref> Problém omezeného zdroje viru a nutnosti experimentálních infekcí zvířat, jenž bránil v&nbsp;masivní produkci vakcín na trh, vyřešil o pár let později nizozemský vědec Frenkel.<ref name="sutmoller2003" /> Ten v&nbsp;roce 1951 poprvé publikoval studii o možnostech [[Mikrobiální kultura|kultivace]] viru slintavky na [[epitelová tkáň|epiteliálních buňkách]] hovězího jazyku [[in vitro]].<ref>{{citace periodika |autor=Frenkel H. S |titul= Research on foot-and-mouth disease. II. The cultivation of the virus on a practical scale in explantations of bovine tongue epithelium |periodikum=Am J Vet Res |ročník=12 |číslo= |strany=187 |rok=1951 |pmid= |url=https://archive.org/details/sim_american-journal-of-veterinary-research_1951-07_12_44/page/187}}</ref> Pomocí této techniky mohla začít výroba vakcín a Nizozemí se tak v&nbsp;roce [[1952]] stalo první Evropskou zemí, kde se začalo s&nbsp;plošnou vakcinací proti SLAK. K&nbsp;další kvantifikaci při produkci vakcín napomohlo používání [[buněčná kultura|buněčných linií]].<ref name="sutmoller2003" />

V&nbsp;současné době je v&nbsp;Evropě a dalších vyspělých zemích přijímán koncept vakcinace pouze v&nbsp;případě vzniku ohniska SLAK jako tzv. nouzová vakcinace. Preventivní plošná vakcinace je zcela odmítána. Z&nbsp;těchto důvodů jsou zřízeny tzv. vakcínové banky pro určitý region. V&nbsp;těchto bankách jsou uschovány antigeny a živé viry velkého množství kmenů FMDV.<ref name="grubman2004" /> Vakcínové banky obsahující různé kmeny viru jsou nezbytné z&nbsp;důvodu neexistence jedné universální vakcíny. Mezi 7 sérotypy FMDV není [[zkřížená reakce]] a dokonce i mezi subtypy stejného sérotypu může být zkřížená reakce velmi slabá.<ref name="canada-hazard" /> Z&nbsp;toho plyne, že v&nbsp;případě propuknutí ohniska SLAK musí být použita vakcína proti konkrétnímu subtypu. V&nbsp;případě propuknutí masivní epidemie existují navíc velké obavy, že tyto banky nemohou dodat dostatečné množství vakcín. Mezi další nevýhody vakcinace patří zejména nemožnost rozeznat při [[sérologie|sérologickém vyšetření]] [[protilátka|protilátky]] vzniklé po vakcinaci (postvakcinační) a protilátky vzniklé po proběhlé infekci SLAK (postinfekční). Navíc chráněnost nastupuje za dlouhou dobu (1–3 týdny) po očkování. U zvířat vakcinovaných ale nedostatečně chráněných nemusí být onemocnění klinicky zjevné, avšak mohou vylučovat virus do prostředí. U skotu je rovněž známo trvalé nosičství viru i u vakcinovaných jedinců. Tato fakta a další problémy motivují vědce k&nbsp;dalšímu výzkumu na vakcínách proti SLAK.<ref name="grubman2004" /> Byla již publikována řada prací týkajících se nových alternativ pro přípravu vakcín proti SLAK. Jedná se například o podjednotkové vakcíny obsahující pouze rekombinantně<ref name="kleid">{{citace periodika |autor=Kleid D. G., Yansura D., Small B., Dowbenko D., Moore D. M., Grubman M. J., McKercher P. D., Morgan D. O., Robertson B. H., Bachrach H. L |titul=Cloned viral protein vaccine for foot-and-mouth disease: responses in cattle and swine |periodikum=Science |ročník=214 |číslo=4525 |strany=1125–1129 |rok=1981 |pmid=6272395 |url=}}</ref> nebo synteticky připravený protein VP1.<ref name="francis">{{citace periodika |autor=Francis M. J., Hastings G. Z., Brown F., McDermed J., Lu Y. A., Tam J. P |titul=Immunological evaluation of the multiple antigen peptide (MAP) system using the major immunogenic site of foot-and-mouth disease virus |periodikum=Immunology |ročník=73 |číslo=3 |strany=249–254 |rok=1991 |pmid=1652552 |url=https://archive.org/details/sim_immunology_1991-07_73_3/page/249}}</ref><ref name="nargi">{{citace periodika |autor=Nargi F., Kramer E., Mezencio J., Zamparo J., Whetstone C., Van Regenmortel M. H., Briand J. P., Muller S., Brown F |titul= Protection of swine from foot-and-mouth disease with one dose of an all-D retro peptide |periodikum=Vaccine |ročník=17 |číslo=22 |strany=2888–2893 |rok=1999 |pmid=10438060 |url=}}</ref> Dlouhodobým pasážováním viru na bovinních buněčných liniích nebo kuřecích [[embryo|embryích]] vznikly živé, oslabené vakcíny, jež sice byly bezpečné, ale nevykazovaly dostatečnou ochranu před virem.<ref name="brooksby82">{{citace periodika |autor=Brooksby J. B |titul=Portraits of viruses: foot-and-mouth disease virus |periodikum=Intervirology |ročník=18 |číslo=1–2 |strany=1–23 |rok=1982 |pmid=6288615 |url=}}</ref> Jiné experimenty se zaměřily na použití prázdných virových kapsid FMDV (tzn. virová partikule bez RNA).<ref>{{citace periodika |autor=Grubman M. J., Robertson B. H., Morgan D. O., Moore D. M., Dowbenko D |titul=Biochemical map of polypeptides specified by foot-and-mouth disease virus |periodikum=J Virol |ročník=50 |číslo=2 |strany=579–586 |rok=1984 |pmid=6323757 |url=https://archive.org/details/sim_journal-of-virology_1984-05_50_2/page/579}}</ref><ref>{{citace periodika |autor=Roosien J., Belsham G. J., Ryan M. D., King A. M., Vlak J. M |titul=Synthesis of foot-and-mouth disease virus capsid proteins in insect cells using baculovirus expression vectors |periodikum=J Gen Virol |ročník=71 |číslo= |strany=1703–1711 |rok=1990 |pmid=2167924 |url=}}</ref><ref>{{citace periodika |autor=Lewis S. A., Morgan D. O., Grubman M. J

|titul=Expression, processing, and assembly of foot-and-mouth disease virus capsid structures in heterologous systems: induction of a neutralizing antibody response in guinea pigs |periodikum=J Virol |ročník=65 |číslo=12 |strany=6572–6580 |rok=1991 |pmid=1658362 |url=https://archive.org/details/sim_journal-of-virology_1991-12_65_12/page/n209}}</ref> Na přelomu tisíciletí přišli američtí vědci s&nbsp;novinkou v&nbsp;tlumení slintavky a kulhavky. Jedná se o použití [[Antivirotikum|antivirotik]] v&nbsp;podobě [[interferon]]u (zkratka IFN). Jelikož při nouzové vakcinaci kolem ohniska SLAK jsou vakcinovaná zvířata bezpečně chráněna až po několika dnech, mohou se tato zvířata při rychlém šíření viru nakazit a také vylučovat virus. Právě na tato zdravá, vakcinovaná zvířata by měla být aplikována interferonová léčba.<ref name="grubman2004" /> První studie byly provedeny na prasatech, kterým byla aplikována vakcína současně s&nbsp;prasečím interferonem-α (pIFN-α) a hned následující den byla tato prasata vystavena viru slintavky a kulhavky. U všech sledovaných prasat se neobjevily žádné klinické příznaky ani nebyla zjištěna [[virémie]] v&nbsp;krvi.<ref>{{citace periodika |autor=Chinsangaram J., Moraes M. P., Koster M., Grubman M. J |titul=Novel viral disease control strategy: adenovirus expressing alpha interferon

rapidly protects swine from foot-and-mouth disease |periodikum=J Virol |ročník=77 |číslo=2 |strany=1621–1625 |rok=2003 |pmid=12502879 |url=http://jvi.asm.org/cgi/content/full/77/2/1621?view=long&pmid=12502879 }} {{Wayback|url=http://jvi.asm.org/cgi/content/full/77/2/1621?view=long&pmid=12502879 |date=20200722193221 }}</ref> V&nbsp;další studii bylo prokázáno, že kombinace vakcíny a pIFN-α chrání bezpečně po dobu 3–5 dní po aplikaci a při použití této kombinace jeden den po kontaktu zvířete s&nbsp;virem výrazně redukuje virémii a snižuje vylučování viru.<ref>{{citace periodika |autor=Moraes M. P., Chinsangaram J., Brum M. C., Grubman M. J |titul=Immediate protection of swine from foot-and-mouth disease: a combination of adenoviruses expressing interferon alpha and a foot-and-mouth disease virus subunit vaccine |periodikum=Vaccine |ročník=22 |číslo=2 |strany=268–279 |rok=2003 |pmid=14615155 |url=}}</ref> Nicméně, při testování interferonové terapie u skotu nebylo dosaženo tak uspokojivých výsledků jako u&nbsp;prasat.<ref>{{citace periodika |autor=Wu Q., Brum M. C., Caron L., Koster M., Grubman M. J |titul=Adenovirus-mediated type I interferon expression delays and reduces disease signs

V&nbsp;březnu roku 1997 se na ostrově [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] po 68 letech objevilo ohnisko SLAK u prasat. Vše začalo 14.&nbsp;března 1997, kdy si v jednom z&nbsp;prasečích chovů nedaleko města [[Hsinchu]] místní chovatel povšiml puchýřovitých lézí na spárcích prasat. Vzorky odebrané z&nbsp;tohoto chovu byly laboratorně vyšetřeny a 19.&nbsp;března byla potvrzena slintavka a kulhavka sérotypu O.<ref name="USDA-taiwan">{{Citace elektronické monografie |autor=USDA |titul=USDA: Foreign Animal Disease Report, 1998 |url=http://www.aphis.usda.gov/lpa/pubs/fadrep.pdf |datum aktualizace= |datum přístupu=2008-10-27 |vydavatel=USDA |místo= |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20070202192809/http://www.aphis.usda.gov/lpa/pubs/fadrep.pdf |datum archivace=2007-02-02 |nedostupné=ano }}</ref> Nemoc se během tří týdnů rozšířila po celém ostrově (zasaženo kolem 6144 chovů<ref name="USDA-taiwan" />) měla zdrcující vliv na průmysl s&nbsp;[[vepřové maso|vepřovým masem]] a na zemědělství vůbec.<ref name="grubman2004" /> Při likvidaci této epidemie uhynulo nebo bylo utraceno více než 4 milióny prasat, což představovalo 38 % celkové populace prasat na Tchaj-wanu.<ref>{{citace periodika |autor=Yang P. C., Chu R. M., Chung W. B., Sung H. T |titul=Epidemiological characteristics and financial costs of the 1997 foot-and-mouth disease epidemic in Taiwan |periodikum=Vet Rec |ročník=145 |číslo=25 |strany=731–734 |rok=1999 |pmid=10972111 |url=}}</ref> Do doby před propuknutím epidemie patřil Tchaj-wan mezi největší dodavatele vepřového masa do [[Japonsko|Japonska]] a v&nbsp;roce 1996 se řadil mezi 15 největších producentů vepřového masa na světě. V&nbsp;letech 1995 až 1996 bylo [[Vývoz|exportováno]] z&nbsp;Tchaj-wanu 270 000 [[Kilogram#Tuna|tun]] vepřového masa. Ekonomická ztráta v&nbsp;důsledku poklesu stavu prasat, vakcinace, ztráty pracovních míst a především zákazu exportu vepřového masa do Japonska byla odhadnuta na 6,9 miliard USD.<ref name="USDA-taiwan" />

[[Soubor:FMD outbreaks UK 2001.png|rightvpravo|250px|thumbnáhled|Mapa ohnisek SLAK během epidemie v&nbsp;Západní Evropě v&nbsp;roce 2001.{{legenda|#FF0000|100–893 ohnisek|border=ohraničení}}{{legenda|#FF8C00|50–100 ohnisek|border=ohraničení}}{{legenda|#B3EE3A|10–50 ohnisek|border=ohraničení}}{{legenda|#32CD32|1–10 ohnisek|border=ohraničení}}]]

Dnem 20.&nbsp;března 2001, kdy byl u prasat na jatkách v&nbsp;[[Essex]]u v&nbsp;Anglii diagnostikován první případ slintavky a kulhavky, vypukla ve Velké Británii epidemie, jež ovlivnila život nejen ve [[Spojené království|Spojeném království]], ale dotkla se přímo či nepřímo celé Evropy.<ref name="leforban02" /> Jednalo se o největší epidemii hospodářských zvířat od konce 2.&nbsp;světové války. Kromě Spojeného království se nemoc rozšířila také do Irska, Francie a Nizozemí.<ref name="scudamore02">{{citace periodika |autor=Scudamore J. M., Harris D. M |titul=Control of foot and mouth disease: lessons from the experience of the outbreak in Great Britain in 2001 |periodikum=Rev Sci Tech |ročník=21 |číslo=3 |strany=699–710 |rok=2002 |pmid=12523708 |url=http://www.oie.int/eng/publicat/rt/2103/3.7.ScudamoreCONTROL.pdf |příjmení= |jméno= |datum přístupu=2008-10-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20030824071204/http://www.oie.int/eng/publicat/rt/2103/3.7.ScudamoreCONTROL.pdf |datum archivace=2003-08-24 |nedostupné=ano }}</ref> Od 20.&nbsp;března 2001 do 30.&nbsp;září bylo hlášeno celkem 2&nbsp;060 ohnisek, z&nbsp;čehož 2&nbsp;030 ohnisek se nacházelo na území Velké Británie.<ref name="leforban02" /> Nejvíce postiženou oblastí bylo hrabství [[Cumbria]] v&nbsp;[[Severozápadní Anglie|Severozápadní Anglii]], kde bylo hlášeno na 893 ohnisek. Vysoké počty ohnisek byly dále zaznamenány v&nbsp;hrabstvích [[Devon (hrabství)|Devon]] (173), Dumfries & Galloway (176) ve [[Skotsko|Skotsku]], [[Severní Yorkshire|North Yorkshire]] (133), [[CountyHrabství Durham|Durham]] (85), [[Northumberland]] (88) a [[Powys]] (70) ve [[Wales]]u.<ref name="scudamore-origin" /> Původcem epidemie byl kmen FMDV sérotyp O Pan-Asia, jenž do té doby nebyl v&nbsp;Evropě nikdy přítomen.<ref name="knowles01">{{citace periodika |autor=Knowles N. J., Samuel A. R., Davies P. R., Kitching R. P., Donaldson A. I |titul=Outbreak of foot-and-mouth disease virus serotype O in the UK caused by a pandemic strain |periodikum= Vet Rec |ročník=148 |číslo=9 |strany=258–259 |rok=2001 |pmid=11292084 |url=}}</ref> Příčina, původ ani cesta zavlečení viru na Britské ostrovy nebyla nikdy zjištěna, nicméně za nejpravděpodobnější způsob je označován ilegální dovoz masa či masných produktů z&nbsp;[[Asie]] nebo [[Jižní Afrika|Jižní Afriky]] a následné zkrmení zbytků z&nbsp;těchto importů prasatům na farmě Burnside v&nbsp;hrabství [[Northumberland]].<ref name="spratt-defra" /> Ve Spojeném Královstvíkrálovství bylo v&nbsp;rámci likvidace nákazy utraceno 5,73 miliónu zvířat, z&nbsp;toho bylo 81 % ovcí, 15,3 % skotu, 3,55 % prasat, zanedbatelné procento tvořily kozy, spárkatá zvěř a velbloudovití.<ref name="sutmoller2003" /> Celkové finanční ztráty se odhadují mezi 12,3–13,8 miliardami USD, z&nbsp;čehož přibližně 36 % jsou ztráty v&nbsp;turismu. Jako kompenzaci škod vyplatila britská vláda zemědělcům kolem 4,2 miliardy USD.<ref name="thompson02">{{citace periodika |autor=Thompson D., Muriel P., Russell D., Osborne P., Bromley A., Rowland M., Creigh-Tyte S., Brown C |titul= Economic costs of the foot and mouth disease outbreak in the United Kingdom in 2001 |periodikum=Rev Sci Tech |ročník=21 |číslo=3 |strany=675–687 |rok=2002 |pmid=12523706 |url=http://www.oie.int/eng/publicat/rt/2103/3.4.Thompson.pdf |příjmení= |jméno= |datum přístupu=2008-10-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060927165413/http://www.oie.int/eng/publicat/rt/2103/3.4.Thompson.pdf |datum archivace=2006-09-27 |nedostupné=ano }}</ref> V&nbsp;žádné z&nbsp;postižených zemí kromě Nizozemí nebylo použito vakcinace a nákaza se likvidovala metodou [[Metoda stamping out|stamping out]]. V&nbsp;Nizozemí vláda odsouhlasila vzhledem k&nbsp;obrovské hustotě chovaného dobytka supresivní vakcinaci zdravých zvířat v&nbsp;okolí ohnisek. Tato zdravá, vakcinovaná zvířata byla následně zlikvidována.<ref name="pluimers02">{{citace periodika |autor=Pluimers F. H., Akkerman A. M., van der Wal P., Dekker A., Bianchi A |titul=Lessons from the foot and mouth disease outbreak in The Netherlands in 2001 |periodikum= Rev Sci Tech |ročník=21 |číslo=3 |strany=711–21 |rok=2002 |pmid=12523709 |url=http://www.oie.int/eng/publicat/rt/2103/3.8.Pluimers.pdf |příjmení= |jméno= |datum přístupu=2008-10-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070303122549/http://www.oie.int/eng/publicat/rt/2103/3.8.Pluimers.pdf |datum archivace=2007-03-03 |nedostupné=ano }}</ref> Díky těmto opatřením se Holanďané brzy s&nbsp;nákazou vypořádali a již 16.&nbsp;června 2001 získali zpět statut země prosté SLAK bez vakcinace. Vybíjení zdravých vakcinovaných zvířat však vyvolalo v&nbsp;Nizozemí velký odpor zemědělců a celé veřejnosti. Negativní reakce veřejnosti pak dovedla OIE ke změnám v&nbsp;boji proti SLAK.<ref name="sutmoller2003" />

[[Soubor:FMD note.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Omezení dopravy v&nbsp;postižených oblastech při epidemii SLAK ve Velké Británii v&nbsp;roce 2001]]

Vliv slintavky a kulhavky na [[ekonomika|ekonomiku]] je evidentní. Důkazem toho byla epidemie SLAK v&nbsp;roce 2001 ve Velké Británii. Celkové ztráty nejsou způsobeny jen likvidací obrovských počtů zvířat a náklady spojenými s&nbsp;likvidací nákazy, ale také zákazem exportu živých zvířat, všech živočišných potravin a produktů a omezením [[cestovní ruch|cestovního ruchu]]. Britská vláda odhaduje ztráty v&nbsp;zemědělství a potravinářském průmyslu spojené s&nbsp;událostmi v&nbsp;roce 2001 na 3,1 miliardy [[Libra šterlinků|liber]]. Dalších 2,7 až 3,2 miliardy liber si vyžádalo omezení cestovního ruchu v&nbsp;postižených oblastech.<ref name="thompson02"/> Epidemie v&nbsp;Evropě v&nbsp;roce 2001 měla i značný dopad na psychiku lidí a mezi širokou veřejností vyvolalo hromadné vybíjení statisíců kusů dobytka negativní emoce. Nejvíce postiženou skupinou lidí byli samozřejmě chovatelé, ale i lidé žijící na venkově a lidé, kteří se účastnili likvidace nákazy.

[[Soubor:Tony Blair Junein 20072002.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|Bývalý britský premiér [[Tony Blair]] byl velmi kritizován za postup při epidemii SLAK v&nbsp;roce 2001]]

Slintavka a kulhavka ve Velké Británii v&nbsp;roce 2001 si získala velkou pozornost [[média|médií]] a rozpoutala diskuzi mezi širokou veřejností po celé Evropě. V&nbsp;médiích se během roku 2001 objevila řada spekulací o příčinách epidemie, na [[internet]]u vznikly diskuzní fóra, byly zveřejněny rozhovory s&nbsp;odborníky a publikovány články zaměřené na SLAK. Také však bylo zveřejněno množství neověřených spekulací. Některé webové stránky spekulovaly o tom, že za vznikem epidemie stojí [[Vláda Spojeného království|Britská vláda]] s&nbsp;cílem zlikvidovat chovatele dobytka.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=6197 |titul=Slintavka a kulhavka - spekulace OSUDU.cz z před 6 let, že může jít o teroristický akt britské vlády, se potvrzují |jazyk= |datum přístupu=2008-12-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071117200421/http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=6197 |datum archivace=2007-11-17 |nedostupné=ano }}</ref> Jiné zase uváděly události ve Velké Británii do souvislosti s&nbsp;[[Teroristické útoky 11. září 2001|teroristickými útoky z&nbsp;11. září 2001]] a za viníky zavlečení viru považovaly [[Al-Káida|Al-Kajdu]].<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://slidil.cz/super/clanek.php?id=8439 |titul=Bioteroristé útočili možná první |jazyk= |datum přístupu=2008-12-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120307070325/http://slidil.cz/super/clanek.php?id=8439 |datum archivace=2012-03-07 |nedostupné=ano }}</ref> Jedním z&nbsp;argumentů zastánců konspirační teorie byla zpráva, že pár dní před propuknutím epidemie se údajně ztratila zkumavka s&nbsp;virem slintavky a kulhavky ze státní laboratoře ve městě [[Porton Down]].<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://archives.tcm.ie/breakingnews/2001/04/08/story9257.asp |titul=Stolen foot-and-mouth virus 'released deliberately' |jazyk=anglicky |datum přístupu=2008-12-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081017094647/http://archives.tcm.ie/breakingnews/2001/04/08/story9257.asp |datum archivace=2008-10-17 |nedostupné=ano }}</ref> Tato zpráva však byla brzy vyvrácena a ukázalo se, že jedinou laboratoří, kde se pracuje s&nbsp;virem slintavky a kulhavky, je Institute for Animal Health v&nbsp;Pirbright.<ref name="scudamore-origin">{{Citace elektronické monografie |autor=Scudamore J. M |titul=Origin of the UK Foot and Mouth Disease epidemic in 2001 |url=http://www.defra.gov.uk/footandmouth/pdf/fmdorigins1.pdf |datum aktualizace=2002-06-01 |datum přístupu=2008-11-19 |vydavatel=DEFRA, UK |místo= |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20080216053337/http://www.defra.gov.uk/footandmouth/pdf/fmdorigins1.pdf |datum archivace=2008-02-16 |nedostupné=ano }}</ref> Rovněž informace deníku [[Sunday Express]] o tom, že státy USA, Kanada a Mexiko provedly 3 měsíce před epidemií v&nbsp;Západní Evropě poplašné cvičení zaměřené na likvidaci SLAK v&nbsp;[[Texas]]u, protože byly předem informovány o potenciálním [[bioterorismus|bioteroristickém útoku]],<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.mail-archive.com/ctrl@listserv.aol.com/msg64108.html |titul=NYDP: US held foot and mouth simulation 3 months before UK Outbreak |jazyk=anglicky |datum přístupu=2008-12-12}}</ref> se ukázaly jako falešné.<ref name="scudamore-origin" />

* {{citace periodika |autor=Smělá G., Vaculín Š |titul=Představuje slintavka a kulhavka nebezpečí pro člověka? |periodikum=Veterinární lékař |ročník=5 |číslo=3 |strany=91–94 |rok=2007 |pmid= |url=http://195.250.138.169/vetlek/documents/Vaculin.pdf }}{{Nedostupný zdroj}}

* {{en}} [http://www.oie.int/eng/info_ev/en_FMDHome.htm OIE: Foot-and-mouth disease website] {{Wayback|url=http://www.oie.int/eng/info_ev/en_FMDHome.htm |date=20081113163355 }}