Wikipedie

Kostkové z Postupic: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Příbuzenské svazky: napřímení a doplnění
 
(Není zobrazeno 40 mezilehlých verzí od 23 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
'''Kostkové z Postupic''' byl starý český vladycký rod pocházející z [[Postupice|Postupic]] na Benešovsku, a který svojí statečností, významem a především bohatstvím nepozorovaně vstoupil do velké panské společnosti. ▼
| jméno = Kostkové z Postupic
| znak = Wappen5-Postupitz.jpg
| popisek = Erb Kostků z Postupic
| země = {{Vlajka a název|České království}}
| mateřská dynastie = [[Hrabišici]]
| tituly =
| zakladatel = [[Zdeněk z Křemenic]]
| mýtický zakladatel = Všebor
| poslední vládce =
| rok založení = [[14. století]]
| konec vlády =
| současná hlava =
| větve rodu =
}}
▲'''Kostkové z  Postupic''' byl([[Němčina|německy]] Kostka von Postupice) byli starý český vladycký rod pocházející z  [[Postupice|Postupic]] na Benešovsku, a který svojí statečností, významem a především bohatstvím nepozorovaně vstoupil do velké panské společnosti.
 
== Historie a původ ==
[[PostupiceJiž zaniklá (tvrz)|Tvrz Postupice]] ležící 10 km jihovýchodně od [[Benešov]]a bylybyla rodným sídlem Kostků z Postupic. Jako první majitel je připomínán [[Zdeněk z Křemenic]] (doložen 1379–1401).
 
Jeho starší syn Vilém Kostka záhy získal pohodlnější sídlo v Hrádku nad Sázavou (nyní [[Komorní Hrádek (zámek)|Komorní Hrádek]]) a Postupice přenechal svému mladšímu bratrovi Zdeňkovi. Vilém Kostka z Postupic proslul jako válečník, později jako vůdce [[Utrakvismus|utrakvistické]] strany. Byl rovněž členem českého poselstva na [[Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil|Basilejský koncil]]. Bojoval mj. také [[Bitva u Lipan|u Lipan]] padl r. [[1436]] při obléhání [[Hradec Králové|Hradce Králové]].
 
Zdeňkův mladší syn, Vilémův bratr rovněž Zdeněk Kostka (doložen 1415–1448) – (manželka Anna z Myšlína) k postupickému majetku ještě získal r.roku [[1444]] [[Zlenice (hrad)|Zlenice]], [[Chrast (zámek)|Chrast]] a [[Myšlín (zámek)|Myšlín]]. Do kdyDokdy Kostkové na Postupicích sídlili a ani o jejich aktivitách zde není nic známo. Zřejmé je, že záhy přesídlili na nově nabyté majetky.
 
Kostkové se za [[Husitství|husitské revoluce]] a zejména v poděbradské epoše vyšvihli majetkem a politickým vlivem mezi nejvýznamnější šlechtické rodiny v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]]. Již Vilém Kostka z Postupic se pak stal jednou z předních osobností [[České království|českého království]]. a jehoJeho synové význam rodu ještě znásobili. Bohuš Kostka vlastnil Hrádek ia Dubou a byl [[hejtman]]em [[chrudim]]ského kraje. Stejně tak se stal hejtmanem i jeho bratr Zdeněk Kostka<ref group="pozn.">V některých publikacích, např. ''Encyklopedii českých rodů'', je zaměňován se svým stejnojmenným strýcem (Zdeňkem Kostkou II.).</ref>, který ještě rozšířil svoje statky o panství [[Lanšperk]], [[Nouzov]] a [[Moravská Třebová|Moravskou Třebovou]]. Albrecht Kostka byl pak správcem [[Dolní Lužice]] a zakoupil k tomu ještě panství Helfštejn (dnes [[Helfštýn]]), [[Hranice (okres Přerov)|Hranice]], [[Podlažice]] a [[Přerov]]. Poslední z bratrů Jan Kostka z Postupic zdědil [[Litomyšl]] a [[Brandýs nad Orlicí|Brandýs]]. Zdeněk i Albrecht působili i v diplomatických službách a zastávali významné funkce.
 
Janův syn [[Bohuš II. Kostka z Postupic|Bohuš (II.)]] držel Litomyšl a Lanšperk. Protože po sobě zanechal pouze dvě dcery (vdaly se za [[Pernštejnové|Pernštejny]]) a jeho bratr Jan (II.) zemřel bezdětný, většina majetku Kostků připadla Zdeňkovi (IV.), vnukovi Viléma Kostky a synu Bohuše (I.). Z jeho čtyř synů (Vilém, Zdeněk, Jan a Bohuš) nikdo neměl mužského potomka, a tak Bohušem III. Kostkou z Postupic, který přišel o velkou část majetku za účast na [[Stavovský odboj roku 1547|stavovském povstání v roce 1547]], rod vymřel (asi rokem 1557) .<ref>Ottův slovník naučný. Díl 14, s. 946-947</ref>
Kostkové se za [[Husitství|husitské revoluce]] a zejména v poděbradské epoše vyšvihli majetkem a politickým vlivem mezi nejvýznamnější šlechtické rodiny v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]]. V roce [[1467]] však stáli neochvějně na straně krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Ke konci jeho života roku [[1470]] začal Albrecht Kostka kolísat ve věrnosti k českému králi, až roku 1470 přešel na stranu [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] a stal se jeho důvěrníkem. Dokonce se vystěhoval do [[Uhersko|Uher]] a byl nazýván „osobním přítelem dvou králů“ –Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína.
 
Dohady některých historiků, že potomci Kostků z Postupic později žili v Uhrách, se zakládají na mylném ztotožnění Mikuláše a Petra Kostky, usazených v 16. století na panstvích Lietava a Strečno se zde uvedeným českým šlechtickým rodem. Jako podporu pro svoji domněnku uvádějí též Antonína – justičního radu v [[Budapešť|Budapešti]], který dostal v 19. století potvrzení, že se může psát jako Kostka z Postupic. Kostkové usazení v Uhrách však mají svůj původ v [[Sedliště (okres Frýdek-Místek)|Sedlišti]] u [[Frýdek-Místek|Frýdku-Místku]].{{Zdroj?}} Podle Petra Maška jedna zchudlá linie rodu žila v Čechách až do 19. století pod jménem Kostečkové.<ref>MAŠEK, Petr: ''Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti''. Díl I. A-M. Praha 2008, s. 489</ref>
Jan Kostka z Postupic pak zdědil po otci [[Litomyšl]] a [[Brandýs nad Orlicí|Brandýs]] a jeho syn Bohuš se jako jeden z prvních českých pánů odvážil otevřeně podporovat [[Jednota bratrská|jednotu bratrskou]]. Založil v Litomyšli proslulou tiskárnu a stal se v r. [[1499]] nejvyšším [[mincmistr]]em [[České království|Království českého]]. V 16. století však Kostkové Janem Kostkou z Postupic († asi 1529) v Čechách vymřeli.▼
 
Část historiků se však domnívá, že Kostkové z Postupic dál existovali a to konkrétně jako Albrechtovi potomci v Uhrách. Jako podporu pro svoji domněnku uvádějí Antonína – justičního radu v [[Budapešť|Budapešti]], který dostal v 19. století potvrzení, že se může psát jako Kostka z Postupic. Zároveň jsou ale Kostkové označováni jako rod, jenž přišel ze Slezska a byl přijat do řad uherské šlechty.
Na druhé straně se o tomto rodu tvrdí, že v 16. století vymřel.
 
=== Nejvýznamnější členové rodu ===
* [[Vilém Kostka z Postupic]] (doložen 1406–1436) patřil na začátku [[Husitství|husitských válek]] k pražskému měšťanskému křídlu. Byl vyslán do [[Litva|Litvy]] v roce [[1421]] s kandidaturou [[Vitold Litevský|Vitolda Litevského]] na [[Země Koruny české|český trůn]]. Husitské poselstvo padlo ve slezské [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboři]] do zajetí a bylo včetně Viléma Kostky na podzim uvězněno na [[Brno|brněnském]] [[Špilberk]]u. Později přešel Vilém na stranu [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovu]]. V roce [[1434]] byl s poselstvím v [[Basilej]]i. Získal velké bohatství a vstoupil do královských služeb. PřiPadl obléhánív Hradce[[Střetnutí Královéu hoVysoké vnad roceLabem|bitvě [[1436u Vysoké nad Labem]] zavraždili.v Kostkovélistopadu velmi1436 častoběhem pobývalipokusu vo cizích zemích vobležení [[DiplomatickéHradec službyKrálové|diplomatickýchHradce službáchKrálové]] nebo při určitých diplomatických posláních.
* [[Bohuš Kostka z Postupic]] (doložen 1438-1449, Vilémův nejstarší syn), byl hejtmanem chrudimského landfrýdu, účastnil se [[Dobytí Prahy (1448)|dobytí Prahy Jiřím z Poděbrad]]
* Rovněž tak Vilémův syn [[Zdeněk Kostka z Postupic]] (1438–1468) působil u [[Papežský dvůr|papežského dvora]], kde usiloval o potvrzení [[Basilejská kompaktáta|kompaktát]]. Zdeněk Kostka z Postupic byl i věrným přítelem a rádcem českého krále Jiřího z Poděbrad – jeho „''alter ego''“ ve věcech týkajících se vnitřní zemské správy. Byl dokonce jmenován velitelem jeho vojsk, což se mu později stalo osudným. V [[Bitva u Zvole|bitvě u Zvole]] 1. října 1468 byl těžce raněn (údajně Janem z Vrbna) a ještě týž den umírá na [[Jiří Tunkl|Tunklově]] sídle v [[Zábřeh na Moravě (zámek)|Zábřeze]].
* [[Zdeněk Kostka z Postupic]] (doložen 1438–1468, Vilémův druhý syn, Zdeněk III. Kostka) byl věrným přítelem a rádcem českého krále Jiřího z Poděbrad – jeho „''alter ego''“ ve věcech týkajících se vnitřní zemské správy. Účastnil se mise u papežského dvora, kde usiloval o potvrzení [[Basilejská kompaktáta|kompaktát]]. Byl také jedním z velitelů českých vojsk. Zemřel na následky těžkých zranění v [[Bitva u Zvole|bitvě u Zvole]].
* Zdeňkův bratr [[Albrecht Kostka z Postupic]] (1449–1477) – (manželka Lidmila z Kravař) byl ve Francii s poselstvím krále Jiřího.
* [[Albrecht Kostka z Postupic]] (doložen 1449–1477, Vilémův třetí syn) byl ve Francii s [[Mírové poselstvo Jiřího z Poděbrad|mírovým poselstvem krále Jiřího]], později přešel na stranu Matyáše Korvína; byl nazýván „osobním přítelem dvou králů“
▲Jan* [[Bohuš II. Kostka z Postupic pak zdědil po otci [[Litomyšl]] a(doložen [[Brandýs1464–1505, nadBohuš Orlicí|Brandýs]]II. aKostka, jehoVilémův syn Bohušvnuk) se jako jeden z prvních českých pánů odvážil otevřeně podporovat [[Jednota bratrská|jednotu bratrskou]]., Založilzaložil v Litomyšli proslulou tiskárnu a stal se v r.roce [[1499]] nejvyšším [[mincmistr]]em [[České království|Království českého]]. V 16. století však Kostkové Janem Kostkou z Postupic († asi 1529) v Čechách vymřeli.
 
=== Další členové rodu ===▼
* [[Zdeněk Kostka z Postupic]] (doložen 1415–1448, Zdeněk II. Kostka) sídlem na Zlenicích a Myšlíně – bratr Viléma Kostky, manželka Anna z Myšlína▼
* [[Jan Kostka z Postupic]] (doložen 1464 – † okolo 1486) sídlem Brandýs nad Orlicí, Litomyšl, Lanšperk - čtvrtý syn Viléma Kostky▼
* [[Zdeněk Kostka z Postupic]] (doložen 1464–1510, Zdeněk IV. Kostka) sídlem Podlažice, Litomyšl, Koloděje, Nové Hrady – syn Bohuše (I.), manželka Kateřina z Vartemberka▼
* Vilém II. Kostka z Postupic (doložen 1512–1521), sídlem Litomyšl, Koloděje, Chlumec nad Cidlinou, vesnice Postupice, Bohušice a Dlouhé Pole – syn Zdeňka (IV.) Kostky, manželka Anežka z Tismic; vykonával úřad nejvyššího mincmistra Království českého; 11. prosince 1521 se zastřelil ránou z ručnice a byl pohřben v [[Kostel Panny Marie před Týnem|Týnském chrámu]] v Praze.<ref>František EKERT, Posvátná místa král. hl. města Prahy, I. díl, Praha 1883, s.300</ref>
* [[BohušBohuše Kostka z Postupic]] (doložen 1542 – † okolo 1557, Bohuš III. Kostka) sídlem Podlažice, Litomyšl, Brandýs n/Onad Orlicí – syn Zdeňka (IV.) Kostky, 1. manželka Justýna z Kunštátu († 1544), 2. choť Libuše z Lomnice († 1559)▼
 
=== Erb ===
[[Soubor:Kostka von Postupitz-Wappen.png|náhled|Varianta erbu Kostků z Postupic s klenotem v podobě černého křídla se zlatými hráběmi]]
Ač si heraldika není jista barvou pole ve štítu, která bývala snad černá či modrá, hrábě ve znaku jsou nezpochybnitelné. Ty v jejich erbu naznačují společný původ s ostatními [[Hrabišici]]. Barvy erbu byly proměnlivé. Basilejská erbovní kniha Conrada Schnitta uvádí zlaté hrábě v černém poli, Klaudyánova mapa Čech má naproti tomu černé hrábě na zlatém poli. Barvy se nakonec ustálily v provedení zlatých hrabí v modrém poli. V těchto barvách nakonec přešel erb i do znaku města [[Brandýs nad Orlicí|Brandýsa nad Orlicí]]. Klenotem se v pozdějších dobách stala černá hlava vlka vetknutá ve zlaté korunce. V průběhu 15. století se v klenotu objevovalo také černé orlí křídlo se zlatými hráběmi.
▲=== Další členové rodu ===
▲* [[Zdeněk Kostka z Postupic]] (1415–1448) sídlem na Zlenicích a Myšlíně – manželka Anna z Myšlína
▲* [[Jan Kostka z Postupic]] (1464 – † okolo 1486) sídlem Brandýs nad Orlicí, Litomyšl, Lanšperk
▲* [[Zdeněk Kostka z Postupic]] (1464–1510) sídlem Podlažice, Litomyšl, Koloděje, Nové Hrady – manželka Kateřina z Vartemberka
* [[Vilém Kostka z Postupic]] (1512–1521) sídlem Litomyšl, Koloděje, Chlumec nad Cidlinou – manželka Anežka z Tismic (1519)
▲* [[Bohuš Kostka z Postupic]] (1542 – † okolo 1557) sídlem Podlažice, Brandýs n/O – 1. manželka Justýna z Kunštátu († 1544), 2. choť Libuše z Lomnice († 1559)
 
V době největšího rozmachu rodu používali bratři na erbu různý počet hřebů. Bohuš měl na hrábích hřebíků 5, Zdeněk 7 a Albrecht 9.<ref>ŠANDERA'','' Martin''. Zdeněk Kostka z Postupic - "alter ego" husitského krále. In: Od Jana Žižky k Poděbradům''. Hradec Králové : Lupus, 2006. Acta Universitatis Reginaehradecensis. Facultas studiorum humanorum. Historica; 1. {{ISBN|80-903509-5-X}}.</ref>
=== Sídla a panství ===
* [[Komorní Hrádek (zámek)|Komorní Hrádek]] – v roce [[1426]] získává panství s hradem (později zámkem) od vdovy Anny z Úlibic Vilém Kostka z Postupic. Již však od roku 1423 se píše rovněž „z Hrádku“. Po jeho smrti (1436) přechází zboží na jeho nejstaršího syna Bohuše Kostku, který přikupuje ještě sousední hrad Dubou. Po něm přechází majetky na jeho syna Zdeňka, který tu i sídlil až do roku 1516.
* [[Lanškroun (zámek)|Zámek Lanškroun]] – v držení od roku 1451, sňatkem Markéty Kostkové z Postupic s Vojtěchem z Pernštejna přechází v roce 1507 s panstvím Lanšperským do rukou Pernštejnů.
* [[Litomyšl (zámek)|Zámek Litomyšl]] – po dobytí města a okolí včetně litomyšlského biskupství husitskými Sirotky byl po roce 1425 jako husitský hejtman do Litomyšle dosazen Vilém Kostka z Postupic. Ten se nakonec přidal na Zikmundovu stranu a výměnou od něho dostal roku 1436 Litomyšl s celým biskupským jměním do dědičné zástavní držby. Kostkové pak na Litomyšli a okolním panství vládli bezmála sto let. Za účast v odboji roku 1547 proti [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]] byl Bohuš III. Kostka z Postupic nucen postoupit litomyšlské panství královské komoře a sám dožil v Brandýse nad Orlicí, který mu byl ponechán.
* [[Brandýs nad Orlicí (hrad)|Hrad Brandýs nad Orlicí]] – Zprávy o osudech hradu a panstvízprávy z období husitskéhohusitských hnutíválek se nedochovaly., Vv polovině 15. století již náležel Kostkům. Zdeněk –, hejtman chrudimského kraje, hrad v roce [[1464]] postoupil svému bratru Janovi, který si Brandýs zvolil sídelním. Naposledy je Jan připomínán v roku [[1486]]. Na konci 15. století pak náležel Janovým synům Bohušovi a Janovi. Ti pak v roce [[1506]] prodali panství Vilémovi z Pernštejna, který nechal hrad pobořit a část vsí oddělil od brandýského panství a připojil je ke svému panství pardubickému. Zbytek panství byl spravován z Potštejna. Po Vilémově smrti převzal majetky jeho syn Jan z Pernštejna a ten roku [[1544]] prodal panství zpět Kostkům – a to Bohušovi Kostkovi. Jelikož Bohuš Kostka z Postupic nesměl Brandýs opustit, byl nucen vážně poškozený hrad znovu opravit. Opravy byly ukončeny kolem roku 1553 a zasáhly především hradní palác. Jelikož ani přestavěný hrad neposkytoval dostatek pohodlí, započal téhož roku v podhradí s výstavbou [[Brandýs nad Orlicí (zámek)|nového zámku]] v renesančním slohu, který dokončil kolem roku [[1558]]. Na hradě se pak zdržoval jen zřídkakdy. V roce 1632 je již připomínán jako pustý. Libuše z Lomnice – vdova po Bohušovi Kostkovi z Postupic pak odkázala roku 1559 panství Brandýs svému synovi z prvníhodruhého manželství – [[Jan starší ze Žerotína|Janu staršímu ze Žerotína]].
* [[Moravská Třebová (zámek)|Zámek Moravská Třebová]] – původně hrad s panstvím získal roku [[1464]] od krále Jiřího z Poděbrad spolu s hradem Bouzovem Zdeněk Kostka z Postupic. Po smrti v bitvě u Zvole se stal jeho nástupcem jeho bratr Albrecht Kostka z Postupic, který však přestoupil na stranu Korvínovu. Posledním držitelem z rodu Kostků byl Albrechtův syn Jiří Hrabiše, jenž pak zboží postoupil Heraltu z Kunštátu.
* [[Nové Hrady (okres Ústí nad Orlicí)|Nové Hrady]] – majetky podlažického kláštera přešly v roku [[1442]] jako zástavní zboží do držení Zdeňka Kostky z Postupic. Střediskem bývalého klášterního panství zničeného husity, se stala ves Boží Dům. Zdeněk Kostka nechal postavit na návrší nad ní nevelký hrad původně zvaný též Boží Dům. Místní obyvatelé však začali nazývat objekt Novým Hradem a tento název záhy původní pojmenování potlačil. Po Zdeňkově smrti přešla roce 1468 zástava na jeho mladšího bratra Albrechta Kostku. Kostkové vlastnili Nové Hrady až do roku 1557, kdy panství za účast v protihabsburském povstání v letech 1546-47 propadlo ve prospěch královské komory. To majetek změnilo v manství a do kocekonce života jej ponechalo Bohuši Kostkovi z Postupic.
* [[Lanšperk (hrad)|Hrad LandšperkLanšperk]] – roku [[1451]] získal panství od Bohuše z Kosině Zdeněk Kostka z Postupic a zvolil si Landšperk jako sídelní, přestože v té době již vlastnil mnohá další panství, jako Litomyšl, Chrast s majetky podlažického kláštera, Moravskou Třebovou a Bouzov. Dal provést rozsáhlé opravy škod způsobených dobýváním za období [[Husitství|husitských válek]] v letech [[1425]] a [[1429]], zesílit hradní opevnění a opevnit prostor podhradí. Až do roku 1544 a to za Kostků i Pernštejnů Landšperk spolu s Lanškrounem sdílel stejný osud.
* [[Helfštýn|Hrad Helfštejn]] – (dnešní název Helfštýn) – celé panství koupilykoupili roku 1467 za 30.000 zlatých uherských od Voka ze Sovince Albrecht, Zdeněk a Jan Kostka z Postupic. V období [[Česko-uherské války|česko-uherských válek]] stáli Kostkové na straně Jiřího z Poděbrad. V roce 1468 za tažení na Moravu se pokusil Matyáš dobýt Helfštejn jako opěrný bod poděbradské strany. Při obléhání byl hrad poškozen, nebyl však zřejmě dobyt. V roce 1470 již vlastnil panství pouze Albrecht Kostka a vzhledem k tomu, že téhož roku získal od [[Ctibor Tovačovský z Cimburka|Ctibora Tovačovského z Cimburka]] i panství přerovské a hranické, uvažoval zřejmě o vybudování velkého dominia na Moravě pod Matyášovou ochranou – na jehož stranu přešel. Tento záměr však neuskutečnil a politické vztahy k uherskému dvoru jej přivedly k tomu, že své majetky v Pobečví postupně prodal Vilémovi z Pernštejna. Nejprve v roce 1474 Helfštejn a o rok později i Hranice a Přerov.
* [[Hranice (zámek)|Zámek Hranice]] – panství měl v držení Albrecht Kostka z Postupic až do roku 1475, kdy je koupil Vilém z Pernštejna.
* [[Bouzov (hrad)]] – [[Jiří z Poděbrad]] postoupil celé bouzovské panství někdy kolem roku [[1440]] svému věrnému stoupenci Zdeňku Kostkovi z Postupic.
* [[Chlumec nad Cidlinou (hrad)]] – od konce 15. století v držení Kostků z Postupic až do roku 1521, kdy panství (v té době kromě městečka Chlumce a velké chlumecké rybniční soustavy náleželo k panství ještě 26 vesnic) prodal Vilém Kostka z Postupic Vojtěchovi z Pernštejna.
* [[Zlenice (hrad)]] – Kostkové měli zlenické panství v zástavním držení společně s Kunešem Rozkošem z Dubé. Dlouhý spor o zlenické zboží mezi oběma zástavními držiteli se vlekl až do roku 1453, kdy si zboží jako odúmrť vyprosil na panovníkovi Zdeněk Kostka z Postupic – synovec tehdy již zemřelého zástavního držitele, rovněž Zdeňka z Postupic. Od roku 1465 jsou však již Zlenice uváděny jako zbořené. V roce 1725 byly Zlenice přičleněny ke konopišťskému panství a prodány.
* [[Chrast (zámek)]] – od r. 1458 celé panství vč. zaniklého podlažického kláštera měli Kostkové v držení až do roku 1542, kdy jej Bohuš Kostka z Postupic prodal [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Divišovi Slavatovi z Chlumu a Košumberka]].
 
Řádek 50 ⟶ 67:
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* ''BačkovskýBAČKOVSKÝ, RRudolf. '', Bývalá česká šlechta předbělohorská a pobělohorská na svých sídlech v Č.Čechách a na MMoravě.,'' PhaPraha 1948
* ''ČermákČERMÁK, KKlement. '', Průvodce po Čáslavsku,''. Čáslav 1902
* ''HaladaHALADA, JJan. '', Česká a moravská šlechta,''. Avic,PhaPraha 1959
* {{Citace monografie | příjmení = Halada | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Halada | titul = Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1 | vydavatel = Akropolis | místo = Praha | rok = 1992 | kapitola = Kostkové z Postupic| strany = 78-7978–79| isbn = 80-901020-3-4}}
* LECHMANNOVÁ, Monika. ''Společenský a politický vzestup Kostků z Postupic v druhé polovině 15. století''. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. 2011. [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/73087/ Dostupné online]
* ''PoršPORŠ, V. '', Brandýs nad Orlicí. Stručné dějiny města,.'' BnOBrno 1977
* ''Mašek P.'', Šlechtické rody v Č. na M. a ve S. od BH do současnosti, MF 1999
* MAŠEK, Petr. ''Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti''. Díl I. A-M. Praha, Argo 2008, s. 489
* ''Mašek P.'', Modrá krev, MF 2003
* SEDLÁČEK, August''Sedláček A.'', ''Českomoravská heraldika'', Agro 1997
* ''SkřivánekSKŘIVÁNEK, M. '', Litomyšlský zámek ve svých počátcích''. 981–1981, Sborník příspěvků o minulosti města
* ''VacinaVACINA, L''.'', ''Hrady a zámky Východočeského kraje,.'' Hradec HKKrálové 1963
 
=== Externí odkazy ===
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Kostka}}
* [http://patricus.info/Rodokmeny/Kostka.txt Genealogie]
 
=== Související články ===
* [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Historie}}
 
[[Kategorie:Kostkové z Postupic| ]]
[[Kategorie:České šlechtické rody]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostkové_z_Postupic“