Globální oteplování: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Skleníkový efekt, skleníkové plyny: přidán obrázek k radiačnímu působení (je ale ze 4. hodnotící zprávy) |
+ odstavec Zpětné vazby, dočasné sesypání zbytku textu o příčinách do odstavce "Alternativní názory.." |
||
Řádek 396:
}}</ref>. Oslabení [[ozónová vrstva|ozónové vrstvy]] díky freonům způsobilo silné ochlazení stratosféry. Pokud by bylo příčinou globálního oteplení Slunce, bylo by třeba očekávat oteplení jak v troposféře, tak i ve stratosféře<ref>USGCRP (2009). Karl, T.R.; Melillo. J.; Peterson, T.; Hassol, S.J., ed. Global Climate Change Impacts in the United States. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-14407-0 http://library.globalchange.gov/downloads/download.php?id=102</ref>
===Zpětné vazby===
Klimatický systém obsahuje celou řadu [[zpětná vazba|zpětných vazeb]], které mění reakce systému na změny ve vnějším síly. Pozitivní ohlasy zvýšení odezvy klimatického systému, zatímco negativní zpětná vazba tyto odezvy snižuje<ref name="jackson feedbacks">
{{Cite journal
| author=Jackson, R. and A. Jenkins
| title=Vital signs of the planet: global climate change and global warming: uncertainties
| date=17 November 2012
| url=http://climate.nasa.gov/uncertainties
| publisher=Earth Science Communications Team at NASA's Jet Propulsion Laboratory / California Institute of Technology
| ref=harv
}}
</ref>.
Mezi zpětné vazby klimatického systému se řadí vodní páry, změny na ledovém a sněhovém povrchu (sněhový a ledový kryt ovlivňuje množství pohlceného nebo odráženého slunečního záření), mraky , a změny v koloběhu uhlíku na Zemi (např. uvolňování uhlíku z půdy)<ref>
{{Cite journal
| title=The Carbon Cycle: Feature Articles: Effects of Changing the Carbon Cycle
| author=Riebeek, H.
| date=16 June 2011
| url=http://www.earthobservatory.nasa.gov/Features/CarbonCycle/page5.php
| publisher=Earth Observatory, part of the EOS Project Science Office located at NASA Goddard Space Flight Center
| ref=harv
}}
</ref>. Hlavní negativní zpětnou vazbou je energie, kterou zemský povrch vyzařuje do prostoru jako infračervené záření<ref>
{{Cite book
| author=US National Research Council
| year=2003
| title=Understanding Climate Change Feedbacks
| chapter=Ch. 1 Introduction
| url=http://www.nap.edu/openbook.php?record_id=10850&page=19
| publisher=National Academies Press
| location=Washington, DC, USA
| ref=harv
}}, p.19
</ref>. Podle [[Stefanův-Boltzmannův zákon|Stefanova-Boltzmannova zákona]] dochází k tomu, že při nárůstu teploty na dvojnásobek se vyzářená energie zvýší šestnáctkrát (2<sup>4</sup>)<ref>
{{Cite journal
| author=Lindsey, R.
| date=14 January 2009
| url=http://earthobservatory.nasa.gov/Features/EnergyBalance/page4.php
| title=Earth's Energy Budget (p.4), in: Climate and Earth's Energy Budget: Feature Articles
| publisher=Earth Observatory, part of the EOS Project Science Office, located at NASA Goddard Space Flight Center
| ref=harv
}}
</ref>. Zpětné vazby jsou důležitým faktorem při určování citlivosti klimatického systému na narůstající koncentrace skleníkových plynů. Vyšší citlivost systému znamená větší nárůst teploty při zvýšení koncentrací skleníkových plynů<ref>
{{Cite book
| author=US National Research Council
| year=2006
| title=Surface Temperature Reconstructions for the Last 2,000 Years
| chapter=Ch. 1 Introduction to Technical Chapters
| url=http://books.nap.edu/openbook.php?record_id=11676&page=26
| publisher=National Academies Press
| location=Washington, DC, USA
| ref=harv
}}, pp.26-27
</ref>. Nejistoty kolem celkového účinku zpětných vazeb jsou hlavním důvodem rozptylu předpovídaných teplot v jednotlivých modelech vývoje klimatu.<ref>
{{Cite journal
| title=2012 American Meteorological Society (AMS) Information Statement on Climate Change
| author=AMS Council
| date=20 August 2012
| url=http://www.ametsoc.org/policy/2012climatechange.html
| publisher=AMS
| location=Boston, MA, USA
| ref=harv
}}
</ref>
===Alternativní názory na příčiny globálního oteplování ===
Jedním z pokusů jak vysvětlit mechanismy působení Slunce na klima je tzv. Svensmarkova hypotéza o vlivu slunečního větru na přísun kosmického záření a tím na oblačnost (tzv. kosmoklimatologie). Zatím je ale stále ve stádiu testování.<ref name="Svensmark">[http://www.space.dtu.dk/upload/institutter/space/forskning/05_afdelinger/sun-climate/full_text_publications/svensmark_2007cosmoclimatology.pdf Henrik Svensmark. Cosmoclimatology - a new theory emerges (A&G, únor 2007, vol 48)]</ref>
Řádek 403 ⟶ 469:
CO<sub>2</sub> a Slunce nejsou jediné přírodní faktory, které na klima působí. Tyto "jiné" faktory krátkodobě korelaci teplot a slunce občas narušují. Solární maximum kolem roku 1960 se na Zemi oteplením neprojevilo, klima bylo něčím ochlazeno(sopky?). Příští prudký nárůst sluneční aktivity byl následován "naším" globálním oteplováním - sluneční aktivita prudce stoupla a zastavila se, teploty to pak pomalu doháněly. Tento proces byl zpomalen jednak tepelnou setrvačností oceánů (thermal inertia). A jednak výbuchem několika sopek (Chichon, Pinatubo).<ref name="Keen">[http://lasp.colorado.edu/sorce/news/2008ScienceMeeting/doc/Session4/S4_05_Keen.pdfRichard A.Keen. Volcanoes and Climate since 1960: what does the Moon have to say? Presentation, University of Colordo in Boulder)]</ref>
Díky spalování fosilních paliv koncentrace CO<sub>2</sub> za posledních 150 let významně vzrostla. I když planeta pamatuje i vyšší hladiny. V éře dinosaurů byly hladiny CO<sub>2</sub> v atmosféře 6× vyšší než dnes (Berner 2001).
Řádek 411 ⟶ 475:
Přítomnost částeček [[saze|sazí]] na sněhu snižuje jeho [[albedo|odrazivost]] pro sluneční záření a může tak přispět k jeho roztávání. Celkový příspěvek sazí na sněhu ke globálnímu oteplování je ale zanedbatelně malý.<ref>AR4 WGI, kap. TS.2.3</ref>
Kritici IPCC namítají, že modely jsou jen nepřímý důkaz. Vliv CO<sub>2</sub> (vliv člověka) nebyl dodnes změřen. Tzv. citlivost klimatu (equilibrium sensitivity) není známa. Zdvojnásobení CO<sub>2</sub> může vést k oteplení o 1,5-4,4°C (odhady IPCC), ale existují i odhady menší i vyšší.
| |||