Kosa: Porovnání verzí

[[ImageSoubor:Scythe.svg|thumbnáhled|Části kosy:<br />1. &nbsp;špička 2. &nbsp;čepel 3. &nbsp;ostří 4. &nbsp;pata 5. &nbsp;tang 6. kroužek&nbsp;kosiřík 7. násada&nbsp;kosiště 8. &nbsp;rukojeť]]

[[Soubor:Scythes-czech.jpg|thumbnáhled|Tradiční venkovská kosa]]

[[Soubor:Scythes-czech-detail.jpg|thumbnáhled|Detail ostříčepele kosy.]]

'''Kosa''' je [[zemědělství|zemědělský nástroj]] určený k obouručnímu sekání a řezání resp. pokosu [[traviny|travin]] (výroba [[seno|sena]], [[senoseč]]) či ke sklizni [[Obilniny|obilí]] ([[žních|žně]] či [[žatvěŽně|žatva]]). Člověk pracující s kosou se nazývá [[Sekáč (zemědělec)|sekáč]] nebo také zastarale žnec. Používání kosy je v [[Evropa|Evropě]] doloženo od mladší [[doba železná|doby železné]]. Jednalo se zvláště o tzv. krátkou kosu, upevněnou na kosišti v tupém úhlu. Od vrcholného [[středověk]]u byly nahrazovány kosami dlouhými, podobnými dnešním.

Kovová podlouhlá čepel je vyrobena z plechu a tvoří vlastní pracovní nástroj, nazývaný kosa. Nástroj je mírně ohnutý dovnitř a je broušen vždy na vnitřní straně oblouku. Kosa je dále opatřena speciální násadou, která se nazývá ''kosiště''. Kosiště bývá přibližně 170&nbsp;[[Metr#Centimetr|cm]] dlouhé a bývá opatřeno jedním nebo dvěma držadly. [[Čepel]] bývá dlouhá přibližně 60 až 80&nbsp;cm. Při správném držení nástroje je čepel takřka [[Rovnoběžnost|rovnoběžná]] se zemí. Při správném kosení čepel klouže kruhovým pohybem téměř celou svojí plochou po povrchu a rostliny tak více podřezává než přímo seče. Kosiště může být dřevěné, kovové nebo i z [[umělá hmota|umělé hmoty]]. Kosa může být na kosišti uchycena zvláštním šroubovým držákem, který se nazývá ''kosiřníkkosiřík''. [[Rovina]] plochy u kosy není vzhledem ke kosišti zcela rovnoběžná, obě části svírají [[úhel]] okolo 22 [[Stupeň (úhel)|stupňů]]. [[Sekáč (zemědělec)|Sekáč]] drží kosu oběma rukama za držadla (pokud horní držadlo není, pak přímo za kosiště) a kruhovým pohybem celého těla a rukou postupně podžíná rostliny. Nejlépe se sečou [[rostliny]] mokré či vlhké (z tohoto důvodu se kosa používala zejména po dešti či za [[rosa|rosy]]).

K naostření kosy se používá hrubý brousek. Před tím se ale ostří tváří za studena naklepáváním. Naklepává se [[kladivo|kladívkem]] na malé speciální kovové podložce, která se nazývá [[babka (nástroj)|babka]]). Kosa nebo srp se naklepává ze dvou důvodů:

# Plech kosy nebo srpu je poměrně tlustý a obtížně by se brousil do tenkého ostří. Na samý okraj kosy nebo srpu se klepe úder vedle úderu tak, aby vzniklo asi 3 &nbsp;mm široké, tence vyklepané ostří, které se pak doostří [[Karborundum|karborundovým]] [[brousek|brouskem]]. Lépe vsak použivat brousek kameninový kterým se ostří tzv. obtahuje tím pádem zůstává ostří déle ostré a zaroveň mnohem méně ubývá než při použití karborundového brousku. Brousek má sekáč obvykle v toulci (dříve z kravského rohu dnes z pozinkovaného plechu) za opaskem. V toulci je voda na zvlhčení brousku v nouzi postačí i plivnutí na brousek. Tento vyklepaný proužek ostří broušením postupně ubývá, až je třeba kosu naklepat znovu. Při klepání sledujeme stále tvar kosy; pokud se začne kosa křivit nebo vlnit, musíme změnit směr a způsob úderů (toto se naučíme až delší praxí).

# ZastudenaNaklepavaní: tvářenýTvářením plechza ztvrdnestudena (krystalykdy kovudochází ke zpevňování materiálu a zrna se zmenší-zhrubadeformují můžemeve řícisměru tváření, ževytváří mechanickýmse tvářenímtextura. zastudenaZpevněním jsmese částečnězvyšují mechanické hodnoty (mez pevnosti a mez kluzu) a klesá tažnost. Je to stejny mechanismus jako pri zpevňovaní vršku kolejnice vystavenem cyklickému zatiženi koly vlaků (nejde nahradilio zakaleníkalení). Takto dosažená tvrdost je nutná proto, aby kosa nedrželadržela ostří a rychle se netupila. Na brusky existují gumové brusné kotouče na jemné broušení. Ostří se však nesmí vyhřát, pak se zrna oceli zvětší a ostří změkne. Kosa se však brousí/obtahuje vyhradně ručně.

[[Zvuk]] při naklepávání kosy vzdáleně připomíná drkotání [[zub]]ů v chladu, proto se vžil [[slang]]ový [[frazeologizmus]] „''klepat kosu''“ vyjadřující drkot [[zub]]ůzubů z důvodu chladu a od něj odvozený obecný slangový termín „''kosa''“ pro [[chlad]].

Kosa bývá často spojována s [[Mýtus|mýty]]. MýtickáMytická postava [[Smrt]]i zahalená v černé kápi ([[Smrtka]], Smrťák, [[Smrť]], Zubatá) je nejčastěji zobrazována s kosou, což má zřejmě původ v křesťanské tradici jakož interpretace nástroje ke sklizni duší.

* Existovaly kosy v několika různých provedeních. Provedení zobrazené na fotografii je v pořádku, kosa je vedena před tělem (kde je také střed otáčení). Existovalo i provedení s rukojeti natočenými přibližně o 30 stupňů nahoru. Horní hřbet kosy je opatřen ostrou hranou pro zachycení a odvádění posečené trávy na stranu.