Vodní zdroj Káraný: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Zdvorily (diskuse | příspěvky)
Doplněny souřadnice a historie dle ref
poskládání obrázků, dokončení věty (vlečka)
Řádek 1:
{{souřadnice|50,1763525|14,7312775|typ=waterbody|region=CZ|měřítko=50000|zobrazení=top}}
 
[[Soubor:Karany CZ water treatment facility 01.JPG|thumb|right|upright=1.2|Úpravna vody na pravém břehu [[Labe]]]]
[[Soubor:Fasáda hlavní čerpací stanice v Káraném.jpg|thumb|Hlavní čerpací stanice ÚV Káraný]]
'''Vodní zdroj Káraný''' je druhý nejvýznamnější zdroj [[pitná voda|pitné vody]] pro [[Praha|Prahu]], na rozdíl od ostatních zdrojů se jedná o [[podzemní voda|podzemní vodu]].
 
Řádek 9 ⟶ 8:
 
== Historie ==
[[Soubor:ElektrickéFasáda odstředivéhlavní čerpadločerpací zestanice strany,v ÚV KáranýKáraném.jpg|thumb|left|PůvodníHlavní elektrickáčerpací odstředivástanice čerpadla v úpravně vodÚV Káraný]]
Káranské [[vodní zdroj]]e začaly být využívány začátkem [[20. století]], kdy byl v Praze stále zřetelnější nedostatek kvalitní pitné vody.
 
Řádek 15 ⟶ 14:
 
Podmínkou výstavby vodárny bylo i vybudování 3,7 km dlouhé [[železniční vlečka|železniční vlečky]] pro dopravu materiálu na staveniště vodárny. Železniční přeprava tak zvítězila nad druhou zvažovanou variantou - vodní přepravou. Projekt vlečné dráhy byl komicí ministerstva železnic prohlášen za "význam veřejně prospěšný". Za dodavatele byla vybrána firma Král & Štepán, dříve Reiter & Štepán, Praha II, Štepánská ul. 49, která spolu se Sadským stavitelem Ing. Václavem Fantou, nabízela i zhotovení stavby. Nabídková cena díla byla 84 165,4 K. Vyhýbka na jednokolejné trati mezi [[Lysá nad Labem|Lysou nad Labem]] a [[Čelákovice|Čelákovicemi]] byla vysazena poblíž [[kaplička sv.Václava (Lysá nad Labem)|kapličky sv.Václava]]. Vlečka byla uvedena do prozatimního provozu [[1. červen|1. června]] [[1906]], kdy byla návazně zahájena výstavba vodárenských budov a jímacích zařízení. Od roku [[1912]] se vlečka používala převážně pro dopravu [[uhlí]] pro [[parní stroj]]e.
[[Soubor:Elektrické odstředivé čerpadlo ze strany, ÚV Káraný.jpg|thumb|Původní elektrická odstředivá čerpadla v úpravně vod Káraný]]
 
První pokusné čerpání, a to celkem z 220 [[Studně|studní]], se uskutečnilo [[18. říjen|18. října]] [[1912]]. Na plný výkon byla vodárna uvedena [[1. leden|1. ledna]] [[1914]], čerpalo se 880 l.s<sup>-1</sup> z 567 studní.
 
Řádek 22 ⟶ 21:
Roku [[1968]] bylo započato s umělou infiltrací.
 
V roce [[1971]] byl podán návrh na zrušení vlečky. Díky občasné potřebě obsluhy vodárny byl však návrh zamítnut. V roce 1996 došlo k modernizací železniční stanice Lysá nad Labem včetně traťového zabezpečovacího zařízení v úseku Lysá nad Labem - Čelákovice. Díky automatickému hradlu tak byla po devadesáti letech ukončena služba zaměstanců dráhy na hradle Káraný. Provoz vlečky byl definitivně ukončen až [[31. březen|31. března]] [[2003]]. Vlečka byla poté využívána příležitostně k jízdám nostalgických vlaků. Vlastník vlečky, hlavní město Praha, na podzim roku [[2007]] nechal přes odpor obcí regionu vlečku zrušit a rozebrat.<ref name="Otruba"></ref>
 
== Způsoby získávání vody ==
[[Soubor:Studně přirozené infiltrace v Káraném.jpg|thumb|upright=0.8|Pásmo studní [[břehová infiltrace|břehové infiltrace]] v katastru obce [[Sojovice]]]]
=== Infiltrace z Jizery ===
 
Řádek 31 ⟶ 30:
 
=== Umělá infiltrace ===
[[Soubor:Vsakovací nádrže umělé infiltrace v ÚV Káraný.jpg|thumb|left|Vsakovací nádrž [[umělá infiltrace|umělé infiltrace]] při úpravně vody Káraný]]
Na stejném principu jako přirozená [[infiltrace]] je založena umělá infiltrace, kdy je voda z Jizery čerpána do vsakovacích nádrží. Tyto nádrže mají pískové dno, kterým voda infiltruje do náplavů a po určité vzdálenosti je opět jímána do studní. Kapacita zdroje činí 700–900 l.s<sup>-1</sup>.
 
=== Artéská voda ===
[[Soubor:Vsakovací nádrže umělé infiltrace v ÚV Káraný.jpg|thumb|left|Vsakovací nádrž [[umělá infiltrace|umělé infiltrace]] při úpravně vody Káraný]]
Z dalšího zdroje se získává kvalitativně jiná voda, a to podzemní [[artéská voda|artéská]] z vrstev [[křída|křídových]] [[pískovec|pískovců]], která vyvěrá z [[vrt]]ů hlubokých 60–80 metrů. Vydatnost zdroje je 50–80 l.s<sup>-1</sup>. Jedinou závadou na kvalitě této vody je vysoké množství [[železo|železa]], proto se provádí její odželeznění (provzdušněním a následnou filtrací vysrážených oxidů).
 
Řádek 43 ⟶ 42:
* [[Vodní zdroj Želivka]]
* [[Vodní zdroj Podolí]]
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==
Řádek 65 ⟶ 67:
| místo = Praha
}}
 
== Reference ==
<references />
 
[[Kategorie:Vodní zdroje]]