Wikipedie

Palladium země české: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎17. a 18. století: +foto (Palladium, coby motiv hlavice mariánského sloupu na Buštěhradě)
Boleslav (diskuse | příspěvky)
211 editací
úprava historie Palladia
Řádek 10:
Podle další dochované legendy kolem roku [[1160]], za doby panování [[Vladislav I.|Vladislava I.]], jakýsi rolník oral na svém poli. Najednou se však jeho koně zastavili a nechtěli jít dál. Několikrát koně mocně pobídl, aby se hnuli, a když se dali opět do kroku, zaryl se pluh hlouběji a v brázdě se objevil lesklý kovový obrázek. Odnesl si jej domů a druhý den ráno užasl, když zjistil, že obrázek zmizel. Ale ještě více se podivil, když kovový obrázek opět nalezl na místě, odkud ho předešlý den vzal. Když se to opakovalo i další dva dny, vzal obrázek a donesl jej [[kanovník]]ům [[kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|staroboleslavské kapituly]] a vyprávěl jim, co se mu přihodilo. Ti reliéf umístili do kostela sv. Václava. Jenže se opakovalo to, co se dělo oráčovi, ráno byl reliéf vždy na původním místě nálezu. Posléze kanovníci pochopili, že Panna Maria si přeje být uctívána na místě, kde ji rolník našel, a vystavěli tam kapli, na jejímž místě dnes stojí [[kostel Nanebevzetí Panny Marie|chrám Panny Marie]]. Obraz umístili na oltář.
 
=== 14. a 15. stoletíStředověk ===
Milostný reliéf Palladia byl podle [[tradice]] uchováván v kostele Pannny Marie na staroboleslavském předhradí, o kterém se zmiňují již raně [[Středověk|středověké]] [[Historický pramen|prameny]]. Duchovní význam Staré Boleslavi stoupal po založení [[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|Kolegiátní kapituly]] [[kníže]]tem [[Břetislav I.|Břetislavem I.]] (po r.[[1039]]) a byla to právě kapitula, která vedle místa mučednické smrti sv. Václava pečovala podle tradice také o mariánský kult. Stará Boleslav je tak považována za nejstarší mariánské poutní místo v Čechách. O významu místa vypovídají i návštěvy českých panovníků. Několikrát sem zavítal velký ctitel hlavního národního patrona sv. Václava [[císař]] [[Karel IV.]] v doprovodu [[Arcidiecéze pražská|pražského]] [[arcibiskup]]a [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]]. Boleslav navštívil i císař [[Zikmund]] či král [[Ladislav Pohrobek]], stejně jako pozdější [[Habsburkové|habsburští]] panovníci. O mariánských poutích se nám ovšem středověké písemné prameny nedochovaly, pouze ústní tradice zaznamenaná až od [[16. století]].
Význam Staré Boleslavi v očích prostého lidu pozvedával zájem českých panovníků o Starou Boleslav. Často sem přicházel císař [[Karel IV.]], v doprovodu pražského arcibiskupa [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]]. (Karel IV. nechal obehnat hradiště novou kamennou zdí a zbudoval dvě vstupní brány, z nichž jedna se dodnes zachovala. S oblibou sem však zajížděl také za honitbou.) Boleslav navštívil i císař [[Zikmund]] či [[Ladislav Pohrobek]], stejně jako pozdější habsburští panovníci. Temným obdobím byly pro Starou Boleslav husitské války, kdy většina staveb včetně kostela sv. Václava a boleslavského hradu lehla popelem. Vypálena byla také kaple, navštěvovaná do té doby mnoha poutníky, a z měděného reliéfu zbyla jen kovová beztvará hmota. Asi v první polovině 15. století bylo poutní místo znovu vystavěno a reliéf byl obnoven neznámým umělcem podle zachovaného popisu. Tato podoba reliéfu se zachovala dodnes.
 
Těžkým obdobím byly pro Starou Boleslav [[Husitství|husitské války]], kdy bylo město včetně kostelů těžce poškozeno. Podle tradice byl vypálen také mariánský kostel, navštěvovaný do té doby mnoha poutníky, a původní měděný reliéf Panny Marie byl roztaven na kovovou beztvarou hmotu. Kapitula před husitskými bouřemi utekla do [[Žitava|Žitavy]] a nelze tak vyloučit ani variantu, že sebou mariánský reliéf nevzala stejně jako další významné památky kapitulního pokladu. V 1. polovině [[15. století]] bylo poutní místo obnoveno a stejně tak reliéf byl nejspíše z dochované hmoty znovu odlit neznámým umělcem podle zachovaného popisu. Tato podoba reliéfu se potom zachovala dodnes.
=== 17. a 18. století ===▼
 
[[File:Bustehrad KL CZ morovy sloup 201.jpg|thumb|Reliéf Palladia zdobí hlavici tzv. „morového“ sloupu v [[Buštěhrad]]ě (okr. Kladno). Sloup nechala počátkem 18. století postavit majitelka buštěhradského panství [[Anna Marie Františka Toskánská|Anna Marie Františka]] titulární vévodkyně sasko-lauenburská.]]]]▼
=== Symbolem katolické reformace v Čechách ===
Od husitských válek význam Staré Boleslav upadal. Poutě do [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] zesílily od druhé poloviny [[16. století]], kdy je začali podporovat [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]]. Největší slávu zažil staroboleslavský kult v [[17. století|17]]. a [[18. století]], kdy o něj významně pečoval právě [[jezuitský řád]], který v [[Stará Boleslav|Boleslavi]] zřídil rezidenci. Boleslav se stala našim největším [[poutní místo|poutním místem]], spojeným navíc s kultem [[Svatý Václav|sv. Václava]].
▲[[File:Bustehrad KL CZ morovy sloup 201.jpg|thumb|Reliéf Palladia zdobí hlavici tzv. „morového“ sloupu v [[Buštěhrad]]ě (okr. Kladno). Sloup nechala počátkem 18. století postavit majitelka buštěhradského panství [[Anna Marie Františka Toskánská|Anna Marie Františka]] titulární vévodkyně sasko-lauenburská.]]]]
Od husitských válek význam Staré Boleslav upadal, i když jako poutní místo spojené se sv. Václavem uznávaným i [[Utrakvismus|utrakvisty]] nezaniká ani v dobách [[reformace]]. První zmínky přímo o mariánských poutích ke staroboslavskému reliéfu, máme zachyceny od 2. poloviny [[16. století]] (poprvé r.[[1566]]). Nedlouho poté je začali podporovat [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]]. V této době se také rozvíjí nedaleký [[Brandýs nad Labem]], který se stává majetkem panovníka ([[1547]]) a posléze jeho venkovskou rezidencí. Největší slávu zažil staroboleslavský mariánský kult v [[17. století|17]]. a [[18. století]], kdy o něj významně pečoval právě [[jezuitský řád]], který v [[Stará Boleslav|Boleslavi]] zřídil rezidenci.
Na sklonku panování císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], v době náboženských sporů [[Protestantismus|protestantů]] s [[Katolická církev|katolíky]] a krátce poté, co císař vydal [[9. červenec|9. července]] [[1609]] [[Rudolfův majestát|Majestát]], zajišťující třem protestantským stavům a jejich poddaným (hlásícím se k [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]], luterství a kalviniství) v Čechách náboženskou svobodu, zorganizovali dva horliví jezuité, P. Colens a P. Cristecius, velkolepé procesí do Staré Boleslavi k reliéfu Bohorodičky s Ježíšem o záchranu katolické víry a vlasti před protestantismem (katolíci tehdy tvořili zhruba 10 % obyvatelstva) a poněmčením, a dne [[18. srpen|18. srpna]] [[1609]] byl tento reliéf jako symbol katolických Čech prohlášen Palladiem země České – to znamená záštitou, ochranným obrazem vlasti. (

''Palladiem nazývali ve starém[[Starověké Řecko|starověkém Řecku]] dřevěnou sošku bohyně [[Athéna|Pallas Athény]], přenesenou podle báje z [[Trója|Tróje]], která symbolicky zajišťovala ochranu města. Tento výraz se začal později používat k označení obrazů, reliéfů nebo soch, které měly ochrannou funkci.)''

====Novostavba mariánského kostela====
Počet poutníků k Palladiu rok od roku stoupal, také zprávy o zázračných vyslyšení proseb se rychle množily. S příchodemnástupem Rudolfova bratra císaře [[Matyáš Habsburský|Matyáš]]e na český trůn ([[1611]]–[[1619]]) význam Staré Boleslavi ještě vzrostl. Manželka císaře [[Anna Tyrolská]] byla velkou mariánskou ctitelkou a neobyčejnězajímala se zajímalataké o Starou Boleslav. UsilovalaByla oto stavbuprávě důstojnéhojejí kostela.osoba Samaspolu věnovalas několikpředními tisícpředstaviteli dukátů,české byly založeny sbírky mezi lidem a v rocekatolické [[1617Šlechta|šlechty]], poda vedenímstaroboleslavskou italského stavitele [[Jacoppo de Vaccani]]kapitulou, začalakteří [[kolegiátníiniciovali kapitulavybudování sv.nového Kosmymonumentálního a Damiána ve Staré Boleslavi|staroboleslavská kapitula]] spolu sraně [[Tovaryšstvo JežíšovoBaroko|jezuitybarokního]] na místě bývalé kaple stavbu raně barokního [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]], kdev je Palladium chováno dodnes. Stavba pokračovala i po smrtiletech [[Anna Tyrolská|Anny Tyrolské1613]]-[[1625]] 15.podle prosincenávrhu [[1618architekt]] a smrtiGiovanni císařeMaria MatyášeFilippiho, 20.neboť březnajak [[1619]]praví adobové chrámzáznamy bylpůvodní rokusvatyně [[1623]]již –nestačila zamnožství pouhýchpoutníků. šestNový letchrám, –v dokončen.němž Tentoje skvostnýPalladium chrámchováno jedodnes, jednoubyl zzbudován prvníchv místech původní kaple, která podle vzpomínek [[barokoBohuslav Balbín|barokníchBohuslava Balbína]] sakrálníchještě stavebv nadobě výstavby českémstále územísloužila. Z této doby také pocházejí první písemnédochované zmínkyzáznamy o zázračných událostech, které se odehrály před obrazem P. Marie ve Staré Boleslavi, a to v díle [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|svatovítského]] [[kanovník]]a [[Kašpar Arzenius z Radbuzy|Kašpara Arsenia z Radbuzy]], vydaném v roce [[1613]]. Právě v tomto spise se také autor poprvé zmiňuje o vyorání obrazu neznámým sedlákem, v jeho druhém vydání udává datum nálezu Palladia v roce 1160.
 
====Třicetiletá válka====
Při saském tažení do Prahy vtrhli [[14. únor|14. února]] [[1632]] do Staré Boleslavi dva saští důstojníci s vojáky a kromě jiných cenností uloupili i posvátné Palladium. Věnovali je pak plukovníku Vavřinci Hoffkirkovi, jenž nenáviděl Rodičku Boží a umínil si, že její obraz potupí. Dal [[29. březen|29. března]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] v [[Praha|Praze]] přímo proti [[Kostel Matky Boží před Týnem|Týnskému kostelu]] postavit [[šibenice|šibenici]] a na ní oběsit jakéhosi tesařského tovaryše. Proti šibenici potom postavil dvě židle (pranýř) a na jednu z nich přibil Palladium hřebem. Dodnes je na krku Panny Marie na tuto událost památka, díra po hřebu, zakrytá šperkem. (Dobrý pozorovatel také zjistí, že Mariina tvář na reliéfu je zjizvená.) Palladium si pak Hoffkirk při ústupu saských odvezl jako válečnou kořist do [[Lipsko|Lipska]], v oprávněné naději, že za ně dostane značné výkupné. Později, po šesti letech, mu za něj bylo vyplaceno na tu dobu neslýchané výkupné sto tisíc zlatých. (Pro srovnání, o jakou hodnotu šlo: menší panství se zámkem, lesy a polnostmi se dalo v té době koupit za pět tisíc zlatých.) Po vykoupení bylo Palladium slavnostně vráceno do Staré Boleslavi [[12. září]] [[1638]] za účasti císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]], [[pražské arcibiskupství|pražského]] [[arcibiskup]]a [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Arnošta Vojtěcha z Harrachu]] a velkého množství poutníků. Po návratu Palladia bylo ve Staré Boleslavi opět zaznamenáno mnoho zázračných vyslyšení a uzdravení.
Již o rok později, [[1639]], však do Staré Boleslavi vtrhli Švédové. Švédský vojevůdce [[Jan Banner]] nechal mnoho zdejších domů zbořit a zbudovat z nich opevnění. Chrámy nejprve z větší části ušetřil, jen severní věž kostela sv. Václava byla ubourána, vysypána sutí a na ní instalována děla proti Brandýsu, ale 27. června byly také svatyně vyloupeny a oltáře zcela zničeny. Palladium a klenoty z chrámu Nanebevzetí Panny Marie se díky prozíravé opatrnosti děkana Bílka podařilo včas přenést do Prahy. Brigita z Lobkovic je odvezla do Vídně císařovně Marii Anně, dceři španělského krále [[Filip III.|Filipa III.]] a manželce [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]], která nechala reliéf ozdobit materiály dovezenými ze španělských držav v Indii, perlami, korunkou a trůnkem z ebenu, zlata, perel a velkých smaragdů. Po odtažení švédských vojsk v roce [[1640]] zůstávalo Palladium stále ve Vídni. To však neodrazovalo poutníky do Staré Boleslavi, kteří nadále přicházeli na velkolepé poutě, jako například tu od 7. do 8. září, kdy se celou noc střídala kázání, zpěvy a modlitby před osiřelým oltářem. Až po osmi letech, po korunovaci [[Ferdinand IV.|Ferdinanda IV.]] českým králem, bylo na prosbu těžce nemocné císařovny Marie Anny předáno pražskému arcibiskupovi [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Arnoštu z Harrachu]] se žádostí o slavnostní navrácení na původní místo. A tak byl 19. srpna 1646 vypraven velkolepý průvod z Prahy, ze všech pražských kostelů prý vycházeli poutníci k [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]], od něhož se průvod v čele s Palladiem vydal do Staré Boleslavi. Když se o dva roky později začali blížit k Čechám Švédové, bylo Palladium opět převezeno do Prahy a uloženo v chrámu sv. Víta, v důvěře, že tam nepadne tak lehko do rukou nepřítele. Když se švédský generál Wrangel dostal se svým vojskem až k Plzni, připojil se k němu plukovník Arnošt z Ottowaldu a prohlásil, že za příslušnou odměnu mu prozradí, jak snadno obsadit Prahu. Generál přistoupil na jeho návrh a 25. července byl tři hodiny cesty od Prahy a krátce po půlnoci se mu pak skutečně podařilo vniknout mezerou v hradbách do města. Švédové se zmocnili [[Hradčany|Hradčan]] a [[Malá Strana|Malé Strany]], plenili zde plenili tři dny a neušetřili ani chrám sv. Víta. Palladium však v jejich rukou nezůstalo dlouho. Velkou zásluhu na tom měla opět Brigita z Lobkovic, která se dobře znala se švédským velitelem Karlem Gustavem. Obrátila se na něho a vyložila mu, jak velice by se zavděčil nové císařovně Marii Leopoldině, kdyby jí staroboleslavský obraz věnoval. Karlu Gustavovi, který právě jednal s císařem o míru, se tato rada zalíbila a tak se Paladium ocitlo opět ve Vídni. Císařští manželé je vděčně přijali a umístili ve své kapli. Brzy po uzavření Vestfálského míru, kterým [[třicetiletá válka]] skončila, začala jednání o navrácení Palladia do Staré Boleslavi. Na nátlak arcibiskupa a vlivných šlechticů se císař Ferdinand rozhodl Palladium vrátit. Uspořádána k tomu byla opět velkolepá pouť a [[8. září]] [[1650]] Palladium stanulo definitivně na oltáři chrámu ve Staré Boleslavi. KCestou z Vídně do Prahy projíždělo Palladium také [[Jindřichův Hradec|Jindřichovým Hradcem]], kde k této příležitosti složil a provedl [[Adam Václav Michna z Otradovic|Adam Michna z Otradovic]] (1600–1676[[1600]]–[[1676]]) novou píseň oslavující Pannu Marii (uvedena níže). Když hrozilo roku [[1662]] nebezpečí vpádu tureckých vojsk, bylo Palladium ukryto v Praze. V letech 1674–1680 byla na cestě z Prahy do Staré Boleslavi vystavěna Via Sancta (Svatá cesta) neboli Via Maria, čítající čtyřiačtyřicet výklenkových kaplí, vzdálených od sebe přibližně čtyři sta metrů, tj. na délku Karlova mostu, a ozdobených mariánskými a svatováclavskými motivy. Po této cestě podle pověsti vezli mrtvé tělo knížete Václava z Boleslavi do Prahy. V 18. století byl okolo chrámu Nanebevzetí Panny Marie vybudován ambit a jižní věž od stavitele [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dientzenhofera]]. Také roku 1774, když hrozilo vypuknutí další války, bylo ukrýváno v Praze. Roku [[1778]] Palladium přečkalo pruské nebezpečí v úkrytu na faře v Berouně.
 
===Doba největší slávy===
V důsledku tereziánských a josefínských reforem se začala Stará Boleslav rozrůstat, byla však znovu stižena válečnými útrapami. Za prusko-rakouské války v roce [[1757]] lehla část Staré Boleslavi popelem a přímo u zdi kostela Nanebevzetí Panny Marie byla svedena bitva, při níž padl pruský generál von Wartenberg. Ten je pochován v kryptě tohoto kostela a na památku bitvy je v severní zdi zazděná dělová koule.
Z ukončením dlouhých válečných útrap a plným nástupem barokní kultury začíná také období největšího rozkvětu staroboleslavského mariánského kultu. V letech [[1674]]–[[1680]] byla na cestě z Prahy do Staré Boleslavi vystavěna Via Sancta (Svatá cesta) neboli Via Maria, čítající čtyřiačtyřicet výklenkových kaplí, vzdálených od sebe přibližně čtyři sta metrů, tj. na délku Karlova mostu, a ozdobených mariánskými a svatováclavskými motivy. Po této cestě podle pověsti vezli mrtvé tělo knížete Václava z Boleslavi do Prahy. V [[18. století]] byl okolo chrámu Nanebevzetí Panny Marie vybudován [[ambit]], dostavěna jižní [[věž]] a upraveno západní [[průčelí]] dle návrhu architekta [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dientzenhofera]].
 
▲=== 17.Osvícenství a 1819. století ===
Po zrušení [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]] roku [[1773]] pečovala o Palladium opět naplno [[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|staroboleslavská kapitula staroboleslavská]]. Císař [[Josef II.]] sice veřejné poutě dočasně zakázal, ale po jeho smrti byly znovu obnoveny.<br />
Jak uvádějí očitá svědectví, 22. ledna [[1833]] uprostřed noci nad chrámem Panny Marie náhle vzplanula jakási tajemná zář a tento jev trval asi dvě hodiny. Opakovalo se to 3. března [[1834]]. Svědkové vstupovali plni úžasu do chrámu ve snaze dopátrat se zdroje této záře, ale na nic se nepřišlo. Nebylo to ostatně poprvé, nejznámější takové osvětlení bylo zaznamenáno už v noci ze 14. na 15. srpna [[1639]].
 
=== Po roce 1918 ===
ObratPodnícení v posléze upadajícímnového zájmu o Palladium mezi českými katolíky nastal po roce [[1918]] s obnovením československéčeské státnosti. Tehdy se mimo jiné díky P. Málkovi, pozdějšímu [[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|staroboleslavskému kanovníkovi]], obnovily poutě. Především ta u příležitosti svatováclavského milénia v roce [[1929]] opět oživila kult Palladia. Na jeho obnovení měli výraznou zásluhu [[redemptoristé]], kteří do Boleslavi přišli v květnu [[1929]] a opravili chrám. Do Staré Boleslavi opět začaly chodit zástupy poutníků z Čech a Moravy. Dalším velkým mezníkem byl rok [[1938]], kdy se zde slavilo třísté výročí přenesení obrazu z Prahy. Stále větší pozornost k Palladiu také soustředily obavy o budoucnost Československa, ohrožovaného [[Adolf Hitler|Hitlerem]]. Pouti do Staré Boleslavi získávaly stále více manifestační charakter. Hlavní jubilejní slavnosti Palladia se toho roku konaly 7.–11. září. Paladium bylo na několik dní převezeno slavnostní kolonou do Prahy na [[Vyšehrad]] a odtud na [[Staroměstské náměstí]]. Oslav se zúčastnilo přes sto padesát tisíc lidí. Slavnost také přenášel československý rozhlas. Poutě do Staré Boleslavi pokračovaly i po zabrání Československa od března do září [[1939]]. V obavě před Němci bylo tehdy Palladium tajně zazděno a nahrazeno kopií. Fašisté prý po něm usilovně pátrali a říká se, že měli v plánu zničit celou Starou Boleslav. Z úkrytu bylo Palladium vyjmuto den před začátkem slavností na poděkování [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] za ochranu země a osvobození Československa, které se konaly do 24. června do 1. července [[1945]]. První zastávkou byl kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně, kde se již od čtvrté hodiny ranní kupili lidé čekající na jeho přivezení. Další zastávkou byl Plečnikův vinohradský chrám Božského Srdce Páně, kde nové tisíce věřících vítaly Ochránkyni a její posvátný obraz. K večeru pak byl obraz převezen do kostela sv. Václava na Smíchově a následující den do Vincentina, ústavu slepců, do nemocnice apod. Chrám v Holešovicích byl Palladiu vyhrazen další den. Slavnost vyvrcholila uctíváním u sv. Ignáce. Naposledy Palladium opustilo Boleslav v době komunistického teroru. V roce 1968 bylo však volně vystavováno na hlavním oltáři poutního chrámu Sv. Panny Marie na tehdejším Václavském (dnes Mariánském) náměstí ve Staré Boleslavi a to i mimo významné církevní svátky.
 
Reliéf je podle současných expertíz opravdu vytvořen ze zvláštní slitiny pocházející z Balkánu, z míst odkud přišel sv. Metoděj s bratrem Cyrilem, a označované jako tzv. korintská měď.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Palladium_země_české“