Lidija Vladimirovna Litvjaková: Porovnání verzí

V srpnu 1942 sestřelila ve spolupráci s dalším stíhačem německý bombardér Ju-88. Následující měsíc byla převelena k 437.IAP, náležící k 287.IAD, 8.letecké armády Jihovýchodního frontu, který se zúčastňoval vzdušných [[bitva u Stalingradu|bojů u Stalingradu]]. Krátkou dobu tehdy létala na stroji [[Lavočkin La-5|La-5]].

 

 

Koncem roku 1942 byla převelena k elitnímu 9.GIAP, kterému velel [[Lev Ľvovič Šestakov]]. U této jednotky zaznamenala jeden sestřel a byla znovu převelena, tentokrát k 296.IAP. 11. února 1943 sestřelila další dva Ju-88 a ve spolupráci jeden Fw-190. V následujících dnech musela po zásahu nouzově přistát na nepřátelském území. Před zajetím německými vojáky se bránila střelbou z pistole. Naštěstí útočníky zahnal letoun [[Iljušin Il-2|IL-2]], následně přistál, vzal Lýdii provizorně na palubu a dopravil ji do bezpečí. 23. února 1943 získala za své úspěchy [[Řád rudé hvězdy]]. U jednotky se Lýdie Litvjaková sblížila s kolegou stíhačem [[Alexej Frolovič Solomatin|Alexejem Solomatinem]], za kterého se brzy vdala.

1. srpna 1943 Lydie Litvjaková vzlétla čtyřikrát. Během prvních tří bojových letů sestřelila dvě nepřátelská letadla samostatně a jedno v spolupráci. Ze čtvrtého letu se však její Jak-1b s číslem 23 již nikdy nevrátil. Letadlo se s ní zřítilo u samoty Koževňa nedaleko obce Dmitrivka v okrese Šachťarsk. Lidija Litviaková byla prohlášena za nezvěstnou. Velení divize připravilo návrh na udělení titulu [[Hrdina Sovětského svazu]], avšak nejen z důvodu podezření, že padla do zajetí, bylo udělení vyznamenání odloženo.

 

 

5. května [[1990]] jí prezident SSSR [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] posmrtně udělil titul [[Hrdina Sovětského svazu]].