František Ladislav Čelakovský: Porovnání verzí

(rvv na verzi Addbot)
Značka: lokální interwiki
'''František Ladislav Čelakovský''' ([[7. březen|7. března]] [[1799]] [[Strakonice]] – [[5. srpen|5. srpna]] [[1852]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym '''Marcian Hromotluk'''.
 
sem gay :))))))
== Život ==
 
Byl synem strakonického tesaře. Od roku [[1812]] studoval nižší [[gymnázium]] v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], poté přestoupil na gymnázium v [[Písek (město)|Písku]]. Po jeho absolvování studoval filosofii v [[Praha|Praze]], pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] odkud byl vyloučen (za četbu [[Jan Hus|Husových]] děl). Pokračoval pak ve studiu v [[Linec|Linci]] a v Praze. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; závěrečné univerzitní zkoušky v roce [[1822]] nedokončil.
 
Živil se jako vychovatel (do r. [[1829]]) a překladatel.
 
Roku [[1830]] dostal nabídku z [[Rusko|Ruska]], aby spolu s [[Pavel Josef Šafařík|P. J. Šafaříkem]] a [[Václav Hanka|V. Hankou]] v [[Petrohrad]]ě založili a řídili slovanskou knihovnu. F. L. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale [[František Palacký|F. Palacký]] mu zařídil penzi u knížete Kinského. Stal se soukromým vychovatelem a později korektorem [[Časopis katolického duchovenstva|Časopisu pro katolické duchovenstvo]].<ref name="Bartoš">{{Citace monografie
| příjmení = Bartoš
| příjmení2 = Kovářová
| příjmení3 = Trapl
| jméno = Josef
| jméno2 = Stanislava
| jméno3 = Miloš
| titul = Osobnosti českých dějin
| vydavatel = ALDA
| místo = Olomouc
| rok = 1995
| kapitola = Čelakovský František Ladislav
| strany = 47
| isbn = 80-85600-39-0
}}</ref>
 
Od roku [[1833]] byl redaktorem ''Pražských novin'', jejichž přílohu ''Rozmanitosti'' proměnil ([[1834]]) na týdeník ''Česká Wčela'', tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z německých, jak to bylo doposud. V roce 1835 byl jmenován suplujícím profesorem české řeči a literatury na pražské univerzitě. V Pražských novinách uveřejnil [[26. listopad]]u [[1835]] výhrůžku ruského cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Nikolaje I.]] k porobeným Polákům, že při sebemenším pokusu o revoluci nechá Varšavu zcela zpustošit, s dovětkem, že takto před 400 lety mluvili tatarští chánové k ruským knížatům.<ref>http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7145875</ref> Po stížnosti ruského vyslance ve Vídni Pražským novinám na komentář Čelakovského vůči carovi (nepřímo ho označil za svévolného tyrana)<ref name="Beránková">{{Citace monografie | příjmení = Beránková | jméno = Milena
| titul = Český periodický tisk do roku 1918 | vydavatel = Novinář | místo = Praha | rok = 1981 | strany = 69 – 89}}</ref> byl odvolán jak z jejich redakce, tak z místa profesora. Od r. [[1838]] působil jako knihovník v rodině Kinských. Ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] se stal ([[1841]]) profesorem slovanské literatury a působil tam až do roku [[1849]], kdy stejnou funkci získal na pražské univerzitě.
 
== Dílo ==
Anonymní uživatel