André Breton: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 51 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q161955) |
m →Život: typo |
||
Řádek 12:
V roce 1924 také vydal ''Manifest surrealismu'', ve kterém ho definoval jako „čistý psychický automatismus“ a stal se redaktorem revui ''La Révolution Surréaliste'' (dvanáct čísel 1924 – 1929), orgánu nové skupiny. V surrealismu viděl syntezi myšlenek Rimbauda - „přeměnit život“ a [[Karl Marx|Marxe]] - „změnit svět“. Okolo roku [[1925]] se začal dostávat do ideové blízkosti [[Komunismus|komunismu]]. Přesto zpočátku odmítal výzvy [[Pierre Naville|Pierra Navilla]] přejít k politické akci a důraz kladl stále především na otázky ducha bez jakékoli vnější kontroly, i [[Marxismus|marxistické]]. Do [[Parti communiste français|Francouzské komunistické strany]] vstoupil, stejně jako Louis Aragon, Paul Éluard, Benjamin Péret a [[Pierre Unik]], v roce [[1927]].
Roku [[1928]] napsal svou dosud nejúspěšnější knihu – román ''Nadja''. Nezachovává konvenční literární formu, ostatně [[literatura]], tak jak je běžně chápána, byla jedním z hlavních bodů kritiky surrealistů, ale vypráví skutečný příběh způsobem ozřejmujícím surrealistické vnímání skutečnosti. Téhož roku se v ''Surrealismu a malířství'' (po rozšíření vydané znovu v roce [[1965]]) snažil o poskytnutí teoretického základu surrealistickému malířství, představovanému
Breton a jeho přátelé měli stále větší problémy s komunistickou stranou. Na konci roku [[1933]] z ní byl, spolu s Éluardem a [[René Crevel|Crevelem]], vyloučen. Napětí mezi ním a PCF definitivně vyvrcholilo v roce [[1935]]. Breton se stal kritikem [[Stalinismus|stalinismu]]. V době [[Španělská občanská válka|španělské občanské války]] se, stejně jako někteří další surrealisté (Tristan Tzara, Benjamin Péret), připojil na stranu republikánů. V roce 1935, v reakci na rozšiřování [[Fašismus|fašismu]], založil spolu s [[Georges Bataille|Georgesem Bataillem]] skupinu levicových revolučních intelektuálů, známou pod názvem ''Protiútok'', která si za cíl kladla především rozvoj a podporu revolučních sil. V roce [[1938]] se v [[Mexiko|Mexiku]] setkal u malíře [[Diego Rivera|Diega Rivery]] se [[Lev Davidovič Trockij|Lvem Trockým]]. Společně došli ke shodě, že pro zachování revolučního potenciálu umění není možná jakákoli politická kontrola a vydali manifest ''Za nezávislé revoluční umění''. Vyzýval k založení Mezinárodní federace nezávislého revolučního umění (FIARI), ta však byla předem odsouzena k neúspěchu.
| |||