Polsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Napřímení odkazů |
Prolinkování, informace o cyklistice, filmovém festivalu ve Varšavě |
||
Řádek 79:
V letech [[1807]]–[[1815]] zřídil francouzský císař [[Napoleon Bonaparte]] na části území předtím zabraným Pruskem a Rakouskem [[Varšavské knížectví]], které se stalo Napoleonovým spojencem. Po jeho porážce bylo zrušeno a na jeho místě bylo zřízeno autonomní [[Kongresové Polsko|Království polské]], podléhající [[Ruské impérium|ruskému]] [[car]]ovi. Roku [[1831]] vypuklo ve Varšavě a dalších místech [[Listopadové povstání]], jedno z největších národních [[povstání]] 19. století, které však bylo carskou armádou potlačeno; následkem toho byla v roce [[1832]] jeho autonomie knížectví omezena a roku [[1866]] zcela zrušena.
Část obsazená Rakouskem nesla název [[Království haličsko-vladiměřské]] (s autonomní vládou od roku [[1861]]). Město [[Krakov]] s okolím bylo v letech [[1815]]–[[1846]] nezávislou [[
[[Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png|thumb|Území, kde byla roku 1910 převažujícím jazykem polština (světle modře). Poláci byli v letech 1795–1918 rozděleni mezi [[Německá říše|Německou říši]], [[Rakousko-Uhersko]] a [[Ruské impérium|Ruskou říši]].]]
Řádek 86:
=== Mezi 1. a 2. světovou válkou ===
[[Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg|thumb|Centrum Varšavy zničené nacisty po [[Varšavské povstání|Varšavském povstání]]]]
{{podrobně|Druhá Polská republika}}
Během [[první světová válka|první světové války]] po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku Německem a Rakouskem bylo na tomto území zřízeno autonomní [[Polské království (1916-1918)|Polské království]] jako loutkový stát pod patronátem [[Centrální mocnosti|Centrálních mocností]].
Řádek 129 ⟶ 130:
Polsko je co do rozlohy 9. největší zemí Evropy. Délka hranic činí 3511 km, z toho 440 km připadá na mořské hranice (délka [[pobřeží]], jež ovšem není hranicí, tvoří 770 km). Polsko hraničí s následujícími státy:<ref name="rocznik"/>
* na západě s [[Německo-polská státní hranice|Německem]] (467 km),
* na jihu s [[Česko|Českem]] (796 km) a [[Slovensko|Slovenskem]] (541 km),
* na východě s [[
* na severu s [[Litva|Litvou]] (104 km) a [[Rusko|Ruskem]] ([[Kaliningradská oblast]], 210 km).
Řádek 137 ⟶ 138:
=== Povrch a vodstvo ===
{{viz též|Seznam řek v Polsku|Seznam jezer v Polsku}}
Kromě jižních oblastí je většina státu pokryta rozsáhlými [[nížina]]mi a rovinami Polské nížiny. Téměř tři čtvrtiny území leží do 200 m n. m.
Řádek 160 ⟶ 162:
=== Etnické složení ===
* [[Poláci]] 94,8 %
* [[Slezané]] 2,2 %
* [[Kašubové]] 0,6 %
* [[Němci]] 0,4 %
* [[Ukrajinci]] 0,1 %
* [[Bělorusové]] 0,1 %
* ostatní a nezjištěno 1,8 %<ref>http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf</ref>
Řádek 285 ⟶ 287:
=== Literatura ===
{{viz též|Seznam polských spisovatelů}}
[[Soubor:KostrzewskiFranciszek.Grzybobranie.1860.jpg|thumb|Franciszek Kostrzewski: ''Sběr hub''. Ilustrace Mickiewiczova ''Pana Tadeáše'', ca 1860.]]
[[Soubor:Stanisław Ignacy Witkiewicz.jpg|thumb|Stanisław Ignacy Witkiewicz, zvaný Witkacy, byl nejen spisovatel; zabýval se také [[malířství]]m, teorií umění či [[filosofie|filosofií]]]]
Řádek 304 ⟶ 307:
=== Film ===
Polsko zrodilo poměrně mnoho slavných filmových [[režisér]]ů, mezi něž patří [[Andrzej Wajda]] (sedmkrát nominovaný na [[Oscar]]a), [[Krzysztof Zanussi]], [[Agnieszka Holland]], [[Krzysztof Kieślowski]], [[Roman Polanski|Roman Polański]], [[Jerzy Kawalerowicz]], [[Andrzej Munk]]. V [[Lodž]]i, kde roku [[1899]] vznikl první stálý biograf, funguje dnes známá filmová škola. Od roku 1985 se pravidelně koná [[Varšavský mezinárodní filmový festival]].
=== Hudba ===
Řádek 318 ⟶ 321:
=== Sport ===
Současnými známými sportovci jsou například [[Adam Małysz]] (skokan na lyžích), [[Justyna Kowalczyková|Justyna Kowalczyk]] (běžkyně na lyžích), [[Robert Kubica]] (závodník F1), [[Ebi Smolarek]] (fotbalista), [[Jerzy Dudek]] (fotbalista), [[Artur Boruc]] (fotbalista), [[Agnieszka Radwańská|Agnieszka Radwańska]] (tenistka), [[Tomasz Gollob]] (plochodrážník), [[Jarosław Hampel]] (plochodrážník), [[Tomasz Adamek]] (box), [[Otylia Jędrzejczak]]ová (plavkyně).
Od roku 1928 se každoročně koná cyklistický závod [[Kolem Polska]]. V roce 1948 se poprvé jel [[Závod míru]] z Varšavy do Prahy a postupně se z něj stal největší cyklistický závod Východní Evropy. V roce 2011 byl ve Varšavě otevřen [[Národní stadion (Varšava)|Národní stadion]].
=== Svátky ===
Řádek 366 ⟶ 371:
== Doprava ==
=== Silniční doprava ===
[[Dálnice v Polsku|Dálniční síť]] je tvořena třemi hlavními tahy v různých fázích rozestavěnosti. Téměř hotová je jihopolská dálnice [[Dálnice A4 (Polsko)|A4]] (670km), část [[Evropská silnice|mezinárodní spojnice]] [[E40]]. Navazuje na německou dálnici od [[Drážďany|Drážďan]], v Polsku pokračuje přes města [[Lehnice|Legnica]], [[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Katovice]], [[Krakov]] a [[Řešov]] až k hranicím [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Druhou východozápadní dálnicí je [[Dálnice A2 (Polsko)|A2]] ([[E30]], 620 km), která vede od [[Berlín]]a přes [[Poznaň]], [[Lodž]], [[Varšava|Varšavu]] a [[Siedlce]] k hranicím s [[Bělorusko|Běloruskem]]. V severojižním směru je budována trasa [[Dálnice A1 (Polsko)|A1]] ([[E75]], 568km), ve směru [[Gdaňsk]] – [[Toruň]] – [[Lodž]] – [[Katovice]] – [[Bohumín]].
Polsko má oproti většině sousedů méně rozvinutou silniční a dálniční síť, nicméně [[stereotyp]] „špatných polských silnic“ je starý několik století.<ref>[http://www.niedziela.pl/artykul_w_niedzieli.php?doc=nd200724&nr=53 Dawne polskie drogi] niedziela.pl, 24/2007.</ref> Přesto má [[silniční doprava]] dominantní podíl jako jinde v Evropě, registrováno je zhruba 19 milionů automobilů (2007), tedy dvojnásobek oproti počátku 90. let.
Řádek 406 ⟶ 411:
=== Vodní doprava ===
[[Soubor:Stocznia.jpg|thumb|Loděnice ve [[štětín]]ském přístavu]]
Největšími námořními přístavy jsou [[Gdaňský přístav|Gdaňsk]], [[Gdyně]], [[Štětín]], [[Svinoústí]] a [[Kolobřeh]]. V provozu jsou [[trajekt]]ové linky z Polska do [[Švédsko|Švédska]] a [[Dánsko|Dánska]]. Říční nákladní doprava je provozována především na [[Odra|Odře]].
== Odkazy ==
| |||