Doba římská na území Česka: Porovnání verzí

Typickým germánským způsobem nakládání s mrtvými na českém území je [[Kremace|žárový ritus]]. Již od [[plaňanský horizont|plaňanského horizontu]] začala vznikat rozsáhlá pohřebiště ([[Stehelčeves]], [[Dobřichov-Pičhora]], [[Třebusice]], [[Tišice]], [[Lužec nad Vltavou]], [[Opočno (okres Louny)Opočno u Loun]], [[Pňov]], [[Přešťovice]], [[Kostelec na Hané]]), která začala být zkoumána již v [[19. století]]. Hroby byly jak [[popelnicový hrob|popelnicové]], tak [[jámový hrob|jámové]]. Důležitým archeologickým pramenem se staly [[milodar]]y, které byly do hrobu přiloženy k spáleným ostatkům mrtvého (často samy prošly žárem hranice, a jsou proto nalézány v neúplném či zdeformovaném stavu). Mohlo se jednat o [[Zbraň|zbraně]], bronzové nádoby, [[keramika|keramiku]], [[spona|spony]] (ty jsou důležitou [[chronologie|chronologickou]] pomůckou), kovové součásti opasků, důležitým indikátorem vztahů k ostatním kulturám, resp. římské říši je přítomnost [[import]]ů.

Krátce před přelomem [[letopočet|letopočtu]] do Česka přišla nová a mnohem silnější [[migrace|migrační]] vlna, která je spojována s kmenem [[Markomani|Markomanů]]. Jejich vůdce, [[Marobud]], na novém území rychle vytvořil říši (odtud [[horizont Marobudovy říše]]), která ovšem trvala pouze do roku [[18]] n. l., kdy byl [[Marobud]] nucen odejít do exilu v [[RavenaRavenna|RaveněRavenně]]. V tomto období vznikla velká a bohatá žárová pohřebiště [[Dobřichov|Dobřichov-Pičhora]] (okr. Kolín) a v [[Třebusice|Třebusicích]] (okr. Kladno), kde se předpokládají být pohřbeni příslušníci [[Marobud]]ovy družiny. Na Moravě se v této době vedle [[Markomani|Markomanů]] usazují [[Kvádové]].

V 1. polovině [[3. století]] se dále projevují vlivy [[przeworská kultura|przeworské kultury]] (např. na pohřebišti v [[Lužec nad Vltavou|Lužci nad Vltavou]]), vznikla i nová pohřebiště, např. v [[Dobřichov–Třebická|Dobřichově–Třebické]], [[Plotiště nad Labem|Plotišti nad Labem]] či [[Pňov]]ě. Zdá se, že v tomto období stoupá význam východních kvádských oblastí v [[Pováží]], oblasti Čech a Moravy zůstávaly spíše na periférii. Na konci tohoto stupně ze středního Polabí přichází nové obyvatelstvo hlavně do severozápadních Čech, dokladem tohoto jsou nově založená žárová pohřebiště (např. [[Opočno (okres Louny)|Opočno u Loun]]). Tyto skupiny se o něco později dostaly až na Moravu, kde je jejich výskyt zařazen do tzv. [[kostelecká skupina|kostelecké skupiny]]. V 2. polovině [[3. století]] se objevují prvé kostrové hroby, doloženy jsou především bohaté ženské ([[Soběsuky]], [[Prosmyky]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]).

* [[PavelPaulus JáhenDiaconus]]