Verze z 9. 3. 2013, 09:58 editovat Addbot (diskuse \| příspěvky) 210 261 editací m Bot: Odstranění 19 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q485100) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 3. 2013, 20:06 editovat zrušit editaci Podvečerníček (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 376 editací trochu rozšířeno Přejít na další porovnání →
Řádek 3: '''Analfabetismus''' neboli '''negramotnost''' je neschopnost [[čtení\|číst]] a [[psaní\|psát]]. Jejím opakem je [[gramotnost]], člověk, který neumí číst a psát je negramotný neboli analfabet. Vzájemný poměr gramotné a negramotné části [[populace]] se využívá jako jeden z ukazatelů vzdělanosti určité skupiny [[obyvatelstvo\|obyvatelstva]]. Pokud je procento negramotných příliš velké, jedná se o problém [[ekonomika\|ekonomický]], jelikož [[trh práce\|pracovní trh]] je plný nekvalifikované pracovní síly. [[Vláda\|Vlády]] se snaží proti němu bojovat vzděláváním obyvatelstva [[povinná školní docházka\|povinnou školní docházkou]] a dalšími vzdělávacími projekty. Kampaním proti negramotnosti se říká [[alfabetizace]]. ==Vývoj negramotnosti== [[Soubor: Illiteracy france.png\|thumb\|upright=1.0\| Vývoj negramotnosti ve Francii {{Malé\|(V procentech)}} ]] Negramotnost byla i v dnes vyspělých zemích velmi vysoká až do 19. století, zejména na venkově, kde lidé číst a psát nepotřebovali. Teprve moderní společnosti ji vyžadují u každého a v průběhu 19.-20. století se zde skutečně podstatně snížila. V poslední době ovšem opět vzniká takzvaná sekundární negramotnost, spojená s tím, jak se prosazuje obrazová a hlasová komunikace, především zásluhou [[televize]]. ==Funkční negramotnost== Kromě toho se užívá pojem funkční negramotnost, neschopnost využívat informací z běžných zdrojů, například [[jízdní řád\|jízdních řádů]], statistik, právních dokumentů a podobně. Také funkční negramotnost může být překážkou pro pracovní a společenské uplatnění a běžně se zkoumá a sleduje. Kromě toho se užívá pojem funkční negramotnost. Funkčně negramotná osoba může umět číst (např. velmi obtížně a pomalu) a psát (jednoduché věty a s omezenou slovní zásobou), ale není schopná číst nebo psát v dostatečné míře na to, aby se vyrovnala s každodenními požadavky života ve společnosti, ve které žije. Patří sem např. neschopnost využívat informací z běžných zdrojů, například [[jízdní řád\|jízdních řádů]], statistik, právních dokumentů a podobně. Funkční negramotnost tedy souvisí nejenom s faktickou schopností číst a psát, ale též se schopností pozorumět textu na určité úrovni, orientovat se v běžných konvencích psaného projevu či specifické dokumentace, a podobně. Také funkční negramotnost může být překážkou pro pracovní a společenské uplatnění a běžně se zkoumá a sleduje. == Literatura == Řádek 14 ⟶ 18: == Externí odkazy == {{commonscat\|Illiteracy}} * {{sk}}[http://dolezite.sk/Co_dnes_znamenaju_pojmy_gramotnost_a_negramotnost_12.html Čo dnes znamenajú pojmy gramotnosť a negramotnosť?] * {{en}} * {{en}}[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2103.html Gramotnost v jednotlivých zemích] podle [[CIA World Factbook]] * {{en}}[http://www.uis.unesco.org/en/stats/statistics/literacy2000.htm Statistiky negramotnosti UNESCO] [[Kategorie:Vzdělávání]]

Analfabetismus: Porovnání verzí