Smazaný obsah Přidaný obsah
Makecat-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.5) (Robot: Přidávám ka:თორიუმი
změna infoboxu + doplnění informací podle literatury
Řádek 1:
{{Infobox Chemický prvek
{{Substovaný infobox}}
<!-- tabulka ( + část obecné) -->
{| border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="380" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
|značka= Th
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| <font size=+1>'''Thorium'''</font>
|číslo= 90
|-
|nukleonové= 232
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Th-TableImage.png|290px|Thorium]]
|název= Thorium
|-
|latinský= Thorium
|[[Atomové číslo]]||90
|nad= [[Cer|Ce]]
|-
|pod=
|[[Relativní atomová hmotnost]]||232,03806(2) [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]]
|vlevo= [[Aktinium]]
|-
|vpravo= [[Protaktinium]]
|[[Elektronová konfigurace]]||[Rn] 6d<sup>2</sup> 7s<sup>2</sup>
|dolní tabulka=ano
|-
<!-- obecné -->
|[[Skupenství]]||Pevné
|chemická skupina= Aktinoidy
|-
|RN-CAS= 7440-29-1
|[[Teplota tání]]||1842&nbsp;°C, (2115 K)
|skupina= n/a
|-
|perioda= 7
|[[Teplota varu]]||4788&nbsp;°C, (5061 K)
|blok= f
|-
|hmotnostní zlomek v zemské kůře= 9,6
|[[Elektronegativita]] (Pauling)|| 1,3
|koncentrace v mořské vodě= 7×10<sup>-3</sup>
|-
|počet přírodních izotopů= 1
|[[Hustota]]|| 11,7 g/cm<sup>3</sup>
|obrázek= Thorium sample 0.1g.jpg
|-
|popis obrázku= kousek thoria v zatavené ampuli
|[[Registrační číslo CAS]]||7440-29-1
|vzhled= stříbrobílý kov (na povrchu obvykle zčernalý)
|-
<!-- Atomové vlastnosti -->
|[[Atomový poloměr]]|| 1,80 Å (180 pm)
|relativní atomová hmotnost= 232,038 1
|-
|atomový poloměr= 165
|[[Výparné teplo]]|| 514 kJ/mol
|kovalentní poloměr= 179,8
|-
|van der waalsův poloměr=
|[[Skupenské teplo tání]]|| 13,81 kJ/mol
|elektronová konfigurace= <nowiki>[</nowiki>[[radon|Rn]]] 6d<sup>2</sup> 7s<sup>2</sup>
|-
|elektronů ve slupkách= 2, 8, 18, 32, 18, 10, 2
|[[Poločas rozpadu]]|| 14 900 000 000 let
|oxidační čísla= II, II, '''IV'''
|-
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
|[[Tepelná kapacita]]||26,230 J.mol<sup>-1</sup>.K<sup>-1</sup>
|skupenství= pevné
|-
|krystalová struktura= '''''α - modifikace'''''<br /> krychlová&nbsp;plošně&nbsp;centrovaná<br /> a= 508,43 pm<br />'''''β - modifikace'''''<br /> krychlová tělesně centrovaná<br /> a= 411 pm
|[[Ionizační potenciál]] Th→Th<sup>+</sup>|| 587 kJ/mol
|hustota= 11,724 g/cm<sup>3</sup> (''vypočteno z RTG dat'')
|-
|tvrdost= 3
|[[Ionizační potenciál]] Th<sup>+</sup>→Th<sup>2+</sup>|| 1110 kJ/mol
|magnetické chování= paramagnetický
|-
|[[Ionizačnímagnetická potenciál]]susceptibilita= Th<sup>2+</sup>→Th0,57cm<sup>3+</sup>|| 1930 kJ/molg
|teplota tání c= 1 750 ± 50
|}
|teplota tání k= 2 023 ± 50
|teplota varu c= 4 200 ± 300
|teplota varu k= 4 473 ± 300
|teplota supravodivosti= 1,38 K
|teplota změny modifikace= 1 400 °C (''α → β'')
|rychlost zvuku= (''20 °C'') 2 490
|elektrická vodivost= 6,67×10<sup>6</sup>
|elektrický odpor= 14×10<sup>-8</sup> Ωm
|součinitel elektrického odporu= 0,003 8 K<sup>-1</sup>
|tepelná vodivost= (''25 °C'') 54,0 W m<sup>-1</sup> K<sup>-1</sup> <br />(''100 °C'') 54,3
<!-- Termodynamické vlastnosti -->
|spec. teplo tání= 80 J/g
|spec. teplo varu= 2 340 J/g
|molární atomizační entalpie= 598 ± 6 kJ/mol
|absolutní entropie= 53,37 J K<sup>-1</sup> mol<sup>-1</sup>
|měrná tepelná kapacita= 0,118 J K<sup>-1</sup> g<sup>-1</sup>
<!-- Různé -->
|různé=ano
|součinitel délkové roztažnosti= 125×10<sup>-6</sup> K<sup>-1</sup>
|elektrodový potenciál= (Th<sup>4+</sup> → Th<sup>0</sup>) -1,899
|elektronegativita= 1,3
|ionizační energie= ''první'' 6,95 [[elektronvolt|eV]]<br /> ''druhá'' 11,5 eV<br /> ''třetí'' 20,0 eV<br /> ''čtvrtá'' 28,8 eV
|iontový poloměr= (Th<sup>3+</sup>) 103 pm<br /> (Th<sup>4+</sup>) 95
<!-- Bezpečnost -->
|bezpečnost=
|symboly nebezpečí=
}}
 
'''Thorium''', chemická značka '''Th''', ''(lat. Thorium)'' je druhým členem z řady [[Aktinoidy|aktinoidů]], [[Radioaktivita|radioaktivní]] [[kov]]ový prvek. Díky velmi dlouhému poločasu rozpadu jader thoria nacházíme tento prvek v horninách zemské kůry a je potenciálním palivem v jaderné energetice.
Řádek 50 ⟶ 77:
 
== Výskyt ==
[[Soubor:MonaziteUSGOV.jpg|thumb|rightleft|150px|Monazitový písek]]
Thorium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] poměrně silně zastoupeno, vyskytuje v koncentraci 8–129,6&nbsp;mg/kg (neboli [[Parts per million|ppm]]). Jeho obsah v mořské vodě je udáván okolo 7&nbsp;μg/l. Ve [[vesmír]]u připadá jeden atom thoria na 500 miliard atomů [[vodík]]u.
 
V přírodě se thorium vyskytuje pouze vzácně ve formě sloučeninminerálu a''[[thorianit]]u'', nejsouchemicky známy[[oxid anithoričitý|ThO<sub>2</sub>]], žádnéa minerály''[[thorit]]u'', obsahujícíchemicky jako kov[[křemičitan pouze thoriumthoričitý|ThSiO<sub>4</sub>]]. Obvykle doprovází prvky skupiny [[lanthanoid]]ů a nejčastějinejčastější průmyslově zpracovávanou surovinou jsou ''[[monazit]]ové písky'', směsné fosforečnany typu (Ce, La, Th, Nd, Y)PO<sub>4</sub>, ve kterých je hmotností podíl thoria až 6 %, a dále například minerál ''[[euxenit]]'' (Y, Ca, Ce, U, Th)(Nb, Ta, Ti)<sub>2</sub>O<sub>6</sub>.
 
Velká ložiska thoriem bohatých rud se nalézají v [[Austrálie|Austrálii]], [[Indie|Indii]], [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]], [[Brazílie|Brazílii]], [[Indonésie|Indonésii]] a [[Kanada|Kanadě]].
Řádek 63 ⟶ 90:
 
== Izotopy ==
Přestože je známa řada izotopů thoria, v [[Zemská kůra|zemské kůře]] se můžeme prakticky setkat pouze s izotopem <sup>232</sup>Th, který se vyznačuje mimořádně velkým [[poločas rozpadu|poločasem rozpadu]] 1,4×1039×10<sup>10</sup> roku. Je to, stejně jako velká většina dalších izotopů thoria, α-zářič.
 
Z dalších izotopů stojí za zmínku např. <sup>230</sup>Th s poločasem rozpadu 75&nbsp;400 let, <sup>229</sup>Th s poločasem 7 880 let nebo <sup>228</sup>Th s poločasem 1,911 roku. Ostatní izotopy od atomové hmotnosti 209 po 238 [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]] se rozpadají mnohem rychleji:
Řádek 157 ⟶ 184:
 
== Literatura ==
#* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
#* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
#* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961
#* N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků II'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}
 
== Externí odkazy ==