Verze z 10. 12. 2012, 12:21 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m napřímení odkazu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 2. 2013, 14:21 editovat zrušit editaci PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m napřímení odkazu Přejít na další porovnání →
Řádek 40: Pasov se zdárně ekonomicky rozvíjel díky výhodné poloze na dunajské cestě, díky níž byl od nepaměti dopravním uzlem, spojujícím sever s jihem i východ se západem. Ve [[středověk]]u tudy procházela [[Zlatá stezka]], důležitá obchodní cesta spojující [[česká kotlina\|českou kotlinu]] s Podunajím. Pasovem procházeli obchodníci se [[Sůl\|solí]], těžené v [[Alpy\|alpském]] podhůří i kupci ze [[~~Středozemí~~Středomoří\|středomořské]] oblasti. Proto zde byl roku [[1133]] vystavěn [[dřevo\|dřevěný]] [[most]] přes řeku Inn, [[1278]] následoval [[Kámen (stavební materiál)\|kamenný]] most přes Dunaj. Roku [[1255]] získal Pasov významná [[privilegium\|privilegia]], nicméně zůstal dále v majetku biskupů. Další pokusy bohatých měšťanů ([[1298]], [[1367]]) o dosažení nezávislosti nebyly úspěšné. Roku [[1552]] uzavřeli v Pasově dohodu o vyznání císař [[Karel V.]] Habsburský a [[Protestantismus\|protestantský]] [[kurfiřt]] [[Mořic Saský]], která předznamenala pozdější vydání [[Augšpurský mír\|augsburského míru]] ([[1555]]). Roku [[1676]] se zde konala svatba [[Leopold I.\|Leopolda I.]] Habsburského s [[Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská\|Eleonorou Magdalenou Falcko-Neuburskou]]. Roku [[1683]] se císař uchýlil do města znovu v době obléhání [[Vídeň\|Vídně]] [[Osmanská říše\|Turky]]. Tehdy navštěvoval nedávno vystavěný poutní kostel Mariahilf a modlil se zde za odvrácení tureckého nebezpečí.

Pasov: Porovnání verzí