Molekulární mimikry: Porovnání verzí

Molekulárních mimikry je ze známých parazitů schopno ''[[Plasmodium]]'' (původce [[malárie]]), ''[[Trypanosoma]]'' (původce např. [[spavá nemoc|spavé nemoci]]) a [[Schistosoma|schistozomy]] (motolice působící [[Schistosomóza|schistozomózu]]).<ref name=microbio /> Obvykle napodobují [[cukr|cukerné]] zbytky či [[Bílkovina|bílkoviny]] hostitele. V lidském těle však zřejmě může dojít kvůli takové infekci ke vzniku [[autoimunitní onemocnění|autoimunitních onemocnění]] – při silné infekci parazitem, který nese na svém povrchu [[antigen]] podobný nějaké molekule hostitele, je vyprovokován [[adaptivní imunita|adaptivní imunitní systém]] a aktivují se i autoreaktivní [[naivní lymfocyt|naivní]] či [[anergie|anergní]] lymfocyty, které by jinak do imunitní obrany vůbec nezasáhly. To je případ [[revmatická horečka|revmatické horečky]], která může následovat po infekci ''[[Streptococcus pyogenes]]'', nebo [[lymská artritida|lymské artritidy]], která může následovat po infekci ''[[Borrelia burgdorferi]]''.<ref name=janeway>{{citace monografie| titul=Janeway's Immunobiology| vydání=7| autor= Murphy, K., Travers, P., Walport, M.| vydavatel=Garland Science|rok=2008| místo=New York}}</ref>