Cytoplazmatická membrána: Porovnání verzí

m
napřímení odkazu
m (r2.7.2+) (Robot: Přidávám ku:Betana şaneyê)
m (napřímení odkazu)
tenkou vrstvu amfipatických [[fosfolipid]]ů, které se spontánně sestavují do tzv. [[hydrofobní]]ho ocasu, který je z obou stran izolován polárními tekutinami. To má za následek, že se oblast více [[hydrofilní]] hlavičky asociuje s intracelulárním a extracelulárním do tvaru výsledné spojité lipidové dvouvrstvy. Na formaci lipidové dvouvrstvy se podílejí různé síly jako [[van der Waalsovy síly|van der Waalsovy]], [[elektrostatická interakce|elektrostatické]], [[hydrogenní síla|hydrogenní]] a [[nekovalentní interakce]]. Přesto jsou hlavní silou formující lipidovou dvojvrstvu hydrofobní interakce.
 
Lipidové dvojvrstvy jsou v zásadě nepropustné pro polární molekuly. Seskupení do hydrofilní hlavičky a hydrofobní ho ocasu lipidové dvouvrstvy brání polárním rozpuštěným látkám ([[Aminokyselina|aminokyseliny]], [[nukleové kyseliny]], cukry, proteiny, ionty) v difúzi skrz membránu, ale všeobecně připouští pasivní difúzi hydrofobních molekul. To poskytuje buňce schopnost kontrolovat pohyb těchto látek skrz transmembránové proteinové komplexy, jako jsou póry, kanály a brány. [[Flipáza|Flipázy]] a [[skrambláza|skramblázy]] soustředí [[fosfatidylserin]], který nese negativní náboj, na vnitřní straně membrány. Společně s [[kyselina sialová|kyselinou sialovou]] (NANA) tvoří vnější bariéru pro látky s nabitými skupinami procházející skrz membránu.
 
Membrány zajištují odlišnou funkci u eukaryotických a u prokaryotických buněk. Jednou z důležitých rolí je regulace prostupu materiálu do a z buňky. Struktura fosfolipidové dvouvrstvy (model fluidní mozaiky) se specifickými membránovými proteiny vysvětluje selektivní propustnost
201 018

editací