Nekonečno: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 24:
Ač na první pohled úplně nefyzikální (výsledkem měření [[fyzikální veličina|fyzikální veličiny]] může být pouze [[reálné číslo]]), nekonečna se ve fyzice běžně vyskytují.
Asi nejčastěji se vyskytuje v nějaké [[limita|limitě]] - z výpočetních důvodů je často snazší pracovat s nekonečnem než s konečnými kvantitami. Už jednoduchá idealizace v mechanice, [[hmotný bod]], obsahuje „nefyzikální“ nekonečno, nekonečnou hustotu. Také v [[Optika|optice]] se běžně počítá s nekonečnem - při tvorbě brýlí se vychází z toho, že poloměr rovné plochy je nekonečno. {{Fakt}}
V horším případě se nekonečna objevují v řešení rovnic, jako důsledek nějaké fyzikální teorie. Obvykle to značí, že matematický aparát, v jakém je teorie formulována, přestává stačit. Tak například [[obecná teorie relativity]] „předpovídá“ nekonečné hodnoty různých fyzikálních veličin v singularitě. Fyzikální interpretace je, že teorie ve skutečnosti předpovídá meze své platnosti a pro předpovědi skutečnosti by byla nutná neexistující [[Kvantová gravitace|kvantová teorie gravitace]]. „Potíže s nekonečny“ mají i další moderní fyzikální teorie a důmyslné metody jak s nekonečny pracovat jsou podstatnou částí současné fyziky (viz [[renormalizace]]).
| |||