Ivan Adamovič: Porovnání verzí

Vystudoval obor Vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.<ref>http://www.scifi.cz/ik/whosf/adaiva.htm</ref> V 90. letech 20. století bylo jeho působení spojeno především se žánrem science fiction.<ref>Adamovič, I.: "Život s pocitem úžasu. Fragmenty vzpomínek sci-fi dinosaura", XB 1, 2011, č. 3 - 2012, č. 3</ref> Byl jedním ze zakladatelů sci-fi měsíčníku [[Ikarie]], v němž působil od jeho vzniku v roce 1990 do roku 2007 jako redaktor zahraniční prózy a publicistiky. V roce 1997 přešel v Ikarii na externí úvazek a postupně působil zároveň s prací v Ikarii v těchto médiích: alternativní časopis [[Živel (časopis)|Živel]] (zakladatel a šéfredaktor), měsíčník QUO[[Quo]] (redaktor), internetový deník [[inZine.cz]] (šéfredaktor), [[Hospodářské noviny]] (vedoucí kulturní rubriky), Pražský deník (vedoucí kulturní rubriky), příloha Pátek Lidových novin (redaktor), finanční měsíčník Finmag (šéfredaktor), měsíčník [[Reader´s Digest]] (redaktor) a čtrnáctideník TV Max (šéfredaktor). Nyní je novinářem na volné noze a mužem v domácnosti.

Přispíval do řady českých i zahraničních časopisů. Pro nakladatelství Najáda v Praze vedl edici Manta. Je držitelem celkem dvanácti Cen Akademie Science fiction, fantasy a hororu (SFFH)<ref>http://www.asffh.info/</ref>, z toho čtyřikrát jako nejlepší SF redaktor<ref name="Legie">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Ivan Adamovič na webu Legie | url = http://www.legie.info/autor/1635-ivan-adamovic | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-02-21 | vydavatel = | místo = Praha | jazyk =}}</ref>, třikrát za nejlepší teoretický text roku, v roce 2005 tuto cenu získal za dlouholetou práci pro žánr science-fiction. Pro různá média píše kritiky literatury, filmu a výtvarného umění, v posledních letech zejména pro Lidové noviny, Hospodářské noviny, deník [[E15]], server [[Aktuálně.cz]] a měsíčník [[Bel Mondo]]. Byl hostem v řadě televizních diskusních pořadů (Katovna, Síto, Čtenářský deník aj.). Na Fakultě sociálních věd UK vyučoval vlastní volitelný předmět Úvod do populární kultury. Byl spolukurátorem výstavy Planeta Eden: Svět zítřka v socialistickém Československu, která se uskutečnila v roce 2010 v Domě umění města Brna a v pražské galerii [[Centrum současného umění DOX|DOX]] (společně s Tomášem Pospiszylem). Je rozvedený, se současnou partnerkou má syny Medarda a Leoše a dceru Rosu. Od září 2012 vede blog.tatoblog.cz věnovaný výchově dětí z pohledu otce.