Wikipedie

Osoblažsko: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
tabulka
Upraveno
Řádek 1:
'''Osoblažsko''' ([[němčina|něm.]] ''Hotzenplotzer Ländchen'', [[polština|polsky]] ''ziemia osobłoska'') či '''Osoblažský výběžek''' ([[polština|polsky]] ''worek osobłoski'' nebo ''cypel osobłoski'') je územímseverovýchodní výběžek [[ČeskoOkres Bruntál|Českéokresu republikyBruntál]], rozkládající se na severozápadě [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]] v [[Okres Bruntál|okrese Bruntál]], kdekterý tvoří výběžek českého území [[Česko|České republiky]] do území [[Polsko|polskéhoPolské republiky]]. vOsoblažsko severovýchodnímje cípujednou okresu.z Území[[Moravské Osoblažskaenklávy seve někdySlezsku|moravských enkláv ve Slezsku]] a nazývá se též '''Slezská Haná''' ([[polština|polsky]] ''Śląska Hana'', [[němčina|něm.]] ''Schlesiche Hanna''). Mikroregion [[Sdružení obcí Osoblažska]] tvoří 14 obcí, z nichž 12 spadá do někdejší moravské enklávy zcela, jedna svým jádrem a jedna svou okrajovou místní částí. 10 obcí, tedy všechny obce mikroregionu s výjimkou 4 obcí u paty výběžku, je též členy [[Zájmové sdružení Osoblažsko|Zájmového sdružení Osoblažsko]].
 
== Osoblažská enkláva==
V současnosti představuje Osoblažsko 4 různě vymezené regiony, které se spolu částečně kryjí:
„Enkláva“[[File:Osoblažská enkláva.png|thumb|right|Osoblažská moravská enkláva ve Slezsku zahrnovala těchto 12 obcí ''(číslav sezávorce shodujíuvedena sčísla, číslyjimiž jsou označeny na mapě)'': (1) [[Bohušov]], (2) [[Dívčí Hrad]], (3) [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], (4) město [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], (5) [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]], (6) [[Liptaň]], (7) [[Osoblaha]], (8) [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]], (9) [[Rusín]], (10) [[Slezské Pavlovice]], (11) [[Slezské Rudoltice]], a (12) [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]], a 2 [[katastrální území]]: (13) Třemešná ''(součást obce [[Třemešná]])'' a (14) [[Piskořov]] ''(součást města [[Město Albrechtice|Města Albrechtice]])''.]]▼
[[File:Osoblažská enkláva.png|thumb|right|Osoblažská enkláva]]
*'''[[Osoblažská enkláva]]''' ([[němčina|něm.]] ''Hotzenplotzer Ländchen'') byla vymezená územím bývalých [[soudní okres|soudních okresů]] Osoblaha a Jindřichov. Toto území, o [[rozloha|rozloze]] 219,32 [[Kilometr čtvereční|km²]], tvořilo vůbec největší a zároveň i nejsevernější [[Moravské enklávy ve Slezsku|moravskou enklávu]] ve [[Slezsko|Slezsku]], tedy exklávu moravské země. Původně se jednalo v rámci [[Morava|Moravy]] o součást [[Holasicko|Holasicka]]. Když pak král [[Přemysl Otakar II.]] většinu území Holasicka roku [[1269]] začlenil do [[Opavské vévodství|Opavského vévodství]], zůstalo Osoblažsko jako [[léno]] Olomouckého biskupství (později arcibiskupství) i nadále integrální součástí Moravy, kterou bylo až do roku [[1783]], kdy bylo [[Josef II.|Josefem II.]] po administrativní stránce podřízeno orgánům [[Rakouské Slezsko|Rakouského Slezska]]. Správním centrem celého území byla obec [[Osoblaha]].
▲„Enkláva“ zahrnovala těchto 12 obcí ''(čísla se shodují s čísly na mapě)'': (1) [[Bohušov]], (2) [[Dívčí Hrad]], (3) [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], (4) [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], (5) [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]], (6) [[Liptaň]], (7) [[Osoblaha]], (8) [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]], (9) [[Rusín]], (10) [[Slezské Pavlovice]], (11) [[Slezské Rudoltice]], a (12) [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]], a 2 [[katastrální území]]: (13) Třemešná ''(součást obce [[Třemešná]])'' a (14) [[Piskořov]] ''(součást [[Město Albrechtice|Města Albrechtice]])''.
 
Původně bylo Osoblažsko v rámci [[Morava|Moravy]] součástí [[Holasicko|Holasicka]]. Když pak král [[Přemysl Otakar II.]] většinu území Holasicka roku [[1269]] začlenil do [[Opavské vévodství|Opavského vévodství]], zůstalo Osoblažsko jako [[léno]] Olomouckého biskupství (později arcibiskupství) i nadále integrální součástí Moravy, kterou bylo až do roku [[1783]]. Když v první [[Války o rakouské dědictví|Slezské válce]] roku 1742 Rakouské císařství přišlo o větší část Slezska, Osoblažský výběžek zůstal periferním výběžkem rakouské říše v Prusku.
*'''[[Zájmové sdružení Osoblažsko]]''' je územně podstatně menší. Jedná se o zájmové sdružení [[obec|obcí]], jehož členy jsou obce [[Bohušov]], [[Dívčí Hrad]], [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], [[Liptaň]], [[Osoblaha]], [[Rusín]], [[Slezské Pavlovice]], [[Slezské Rudoltice]], [[Třemešná]] a [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]]. Součástí regionu je tak i vesnice [[Rudíkovy]], která nebyla součásti výše zmíněné Osoblažské enklávy. Takto vymezená oblast se rozkládá na 167,2 km² a trvale zde bylo k 1. lednu 2006 přihlášeno k pobytu 4794 lidí. Hustota zalidnění vzhledem k relativně příhodným přírodním podmínkám tak je extrémně nízká - 29 obyv./km², což je přibližně poloviční hodnota hustoty zalidnění celého okresu Bruntál (63 obyv./km²) a méně než čtvrtinová hodnota hustoty zalidnění České republiky (130 obyv./km²). Pověřenou obcí východní části Osoblažska je obec subregionálního významu Osoblaha s 1134 obyvateli (2006, největší obec oblasti), zatímco katastry obcí Liptaň, Třemešná a Vysoká v západní části oblasti spadají pod pověřenou obec [[Město Albrechtice]], které však leží mimo zájmové území.▼
 
Roku 1783 bylo Osoblažsko [[Josef II.|Josefem II.]] po administrativní stránce podřízeno orgánům [[Rakouské Slezsko|Rakouského Slezska]]. Správním centrem celého území byla obec [[Osoblaha]]. [[Osoblažská enkláva]] ([[němčina|něm.]] ''Hotzenplotzer Ländchen'') byla vymezená územím bývalých [[soudní okres|soudních okresů]] Osoblaha a Jindřichov. Toto území, o [[rozloha|rozloze]] 219,32 [[Kilometr čtvereční|km²]], tvořilo vůbec největší a zároveň i nejsevernější [[Moravské enklávy ve Slezsku|moravskou enklávu]], tedy exklávu moravské země, ve [[Slezsko|Slezsku]].
*'''[[Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska]]''' je dobrovolný svazek obcí v okresu Bruntál, jeho sídlem je Osoblaha a jeho cílem je obnovení prosperity a rozvoj území Osoblažska. V současnosti je jeho členy 14 obcí - [[Bohušov]], [[Dívčí Hrad]], [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]], [[Liptaň]], [[Město Albrechtice]], [[Osoblaha]], [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]], [[Rusín]], [[Slezské Pavlovice]], [[Slezské Rudoltice]], [[Třemešná]] a [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]].▼
 
V prosinci 1898 byla do výběžku zavedena úzkorozchodná [[Železniční trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha|Osoblažská železnice]] z Třemešné do Osoblahy, která slouží dosud.
*'''[[Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Osoblaha|Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Osoblaha]]''', do něhož patří obce [[Bohušov]], [[Dívčí Hrad]], [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], [[Osoblaha]], [[Rusín]], [[Slezské Pavlovice]], [[Slezské Rudoltice]].▼
 
== Vývoj po druhé světové válce ==
Po prohrané (z rakouské strany) [[prusko-rakouskáDruhá světová válka|prusko-rakouskédruhé světové válce]] Osoblažsko zůstalo součástíbylo [[RakouskéVysídlení císařství|Rakouska]].Němců Osoblažskoz se tímto dějinným zvratem dostalo na samou periferii Rakouska. Další ránu Osoblažsku zasadily události, které se odehrály po [[Druhá světová válkaČeskoslovenska|2. světové válceodsunuto]], kdy bylo odsunutozdejší většinové obyvatelstvo německého původu. Naprostá většina původního obyvatelstva tedy byla odsunuta a oblastOblast tak už nikdy ani zdaleka nedosáhla takového počtu obyvatel, který by odpovídal počtu obyvatel Osoblažska před druhou světovou válkou. Průmysl se na území Osoblažska v důsledku jeho [[Periferie (geografie)|periferního]] postavení, špatné dopravní dostupnosti a tradičně zemědělského zaměření v průběhu doby téměř nerozvíjel, což má dnes za následky vysokou nezaměstnanost na straně jedné, ale na druhé straně také zachování kvalitních přírodních podmínek, na kterých lze v kombinaci s kulturními památkami oblasti rozvíjet cestovní ruch.▼
 
Osoblažsko je jednou z nejchudších oblastí Česka a trpí nejvyšší nezaměstnaností v republice (28,2 %).<ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2011/03/10/reportaz-ze-zdivocele-zeme-nejchudsiho-kraje-ceska/</ref>▼
 
== Sdružení obcí ==
=== Sdružení obcí Osoblažska===
▲*'''[[Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska]]''' je dobrovolný svazek obcí v okresu Bruntál, jeho sídlem je Osoblaha a jeho cílem je obnovení prosperity a rozvoj území Osoblažska. V současnosti je jeho členy 14 obcí - [[Bohušov]], [[Dívčí Hrad]], [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]], [[Liptaň]], [[Město Albrechtice]], [[Osoblaha]], [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]], [[Rusín]], [[Slezské Pavlovice]], [[Slezské Rudoltice]], [[Třemešná]] a [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]]. Mikroregion tedy zahrnuje celé území Osoblažské enklávy, tedy 12 obcí, jejich území spadá do někdejší moravské enklávy zcela, a dvě obce, které do enklávy spadají jen zčásti ([[Třemešná]] a [[Město Albrechtice]]). Dvě z členských obcí, Město Albrechtice a Janov, jsou městy.
 
!=== [[Zájmové sdružení Osoblažsko]] ===▼
[[Zájmové sdružení]] [[Osoblažsko (zájmové sdružení)|Osoblažsko]] zahrnuje jen část enklávy. Členy jsou obce [[Bohušov]], [[Dívčí Hrad]], [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], [[Liptaň]], [[Osoblaha]], [[Rusín]], [[Slezské Pavlovice]], [[Slezské Rudoltice]], [[Třemešná]] a [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]]. Do sdružení je tak prostřednictvím obce [[Třemešná]] zahrnuta i vesnice [[Rudíkovy]], která nebyla součásti výše zmíněné Osoblažské enklávy. Členy sdružení nejsou obce [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]], [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]] a [[Město Albrechtice]], ležící u paty Osoblažského výběžku.
 
▲*'''[[Zájmové sdružení Osoblažsko]]''' je územně podstatně menší. Jedná se o zájmové sdružení [[obec|obcí]], jehož členy jsou obce [[Bohušov]], [[Dívčí Hrad]], [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], [[Liptaň]], [[Osoblaha]], [[Rusín]], [[Slezské Pavlovice]], [[Slezské Rudoltice]], [[Třemešná]] a [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]]. Součástí regionu je tak i vesnice [[Rudíkovy]], která nebyla součásti výše zmíněné Osoblažské enklávy. Takto vymezená oblast se rozkládá na 167,2 km² a trvale zde bylo k 1. lednu 2006 přihlášeno k pobytu 4794 lidí. Hustota zalidnění vzhledem k relativně příhodným přírodním podmínkám tak je extrémně nízká - 29 obyv./km², což je přibližně poloviční hodnota hustoty zalidnění celého okresu Bruntál (63 obyv./km²) a méně než čtvrtinová hodnota hustoty zalidnění České republiky (130 obyv./km²). Pověřenou obcí východní části Osoblažska je obec subregionálního významu Osoblaha s 1134 obyvateli (2006, největší obec oblasti), zatímco katastry obcí Liptaň, Třemešná a Vysoká v západní části oblasti spadají pod pověřenou obec [[Město Albrechtice]], které však leží mimo zájmové území.
 
== Správní členění ==
▲*'''[[Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Osoblaha|Správní obvod obcepověřeného sobecního pověřenýmúřadu obecním úřademobce Osoblaha]]''', spadá celý do něhožmoravské patříenklávy v osoblažském výběžku a zahrnuje obce [[Bohušov]], [[Dívčí Hrad]], [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], [[Osoblaha]], [[Rusín]], [[Slezské Pavlovice]], a [[Slezské Rudoltice]].
 
Ze [[Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Město Albrechtice|správního obvodu pověřeného obecního úřadu města Město Albrechtice]] spadají do Osoblažského výběžku obce [[Liptaň]], [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]], [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]], [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]] a [[Město Albrechtice]], větší část obce [[Třemešná]] a část [[Piskořov]] města [[Město Albrechtice]].
 
Oba tyto obvody spadají do [[Obvod obce s rozšířenou působností Krnov|obvodu obce s rozšířenou působností Krnov]].
 
== Přehled ==
Řádek 17 ⟶ 36:
! Číslo na mapce
! Moravská enkláva
▲! [[Zájmové sdružení Osoblažsko]]
! [[Sdružení obcí Osoblažska]]
! [[Zájmové sdružení Osoblažsko]]
! Obvod [[Pověřený obecní úřad|POÚ]]
|-
Řádek 88 ⟶ 107:
| jen části Třemešná a [[Damašek (Třemešná)|Damašek]]
| ano (celá obec, vč. č. [[Rudíkovy]])
| ano (celá obec, vč. č. [[Rudíkovy]])
| ano ▼
| Město Albrechtice
|-
Řádek 94 ⟶ 113:
| 4
| ano
| ne▼
| ano
▲| ne
| Město Albrechtice
|-
Řádek 101 ⟶ 120:
| 5
| ano
| ne▼
| ano
▲| ne
| Město Albrechtice
|-
Řádek 108 ⟶ 127:
| 8
| ano
| ne▼
| ano
▲| ne
| Město Albrechtice
|-
Řádek 115 ⟶ 134:
| 14 (jen [[Piskořov]])
| jen část [[Piskořov]]
▲| ano
| ne
| ano
| Město Albrechtice
|-
|}
 
==Historie==
▲Po prohrané (z rakouské strany) [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] Osoblažsko zůstalo součástí [[Rakouské císařství|Rakouska]]. Osoblažsko se tímto dějinným zvratem dostalo na samou periferii Rakouska. Další ránu Osoblažsku zasadily události, které se odehrály po [[Druhá světová válka|2. světové válce]], kdy bylo odsunuto většinové obyvatelstvo německého původu. Naprostá většina původního obyvatelstva tedy byla odsunuta a oblast tak už nikdy ani zdaleka nedosáhla takového počtu obyvatel, který by odpovídal počtu obyvatel Osoblažska před druhou světovou válkou. Průmysl se na území Osoblažska v důsledku jeho [[Periferie (geografie)|periferního]] postavení, špatné dopravní dostupnosti a tradičně zemědělského zaměření v průběhu doby téměř nerozvíjel, což má dnes za následky vysokou nezaměstnanost na straně jedné, ale na druhé straně také zachování kvalitních přírodních podmínek, na kterých lze v kombinaci s kulturními památkami oblasti rozvíjet cestovní ruch.
 
==Ekonomika==
▲Osoblažsko je jednou z nejchudších oblastí Česka a trpí nejvyšší nezaměstnaností v republice (28,2%).<ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2011/03/10/reportaz-ze-zdivocele-zeme-nejchudsiho-kraje-ceska/</ref>
 
== Literatura ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Osoblažsko“