Beyoğlu (Istanbul): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - Soubor:Beyoglu_semtleri.jpg (na Commons smazal commons:User:January, důvod: No license since 3 January 2013) |
zkrácení intra, dopsání historie, dodání fotografií |
||
Řádek 25:
'''Beyoğlu''' (čteme: Bejólu) je městskou částí evropské strany [[Istanbul|Istanbulu]] . Na severu sousedí s městským obvodem Şişli, na východě s městským obvodem Beşiktaş a mořskou úžinou [[Bospor]], na severozápadě s městským obvodem Kağıthane a Eyüp a na jihu se [[Zlatý roh|Zlatým rohem]] (turecky Haliç).
Ve středověku se toto území nazývalo Pera ([[Řečtina|řecky]]: "přes") a tento název mu zůstal až do založení [[Turecká republika|Turecké republiky]] ve 20. letech 20. století. Název Pera pochází podle legendy modifikací [[Etymologie|lidové etymologie]] Benátského diplomatického titulu [[Bailo]] (Benátský velvyslanec v Konstantinopoli) jehož [[palác]] byl nejgrandióznější stavbou v této čtvrti. Neformální turecký název [[Bey]] Oğlu (doslovně Syn šlechtice) byl původně používán [[Osmanští Turci|Osmanskými turky]] k popisu [[Lodovico Gritti]] jež byl synem [[Seznam benátských dóžat|Benátského dóže]] v [[Istanbul|Istanbulu]] během vlády sultána [[Beyazit II|Beyazita II]]..Bey Oğlu byl tedy nazýván [[Lodovico Gritti]], který navázal blízké vztahy s [[Vysoká Porta|Vysokou portou]] a jehož sídlo se nacházelo poblíž dnešního [[Taksimské náměstí|Taksimského náměstí]].
Městský obvod Beyoğlu zahrnuje nejznámější oblasti na sever od [[Zlatý roh|Zlatého rohu]], včetně [[Galata|Galaty]] (dnešní Karaköy), Tophane, Cihangir, Şişhane, Tepebaşı, Tarlabaşı, Dolapdere a Kasımpaşa, a je spojen přes [[Zlatý roh]] s historickým jádrem města [[Galatský most|Galatským mostem]] a Unkapanı mostem.
Řádek 91:
* Yenişehir
|}
== Historie==
[[Soubor:Map of Constantinople (1422) by Florentine cartographer Cristoforo Buondelmonte.jpg|thumb|250px|Mapa [[Konstantinopol|Konstantinopole]] (1422) [[Florencie|Florenckého]] kartografa Cristoforo Buondelmonti s detailním nákresem [[Beyoğlu (Istanbul)|Pery (Beyoğlu)]] na severní strane [[Zlatý roh|Zlatého rohu]], a poloostrovem Konstantinopole na jižní straně]]
[[Soubor:S. Antonio di Padova, Istanbul.jpg|thumb|250px|[[Kostel svatého Antonína Paduánského (Istanbul)|Kostel svatého Antonína Paduánského v Istanbulu]]]]
Území dnešního Beyoğlu bylo obydleno již po tisíciletí a záznamy ukazují, že na severním břehu [[Zlatý roh|Zlatého rohu]] existovaly osady již v období [[Kristus|Krista]]. V období [[Starověké Řecko|starověkého Řecka]] byly okolní kopce nazývány '''Sykai''' (fíkový sad) nebo '''Peran en Sykais''' (fíkové pole na druhé straně) poukazující na druhou stranu Zlatého rohu. S růstem [[Byzantská říše|Byzantské říše]] se rozrůstal i [[Konstantinopol]] a jeho okolí.
Beyoğlu se dočkalo svého rozkvětu až v [[5. století]], kdy se stalo předměstím [[Byzanc|Byzance]]. Východořímský císař [[Theodosius II.]] si zde nechal vystavit svou pevnost. Ve stejném období se tomuto území dostává i dalšího názvu: [[Galata|'''Galata''']] (pravděpodobně odvozeno z řeckého Galaktos, přel. mléko), a to proto, že území bylo prospěšné chovu dobytka a tudíž dopřávalo dostatek mléka pro trh.<ref>http://www.iamistanbul.tv/haber/galata-ismi-nereden-geliyor.html</ref>
===Janovské a Benátské období===
Pera se stala hlavním centrem [[Janované|Janovských]] a [[Benátčané|Benátskýc]]h obchodníků, a to hlavně v období [[4. křížová výprava|4. křížové výpravy]] v roce [[1204]] a v období [[Latinské císařství|Latinského císařství]] Konstantinopole (1204-1261). Z tohoto období pochází také dominikánský kostel Sv. Pavla (1233), dnes známý jako Arabská mešita.
V roce [[1273]] daroval Byzantský císař [[Michael VIII. Palaiologos]] Peru [[Janovská republika|Janovské republice]] za její podporu Říše a pomoc znovudobytí města z područí [[4. křížová výprava|křižáků]]. Pera se tak stala vzkvétající obchodní osadou, na kterou dohlížel [[Podesta]].
Janovský podesta v Galatě (Peře), architekt [[Montano de Marinis]] nechal roku [[1316]] postavit tzv. '''Janovský palác''' (Palazzo del Comune) <ref>http://www.todayszaman.com/news-184390-on-istanbuls-italian-footprints.html</ref>,který byl kopií [[Palác Svatého Jiří|Paláce Svatého Jiří]] v italském [[Janov (Itálie)|Janově]]. Pozůstatky tohoto paláce naleznete poblíž Bankalar Caddesi (Bankovní ulice) v Karaköy společně s dalšími Janovskými domy z počátku 14. století.
Jako součást opevnění vztyčili Janované roku [[1348]] 62 metrů vysokou válcovou [[Galatská věž|Galatskou věž]] s kuželovitou střechou, která je i dnes jedním z nejvýraznějších prvků siluety Galaty.
[[Soubor:Galata tower 2005.jpg|thumb|left|200px|Janovská [[Galatská věž]] (1348)]]
Janovská kontrola nad Galatou zanikla [[29. května]] [[1453]] při [[Pád Konstantinopole|dobytí Konstantinopole]] Osmanskými Turky. Osmanský sultán [[Mehmed II.|Mehmet II.]] povolil Janovanům žijícím v exilu návrat do města, ale Galata již nikdy nebyla kontrolována Janovským podestou.
[[Benátky]], hlavní protivník Janovanů, získaly kontrolu nad strategickou [[Citadela|citadelou]] Galaty (Pery), ale tato moc jim byla odebrána v roce [[1261]], když Byzance získala zpět Konstantinopol a ukončila tak [[Latinské císařství]] (1204-1261), které bylo založeno benátským [[dóže|dóžetem]] [[Enrico Dandolo|Enricem Dandolem]].
Benátky okamžitě navázaly politické a komerční vztahy s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], a Benátský [[bailo]] byl vyslán do Pery jako ambasádor. Benátčané také doporučili architekta [[Leonardo da Vinci]] sultánovi [[Bajezid II.]], který chtěl nechat vystavit most přes [[Zlatý roh]]. Leonardo da Vinci navrhl [[Galatský most]] v roce [[1502]].
Úřad [[bailo]] se nacházel v tzv. '''Benátském paláci''', který byl původně postaven v Beyoğlu na začátku 16.století a přestaven na dnešní podobu v roce [[1781]]. Po [[Dějiny Itálie|unifikaci Itálie]] v roce [[1861]] se tato budova stala sídlem ''Italské ambasády'', a po založení [[Turecká republika|Turecké republiky]] v roce [[1923]] ''Itaksým konzulátem''.<ref>[http://www.italyaonline.net/Italya/hakkinda/makaleler/istanbul'da_venedik_sarayi.htm Benátský palác v Istanbulu (turecky)]</ref>
[[Osmanská říše]] měla zajímavý vztah s [[Benátská republika|Benátskou republikou]]. I když tyto dva státy spolu často válčily nad kontrolou Východního Středozemí a okolních ostrovů, téměř vždy po válce obnovily své obchodní pakty z roku 1479, 1503, 1522, 1540 a 1571, načež následovala porážka Turků v [[Bitva u Lepanta|bitvě u Lepanta]]. Benátčané byli také prvními Evropany, kteří ochutnali [[Káva|Tureckou kávu]] století před tím, než se ostatním Evropanů dostaly do ruky kávové zrna v [[Bitva u Vídně|bitvě u Vídně]] v roce [[1683]].
Po dobytí Konstantinopole a Pery v roce [[1453]] byly pobřežní území a nížiny rychle osídleny [[Turci|Turky]], ale evropská přítomnost na tomto území neskončila. Pro potřeby [[Levanta|Levantské]] populace zde bylo vystaveno několik katolických kostelů jako je [[Kostel svatého Antonína Paduánského (Istanbul)|Kostel svatého Antonína Paduánského]], [[Kostel svatého Petra a Pavla (Istanbul)|Kostel svatého Petra a Pavla]], a [[Kostel svaté Marie Draperis|Kostel sv. Marie Draperis]].
== Extérní odkazy ==
| |||