Zavraždění srbské královské rodiny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.3) (Robot: Přidávám sr:Мајски преврат |
m napřímení 4 odkazů |
||
Řádek 1:
[[File:Konak1900.jpg|right|thumb|Srbský královský palác, kde došlo v noci z [[28.
'''Zavraždění srbské královské rodiny''' (v [[Srbsko|srbském]] prostředí známý pod názvem '''Květnový převrat''', [[srbština|srbsky]] '''Majski prevrat/Мајски преврат''') se odehrálo v noci z [[28.
== Předehra ==
Řádek 23:
V roce [[1901]] se v Srbsku rozšířily spekulace, jestli není královna Draga neplodná. Ty se pokusili lékaři vyvrátit tvrzením, že je sice v počátečním stádiu [[těhotenství]], nicméně se ukázaly později jako nepravdivé.{{chybí zdroj}}
Proti králi proto panovala v Srbsku v letech [[1902]] - [[1903]] poměrně silná nenávist. [[23. březen|23. března]] [[1903]] vypukly v Bělehradě [[Bělehradská demonstrace (1903)|demonstrace]], na které král další den reagoval bezprecedentními kroky; nejprve zrušil ústavu, dále rozpustil jak [[Skupština Srbska|Skupštinu]], tak i senát. Během hodiny se rozhodl do obou komor parlamentu jmenovat nové zástupce sám. Rovněž také obnovil platnost ústavy, nicméně nikoliv té, která světlo světa spatřila v roce [[1903]], ale o dva roky staršího dokumentu, který vynikal především tím, že dával králi mnohem více pravomocí.{{chybí zdroj}}
== Atentát ==
Řádek 153:
== Následky a reakce ==
Po vyvraždění Obrenovićů došlo na základě předchozích dohod také k obměně vlády. Na krátkou dobu se nevlivnějším mužem v zemi stal nový premiér [[Jovan Avakumović]]. Ten velmi rychle doplnil vládu členy [[Národní radikální strana|Národní radikální strany]]. Další z osob, které byly zapleteny do převratu, získaly vlivné pozice. Podle očekávání pak srbský parlement zvolil [[4. červen|4. června]] [[1903]] Petra Karađorđeviće za srbského krále.
Představitelé evropských zemí byli z vyvraždění Obrenovićů značně znepokojeni. Západní tisk událost ve svých vydáních odsoudil (britský list [[The Guardian]] dokonce napsal, že převratem Srbové dokázali, že jsou horší, než [[Albánci]]{{chybí zdroj}}). Své znechucení dal najevo [[Rusko|ruský]] velvyslanec v Srbsku. Rakousko-uherská a francouzská vláda dlouhou dobu uvažovaly, jak se mají k novému vládnoucímu rodu zachovat. Nakonec navrhli myšlenku bojkotu Srbska, a to do doby, než budou atentátníci odtraněni ze všech státních pozic. K této akci se později přidaly i další evropské země; ignorovaly jej pouze velvyslanci [[Řecko|Řecka]] a [[Osmanská říše|Osmanské říše]].
| |||