Vrtbovská zahrada: Porovnání verzí

| jazyk =

}}

 

[[Jan Josef z Vrtby]] jako [[nejvyšší purkrabí]] Pražského hradu<ref name="prazkaarch177" /> měl dostatek prostředků, aby zaplatil nejvýznamnější umělce té doby, kteří pro něj vytvořili jednu z&nbsp;nejkrásnějších zahrad Prahy – jak je dnes Vrtbovská zahrada titulována.<ref name="prazkaarch177" /><ref name="zahrada" /><ref name="filipová" /><ref name="škoda74" />

}}</ref> a dvěma sochami v&nbsp;rozích od Matyáše Brauna.<ref name="prague" /><ref name="prazkaarch177" /><ref name="poche 316" /> Na opačné straně je to pak voliéra s&nbsp;ptactvem ze [[Zoologická zahrada Praha|ZOO Praha]],<ref name="matkamest" /> ve stejném architektonickém návrhu jako sala terrena.<ref name="prague" /> První parter je od druhého oddělen dvoukřídlým schodištěm, které se zprava i&nbsp;zleva sbíhá v&nbsp;jedno. Schodiště je zaklesnuto mezi dvě zdi, které umožňují výhled na první parter až při svém vrcholu. Tento koridor je po obou stranách uzavřen empírovými domečky. V&nbsp;tom, který přiléhá k&nbsp;sale terreně, je instalace připomínající pobyt [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]]. Naproti schodišti se nachází stěna paláce a vstup do místní galerie.

 

[[Soubor:Vrtbovská zahrada, mořské pany na teatronu (001).JPG|thumb|Mořské panny s&nbsp;maskaronem, obklopeni dekorací umělé pemzy a mušlí]]

Do posledního patra se vstupuje přes schodiště, které se z&nbsp;jednoho centrálního toku větví ve dvě směrem ke stranám. Je dekorováno kamennými vázami s&nbsp;dětskými naháči<ref name="škoda74" /> a na zdi nad schodištěm se nachází balustráda s&nbsp;vázami a sedm soch antických bohů<ref name="škoda74" /> od Matyáše Brauna.<ref name="prague" /><ref name="poche 316" /> Dnes se však jedná již o&nbsp;kopie poškozených originálů, které jsou uloženy v&nbsp;lapidáriu Národního muzea. Jedná se o&nbsp;[[Apollón|Apollona]], [[Merkur (mytologie)|Merkura]], [[Diana (mytologie)|Dianu]], [[Juno (mytologie)|Juna]], [[Minerva (mytologie)|Minervu]], [[Jupiter (mytologie)|Jupitera]] a [[Vulcanus (mytologie)|Vulkána]],<ref name="zahradypalacu142" /> v&nbsp;části u&nbsp;zahrady kostela se nachází sousoší zápasících chlapců.<ref name="zahrada" /> Horní parter je tvořen paprskovitě se sbíhajícími trávníky s&nbsp;tisy (''Taxus'' sp.),<ref name="zahradypalacu141-142" /> směrem od vyhlídky na malostranské dominanty k&nbsp;horní terase tvořené teatronem. Jsou zde tři paprskovitě se sbíhající cesty vydlážděné oblázky. Teatron je rozdělen [[Lastura|mušlemi]] a [[pemza|pemzou]] na tři části. Každá z&nbsp;nich je zdobena [[maskaron]]y a [[feston]]y včetně reliéfů postav mořských panen (po stranách) a [[Triton (mytologie)|tritony]] (uprostřed).<ref name="škoda74" /> [[Štuk]]ová výzdoba však byla v&nbsp;průběhu času značně poškozena a tak byla v&nbsp;50. letech 20. století a ještě při rekonstrukci v&nbsp;roce 1987 z&nbsp;větší části nahrazena novou.<ref name="zahradypalacu142" /> V&nbsp;prostřední části se nacházela Reinerova freska z&nbsp;roku 1720 a v&nbsp;postranních částech byly umístěny i&nbsp;další fresky, které se však do současnosti nedochovaly.<ref name="poche 316" /><ref name="zahradypalacu142" /> Na střeše teatronu se nachází vyhlídka.