Jardin des plantes: Porovnání verzí

Mezi Školou botaniky a zvěřincem se nachází Alpská zahrada (Jardin alpin) založená v roce [[1931]], kde jsou rostliny horských prostředí z celého světa ([[Himálaj|Himaláje]], [[Alpy]], [[Korsika]]). Obsahuje přes 2000 rostlin ve dvou zónách, které jsou spojeny podzemním podchodem. V této zahradě rostou [[PistaciaŘečík|pistácie]], na kterých v 18. století botanik Sébastien Vaillant ([[1669]]–[[1722]]) prokázal pohlaví rostlin.

Zdejší zvěřinec je druhou nejstarší [[Zoologická zahrada|zoo]] na světě. Byl založen v roce [[1793]] na podnět Bernardina de Saint-Pierre přesunutím zvířat z královského zvěřince ve [[Versailles]] a ze soukromých zvěřinců. Při obléhání města během [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]] ([[1871]]) však byla zvířata snědena Pařížany. Během své historie se zde představilo mnoho druhů zvířat, včetně první [[žirafa|žirafy]] se ve Francii ([[1826]]), [[slon]]a, [[medvěd hnědý|medvěda hnědého]] i [[medvěd lední|lední]] nebo [[Tuleňovití|tuleňů]]. Během [[19. století|19.]] a počátku [[20. století]] bylo pro zvířata postaveno mnoho výběhů, na svou dobu moderních. Nejúspěšnější z nich byla pravděpodobně velká [[voliéra]] postavená pro [[světová výstava 1889|světovou výstavu 1889]], která se doposud používá. V polovině 20. století byla zdejší zooZOO zastíněna modernějšími zoologickými zahradami (Zoo[[Zoologická dezahrada v Paříži|ZOO Vincennes]], Parc de Thoiry), pro nedostatek prostředků neprobíhaly prakticky žádné rekonstrukce. Zvířata žila v nevyhovujících zařízeních, často stísněných a trpěla. Od počátku [[1980-1989|80. let]] však probíhala postupná obnova a byla založena koncepce na orientaci malých a středně velkých druhů zvířat, která jsou málo známá nebo ohrožená. Větší druhy (slony, žirafy, [[lev|lvy]], [[tygr]]y, [[gorila|gorily]], [[šimpanz]]e, medvědy) nebylo možné udržovat ve správném stavu a v centru Paříže nebylo možné zvětšit plochu zoo, proto byla tato zvířata postupně od [[1970-1979|70. let]] přesunuta do jiných zařízení.