}}</ref>. Nejznámější pranostikou je "Na Hromnice o hodinu více". Na Hromnice se tradičně sklízel [[Jesličky|betlém]] a někde také [[vánoční stromek]].
== Slovanská mytologie ==
{{Neověřeno část}}
Svátek '''Hromnice''' původně souvisel se slovanským hlavním bohem [[hrom]]u a [[blesk]]u [[Perun]]em, který ohlašoval jeho příchod „po zimním spánku“.{{Doplňte zdroj}}
Od druhého novoluního po [[Kračun]]u byl dle původního lunárně [[slunce|solárního]] staroslovanského kalendáře očekáván příchod boha Peruna. Perun jako představitel plodivé síly přichází na pomoc nedávno narozenému mladému bohu (patrně [[Jarovít]]ovi nebo [[Svarožic]]i), aby mu pomohl zvítězit nad temnými silami a svrhnout vládu zimy. Jeho příchod byl očekáván v podobě jarního zahřmění. Jarním bleskem, jako dotknutím kouzelného proutku, probouzela se božstva a příroda se otevírala novému životu. Před hromovým rachotem jarního Peruna prchají zlí [[duch]]ové a zalézají do svých skrýší.
U starých [[Slované|Slovanů]] byla tomuto prvnímu zahřmění věnována velká pozornost a lidé tento úkaz provázeli mnohými rituály. V [[Čechy|Čechách]] při prvním [[jaro|jarním]] hřmění lidé klekali na zem a líbali ji. Ve světnicích přemísťovali židle a stoly, hýbali nádobami, na dvoře nadzvedávali vozy, mávali polním nářadím a před vraty zatínali do země sekery ([[sekera]] je atribut Peruna). To vše byly rituály na znamení toho, že je Perun svým hromem osvobozuje od zimního spánku. Lidé tak přicházeli Perunu na pomoc a vyháněli zlé duchy ze svých stavení. Tyto zvyklosti byly zaznamenány až do [[19. století]].{{Doplňte zdroj}}<!-- kde? -->
V tentýž čas byl v [[Irsko|Irsku]] slaven svátek [[Imbolc]] dle irského kalendáře slavený [[Gaelové|Gaely]], který byl s příchodem [[křesťanství]] přeměněn na den [[svatá Brigita|sv. Brigid]].
