Joseph Stepling: Porovnání verzí

'''Joseph Stepling''' ([[29. červen]] [[1716]] [[Řezno]] – [[11. červenec]] [[1778]] [[Praha]]) byl experimentální fyzik, astronom a matematik.

Narodil v národnostně smíšeném manželství. Jeho otec, pocházel z [[Vestfálsko|Vestfálska]], byl sekretářem vyslanectví u říšského sněmu [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] německého národa. Po otcově smrti se se svou matkou, která pocházela z Čech, přestěhovali do [[Praha|Prahy]]. Vzdělání se mu dostalo pouze na jezuitských školách. Jako žák si zvláště oblíbil [[Matematika|matematiku]], [[astronomie|astronomii]] a [[experimentální fyzika|experimentální fyziku]]. Dne 9.10.1733 vstoupil do [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]]. v l. 1734–1735 absolvoval noviciát v Brně, 1736–1738 filozofická studia v Olomouci. Po působení v polském Kladsku a Svídnici studoval v letech 1742 - 46 teologii v Praze.<ref name="phil.muni">[http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/stepln.html Josef Stepling]</ref> V roce 1747 byl vysvěcen na kněze a začal přednášet matematiku a fyziku.

Roku 1748 odmítl veřejně vyučovat [[aristotelés]]kou filozofii, protože nehodlal jiným vnucovat nauku, která byla proti jeho přesvědčení. Na svojijeho žádost mu představení řádu povolili přednášet pro své spolubratry matematiku a fyziku v novém [[Isaac Newton|newtonovském]] duchu, navíc jej jmenovali ředitelem matematicko-fyzikálních studií na pražské univerzitě.

V roce 1751 se zásadním způsobem postaral o vybudování [[Klementinum|klementinské hvězdárny]] a stal se jejím prvním ředitelem. Z dědictví daroval na zakoupení přístrojů vysokou částku 4000 zlatých, což bylo desetkrát víc, než činil příspěvek českých [[stavy|stavovéstavů]] českého království. Tou dobou zavedla císařovna [[Marie Terezie]] rozsáhlé školní reformy, které směřujísměřovaly k zesvětštění výuky a posílení státního dohledu nad ní. Proto se v roce 1753 stal státním [[direktorem]] na filozofické fakultě v Praze. Díky jeho zásluhám ve vzdělávání mu byla ponechána profesura i po zrušení jezuitského řádu. V novém duchu vychoval budoucí učitele matematiky a fyziky na pražské univerzitě [[Jan Tesánek|Jana Tesánka]], [[Antonín Strnad|Antonína Strnada]] a [[František Josef Gerstner|F. J. Gertsnera]].Během svého života udržujeudržoval vědecké styky s [[Christian Wolff|Christianem Wolffem]], [[Ruđer Bošković|R. Boškovićem]], [[Jean-Antoine Nollet|A. Nolletem]] a [[Leonhard Euler| L. Eulerem]]. Před svou smrtí odkázal univerzitní knihovně 600 svazků knih.

===fyzikálníFyzikální===

Steplingovy práce byly spíše referativníhopřehledového charakteru, psány převážně latinsky, ale byly první u nás, které přijalyvycházely výsledkyz výsledků soudobé vědy. V jedné z nich ověnované [[James Bradley|BradleyovémBradleyho]] objevu [[aberace (astronomie)|aberace světla]] poukazoval na dobrou shodu s experimentálně zjištěné hodnoty pro velikost velké osy elipsy, kterou opisují [[nebeská sféra|stálice]] za rok vlivem aberace světla, určená na 40", a početně z hodnot pro rychlost světla a velikost zemské dráhy. Při výpočtech vycházel z newtonovské koncepce.<ref name="A">{{Cite book

V roce 1748 byl požádán Berlínskou akademií věd, která vytvářela novou přesnou mapu Německa, o změření [[zeměpisná délka|zeměpisné délky]] délky Prahy. Při měření používal dvou metod, zatmění Měsíce a zatmění satelitů Jupitera.<ref>http://natura.eri.cz/natura/2001/12/20011206.html</ref> Aby zpřesnil měření, doplnil údaje o vstup a výstup některých měsíčných kráterů do zemského stínu. v časopiseV [[Nova Acta Eruditorium]] z roku 1748 o tom podal podrobnou zprávu, což byla první vědecká práce pražské hvězdárny. Měření se snažil co nejvíce zpřesňovat, proto v padesátých letech použil sedmi současných měření zatmění měsíce v Praze a ve Vídni, a došel k závěru, že pražská hvězdárna leží 32°11′15″ východně od Ferra. Vídeňská měření mu předal [[Maxmillián Hell]]. Pro geodetická měření v naší zemi, která se konala pod záštitou [[Učená společnost České Republiky|učenéUčené společnosti]], určil přesnou polohu hvězdárny na 50°4′32″severní šířky a 32°11′15″ východní délky.

Při zřízení klementinské observatoře pamatoval i na pozorování teploty, barometrického tlaku a dešťoměrná měření srážek. Ve spisu Observationes odůvodňoval pravidelná měření nejenom ryze vědecky, ale i po stránce praktické, protože se mohl stanovit dlouholetý program z vývoje teplot a množství srážek dlouholetý program. Systematická měření, která zavedl roku 1752, se stala od 1.1.1775 pravidelná a stali se nejstaršími souvislými meteorologickými údaji ve střední Evropě.<ref>http://praga-magica.blog.cz/1206/astronomicka-vez-klementina</ref> Svá měření například využil k objasnění a popisu vichřice, která se prohnala 17.–19.2.1756 střední Evropou.

Jako první pozoroval, že voda může být i v kapalném stavu při teplotě nižší než 0°C, tzv. [[přechlazená voda]].

Na univerzitě zavedl consenssus philosophici, neboli pravidelnépravidelná setkání vyučujících z filozofické fakulty. Součástí tohoto setkání byla přednáška, kterou míval většinou sám Stepling, a následná Diskuzediskuze. Např.: „Co je příčinou barometrických změn?“, „Jakéjaké jsou nejlepší teploměry?“, „Odkudodkud se bere ve vzduchu elektřina, napájející kovové tyče?“<ref name="A"/>