Jindřich VI. Štaufský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
doplnění
Řádek 7:
{{Příbuzný|bratr|[[Filip Švábský]]}}
}}
'''Jindřich VI.''' ([[listopad]] [[1165]], [[Nijmegen]] - [[28. září]] [[1197]], [[Messina]]) byl synem [[Fridrich I. Barbarossa|FriedrichaFridricha I.]] a Beatrix Burgundské, německým králem od roku [[1190]], od roku [[1191]] císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a také [[Sicilské království|sicilský král]] v letech 1194-1197. Patřil k dynastii [[Štaufové|Štaufů]] a proslul také jako [[mecenáš]] umění a organizátor [[říšská křížová výprava|křížové výpravy]].
 
== Život ==
Jindřich byl německým králem korunován v [[Cáchy|Cáchach]] už [[15. srpen|15. srpna]] [[1169]], jako čtyřleté dítě.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Opll | jméno = Ferdinand | odkaz na autora = | titul = Fridrich Barbarossa. Císař a rytíř | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2001 | počet stran = 354 | isbn = 80-7185-342-9 | strany = 114}}</ref> V roce [[1184]] se zasnoubil s [[Konstancie Sicilská (1154-1198)|Konstancií Sicilskou]], dědičkou [[Vilém II. Sicilský|Viléma II. Sicilského]], a jejich svatba proběhla [[27. leden|27. ledna]] [[1186]]. V letech [[1189]]-[[1190]], když byl jeho otec na křížové výpravě, potlačil vzpouru [[Jindřich Lev|Jindřicha Lva]], dřívějšího [[Sasko|saského]] a [[Bavorsko|bavorského]] vévody. Vilém Sicilský zemřel v listopadu [[1189]], a tak se pro Jindřicha naskytla šance také na sicilskou korunu, když tu římskoněmeckou zdědil po otci, který zemřel roku [[1190]].
 
V dubnu [[1191]] byli v Římě korunováni Jindřich a Konstancie císařem a císařovnou, získat sicilskou korunu ale bylo složitější - jihoitalští šlechtici si vybrali za krále [[Tankred Sicilský|Tankreda]], vévodu z [[Lecce]] a vnuka sicilského krále [[Roger II. Sicilský|Rogera II.]] Jindřich obsadil [[Neapol]], ale musel se vrátit do Německa kvůli nové revoltě [[Jindřich Lev|Jindřicha Lva]]. [[Soubor:Jindra6 vzbourenci.jpg|thumb|left|Jindřich VI. a předvedení sicilští vzbouřenci ''(Liber ad honorem Augusti)'']]Konstancie zůstala v [[Salerno|Salernu]], ale místní obyvatelé ji vydali Tankredovi a byla propuštěna až na přímluvu [[Seznam papežů|papeže]] [[Celestin III.|Celestina III.]], který ovšem jako sicilského krále Tankreda potvrdil. K Jindřichovi se obrátilo štěstí, když mu [[Seznam rakouských vévodů|rakouský vévoda]] [[Leopold V. Babenberský]] vydal svého zajatce, [[Seznam anglických králů|anglického krále]] [[Richard Lví srdce|Richarda Lví srdce]] - za jeho zajetím ostatně dost možná stál právě Jindřich VI. Za něj Jindřich získal 150 000 stříbrných a s těmito penězi si zajistil armádu k dobytí jižní [[Itálie]].
[[Soubor:Jindra6 vzbourenci.jpg|thumb|left|upright|Jindřich VI. a předvedení sicilští vzbouřenci ''(Liber ad honorem Augusti)'']]
 
{{Citát|Když totiž dobyl Kampánii, Apulii, Kalábrii a Sicílii a podřídil si také jak všechna města, tak pevnosti a také všechny odbojníky a obyvatele těch zemí, slavně se navrátil. Významné a přední muže s sebou přece jen odvezl do Německa, aby napříště nemohli sebrat síly, a poručil je držet pod přísným dohledem na svém dobře opevněném a pevném hradě Trifels...|''[[Ansbert]]''<ref>{{Citace monografie | příjmení = Soukup | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta | vydavatel = Knihovna Jana Drdy v Příbrami | místo = Příbram | rok = 2003 | počet stran = 151 | isbn = 80-86240-67-3 | strany = 123}}</ref>}}
 
Řádek 22:
{{Citát|Nebylo žádného útočiště pro obyvatelé té země, kromě jediného hradu San Giovanni, který byl mezi pevnostmi onoho kraje nejpevnější a nejlépe opevněný přirozenou polohou...|''Ansbert''<ref>''Třetí křížová výprava'', str. 126</ref>}}
 
Poté následoval soudní proces, který svou krutostí ohromil tehdejší společnost. Zajatci byli upáleni či zaživa rozřezáni pilou nebo nabodnuti na kůl. Jejich vůdci na hlavu přibili rozžhavenou železnou korunu. Zastrašení Normanů bylo díky tomuto krutému divadlu úspěšné.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Veber | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Rakouska | vydání = 1. doplněné a aktualizované | místo = Praha | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | rok = 2009 | isbn = 978-80-7106-239-4| strany = 105}}</ref> Normany, které držel v zajetí v říši, nechal oslepit a potrestat za zločiny proti majestátu.<ref>''Třetí křížová výprava'', str. 126</ref>
 
[[28. září]] zemřel churavý císař v [[Messina|Messině]] na [[malárie|malárii]]. Jeho synovi, budoucímu císaři [[Fridrich II. Štaufský|Fridrichovi II.]], byly necelé tři roky.
 
Když se do Svaté země donesla zvěst o jeho skonu, ukončili říšští křižáci obléhání Toronu a vraceli se zpět do politicky nestabilní říše.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Tyerman | jméno = Christopher | odkaz na autora = | titul = Svaté války : dějiny křížových výprav | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 926 | isbn = 978-80-7422-091-3 | strany = 491}}</ref>