Ivan Ljavinec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odkazy svěcení FMD |
|||
Řádek 55:
|poznámky =
}}
Vladyka '''Ivan Ljavinec''' (* [[18. duben|18. dubna]] [[1923]], [[Volovec]] – [[9. prosinec|9. prosince]] [[2012]], [[Žernůvka]])<ref>[http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vladyka-ivan-ljavinec-odesel-na-vecnost/ Vladyka Ivan Ljavinec odešel na věčnost]</ref> byl čelný představitel české [[řeckokatolická církev|řeckokatolické církve]] a [[skryté církve|podzemní církev]]. Od roku 1969 byl v Praze farářem obnovené řeckokatolické církve, s dnem osamostatnění [[Česko|České republiky]] se stal [[biskupský vikář|biskupským vikářem]] nově zřízeného řeckokatolického vikariátu. Po zřízení českého apoštolského [[exarchát (církev)|exarchátu]]
Jeho nástupcem je od roku 2003 [[Ladislav Hučko]], Ivan Ljavinec byl emeritním exarchou.
Řádek 61:
== Životopis ==
[[Soubor:Biskup_Ljavinec_Ivan_CoA.jpg|left|thumb|Znak biskupa Ivana Ljavince]]
Narodil se ve Volovci na [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Jeho otec byl učitel, v rodině bylo 9 dětí. Ljavinec maturoval na ruském gymnáziu v [[Mukačevo|Mukačevě]]. Teologii studoval v [[Užhorod]]ě a ve [[Vídeň|Vídni]], na kněze byl vysvěcen [[28. červenec|28. července]] [[1946]] [[prešov]]ským řeckokatolickým biskupem [[
Protože se po druhé světové válce nemohl vrátit na Podkarpatskou Rus, zůstal v Prešově. Stal se sekretářem biskupa Gojdiče. Jako redaktor působil v časopisech Blahovistnik a Zorja. V září 1949 byl jmenován spirituálem prešovského kněžského semináře.
Řádek 67:
Po násilné likvidaci řeckokatolické církve v Československu komunistickým režimem v roce 1950 a po uvěznění biskupa Gojdiče internovaný světící biskup prešovský [[Vasil Hopko]] jmenoval Ljavince k tajnému působení generálním vikářem s mimořádnými pravomocemi. V roce 1955 byl Ljavinec zatčen a roku 1956 spolu s dalšími 16 obžalovanými odsouzen, a to ke 4 rokům vězení. Protože dostal též zákaz pobytu v košickém a prešovském kraji, po propuštění pracoval v Praze v dělnických profesích, například jako [[popelář]], [[topič]], [[průvodčí]]. Přitom pokračoval ve svém poslání od řeckokatolické církve. Byl blízký spolupracovník [[Felix Maria Davídek|Felixe Davídka]] z jehož rukou přijal 24. 3. 1968 biskupskou konsekraci. <ref>[http://www.listar.cz/archiv/805.htm Listář 5/1998]</ref> S pražským arcibiskupem [[František Tomášek|Tomáškem]] organizoval v roce 1968 celostátní petiční akci na obnovu činnosti řeckokatolické církve, petice byla úspěšná.
V dubnu 1969 byl jmenován farářem řeckokatolické farnosti u sv. Klimenta v Praze (jeho předchůdcem od obnovení farnosti v roce 1968 byl Emanuel Hlaváč). Po ustanovení českého řeckokatolického vikariátu se stal biskupským vikářem, po ustanovení českého apoštolského exarchátu se stal prvním apoštolským exarchou řeckokatolické církve v České republice. A byl sub conditione znovu konsekrován biskupským svěcením [[30. březen|30. března]] [[1996]] v Římě v bazilice svatého Klimenta.<ref>Jozef Murín: [http://www.getsemany.cz/node/1310 Skrytá cirkev na Slovensku] in Getsemany 196/2008</ref>
== Odkazy ==
| |||