František Smolík: Porovnání verzí

Pocházel z rodiny se třemi dětmi, otec Ladislav ([[1865]] – [[1922]]) byl vyučený krejčí, spolu se svou manželkou Marií ([[1863]] – [[1899]]) však vedli malé [[hokynářství]] s mandlem. František Smolík chodil do měšťanky a později se vyučil elektrotechnikem <ref> František Černý: ''Hraje František Smolík'', Melantrich, Praha, [[1983]], str.&nbsp;8 </ref>. Od mládí miloval loutkové divadlo. S rodiči navštěvoval občas i pražská divadla (Pištěkovo divadlo, Arénu, [[Lidové divadlo Uranie|Uranii]] i Národní divadlo). Krátce navštěvoval soukromou školu [[Karel Želenský|Karla Želenského]] ([[1908]]) <ref> František Černý: ''Hraje František Smolík'', Melantrich, Praha, [[1983]], str.&nbsp;16 </ref>. Sám začínal hrát již před [[první světová válka|první světovou válkou]] v různých kočovných a venkovských [[herec]]kých společnostech (Faltysova div.&nbsp;společnost, div.&nbsp;soubor Fr.&nbsp;Franzla-Lešanského, spol.&nbsp;J.&nbsp;E.&nbsp;Sedláčka, spol.&nbsp;Bedřicha Jeřábka, Zöllnerova společnost), kde žil dosti [[nouze|nuzným]] způsobem [[život]]a. Od roku [[1914]] působil na scéně [[smíchov]]ského Intimního (Švandova) divadla a smíchovské Arény. Po [[první světová válka|první světové válce]], kdy bojoval v řadách [[Rakousko-Uhersko|rakouské]] armády v [[Rusko|Rusku]] a v [[Itálie|Itálii]], hrál opět ve [[Švandovo divadlo|Švandově divadle]], v&nbsp;pražské [[Lidové divadlo Uranie|Uranii]] a v sezóně [[1921]]/[[1922]] v divadelním souboru ''Revoluční scéna'' [[Emil Artur Longen|E.&nbsp;A.&nbsp;Longena]], působícím v Adrii na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]].