Richard Wagner: Porovnání verzí

== Životopis ==

=== Dětství a mládí ===

| příjmení = Wagner

| jméno = Richard

| strany = 16-20

| isbn = 80-7185-002-0

 

V roce [[1833]] byl ovlivněn spisovatelem a publicistou [[Heinriche Laube|Heinrichem Laubem]] a ideami revolučně orientovaným hnutím "[[Junges Deutschland]]". Zároveň začal komponovat operu ''Die Feen'' (''[[Víly (opera)|Víly]]'') a byl jmenován [[sbormistr]]em [[divadlo|divadla]] ve [[Würzburg]]u. V Laubeho „Zeitung für die eleganten Welt“ (Noviny pro elegantní svět) mu vyšel článek „''Die deutsche Oper''“ (''Německá opera''). Poté podnikl s [[Theodor Apel|Theodorem Apelem]] svou čtvrtou cestu do Čech. Stal se hudebním vedoucím pro letní sezónu v [[Bad Lauchstädt]]u a divadla v [[Magdeburk]]u a tam také potkal svou budoucí ženu, [[Herec|herečku]] [[Minna Planer|Minnu Planerovou]] (* 5. září 1809 v [[Oederan]]u, † 25. ledna 1866 v Drážďanech).

V roce [[1835]] začal pracovat na opeře ''[[Das Liebesverbot]]'' (''Zakázaná láska'') a zahájil druhou sezonu svého působení v [[Magdeburk]]u, kde se také 29. března [[1836]] konala premiéra ''Zakázané lásky''. 24. listopadu [[1836]] se oženil s Minnou Planerovou. 1. dubna [[1837]] nastoupil jako hudební ředitel v [[Královec|Královci]], krátce nato ale podnik zkrachoval a on sám se ocitl v [[Dluh|dluzích]]. V červnu 1837 se mu podařilo získat místo [[dirigent]]a v [[Riga|Rize]] a dostal se tak z dosahu německých [[věřitel]]ů. Tady začal vznikat [[text]] a začátek [[Partitura|partitury]] opery ''[[Rienzi]]''. 12. října 1837 zemřela jeho sestra Rosalie. V roce 1839 ztratil své místo v Rize, ze strachu z věřitelů překročil tajně rusko-rakouskou hranici a odplul sám se svou ženou na malém člunu za bouřlivého počasí do [[Londýn]]a, cestou načerpal inspiraci k opeře ''Der fliegende Holländer'' (''[[Bludný Holanďan (opera)|Bludný Holanďan]]''). Hned poté se vydal do [[Paříž]]e.

 

 

 

==== Po revoluci 1848 ====

Byl na něj vydán [[zatykač]], stejně jako na jeho přítele, známého architekta [[Gottfried Semper|Gottfrieda Sempera]], autora operní budovy v Drážďanech. Musel proto uprchnout a po krátkém pobytu v Paříži se usadil v [[exil]]u v [[Curych]]u. V [[Bordeaux]] prožil románek s [[Jessií Laussotovou]]. 28. srpna měl ve Weimaru bez jeho přítomnosti premiéru ''[[Lohengrin]]''. Dokončil také spis ''[[Opera a drama|Oper und Drama]]''.

 

 

V roce 1854 si přečetl hlavní dílo německého filosofa [[Arthur Schopenhauer|Arthura Schopenhauera]] ''Die Welt als Wille und Vorstellung'' (''[[Svět jako vůle a představa]]''). Ve stejném roce začal pracovat na opeře ''[[Tristan a Isolda (opera)|Tristan a Isolda]]''. V roce 1855 pořádal koncerty v [[Londýn]]ě. V roce 1856 požádal [[Sasko|saského]] [[Jan I. Saský|krále Jana]] [[milost (právo)|milost]]. Mezitím příležitostně pobýval na „Grüner Hügelu“ (Zelený vršek) vedle vily Wesedoncků a zkomponoval ''Wesendonck Lieder'' (''[[Písně Wesendoncků]]''). Přerušil kompozice na Niebelunzích a začal pracovat na Tristanovi. V roce 1858 si zkomplikoval situaci románkem s Mathildou Wesendonckovou. Manželka Minna odjela do Drážďan a na čas se od něj odloučila. Wagner odcestoval do [[Benátky|Benátek]]. V roce 1859 se zdržoval v [[Lucern]]u, kde dokončil Tristana. Vydal se do Paříže, kam ho následovala i Minna. Pořádal tam [[koncert]]y a stejně tak v [[Brusel]]u. V roce 1860 vydal král Jan částečnou [[Amnestie|amnestii]] a on se mohl po dlouhé době zase podívat do [[Německo|Německa]].

V roce 1861 se konalo v Paříži [[skandál]]ní uvedení opery ''Tannhäuser''. Poté se zdržoval střídavě v [[Karlsruhe]], Vídni, Benátkách, [[Mohuč]]i a Paříži. Začal pracovat na Mistrech pěvcích. Rok na to opustil [[Paříž]]. Zdržoval se s Minnou v [[Bierbrich]]u, kde mezi nimi došlo k definitivní rozluce. Ve stejném roce vyhlásil král plnou amnestii. Poté prožil románky s [[Mathildou Maierovou]] a [[Friederikou Meyerovou]]. V červnu se setkal s [[Hans von Bülow|Hansem von Bülow]], který se mezitím oženil s Lisztovou dcerou Cosimou, a zůstal na čas ve [[Vídeň|Vídni]].

 

 

[[Soubor:Minna.jpg|thumb|vlevo|Minna Planer, první Wagnerova manželka]]

 

=== Poslední léta ===

28. dubna se nastěhoval Richard Wagner a Cosima do nového domu, který se stavěl dva roky a který Wagner pojmenoval "Wähnfried". Na čelní stranu domu nechal vyrýt nápis „Hier, wo mein Wähnen frieden fand – Wähnenfried – sei dieses haus Haus von mir bennant, Richard Wagner“ (Zde kde má mysl dojde klidu – klidu mysli – budiž mnou pojmenován tento dům, Richard Wagner).

 

 

=== Písně ===

 

=== Opery ===

* ''Die Meistersinger von Nürnberg'' (''Mistři pěvci norimberští''), 1845–1867 – premiéra 21. 6. 1868 v královském státním divadle v Mnichově.

* ''Der Ring des Nibelungen'' (''[[Prsten Nibelungův]]'') – má čtyři části:

** ''Die Walküre'' (Valkýra), 1851–1856 – premiéra 26. 6. 1870 v královském státním divadle v Mnichově.

** ''Siegfried'', 1851–1871 – premiéra 16. 8. 1876 v Bayreuthu.

}}</ref>

 

[[Soubor:Jan Vilímek - František Škroup.jpg|thumb|vpravo|[[František Škroup]], velký propagátor Wagnerových oper v českém prostředí]]

[[Stavovské divadlo]] bylo první divadlo v Rakousku, které uvedlo Wagnerovu operu. Byl jí ''Tannhäuser''. Wagnerovy opery velice propagoval [[František Škroup]].<ref>{{Citace monografie

* ''Parsifal'': 1. ledna 1914.

 

* ''Lohengrin'': 12. ledna 1885 (režisér František Hynek).<ref> {{Citace elektronického periodika

| příjmení =