Richard Wagner: Porovnání verzí

Přidáno 9 bajtů ,  před 8 lety
m
WPCleaner v1.22 - Opraven odkaz na rozcestník - Předehra; k opravě odkaz na rozcestník - Tyfus / Opraveno pomocí WP:WCW - Nesprávně uzavřené hranaté závorky - Opravy pravopisu a typografie - Interní link v nad…
(→‎Dětství a mládí: -y ve slově "objevily": shoda podmětu s přísudkem "objevily se... spekulace")
m (WPCleaner v1.22 - Opraven odkaz na rozcestník - Předehra; k opravě odkaz na rozcestník - Tyfus / Opraveno pomocí WP:WCW - Nesprávně uzavřené hranaté závorky - Opravy pravopisu a typografie - Interní link v nad…)
== Životopis ==
=== Dětství a mládí ===
Narodil se [[22. květen|22. května]] [[1813]] v [[Lipsko|Lipsku]] jako osmé [[dítě]] policejního úředníka Carla Friedricha Wagnera (1770-18131770–1813) a pekařovy dcery Johanny Rosine Wagnerové, roz. Pätzové (1774–1848). Šest měsíců po jeho narození, 23. listopadu 1813, zemřel jeho otec na [[tyfus]]. V srpnu 1814 se jeho matka znovu vdala za herce a básníka [[Ludwig Geyer|Ludwiga Geyera]] (1780–1821), který se ujal celé rodiny a kterého si on sám velice vážil. Johanna Rosine Wagnerová měla s [[Ludwig Geyer|Geyerem]] ještě dceru Cäcilii (1815 – 1893).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wagner
| jméno = Richard
| strany = 16-20
| isbn = 80-7185-002-0
}}</ref> Richard však zůstal Drážďanech a rodinu navštěvoval. Od [[Vánoce|Vánoc]] 1827 byl opět se svou rodinou v Lipsku. Tady navštěvoval pod jménem Wagner školu sv. Mikuláše a školu sv. Tomáše (1828-18301828–1830). Toho času byl pod silným vlivem svého strýce Adolfa Wagnera, četl [[William Shakespeare|Shakespeara]] a „romantiky“, nejvíce [[Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann|E. T. A. Hoffmanna]]. V&nbsp;šestnácti letech slyšel zpívat operní pěvkyni [[Wilhelmina Schröder-Devrient|Wilhelminu Schröder-Devrientovou]] v [[Ludwig van Beethoven|Beethovenově]] [[opera|opeře]] ''[[Fidelio]]'' a od té chvíle mu bylo jasné, že chce být muzikantem. Složil první [[sonáta|sonáty]] a první nedokončený operní pokus ''[[Hochzeit (opera)|Hochzeit]]'' (''Svatba''). Od roku [[1831]] studoval hudbu na univerzitě v [[Lipsko|Lipsku]], mimo jiné se učil u [[Christian Theodor Weinling|Christiana Theodora Weinlinga]], kterému také věnoval své první dílo – klavírní sonátu B dur. V roce 1832 zkomponoval [[symfonie|symfonii]] C dur a podnikl svou třetí cestu do [[Čechy|Čech]].
 
V roce [[1833]] byl ovlivněn spisovatelem a publicistou [[Heinriche Laube|Heinrichem Laubem]] a ideami revolučně orientovaným hnutím "[[Junges Deutschland]]". Zároveň začal komponovat operu ''Die Feen'' (''[[Víly (opera)|Víly]]'') a byl jmenován [[sbormistr]]em [[divadlo|divadla]] ve [[Würzburg]]u. V Laubeho „Zeitung für die eleganten Welt“ (Noviny pro elegantní svět) mu vyšel článek „''Die deutsche Oper''“ (''Německá opera''). Poté podnikl s [[Theodor Apel|Theodorem Apelem]] svou čtvrtou cestu do Čech. Stal se hudebním vedoucím pro letní sezónu v [[Bad Lauchstädt]]u a divadla v [[Magdeburk]]u a tam také potkal svou budoucí ženu, [[Herec|herečku]] [[Minna Planer|Minnu Planerovou]] (* 5. září 1809 v [[Oederan]]u, † 25. ledna 1866 v Drážďanech).
V roce [[1835]] začal pracovat na opeře ''[[Das Liebesverbot]]'' (''Zakázaná láska'') a zahájil druhou sezonu svého působení v [[Magdeburk]]u, kde se také 29. března [[1836]] konala premiéra ''Zakázané lásky''. 24. listopadu [[1836]] se oženil s Minnou Planerovou. 1. dubna [[1837]] nastoupil jako hudební ředitel v [[Královec|Královci]], krátce nato ale podnik zkrachoval a on sám se ocitl v [[Dluh|dluzích]]. V červnu 1837 se mu podařilo získat místo [[dirigent]]a v [[Riga|Rize]] a dostal se tak z dosahu německých [[věřitel]]ů. Tady začal vznikat [[text]] a začátek [[Partitura|partitury]] opery ''[[Rienzi]]''. 12. října 1837 zemřela jeho sestra Rosalie. V roce 1839 ztratil své místo v Rize, ze strachu z věřitelů překročil tajně rusko-rakouskou hranici a odplul sám se svou ženou na malém člunu za bouřlivého počasí do [[Londýn]]a, cestou načerpal inspiraci k opeře ''Der fliegende Holländer'' (''[[Bludný Holanďan (opera)|Bludný Holanďan]]''). Hned poté se vydal do [[Paříž]]e.
 
Léta 1840-18411840–1841 strávil za stísněných podmínek v Paříži, dokončil zde ''[[Rienzi]]ho'' (1840) a ''Bludného Holanďana'' (1841). Seznámil se zde s [[Heinrich Heine|Heinrichem Heinem]] a [[Ferenc Liszt|Franzem Lisztem]]. Toho času se též zabýval [[Ateismus|ateistickou]] [[Filosofie|filosofií]] [[Ludwig Feuerbach|Ludwiga Feuerbacha]] a [[Teorie|teorií]] moderního [[anarchismus|anarchismu]] [[Pierre-Joseph Proudhon|Pierra Josepha Proudhona]], poprvé tak přišel na myšlenku zpracovat [[drama]] [[Nibelungové|Nibelungů]]. V roce 1842 opustil Paříž a vrátil se zpět do Drážďan. Červen strávil v [[Teplice|Teplicích]], na hradě [[Střekov (hrad)|Střekov]] získal první inspiraci k opeře ''[[Tannhäuser]]''. 20. října 1842 se konala v Drážďanech premiéra opery ''[[Rienzi]]''.
 
V roce 1843 by jmenován [[Dirigent|kapelníkem]] [[Drážďanská opera|Drážďanské opery]] (''Semperoper'') a 2.&nbsp;února tam mělo premiéru jeho stěžejní dílo ''[[Bludný Holanďan (opera)|Bludný Holanďan]]''. V&nbsp;[[Drážďany|Drážďanech]] se poznal s&nbsp;[[Anton Pusinelli|Antonem Pusinellim]] a&nbsp;[[August Röckel|Augustem Röckelem]], s&nbsp;nímž vedl především [[politika|politické]] rozhovory. Zde se též spřátelil s&nbsp;[[Rusko|ruským]] anarchistou [[Michail Alexandrovič Bakunin|Michailem Bakuninem]]. V&nbsp;červnu [[1845]] se vydal do [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]] a&nbsp;v tamějším klidném prostředí začal pracovat na opeře ''[[Lohengrin]]''. 19.&nbsp;října 1845 se konala v Drážďanech premiéra ''Tannhäusera''. V&nbsp;roce [[1846]] dirigoval Beethovenovu [[9Symfonie č. symfonie9 (Beethoven)|devátou symfonii]].
 
==== Po revoluci 1848 ====
Byl na něj vydán [[zatykač]], stejně jako na jeho přítele, známého architekta [[Gottfried Semper|Gottfrieda Sempera]], autora operní budovy v Drážďanech. Musel proto uprchnout a po krátkém pobytu v Paříži se usadil v [[exil]]u v [[Curych]]u. V [[Bordeaux]] prožil románek s [[Jessií Laussotovou]]. 28. srpna měl ve Weimaru bez jeho přítomnosti premiéru ''[[Lohengrin]]''. Dokončil také spis ''[[Opera a drama|Oper und Drama]]''.
 
V roce 1852 se seznámil s [[Otto Wesendonck|Ottou]] a [[Mathilda Wesendonck|Mathildou]] Wesendonckovými a dokončil básně k Nibelungům. V květnu pořádal koncerty v Curychu. Navštívil ho [[Ferenc Liszt]] a básník-revolucionář [[Georg Herwegh]]. Zkoncipoval [[předehra (hudba)|předehru]] k ''Das Rheingold'' (''[[Zlato Rýna]]''). 10. října navštívil Liszta v Paříži a poprvé se setkal s jeho nemanželskou dcerou a svou budoucí druhou ženou [[Cosima Wagnerová|Cosimou roz. de Flavigny]].
 
V roce 1854 si přečetl hlavní dílo německého filosofa [[Arthur Schopenhauer|Arthura Schopenhauera]] ''Die Welt als Wille und Vorstellung'' (''[[Svět jako vůle a představa]]''). Ve stejném roce začal pracovat na opeře ''[[Tristan a Isolda (opera)|Tristan a Isolda]]''. V roce 1855 pořádal koncerty v [[Londýn]]ě. V roce 1856 požádal [[Sasko|saského]] [[Jan I. Saský|krále Jana]] [[milost (právo)|milost]]. Mezitím příležitostně pobýval na „Grüner Hügelu“ (Zelený vršek) vedle vily Wesedoncků a zkomponoval ''Wesendonck Lieder'' (''[[Písně Wesendoncků]]''). Přerušil kompozice na Niebelunzích a začal pracovat na Tristanovi. V roce 1858 si zkomplikoval situaci románkem s Mathildou Wesendonckovou. Manželka Minna odjela do Drážďan a na čas se od něj odloučila. Wagner odcestoval do [[Benátky|Benátek]]. V roce 1859 se zdržoval v [[Lucern]]u, kde dokončil Tristana. Vydal se do Paříže, kam ho následovala i Minna. Pořádal tam [[koncert]]y a stejně tak v [[Brusel]]u. V roce 1860 vydal král Jan částečnou [[Amnestie|amnestii]] a on se mohl po dlouhé době zase podívat do [[Německo|Německa]].
V roce 1861 se konalo v Paříži [[skandál]]ní uvedení opery ''Tannhäuser''. Poté se zdržoval střídavě v [[Karlsruhe]], Vídni, Benátkách, [[Mohuč]]i a Paříži. Začal pracovat na Mistrech pěvcích. Rok na to opustil [[Paříž]]. Zdržoval se s Minnou v [[Bierbrich]]u, kde mezi nimi došlo k definitivní rozluce. Ve stejném roce vyhlásil král plnou amnestii. Poté prožil románky s [[Mathildou Maierovou]] a [[Friederikou Meyerovou]]. V červnu se setkal s [[Hans von Bülow|Hansem von Bülow]], který se mezitím oženil s Lisztovou dcerou Cosimou, a zůstal na čas ve [[Vídeň|Vídni]].
 
V roce 1863 pořádal koncerty v [[Petrohrad]]ě, [[Moskva|Moskvě]], [[Budapešť|Budapešti]], [[Praha|Praze]] a [[Karlsruhe]]. 28. listopadu si vyznali s Cosimou lásku. V roce 1864 opustil Vídeň a navštívil německou spisovatelku [[Elisa Wille|Elisu Wille]] v [[Mariafeld]]u u Curychu. 4. května 1863 ho pozval do [[Mnichov]]a jeho veliký obdivovatel, [[Bavorsko|bavorský]] „pohádkový“ král [[Ludvík II. Bavorský|Ludvík II.]], a i když byl později pod tlakem okolností nucen Wagnera vyhostit, tak ho až do smrti štědře podporoval. V červnu a červenci bydleli Bülowovi v jeho vile Pellet na [[Starnberské jezere|Starnberském jezeře]], kde pokračoval jeho vztah s Cosimou. 10. dubna 1865 se jim narodila dcera [[Isolda]]. 10. června 1865 se konala v Mnichově slavnostní premiéra Tristana za přítomnosti krále Ludvíka II. 17. června začal psát [[autobiografie|autobiografii]] ''Mein Leben'' (''Můj život'').
 
[[Soubor:Minna.jpg|thumb|vlevo|Minna Planer, první Wagnerova manželka]]
 
=== Poslední léta ===
[[Soubor:Pierre-Auguste Renoir - Richard Wagner.jpg|thumb|vpravo|Richard Wagner (portrét od [[Pierre Auguste Renoir|Renoira]])]]
28. dubna se nastěhoval Richard Wagner a Cosima do nového domu, který se stavěl dva roky a který Wagner pojmenoval "Wähnfried". Na čelní stranu domu nechal vyrýt nápis „Hier, wo mein Wähnen frieden fand – Wähnenfried – sei dieses haus Haus von mir bennant, Richard Wagner“ (Zde kde má mysl dojde klidu – klidu mysli – budiž mnou pojmenován tento dům, Richard Wagner).
 
 
=== Písně ===
* ''Pět písní na slova Mathildy Wesendonkové'' (Fünf Gedichte für eine Frauenstimme - "Wesendonk Lieder"); Písně: ''Anděl'' (Der Engel), ''Stůj tiše!'' (Stehe still!), ''Ve skleníku'' (Im Treibhaus), ''Bolesti'' (Schmerzen), ''Sny'' (Träume). Písně byly složeny v letech 1857-18581857–1858 v době, kdy Wagner psal opery ''Valkýra'' a ''Siegfried''. Cyklus jako celek byl poprvé uveden v roce 1862.
 
=== Opery ===
* ''Die Meistersinger von Nürnberg'' (''Mistři pěvci norimberští''), 1845–1867 – premiéra 21. 6. 1868 v královském státním divadle v Mnichově.
* ''Der Ring des Nibelungen'' (''[[Prsten Nibelungův]]'') – má čtyři části:
** ''Das Rheingold'' (Zlato Rýna nebo též Rýnské zlato), 1851-18541851–1854 premiéra 22.9. 1869 v královském státním divadle v Mnichově.
** ''Die Walküre'' (Valkýra), 1851–1856 – premiéra 26. 6. 1870 v královském státním divadle v Mnichově.
** ''Siegfried'', 1851–1871 – premiéra 16. 8. 1876 v Bayreuthu.
}}</ref>
 
===== [[Stavovské divadlo]] v Praze =====
[[Soubor:Jan Vilímek - František Škroup.jpg|thumb|vpravo|[[František Škroup]], velký propagátor Wagnerových oper v českém prostředí]]
[[Stavovské divadlo]] bylo první divadlo v Rakousku, které uvedlo Wagnerovu operu. Byl jí ''Tannhäuser''. Wagnerovy opery velice propagoval [[František Škroup]].<ref>{{Citace monografie
* ''Parsifal'': 1. ledna 1914.
 
===== [[Národní divadlo]] v Praze =====
* ''Lohengrin'': 12. ledna 1885 (režisér František Hynek).<ref> {{Citace elektronického periodika
| příjmení =