Fryštát: Porovnání verzí

Někdejší knížecí město připomínané již v roce 1305 jako druhé sídlo těšínských [[Piastovci|Piastovců]]. Stával zde knížecí [[fryštát (zámek)|hrad]], v roce 1511 přestavěný na honosné reprezentativní sídlo knížete Bedřicha Kazimíra. Po jeho smrti v roce 1572 bylo toto významné hospodářské město odprodáno a již natrvalo vyčleněno z [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]] a stalo se centrem [[fryštátské panství|fryštátského panství]]. Roku 1792 město koupil hrabě Larisch-Mönnich a na zdejším zámku, který nově zrekonstruoval do dnešní empírové podoby, se usídlil. Za německé okupace během II. sv. války byl okresní Fryštát územně spojen s tehdejší [[Doly (Karviná)|Karvinnou]] a okolními obcemi pod německým názvem [[Karwin-Freistadt]]. Toto spojení se po válce obnovilo, ale již pod českým názvem Karviná. V roce 1946 se na katastru Fryštátu začalo budovat historicky první sídliště tehdejšího Československa, dnes je to městská část [[Nové Město (Karviná)|Nové Město]], dnes tato část města tvoří nové centrum města [[Karviná]]. V roce 1912 byla do města zavedena [[tramvajová doprava|Tramvajová trať Karviná, nádraží - Karviná, sídliště]], roku 1961 zrušená. Železniční nádraží Fryštát (dnes Karviná město) na [[Železniční trať Petrovice u Karviné - Karviná|trati Petrovice - Karviná]] bylo postaveno v roce 1898 a sloužilo místnímu průmyslu a přepravě lázeňských hostů do [[darkov]]ských lázní. V roce 1939 došlo ke sloučení Fryštátu a původní Karviné v dvojměstí [[Karwin-Freistadt]], jehož existence skončila v roce 1945. Ke trvalému spojení došlo roku 1946, ovšem již pod názvem Karviná. Výstavbou nového [[Karviná hlavní nádraží|hlavního nádraží]] v roce 1963 byl na starém nádraží zastaven provoz osobní dopravy. Za dobu své existence město a zdejší zámek navštívilo několik významných panovníků Evropy, město také figuruje v kauze kolem smrti následníka rakousko-uherského trůnu prince Rudolfa Habsburského.