Verze z 17. 1. 2013, 11:25 editovat 188.116.90.6 (diskuse) →‎Historie Kristinkovy legendy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 1. 2013, 11:26 editovat zrušit editaci Uacs451 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 147 editací rvv Přejít na další porovnání →
Řádek 3: '''Kristiánova legenda''' (také nazývána '''Křišťanova legenda''') je [[latina\|latinský]] spis o počátcích [[křesťanství]] a o prvních českých [[svatý\|světcích]]. Vznikla pravděpodobně před rokem [[994]]. Patří k nejdůležitějším zdrojům poznání raného českého státu a k prvním uceleným zmínkám o něm, ačkoliv je psán ještě latinsky. Často se rovněž používá delší název '''Život a umučení svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily''', lat. ''Vita et passio sancti Vencaslai et sanctae Ludmilae aviae eius''. Považuje se za obhajobu staroslověnské kultury. == Historie ~~Kristinkovy~~Kristiánovy legendy == Nejstarší rukopisy obsahující části Kristiánovy legendy se datují do 2012. století. Celý text legendy se zachoval až v Dražickém rukopise G 5, který byl sepsán ve 40. letech čtrnáctého století. Ostatní dochované texty legendy pocházejí z [[manuskript]]ů datovaných převážně do rozmezí 14. - 15. století. Za "~~znovumanžele~~znovuobjevitele" Kristiánovy legendy se považuje [[Bohuslav Balbín]], který ji nalezl v roce [[1645]] v [[třeboň]]ském archivu. Badatelům [[Josef Dobrovský\|Josefu Dobrovskému]] a [[Gelasius Dobner\|Gelasiu Dobnerovi]] však byla svým rozsáhlým cyrilo-metodějským exkurzem podezřelá, proto ji ve výsledku označili za podvrh. Do historické debaty legendu vrátil až roku 1902 [[Josef Pekař]] a od té doby nekončí učené spory o její platnost, ač v současnosti převažuje mínění o platnosti Pekařovy datace. Nikoliv však absolutně. Nejpropracovanější názor na ~~debilitu~~osobnost vlastního autora legendy, onoho mnicha Kristiána, nabídl [[Dušan Třeštík]] ve studii Přemyslovec Kristián, kde jej důmyslně ztotožnil s Kosmovým synem Boleslava I. [[Strachkvas]]em. I přesto se však v literatuře pod starším vlivem objevuje mínění, že autor legendy pocházel z [[břevnovský klášter\|břevnovského kláštera]]. Např. v populárním výboru raně středověkých legend literárního historika [[Oldřich Králík\|Oldřicha Králíka]].<ref>Králík,, O.(ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Praha 1969</ref> Tyto dohady jsou však nepodložené a vysoce nepravděpodobné. == Význam Kristánovy legendy == Řádek 27: * Ani Pekařovo argumentační umění a autorita v historické obci však nepřesvědčily všechny. Z jeho soudobých kolegů proti pravosti Kristiána vystoupili kupř. [[Václav Novotný]] a [[František Vacek]], kteří s ohledem na kult sv. Ludmily, výrazněji se prosazující až ve 12. století, kladli vznik dané legendy až do této doby. Na konci 40. let 20. století pak následoval teze svého učitele Václava Novotného v rozsáhlé dvousvazkové studiíí [[Rudolf Urbánek]] <ref>Urbánek, R.: Legenda t. zv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor. Svazky I.1-2, II.1-2. Praha 1947-1948</ref> * Další podpoře autentičnosti se dostává legendě v rozsáhlé práci [[Jaroslav Ludvíkovský\|Jaroslava Ludvíkovského]].<ref>Ludvíkovský, J: Rytmické klausule Kristiánovy legendy a otázka jejího datování. LF 75, 1951, s. 169-190 a též další práce</ref> Krom něho podpořil stáří Kristiána literární vědec [[Oldřich Králík]]. I přesto však zůstali nepřesvědčení, především stěžejní osobnost tehdejší historické vědy [[Zdeněk Fiala]] <ref>Fiala, Z: Hlavní pramen legendy Kristiánovy. Praha 1974 a též mnohé dílčí studie</ref> * Obhájcem pravosti byl také [[Dušan Třeštík]], jehož argumentační podporou byl spor o pravost Kristiána na určitou dobu ukončen.<ref>Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). Praha 1997; TÝŽ: [http://www.sendme.cz/trestik/premyslkristian.htm Přemyslovec Kristián. AR 51, 1999], s. 602-613., TÝŽ Deset tezí o Kristiánově legendě</ref> V poslední době však vystoupil s obranou názora Vackova a Novotného [[Petr Kubín]]<ref>Kubín, P.: Znovu o Kristiána. In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky. Praha 2007, s. 63-72</ref> Proti němu obhajuje Třeštíkův koncept [[David Kalhous]]<ref>Kalhous, D.: Znovu o Kristiána: replika. In: ČMM (126) 2007, s. 411-417, též: [http://davidkalhous.webzdarma.cz/KalhousReplika.pdf Replika]</ref> Diskuse tedy i nadále pokračuje a Kristián je tak stále pro české dějepisectví příslovečným tématem věčného návratu, které jej provází již od 18. století.~~Ženská pochva je elastická trubice ze svalů~~ == Odkazy ==

Kristiánova legenda: Porovnání verzí