Argentinská krize v letech 1999 až 2002: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m tzpo
Řádek 28:
Nestabilní situace argentinského hospodářství, vysoký zahraniční dluh a vysoké úroky, odchod zahraničních investic ze země, vysoká nezaměstnanost a minusový růst HDP Argentiny měl za důsledek ztrátu důvěry v bankovní systém a bezpečnost úspor mezi argentinským obyvatelstvem. V roce 2001 začali Argentinci hromadně proměňovat argentinská pesa za dolary, vybírat hotovost z bankovních účtů a posílat peníze do zahraničí. Toto masové vybírání peněžní hotovosti vedlo k nedostatku peněžní hotovosti na straně argentinských bank. Vláda prezidenta F. de la Rua rozhodla o zmražení všech kont v argentinských a umožnila jen vybírání malých hotovostí. Toto opatření je označováno často jako ''corralito''. Tato situace ale jen zhoršila už tak špatnou náladu mezi argentinskými občany, která přerostla v řadu demonstrací a protestů na ulicích velkých argentinských měst, které záhy přerostly v pouliční srážky s policii. I když vláda vyhlásila stav nouze, další masové a násilné protesty pokračovaly 20. a 21. prosince 2001 v Buenos Aires. V následku toho prezident de la Rua rezignoval a země se propadla do politické krize. Během konce prosince a začátku ledna postupně do úřadu prezidenta vyměnili 4 politici a 3 z nich rezignovali (de la Rúa, Eduardo Camaňo, Rodriguez Saá). Prozatímním prezidentem se nakonec stal [[Eduardo Duhalde]].
 
Na začátku roku 2002 se Argentina ocitla na pokraji ekonomického kolapsu nevídaných rozměrů. Například argentinský [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na osobu klesl v roce 2002 na 2720 dolarů (v roce 1999 činil 7776 dolarů).<ref>[http://www.nationmaster.com/time.php?stat=eco_gdp_percap-economy-gdp-per-capita&country=ar-argentina NationMaster: GDP per capita: Argentina (historical data)],anglicky, 09-03.2010.</ref> Reálný růst HDP byl v roce 2002 v hluboké deflaci -10,4%.<ref>[http://www.nationmaster.com/time.php?stat=eco_gdp_rea_gro_rat-economy-gdp-real-growth-rate&country=ar-argentina GDP:Real Growth Rate: Argentina(historical data)], anglicky, 09.03.2010.</ref> Nezaměstnanost činila kolem 17% v roce 2003.<ref>[http://www.nationmaster.com/time.php?stat=lab_une_rat-labor-unemployment-rate&country=ar-argentina NationMaster: Unemployment Rate: Argentina (historical data)], anglicky, 09.03.2010.</ref> V této situaci Duhaldeho vláda konečně přistoupila k [[devalvace|devalvaci]] argentinského pesa s provizorním kurzem 1,4 pesa za americký dolar. Zároveň vláda nařídila tzv. pesifikaci (''pesificacion''), v rámci které došlo k nucené proměně zmražených úspor argentinských občanů z dolarů na argentinská pesa podle kurzu 1,4 pesa za dolar. Peso nakonec devalvovalo na 80% díky akumulované inflaci způsobené rovněž závislostí Argentiny na importech. Kolaps se výrazně podílel na růstu sociálních nerovností, chudnutí středních a nižších středních vrstev doprovázené vysokou kriminalitou a pouličním násilím. V roce 2001 bylo kolem 37% argentinského obyvatelstva na úroveň chudoby a v roce 2002 dokonce 51,7%.<ref>[http://www.nationmaster.com/time.php?stat=eco_pop_bel_pov_lin-economy-population-below-poverty-line&country=ar-argentina Population Below Poverty Line: Argentina (historical data)], anglicky, 09.03.2010.</ref>
[[Soubor:Monthly inflation in Argentina, 2002.png|thumb|right|Vývoj argentinské [[inflace]] podle měsíců roku 2002.]]
 
==Ekonomická obnova Argentiny==
Nová vláda středolevého perónisty [[Néstor Kirchner|Néstora Kirchnera]] z Justicialistické strany pokračovala po volbách v květnu 2003 v Duhaldeho ekonomickém kurzu. Kirchner si ve své vládě ponechal Duhaldeho ministra hospodářství [[Roberto Lavagne|Roberta Lavagneho]]. V roce 2003 se nicméně země postupně dostávala z recese a vykazovala růst reálného HDP a mírný pokles nezaměstnanosti. Vláda se snažila o udržení striktního fiskálního řádu a její prioritou byla tzv. restrukturalizace argentinského dluhu. Jedním z řešení bylo vydání státních dluhopisů, z nichž část nakoupila v roce 2007 od Argentiny Venezuela. V roce 2005 Kirchner oznámil v koordinaci s Brazílii splacení dluhu MMF v jedné jediné splátce.<ref>[http://laht.com/article.asp?CategoryId=14093&ArticleId=209037 Latin Americal Herald Tribune: Argentina announces early payment of IMF debt], anglicky, 09.03.2010.</ref>