|
[[File:Raymond IITripoli.jpg|thumb|upright|Nákres Raimondovy pečeti]]
'''Raimond II. z Tripolisu''' ([[1115]] - [[1152]], též možno psát '''Raymond''' či '''Raimund''', latinsky '''Raimundus''') byl v letech [[1137]]-[[1152]] vládcem [[křižácké státy|křižáckého]] [[hrabství Tripolis]].
== Život ==
Raimond byl synem hraběte [[Pons z Tripolisu|Ponse I.]] a francouzské princezny [[Cecilie Francouzská|Cecilie]]. V roce [[1137]] se Raimond oženil s dcerou [[jeruzalémské království|jeruzalémského]] [[seznam jeruzalémských králů|krále]] [[Balduin II. Jeruzalémský|Balduina II.]] [[Hodierna z Tripolisu|Hodiernou]]. Následujícího roku v bitvě s [[damašek|damašskou]] armádou padl hrabě Pons a na jeho místo nastoupil jeho syn jako ''Raimond II.'' Raimond, který byl přítomen osudné bitvy, dával porážku za vinu [[syřané|syrským]] křesťanům, které podezříval ze zrady. ▼[[Soubor:Jan1Komnenos RaimundTripolis.jpg|thumb|upright|left|Raimond II. z Tripolisu u nohou byzantského císaře Jana II. (miniatura z 15. století)]]
▲Raimond byl synem hraběte [[Pons z Tripolisu|Ponse I.]] a francouzské princezny [[Cecilie Francouzská|Cecilie]]. V roce [[1137]] se Raimond oženil s dcerou [[jeruzalémské království|jeruzalémského]] [[seznam jeruzalémských králů| jeruzalémského krále]] [[Balduin II. Jeruzalémský|Balduina II.]] [[Hodierna z Tripolisu|Hodiernou]]. Následujícího roku v bitvě s [[damašek|damašskou]] armádou padl hrabě Pons a na jeho místo nastoupil jeho syn jako ''Raimond II.'' Raimond, který byl přítomen osudné bitvy , a dával porážku za vinu [[syřané|syrským]] křesťanům, které podezříval ze zrady.
Roku [[1139]] [[Zengí]], [[atabeg]] [[Mosul]]u a [[Aleppo|Aleppa]] oblehl hrad Barin, který se nacházel na území Tripolského hrabství. Raimond okamžitě volal o pomoc k jeruzalémskému králi [[Fulko I. Jeruzalémský|Fulkovi z Anjou]], ale Zengí zatím stihl porazit tripolskou armádu v bitvě mimo hradby a zajmout samotného hraběte. [[Soubor:Jan1Komnenos RaimundTripolis.jpg|thumb|upright|Raimond II. z Tripolisu u nohou byzantského císaře Jana II. (miniatura z 15. století)]]Zengí dále pokračoval v obléhání Barinu, alea začal s obleženými vyjednávat, kdyžkdyžse uslyšeldozvěděl, že další křižácké a byzantské posily z [[Antiochie]] jsou již na cestě. O příchodu vojsk antiochijského knížete [[Raimond z Poitiers|Raimonda z Poitiers]], hraběte z Edessy [[Joscelin II. z Edessy|Joscelina II.]] a [[Byzantskáseznam říšebyzantských císařů|byzantského císaře]] císaře [[Jan II. Komnenos|Jana]] však obležení nevědělinetušili, a proto ochotně souhlasili, že vydají pevnost do rukou Zengímu výměnou za propuštění hraběte Raimonda a ukončení obléhání.
Roku [[1142]] začal Raimond II, spolupracovat s [[rytířské řády|rytířským řádem]] [[maltézský řád|johanitů]] a daroval jim hrad [[Krak des Chevaliers]], obrovskou pevnost ležící na cestě z Damašku ke Středozemnímu moři a několik dalších menších pevností. Johanité byli formálně nezávislí na tripolském hraběti a sloužili jako ochránci hranic Tripolského hrabství, které byly často napadány Damaškem a Zengího oddíly.
== Rodina ==
[[Soubor:Near East 1135-cs.svg|thumb|left|upright|[[Hrabství Tripolis]] a ostatní [[křižácké státy]] v [[Levanta|Levantě]]]]
Raimond II. byl pravnukem [[seznam hrabat z Toulouse|hraběte z [[Toulouse]] [[Raimond deIV. Saint-Gillesz Toulouse|Raimonda deze Saint-Gilles]], jednoho z hlavních vůdců [[první křížová výprava|první křížové výpravy]], který založil Hrabstvíhrabství Tripolis ještě před tím, než se vůbec podařilo dobýt samotný [[Tripolis]] (vzhledem k tomu, že se přesto Raimond z Toulouse považoval za hraběte z Tripolisu - tj. Raimonda I. z Tripolisu, je jeho pravnuk číslován jako Raimond II.) Nicméně Raimond II. pocházel z rodu [[Bernard z Toulouse|Bernarda z Toulouse]], nelegitimního syna Raimonda z Toulouse. Když legitimní syn Raimonda z Toulouse [[Alfons Jordan z Toulouse]] přišel na [[Blízký východ]] s [[druhá křížová výprava|druhou křížovou výpravou]] na jaře roku [[11471148]], na cestě do [[Jeruzalém]]a zemřel. Podezření, že byl otráven, padlo na jeruzalémskou královnu [[Melisenda Jeruzalémská|Melisendu]] a její sestru Hodiernu, manželku Raimonda II. Obvinění se však nikdy neprokázalo a Raimond II. odmítl poskytnout křížové výpravě pomoc. Poté, co křížová výprava ztroskotala, nelegitimní syn Alfonsa Jordana Bernard dobyl hrad Araima v Tripolském hrabství a Raimond II. hledal pomoc u Zengího syna a nástupce [[Núr ad-Dín]]a stejně, jako u damašského [[emír]]a Muín ad-Dín Unura. [[Muslim]]ové dobyli Araimu a navrátili ji zpět pod vládu Raimondovi a ten poraženého Bernarda i jeho rodinu uvěznil.
Raimond II. se často přel se svou ženou. Hodierna byla velmi nezávislá a Raimond byl vůči ní velmi podezřívavý a držel ji v izolaci. Hodiernina sestra, jeruzalémská královna Melisenda (jmenovkyně Raimondovy a Hodierniny dcery, tripolské princezny Melisendy) byla roku 1152 přizvána, aby zprostředkovala komunikaci mezi Raimondem a manželkou. Zásah jeruzalémských příbuzných byl úspěšný a manželé se usmířili, avšak Melisenda byla toho názoru, že by bylo lepší, pokud by s ní a jejím synem, jeruzalémským králem [[Balduin III. Jeruzalémský|Balduinem III.]] (který svou matku do Tripolisu doprovázel), Hodierna vrátila do [[Jeruzalém]]a.
Raimond s krátkým odstupem vyrazil do Jeruzaléma za nimi, ale při cestě zpět do Tripolisu byl u městské brány zabit příslušníky muslimské sekty [[assassinové|assassinů]], spolu se dvěma svými [[rytíř]]irytíři. Stal se tak prvním nemuslimem, který byl touto sektou [[atentát|zavražděn]]. Důvodem bylo pravděpodobně Raimondovo pozvání johanitů. Hodierna se okamžitě vrátila do Tripolisu, aby převzala vládu v hrabství a regentví za svého nezletilého syna [[Raimond III. z Tripolisu|Raimonda]]. Její synovec, král [[Balduin III. Jeruzalémský|Balduin III.]] jí, jako nejvyšší [[léno|lenní pán]] tripolského hraběte, zajistil podporu šlechticů Tripolského hrabství a Hodierna mu za to dovolila předat hrad [[Tortosa]] [[templáři|templářským rytířům]]. Ti měli za úkol chránit hranice před útoky [[Núr ad-Dín]]aDína, který výtáhl do války, když se doslechl o smrti tripolského vládce.
Hodierna a Raimond měli dvě děti. Dcera Melisenda byla později kandidátkoumožnou nevěstou pro [[Byzantská říše|byzantského]] [[seznam byzantských císařů|císaře]] [[Manuel I. Komnenos|Manuela I.]]. Ze svatby nakonec sešlo, což se na krátkou dobu i podepsalo na zahraničně-politických vztazích [[křižácké státy|křižáckých států]] a Byzantské říše. Nástupcem Raimonda II. na trůn se stal jeho syn Raimond III.
== Odkazy ==
| 