Perská říše: Porovnání verzí

!!'''Perská říše''' je pojmenování dvou zaniklých státních útvarů ve [[starověk]]u – říše [[Achaimenovci|achaimenovské]] ([[550 př. n. l.|550]]–[[330 př. n. l.|330]] př. n. l.) a říše [[Sásánovci|sásánovské]] neboli novoperské ([[224]]–[[651]] n. l.). Obě měly své těžiště v dnešní [[Írán|Íránské islámské republice]] a obě vděčily za svůj vznik [[Indoevropané|indoevropskému]] národu [[Peršané|Peršanů]], obývajícímu ve starověku oblast íránské provincie Fárs (staropersky Pársa, [[Řečtina|řecky]] [[Persis]]). Mezi staroperským a novoperským obdobím je časová mezera zhruba pěti set padesáti let, kdy íránským krajům vládli příslušníci jiných etnik – nejprve [[Makedonie (region)|Makedonci]] a později [[Parthové]].bydlí

== zePojem čonogo sender= PojeTermín=

Termín perská říše staří Peršané pro svůj stát nikdy nepoužívali. Za Achaimenovců oficiální pojmenování říše neexistovalo vůbec a perští vyslanci se uchylovali k opisům typu „země náležející králi“, jak o tom svědčí spartsko-perská smlouva z let [[412 př. n. l.|412]]/[[411 př. n. l.|411]] př. n. l., dochovaná u [[Thúkydidés|Thúkydida]]. Oficiální označení říše nebylo v té době nutné, protože moc perských vládců neměla na Předním východě ani ve Středomoří konkurenta.

Jednotící název státu byl prvně zaveden až za novoperské říše ve [[3. století]] n. l., kdy se monarchie potřebovala vymezit vůči svému [[Starověký Řím|římskému]] protějšku ve Středomoří. Tak vznikl zcela nový termín ''Érán šahr'' (říše Árjů), jenž svými etnickými i náboženskými konotacemi dobře vyhovoval vládnoucímu rodu Sásánovců. V titulatuře králů na [[Mince|mincích]] a [[Nápis|nápisech]] se objevila dualistická formule ''král králů Éránu a Anéránu'' (tj. Neíránu), nahrazující dosavadní jednoduchý titul [[Šáhanšáh|král králů]], popř. ''velký král''. V pozdní fázi sásánovské epochy lze v panovnické titulatuře zaznamenat sílící tendence k univerzalismu (''pán a král celé země'' atd.).