Miafyzitismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Přidávám arz:ميافيزية |
m {{Překlad}} bez odrážky; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
'''Miafyzitismus''' (z [[řečtina|řec.]] μία ''mía'', jedna + φύσις ''fýsis'', přirozenost; či též '''henofyzitismus''') je [[christologie]] orientálních [[Východní pravoslavné společenství|ortodoxních církví]] a součást christologie některých dalších křesťanských církví uznávajících [[ekumenický koncil|sedm prvních ekumenických koncilů]]; samotný miafyzitismus byl definován [[Druhý konstantinopolský koncil|Druhým konstantinopolských koncilem]]. Miafyzitismus hlásá jen jednu podstatu Krista. Jeho božství a lidskost jsou sjednoceny do jedné přirozenosti, dvě bytosti jsou sjednoceny bez separace, záměny či střídání se.
Řádek 17:
}}</ref>
== Jazyk a terminologie ==
Hlavní řecké termíny v problematice sporů o christologii představují: podstata (řec: οὐσία), přirozenost (φύσις), hypostaze (ὑπόστασις) a osoba (πρόσωπον) a v řečtině se tyto pojmy mohou dokonce částečně překrývat. Potíže se začaly objevovat ve chvíli, kdy bylo potřeba tyto [[terminus technicus|termíny]] překládat do jiných jazyků.
Řádek 43:
}}</ref>
== Historie ==
Pojem „miafyzitismus“ vznikl jako reakce na [[nestoriánství]], které hlásalo myšlenku dvou samostatných přirozeností v Kristu – božské a lidské. Protože nestoriánství mělo své kořeny v antiochijské tradici, vůči níž stála opozice v tradici alexandrijské, křesťané v Sýrii a Egyptě, kteří se chtěli distancovat od nestoriánských názorů a zachovat celistvost svých teologických pozic, přijali označení miafyzitismus jakožto vyjádření svého stanoviska.
Teologie miafyzitismu je založena na porozumění přirozenosti ([[řečtina|řecky]]: φύσις, ''fýsis'') Krista, tj. božské a lidské. Po manévrování mezi [[Doketismus|doketistickou]] (podle které byl Kristus pouhý člověk) a [[Adopcionismus|adopciánskou]] (Kristus byl člověk vyvolený Bohem) doktrínou se církev začala zabývat otázkou Kristovy přirozenosti hlouběji. To vyústilo v dva odlišné pohledy:
* Nestoriánství – zdůrazňovalo rozdíl mezi božstvím a lidstvím v Kristu, a to až do takové míry, že zastávalo myšlenku dvou samostatných osob (božské a lidské) žijících v jednom těle. Nestoriánství bylo odsouzeno [[Efezský koncil|Efezským koncilem]] (431).<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Doležalová
| jméno = Iva
Řádek 71:
| jazyk =
}}</ref>
* [[Eutychianismus]] – klade důraz na jednotu Kristovy podstaty, sám [[Eutychios]] tento myšlenkový směr nastartoval výrokem: „Vypovídám, že Kristus má dvě podstaty do spojení, a po spojení vyznávám pouze jednu podstatu“.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lozinskij
| jméno = Samuil Goracevič
Řádek 91:
| isbn = 80-7012-000-2
| jazyk =
}}</ref>
| příjmení = Evans
| jméno = Gillian Rosemary
Řádek 153:
Podle [[John Meyendorff|Johna Meyendorffa]], znalce dějin církve tohoto období, není oficiální nauka východní ortodoxní církve vyjádřena samotným Chalkedonem, nýbrž „Chalkedonem a [[Kyrilos Alexandrijský|Kyrillem]]“ – tj. dyofyzitský postoj vyhlášený chalkedonským koncilem za pravověří doplněné o Kyrillovo miafyzitské vyjádření citované v ortodoxním výkladu – spolu s dřívějším pokusem vyjádřit vyjádřitelné na jedné straně (dyofyzitská strana) a pozdější pokusy o totéž ze strany miafyzitů. Obojí se samo osobě blíží nezbytnému a nedostatečnému.
== Církve hlásící se k miafyzitismu ==
Orientální ortodoxní církve zahrnují [[Arménská apoštolská církev|Arménskou apoštolskou církev]], [[Syrská ortodoxní církev|Syrskou ortodoxní církev]], [[Pravoslavná církev Indie|Indickou ortodoxní církev]], [[Koptská ortodoxní církev|Koptskou ortodoxní církev]] (včetně [[Britská ortodoxní církev|Britské ortodoxní církve]], která podléhá koptskému papeži), [[Etiopská ortodoxní církev|Etiopskou ortodoxní církev]] a nově také [[autokefálie|autokefální]] [[Eritrejská ortodoxní církev|Eritrejskou ortodoxní církev]].
Řádek 162:
== Reference ==
<references />
| |||