Lateránská bazilika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 26:
* ''Museo sacro'' je muzeum s klenotnicí chrámového umění (vstup přes prodejnu devocionálií v apsidě jižní lodi baziliky). Ve 3 prostorách uchovává cennou kolekci asi stovky předmětů, především soch, precios a parament (liturgických a votivních památek) užívaných v Lateránské bazilice od 6. do 19. století. Pocházejí jak ze zařízení baziliky, tak zejména z odkazů papežských rodin [[Corsini]], [[Medici]] a [[Chigi]]. K nejstarším patří soubor raně křesťanských relikviářů a monumentální zlatý kříž ze 6. století, papežský stolec [[Pius V.|Pia V.]], dále pluviály (pláště) papežů [[Svatý Silvestr|sv. Silvestra]] a [[Klement XII.|Klementa XII.]], renesanční a barokní kasule s erbovními štítky papežů a [[tapisérie]] z někdejší výzdoby baziliky.
* ''Chiostro'' je raně gotická křížová chodba z let 1261 - 1280, cenná architektura kolem čtvercového rajského dvora, uprostřed s mramorovou studnou z 9. století. Z přilehlých prostor je přístupná mj. kapitulní síň. Tvoří druhý prohlídkový okruh (vstup na opačné stranmě od hlavního oltáře, ze severní části příčné lodi). Expozice je složena především z [[Lapidárium|lapidária]]: kamenných fragmentů a soch, k nejcennějším patří náhrobní desky a náhrobní plastiky z baziliky odstraněné při Borrominiho úpravách, např. náhrobek [[Kardinál|kardinála]] Annibaldi della Molara, který z bílého mramoru vytesal [[Arnolfo di Cambio]] jako součást tehdejšího ciboria v apsidě. Dále papežský trůn, tordované sloupy a desky ze 13. století od bratří Cosmatů, zdobené mozaikovým ornamentem.
== Baptisterium ==
Osmiboká stavba ([[oktogon]]) Lateránského baptisteria je zbudována z cihel, je pravděpodobně nejstarší svého druhu a posloužila jako vzor dalším baptisteriím. Roku 315 ji dal císař Konstantin vystavět jako válcovou, za vlády papeže [[Sixtus III.|Sixta III.]] v letech 432 - 440 byla proměněna na oktogon a později ještě několikrát upravována. V barokní době byly zbořeny obvodové kaple sv. Štěpána, sv. Hilaria a sv. Kříže.
V apsidě se dochovaly zbytky římské mozaiky a antické sloupy z červeného egyptského porfyru. Římského původu je také křestní vana, vybroušená z jednoho kusu porfyru. Bronzová vrata s poli jednoduché geometrické profilace pořídil římský biskup Hilarius v 5. století.
Nejstarší nástěnnou malbou je zde na stěně gotická polofigura madony s Ježíškem ze 14. století. Raně barokní nástěnné malby vytvořil [[Andrea Sacchi]] (1599-1661). [[Carlo Maratta]] namaloval scénu ''Císař Konstantin ničí pohanské obrazy''.
== Literatura ==
| |||